Altermedia ČR
Altermedia ČR: „Ideologická převaha je důležitější než parlamentní většina…”
UltraViolent Street Wear, t shirts and clothing with a street tough attitude

Židé hysteričtí kvůli vzpomínkové výstavě sochaře Brekera

July 21st, 2006 · Diskuze (48 Comments)

Email This Post Print This Post

02-06-1.jpgNapsal: Filip Fidelité

Silná kritika ze strany židovských aktivistů a některých veřejně činných oso, se snesla na adresu města Schwerin ve východním Německu, ve kterém má zítra začít výstava věnovaná životu a dílu německého sochaře Arnolda Brekera.
Breker, který zemřel v roce 1991, totiž patřil k nejvýznamnějším umělcům Třetí říše a jeho sochařské práce se ve své době staly jejím symbolem. Jeho dílo způsobilo rozruch i poměrně nedávno, před zahájením MS ve fotbale v Německu, kdy někteří, jako Ley Roshová, iniciátorka památníku Holocaustu v Berlíně, požadovala alespoň zakrytí jeho soch, které jsou umístěny na berlínském Olympijském stadionu. Jiní, třeba spisovatel Ralph Giordano, šli ještě dál, když požadovali, aby sochy byly odstraněny a zničeny.
Celá retrospektivní výstava má však podporu kurátora místní výstavní síně, Rudolfa Conradese, který tvrdí, že Brekerovo dílo tak konečně může být vystaveno kritické diskusi. Jedná se totiž o první výstavu Brekerova umění od konce druhé světové války a má obsahovat celkem 70 soch ze soukromé sbírky jeho ženy.
Kdo byl Arno Breker a proč jeho dílo stále vzbuzuje emoce?


Na prvním místě je třeba uvést, kým Breker nebyl. I přes svůj přátelský vztah s Adolfem Hitlerem a Albertem Speerem nikdy nevstoupil do nacistické strany. Narodil se v roce 1900 v Německu v rodině kameníka. Ovlivněn dílem Rodina se už v patnácti rozhodl stát se sochařem. Vystudoval uměleckou školu a získává hned několik ocenění za své architektonické návrhy. Jeho dvacátý pátý rok života označuje konec jeho akademické kariéry a Breker začíná se svým vlastním stylem. O dva roky později se stěhuje do Paříže, kterou nazývá až do konce života svým druhým domovem. Zde se věnuje studiu symetrie lidského těla, vytváří své první fenomenální práce a stává se pojmem v uměleckém světě. V roce 1932 získává Římskou cenu Pruského ministerstva kultury, která mu umožňuje strávit rok v Říme, Neapoli a Florencii. Zde objevuje krásy antického díla a architektury.01-05-1.jpg
V roce 1934 se vrací do Německa, které už je nacionálně socialistické. Breker se od začátku zasazuje o toleranci v umění, která má podpořit režimem pronásledované umělce. Nacionální socialisté totiž odmítali celou řadu uměleckých směrů jako „zdegenerované umění“. Za dekadentní označili především dadaismus, kubismus, expresionismus, impresionismus nebo surrealismus a naopak volali po umění připomínající antické mistry. Umění mělo být oslavou života, heroismu a rasové čistoty. A byl to právě Breker, který v roce 1936 získává stříbrnou medaili v sochařské soutěži pořádané při příležitosti konání Olympijských her (říká se, že zlatá medaile byla z diplomatických důvodů udělena italskému umělci, ačkoliv Hitler favorizoval Brekera) za svá díla „Der Zehnkämpfer“ a „Die Siegerin“. Jeho hvězda stoupá. O rok později se stává prezidentem komise při Světové výstavě v Paříži a dál pracuje na svých sochách, které jsou tématicky zasazeny do antického Řecka.profil001c.jpg
Na žádost Hitlera, a ve spolupráci s Albertem Speerem, se podílí na monstrózním architektonickém plánu přestavby Berlína. Vedle toho však neustále pracuje na nových zakázkách, ze kterých vzejdou taková díla, jako „Fackelträger“ (Světlonoš, symbol ducha, který má národ vést) nebo „Schwertträger“ (Nesoucí meč, symbol ochrany, kterou národ potřebuje).
Svou výjimečnou pozici oblíbeného umělce využívá k častým intervencím u Hitlera za ty kolegy, kteří jsou v Říši v nemilosti. Mnoho z nich získává pro práci ve svých studiích, kde je tak chrání před dopady války. Hitler jeho snahy komentuje tím, že umělci nerozumí politice, ale prakticky dává Brekerovi volnou ruku. Ten později dostává na svobodu mnoho umělců, i židovských, kteří byli uvrženi do vězení.
Konec války Brekera zastihuje v Berlíně, kde komunistické jednotky vyloupí jeho studia. Až 80% jeho práce je buď ukradeno nebo zničeno. Zbývající díla jsou pak rozprodána na aukcích, ale nesmí si je koupit německý občan. Ti, kterým Breker za války pomohl, teď mlčí a Breker sám se načas stává umělcem v nemilosti. Několikrát je veřejně vyzván, aby vyjádřil lítost nad tím, že pracoval na zakázkách pro nacisty. To však pokaždé odmítne jako nedemokratický požadavek.
Ačkoliv je většinou oficiálních míst ignorován, v uměleckém světě, který žije svým vlastním životem, byl a je považován za legendu. Zbytek svého dlouhého života nepřetržitě tvoří. 02-08-1.jpgPracuje na portrétech známých osobností, kteří za ním jezdí z celého světa, včetně kancléře Adenauera, prezidenta Cartera nebo dokonce izraelského prezidenta Begina. Jeho devadesáté narozeniny se konají za účasti více než půl druhé tisícovky hostů z celého světa.
Nicméně obdivu široké veřejnosti se již za svého života nedočká. Plánované evropské výstavy jsou buď odvolány pro strach z útoků levice a nebo jsou levicí rovnou napadeny. Ač Breker sám prosazoval toleranci v umění a pomohl mnoha svým kolegům, někteří lidé vůči jeho osobě již tak tolerantní nejsou. Ti samí lidé, kteří nacistům vyčítají jejich perzekuce dekadentních umělců, dnes sami chtějí perzekuovat jiného, Brekera. Co jim vadí? Že svůj talent propůjčil ideám Třetí říše? Nebo nenávidí jeho umělecký styl, který je čistý a krásný a tolik v protikladu se současným moderním uměním, kdy stačí vylít kbelík barvy na plátno a je stvořeno dílo?
Umění musí zůstat svobodné. Člověk, kterému se zakáže tvořit, vnitřně umírá. Proto jsou špatné jakékoliv perzekuce, ať už ze strany nacistů, komunistů nebo demokratů.
Můj názor na moderní umění, které dnes můžeme vidět v galériích evropských metropolí, je prostý. Žumpa. Vždyť čím je obraz, na kterém není poznat, co na něm je? Jakým uměním jsou sochy zdeformovaných bytostí těch nejšílenějších tvarů? Proč je někdo uznávaným umělcem jen proto, že dokáže do kamene vyvrtat díry? Vedle velkolepých děl Brekera je moderní umění smetím. Dekadentním smetím. Ale i takové má právo na existenci. Jenže právě tito mizerní umělci nejvíc křičí, aby bylo Brekerovo dílo smeteno z povrchu zemského. Nedovolme jim to.



Tags: Kultura · Ze zahraničí

48 responses so far ↓

  • 1 mš/NM // Jul 21, 2006 at 1:52

    No tak moment, moment. Souhlasím, že Breker byl především velký sochař a že si výstavu zaslouží. Ale poslední odstavec je hloupý. Nelze přece odsoudit šmahem všechna moderní umělecká díla, protože nám připadají nesrozumitelná. Tím se zase blížíme k dělení na umění “zdegenerované” a to pravé. A rád bych autorovi připomněl, že za zdegenerované umění byly nacisty považovány i některé Brekerovy kousky, za zdegenerovaného byl označen i Marinetti a dokonce i kompletně futurismus.

    Vývoj uměleckých směrů je prostý. Jejich vznik je charakterizován vždy tím, že valná většina veřejnosti, včetně odborné, zvyklá na dosavadní umělecké směry, není schopna reagovat na novinky a rozpoznat jejich význam. Zcela jistě jistě je nemalá část umění podřadná a k ničemu, řada umělců to dělá čistě pro peníze, pokouší se samoúčelně šokovat apod., ale nelze to zevšeobecňovat.

  • 2 Radola // Jul 21, 2006 at 2:16

    Na vlasteneckých stránkách jakými tento web bezesporu je,se oslavuje nacistický umělec a ochránce Židů,úsměvné…

  • 3 lix // Jul 21, 2006 at 2:19

    Hajzl jeden, nacista a ještě ochránce Židů, že se nestydí :-D

  • 4 Filip // Jul 21, 2006 at 3:23

    Hold Brekerovi je spíš než holdem “nacistovi a ochránci Židů” holdem klasické evropské kultuře, kterou obdivuji. Pane Radolo, nevymezujte stále český stát a národ z Evropy, jejíž jsme součástí.

  • 5 Filip // Jul 21, 2006 at 3:31

    mš/NM: souhlasím, že závěr je možná moc zobecňující. Určitě se nechci vydávat za odborníka přes moderní umění. Nicméně to, co sleduju jako laik a co je laické veřejnosti předkládáno jako moderní umění, pro mě žumpa je. Přesto píšu, že i taková žumpa má právo na existenci:)

    Boj za klasickou kulturu je myslím součástí boje všech nacionalistů. Nedávno jste v jednom příspěvku psal o levici, jak v minulosti neúnavně agitovali na kulturní frontě, až získali vliv, který dnes mají. Nevede ta správná cesta tedy tímto směrem?

  • 6 mš/NM // Jul 21, 2006 at 4:30

    Velký omyl spatřuji právě v nechuti pokusit se skloubit nové umělecké směry s tradičním myšlením. Valná většina nacionalistů se domnívá, že jde o čiré antagonismy, ale ono to jde a musí to jít! Tradice zůstává stejná, ale mění se zbraně, jimiž se bojuje. Jako je nesmysl stavět proti kulometům rytíře v brnění, tak je mylné lpět vytrvale na klasickém umění a jeho napodobeninách. Jakýkoli umělecký směr se musí jednou zákonitě vyčerpat. Zpočátku je odmítán, pak nastoupí jeho vrchol v podobě vynikajících umělců a to je jeho konec, protože nemůže-li být někdo překonán, je jen stále dokola napodobován. (víc za chvíli)

  • 7 František Nonnemann // Jul 21, 2006 at 4:39

    mš: No na pokračování týhle úvahy jsem docela zvědavej, takže dobrou chuť a piš :-)

  • 8 mš/NM // Jul 21, 2006 at 5:08

    Tak se můžeme v dějinách setkat s řadou snah pokračovat ve směrech, jež se vyčerpaly. Britský romantismus vrcholil lidmi jako Shelly nebo Byron, ale až do konce 19. století se dokola omílala prakticky bezcenná “shelleyovská” a “byronovská” poezie. Kultura se vyčerpala a mladí lidé tehdy cítili, že je třeba objevit nové výrazové prostředky. Mimochodem, vyčerpání kultury považuji za jeden z hlavních důvodů vypuknutí první sv. války. Kdo to chce pochopit, ať si přečte Manifest futurismu:

    1. Budeme zpívat lásku k nebezpečí,

    návyk na energii a neohroženost.

    2. Základními prvky naší poezie

    bude odvaha, troufalost a vzpoura.

    3. Literatura až dosud oslavovala

    promyšlenou extázi, nehybnost a spánek:

    budeme velebit násilný pohyb,

    horečnou nespavost, taneční

    dvojkrok, přemet, facku,

    ránu pěstí…

    Cítíte z toho také to pohrdání ztrnulostí? Nikdo si nesmí myslet, že moderní umění je samo o sobě levicové. Možná by meziválečná avantgarda vypadala úplně jinak, kdyby její nejlepší představitelé nenarukovali hned první den na frontu a ve valné většině nepadli. Když už mluvíme o Británii, ta už se nikdy z bitvy na Sommě nevzpamatuje.

    Mně se líbí avantgardní elektronická muzika (a to jsou Von Thronstahl ještě hodně popoví), líbí se mi moderní poezie využívající volný verš atd. atd. a rozhodně jsem přesvědčen, že je možné a legitimní využít je v naší věci. “Člověk je pánem forem,” jak říká Junger, teď tomu ještě vpravit přiměřený obsah ;-)

  • 9 Filip // Jul 21, 2006 at 5:23

    Můžu souhlasit. Například v muzice někteří nacionalisté hájí přesvědčení, že poslouchat se dá pouze klasika. To že je skutečně krásná hudba našich předků, která se nedá srovnávat s dnešním rockem, apod. Tento názor zastával třeba i William Pierce. Ale jak správně píšete, mění se zbraně. To nakonec pochopil i Pierce, když koupil Resistance records.
    Ono i samo lpění na něčem tradičním ve staré formě není moudré. Kamarád mi tak kdysi popsal porážku Konfederace, jako zakonzervované, zpátečnické idei, která musela být nutně přejeta novou Amerikou.

    Já se nebráním novým směrům v umění. To sem byl asi špatně pochopen. Jen tvrdím, že současné mainstream umění, se mi hnusí. Často jde vážně jen o snahu co nejvíc šokovat.

  • 10 Jan Maloušek // Jul 21, 2006 at 5:47

    Pánové, já zírám ;-) Tady se otevírá umělecký kritický klub!
    Milane: S tím vyčerpáním směrů máš pravdu, ale ve 40. letech (ostatně ještě začátkem 50tých) nebyla “klasika” ještě úplně vyžilá. Ale pravda je, že to bude ještě nějaký čas, než přijde nová renesance.
    Radolo: tak to jsem zcela nechytil… ono v jakosti umění nejde ani tak o příslušnost k politickému směru… (tedy myšleno obecně, jestliže jde o “propagandistické uměníů, tak samozřejmě v něm bude odpůrců režimu málo, ale i ty bychom našli a většinou mezi těmi nejlepšími, proto je režimy trpěly)

  • 11 František Nonnemann // Jul 21, 2006 at 5:57

    Tak futurismus, i když toho moc neznám, mi byl vždycky docela sympatickej. Holt mám pro tu Itálii slabost.
    Na druhý straně když někdo vyleje kýbl barvy na plátno nebo udělá do kamene tři díry, tak to možná podle nějaký definice umění je, ale pro mě osobně to je hnus, resp. skvrna nebo děravej kámen.
    Elektro muzika se mi moc nelíbí, já bych řekl, že se zbytečně vzdáváme sice již starších, ale přesto nevyhaslých stylů - třeba punk, najmě kupříkladu Pistole :-)
    Zakončím citátem klasika - agenta StB “Sida” Hoška - v novinách jsou kraviny, Sid Vicious byl nevinný :-D

  • 12 mš/NM // Jul 21, 2006 at 5:57

    Pozor! Tady nejde ani tak o “klasiku” ve formě uměleckého vyjádření, ale o klasické myšlení, o jeho samotnou náplň! Posledních pár týdnů louskám v angličtině Hulmeův Romantismus a klasicismus a tam to je, úplně všechno. Přední teoretik modernismu se v jeho osobě spojuje s radikálním pravičákem, obdivovatelem těch nejreakčnějších filozofů. Dokonalý důkaz o tom, že to je možné, ale lze najít i u známějších chlapců, v první řadě u T. S. Eliota.

    Existuje několik zásadních esejů o umění, které MUSEJÍ být přeloženy a hlavně šířeny. To je práce pro naši generaci.

    (Honzo, jen mimochodem a off-topic, četl jsi Loosův Ornament a zločin?)

  • 13 Jan Maloušek // Jul 21, 2006 at 7:34

    Jasně. Překládá se to ovšem i Ornament = zločin, což je poněkud zavádějící. když jsem psal o “klasice”, měl jsem samozřejmě na mysli formu - obsah bych spíš dělil na konservativní, neutrální (tvorba sama pro estetiku díla, což nemusí být jen ve výtvarném umu, ale ozhodně i v hudbě a literatuře a do značné míry i v architektuře) a pokrokářský. A klasické formy jsou, ať se nám to líbí nebo ne, především ve výtvarném umění tak nějak opotřebovány, vyčerpány. nepochybuji o tom, že je to dočasné, ale je to fakt. Kupříkladu v architektuře došlo na jedné straně k výraznému “odrenesančnění”, na druhou stranu ale také byla nalezena jistá harmonická forma “soužití” abstrakce s klasicisující architekturou. Například Památník osvobození na Vítkově nebo nové domy na Národní třídě a v ul. 28. října.

  • 14 mš/NM // Jul 21, 2006 at 7:49

    Fany: Taky nejsem stoupencem abstraktního umění, ale právě tu chybějící strukturu můžeš stejně tak vyčítat futurismu. Tam je záměrná, protože jak jinak lze zobrazit rychlost? Chci jen říct, že nemá smysl hned odsuzovat něco, co se nám nelíbí nebo co nechápeme ;-)

    Honza: Vida vida a já to čtu v anglině. Tam je to ale opravdu “Ornament a zločin”. Nemáš český překlad?

  • 15 František Nonnemann // Jul 21, 2006 at 7:59

    Promiň, mě jsou celkem lhostejný nějaký obecný definice obsahu, formu, systému, umění atd. Skvrna na plátně je prostě skvrna na plátně, ať už to autor pojmenuje Osvícení, Osamělost, Exploze nebo třeba Podzimní odpoledne na Aljašce za zpěvu stepujících velryb…
    A odsuzovat něco, co nechápu, můžu velmi rychle. Tak třeba nechápu homosexuály. A odsuzuje je velmi rychle a velmi důsledně :-)

  • 16 mš/NM // Jul 21, 2006 at 8:26

    Podzimní odpoledne na Aljašce za zpěvu stepujících velryb…

    Tý jo, TO BY BYLA avantgarda!

  • 17 chytrolín // Jul 21, 2006 at 10:14

    Breker je můj oblíbený umělec, chystám se už dlouho do jeho muzea na zámek Nörvenich (u Kolína - http://www.museum-arno-breker.org )

    Skutečný důvod proč ho levice, respektive židé tolik nenávidí bude zjevně to, že žádný z jejich “umělců” ani z daleka nedosahuje jeho kvalit…

  • 18 Petr Pavel // Jul 21, 2006 at 10:17

    Skvely clanek a jeste lepsi diskuse. Nejsa umelec dovolim si jenom jednu poznamku. Umelecti kritici peji ody na moderni umeni. Muzeum v New Yorku proto usporadalo pred nekolika lety vystavu (bohuzel lovim z pameti, zdoj neumim), kde volne promychali nova doposud neznama dila spickovyc modernich maliru s “dily” beznych petiletych deti. Na tuto vystavu pozvali kritiky moderniho umeni a pozadali je, aby rozlisili dila umelcu od del deti. Tragicky selhali. Proto se i ja pripojuji k nazoru, ze moderni umeni neni umeni a ze kybl barvy na platno nezasluhuje obdiv - je to asi z vetsi casti pouha image a public relation umelce. Muj tatik rikaval - at umelec ukaze, ze umi namalovat krasny klasicky obraz a pak at uz si maluje jak chce. Toto zvladal treba Picasso. Jenomze vetsina “modernich” umelcu zacina i konci tim kyblem barvy a maji kolem toho spoustu reci a vystav a maji managery … proste obchod s teplou vodou.

  • 19 chytrolín // Jul 21, 2006 at 10:36

    Petr Pavel: pod to bych se podepsal

  • 20 V.Neckář jewnior // Jul 21, 2006 at 12:31

    Zajímalo by mne v té sovislosti jak hodnotíte tvorba Davida Lynche Je levicová nebo pravicová? :-)) A co Lars von Trier?

  • 21 V.Neckář jewnior // Jul 21, 2006 at 12:37

    Petr Pavel: Jenže právě Picasso byl v nazi Německu prezentován jako ukázkový příklad “Degenerate Art”
    chytrolín: Opravdu je Breker kvalitnější umělec než Chagall, Liebermann nebo Pissaro ? :-))

  • 22 Filip // Jul 21, 2006 at 12:59

    jewnior: tvorba je politická jen když má politický obsah. Brekerova tvorba není pravicová ani levicová, je prostě fascinující. Diskuse o levici spíš mluví o faktu, že drtivá většina umělců dnes se považuje spíš za levičáky, kosmopolity, než třeba národní revolucionáře či nacionalisty.

    Určitě jako existuje tzv. levicové a pravicové vidění světa, nebo raději kosmopolitní a nacionální, tak se vkus a chuťě těchto dvou pólů zákonitě odráží i v umění. Čtou se určité knihy, poslouchá určitá hudba, jsou oblíbené určité filmy, obrazy, díla.
    Je pravda, že ten nacionální vkus je více konzervativní. Možná nám chybí odvaha objevovat nové směry a obdivovat se jim. Jenže všichni ti Knížáci a Černí mě zatím ničím nenadchli. Proto se obdivuju čisté, jednoduché kráse Brekera.
    A k panu Lynchovi. Jeho filmy rád nemám. Nechápu je a chápat nechci.

  • 23 mš/NM // Jul 21, 2006 at 15:14

    Čistě z legrace: prohlédněte si tento obraz http://en.wikipedia.org/wiki/Image:El_Greco_View_of_Toledo.jpg. Jak už napovídá název, je to El Greco, ale vypadá to jako expresionismus řekněme z 20. let 20. století. A to už myslím bez legrace. Byl by také zařazen mezi “entartete Kunst”?

    A perlička pro pana Neckáře: teorie “degenerovaného umění” pochází od jistého Maxe Nordaua. To jméno Vám asi něco řekne, což? (Jeho práce se jmenuje Entartung, tedy Degenerace).

  • 24 V.Neckář jewnior // Jul 21, 2006 at 15:40

    mš/NM: Já jsem Degeneraci nečetl ale názory které měl Nordau jsou mi jasné. Nějak mne to nepřekvapuje protože paralely mezi sionismem a německým národním socialismem jsou zřejmě nakonec (mimoumělecká vložka) byl to Stern gang kdo nabízel Němcům spolupráci proti Britům během WW2 vyměnou za židovský stát.

    Filip: Pokud jde o Lynche tak o dost přicházíte. Knížák je co levicový kosmopolita? levicový nacionalista? pravicový nacionalista? pravicový kosmopolita? NS mu nabízela první místo na kandidátce do EP než mu to Pavel Dostál rozmluvil.

  • 25 chytrolín // Jul 21, 2006 at 16:21

    Jewnior: kterého Liebermanna máš na mysli? Maxe nebo Ernsta? Pissaro je takový řekl bych dosti průměrný, nic extra. A k Chagallovi jenom tolik, že jeho čmáraninami by se mohli strašit děti v mateřských školách. Breker zatím stále vede, zkus přijít s nějakým lepším židem, popř. levičákem. Budeš ale hledat dlouho. :-D

  • 26 V.Neckář jewnior // Jul 21, 2006 at 17:45

    Who is Ernst Liebermann?

    http://en.wikipedia.org/wiki/Secular_Jewish_culture#Visual_arts

  • 27 Filip // Jul 22, 2006 at 2:46

    jewnior: Co jsem měl možnost číst jeden větší rozhovor s Knížákem, tak by se mu pod nějaké odpovědi člověk i podepsal. Ale to nemá zjevně vliv na typ umění, které reprezentuje. Plus pro něj je jeho “válka”s šílenci typu Černý nebo Rafani.

    Nordau, ač Žid, byl asi dobrým příkladem integrace Žida do společnosti, která ho přijala. Jeho myšlenky použil i Rosenberg v Mýtu 20.století.

  • 28 mš/NM // Jul 22, 2006 at 10:05

    Filip: Heh, to jste mě tedy zaskočil. Pokud jde o “příklad integrace” do společnosti, představuji si ideálně spíš někoho jako Lev Šestov, zkrátka někoho, kdo čte a rozvíjí Blaise Pascala, než někoho, z koho těží Rosenberg. Asi je to způsobeno tím, že si každý představujeme ideál společnosti rozdílně.

  • 29 Filip // Jul 22, 2006 at 11:49

    Nevěřím, že ty rozdíly budou o moc větší. Základ bude stejný. Všem nám jistě jde o svobodnou, šťastnou a vnitřně samostatnou společnost, která nebude ohrožena různými vnějšími vlivy. Pokud se nám někdy toto podaří, na diskuse o ideálu bude času dost.
    Budeme moct experimentovat a zkoušet co je pro nás nejlepší. Protože nic není definitivní. Žádná politická idea není nesmrtelná. Každá idea má svůj čas. Jistě se oba obdivujeme jiným velikánům a jiné době, ale to co (snad) brzy příjde, nebude na nic z minulosti přímo navazovat. Nová doba chce nové myšlenky. A já na minulosti nelpím. Jen se z ní učím.

  • 30 V.Neckář jewnior // Jul 22, 2006 at 15:09

    Ono je hlavně zajímavé že v kritice “dekadentního umění” se nacisté skoro vůbec nelišili od bolševiků v Stalinově éře. Po bolševické revoluci sice došlo v Rusko k rozvoji různých avantgardních směrů jako konstruktivismus ale potom co Stalin konsolidoval svoji moc došlo k jeho odsuzování jako “formalismu” a propagacisocialistického realismu který (kruh se uzavírá) moc nelišil od oficiálního umění III říše. Podobné paralely lze najít i ve vědě (odsuzovaní “židovské fyziky” v nacistickém Německu a boj proti “pseudovědám” jako genetika nebo kybernetika v SSSR) Hermann Goring udajně věřil nějakým pomateným teoriím o duté zemi. V Stalinově Rusko dělali vědeckou karieru šarlatáni jako Lysenko nebo Lepšinská.

  • 31 Filip // Jul 23, 2006 at 5:25

    jewnior: Já bych význam víry v nadpřirozena a nevědecký nesmysly v Říši nepřeceňoval. Pokud vím, tak nejznámější a snad jediný činitel, který měl sklon k okultismu, byl Hess.
    S tím odsouzením “židovské” fyziky, je to nesmysl. Znamenalo by to odmítnutí fyziky jako celku. Klamete lidi pane Neckáři:) Možná se v tomto směru někdy někdo vyjádřil K Einsteinovi. Mimochodem, jeho slavná teorie relativity vůbec není jeho. Ukradl jí.

    V Říši se naopak vědě dával maximální prostor.

  • 32 chytrolín // Jul 23, 2006 at 9:32

    Filip: o tom že Einstein tu teorii komusi ukradl jsem něco kdysi kdysi zahlédl, máš nějaký link?

    Jewnior: Těch pár kvazi-umělců není relevantní argument. Pořád čekám na odkaz na někoho, jehož tvroba se vyrovná Brekerovi minimálně z půlky. Zmiňoval jsi tu jakési malíře, jejichž úroveň bych přirovnal k tvorbě lidí z chráněných dílen. Sem s nějakým jude/left-side…

    Přístup Stalinova SSSR a nacistického Německa k dekadentnímu “umění” byl prakticky identický. Oba dva režimy dbaly na zachovávání určitých tradičních hodnot (i když každý jinak) a tohle bylo pochopitelně nepřijatelné. Nejvíc mě fascinuje, že se dnes najde velké množství pochybných existencí, kterým se tohle líbí.

  • 33 Filip // Jul 23, 2006 at 10:08

    Jistě, že mám link. Na všechno mám vždycky link:))

    http://www.natallnews.com/story.php?id=2438

  • 34 V.Neckář jewnior // Jul 23, 2006 at 14:47

    Filip: Opravdu důvěrohydný web :-))))

  • 35 chytrolín // Jul 23, 2006 at 15:30

    židáčku: http://en.wikipedia.org/wiki/Olinto_De_Pretto

  • 36 chytrolín // Jul 23, 2006 at 15:32

    ještě

    http://www.italian-american.com/depretto.htm

    http://www.albert.einstein.nom.br/plagio.html

    http://www.italiansrus.com/articles/emc2.htm

    http://lgxserver.uniba.it/lei/rassegna/020804a.htm

  • 37 Filip // Jul 23, 2006 at 15:42

    jewnior: v tom odkazu je další odkaz.
    Kamarád, se kterým často diskutuju, zpochybňuje moje názory tím, že jsou prý z nedůvěryhodných zdrojů. Odůvodňuje to tím, že autoři jsou zaujatí. Co ale potom je důvěryhodný zdroj? Oficiální média? Každý člověk obeznámený s jejich prací ví, že média zajímavé věci prostě ignorují a sledují jen svojí agendu.
    Ortodoxní přístup by velel nevěřit ničemu, ale já sem za spoustu let, co čerpám informace z podobných zdrojů, jako sem zde uvedl, nezaznamenal žádnou lež. Naopak v médiích jsem těch lží zaznamenal nespočítaně, a stejně tak jsem zaznamenal lži z levicových zdrojů. Lhaní je součástí politické práce levice.

  • 38 V.Neckář jewnior // Jul 23, 2006 at 18:08

    Chytrolíne z toho zaznámu na Wiki absolutně neplyne nic že De Pretto je autor teorie relativity.
    Pokud jde o židovské umělce tak sem už postoval odkaz ze stejného zdroje těch umělců je tam habaděj.
    Pokud jde o levičáky co třeba Picasso nebo Van Gogh (jeho názory by se dali nazvat něčím jako “křestanský socialismus”) ve filmu Godard nebo Bunuel.
    Filip: National Aliance je marginální spolek bílých rasistů v USA i drtivá vetšina lidí z konzervativní pravice včetně tak vyhraněných jako Pat Buchanan jsou proti rasismu maximálně kritizují věci jako Affirmative action. Ostatně spolek s identickým názvem existoval i v ČR než ho vnitro zakázalo hádám že většina lidí co sem v tom angažovalo pokud se na politiku úplně nevykašlali je dnes v Národním odporu.

    Pokud jde o manipulace těch se dopouští v jisté míře snad skoro každé politické hnutí.
    Pro mne příklad naprosto demagogického článku
    “Mýtus homocaustu” od Martina.R Čejky na http://www.katolikrevue.cz/

    1)Alfred C. Kinsey je homosexualni pedofil- ve skutecnosti byl zenaty se stejne starou zenou a mel 4 deti.

    2)Alfred Kinsey byl podvodnik-prestoze jeho stezejni dilo Sexualni chovani muzu je temer 60 let stare(1948), patri stale k jedne z nejcitovanejsich knih mezi psychology,psychiatry a sexuology zabyvajicimi se lidskou sexualitou a patri take k tomu nejlepsimu co bylo kdy k tomu tematu napsano. Kinseyho institut v Indiane je nejrenomovanejsi sexuologicky ustav na svete.

    3)Homosexualu je 1%, 10% a 4% jsou umele nadnesena cisla- odborna verejnost se zdraha urcit jakekoliv presnejsi cislo, protoze by se jednalo o pouhy odhad,presto se nejcasteji hovori o 4%-10% homosexualu a zhruba dvojnasobku lidi se sexualni zkusenosti se stejnym pohlavim.

    4)Judith A. Reisman- doktorka majici vzdelani v oboru komunikaci, ve kterem obdrzela i titul PhD. Nema zadne lekarske, bologicke ani chemicke vzdelani. Je zastankyni kreativisticke teorie a znama bojovnice proti potratum,pornografii,masturbaci a Sigmundu Freudovi, sama sebe zaradila k militantnim krestanum kdyz prohlasila, ze by nejradsi Larryho Flinta sama uskrtila a vyslovila souhlas s bombovymi utoky na potratove kliniky, stejne jako s utoky KKK na homosexualni aktivisty v 60 letech.

    5) Vetsi cast historickych dedukci autora clanku je dle meho nazoru a slusne a mirne receno velmi nepresna,ale nejsem historikem a hodnotit historii je velmi osidne a jeji hodnoceni muez byt ruzne, narozdil od mediciny kde mate jasna fakta a na jejich hodnoceni existuji velmi prisna kriteria.

  • 39 V.Neckář jewnior // Jul 23, 2006 at 18:18

    Ještě pár odkazů pro chytrolína

    http://www.epstein.org.uk/

    http://www.arthurhammer.com/bibel.html

    http://www.tendreams.org/balthus.htm

    http://www.ardon.com/gallery%20A.htm

    http://www.topofart.com/artists/Tamara_de_Lempicka/

    Zřejmě všechno je to produkce z chráněných dílen

  • 40 V.Neckář jewnior // Jul 23, 2006 at 18:20

    Apropo Filipe odkdy je německý národní socialismus pravicové hnutí?

  • 41 V.Neckář jewnior // Jul 23, 2006 at 19:19

    Pokud jde o nazi science tak

    http://en.wikipedia.org/wiki/Deutsche_Physik

  • 42 Filip // Jul 24, 2006 at 2:38

    jew: National Alliance rozhodně není masovou organizací, to je pravda. To ani nikdy nebylo jejím cílem. Práce National Alliance spočívá především ve vzdělávání a budování kádrů. A to se jí daří výborně.

    Pat Buchanan je populista. Často prožidovský. Není to upřímný zastánce naší věci.

    NS samozřejmě nebylo pravicové hnutí. To mi něco podsouváš. Je problém vytvářet padnoucí škatulky pro politické směry. Termín levice a pravice se používá pro zjednodušení. Líbí se mi co říká Le Pen:
    Ekonomicky jsem pravičák, sociálně levičák, národně Francouz.

  • 43 Custos // Jul 24, 2006 at 2:56

    Zajímavý článek. Breker patřil k hlavním autorům vystavujícím v rámci “Große Deutsche Kunstausstellung”, výstavy, již v letech 1937-1944 každoročně pořádalo muzeum „Haus der Deutschen Kunst“ v Mnichově. (Mimochodem, muzeum stále funguje, dnes pod názvem “Haus der Kunst”).
    Otázka “německého umění” v období NS je dosti interesantní. Nelze ho totiž nějak paušálně hodnotit jako celek a šmahem hovořit o jakémsi “nacsocrealismu”, jak někteří činí. I když mnozí umělci opravdu vycházeli z realistických tradic 19. století, řada dalších tvořila poměrně svébytné artefakty. Na některých dílech z této doby jsou dokonce jasně patrné prvky výtvarné moderny:). Po této stránce je pozoruhodný např. obraz Herberta Schnürpela (1890-1943), “PaK im Kampf gegen Panzer” (1941).
    Také je třeba si uvědomit, že ne všichni umělci, kteří tehdy vystavovali, byli pouze konjukturalisté, kteří spjali svou uměleckou kariéru pouze s nacionálním socialismem, jako např. Hans Schmitz-Wiedenbrück (1907-1944), který (příznačně) padl na východní frontě jako „Kriegsmaler“. Většina z nich, což je i případ Brekerův, představovala svébytné a uznávané autory, kteří před nacistickou érou, během ní i po ní tvořili v intencích svého zaměření, jako třeba Rudolf Hermann Eisenmenger (1902-1994), Julius Paul Junghans (1876-1958), Constantin Gerhardinger (1888-1970), rustikální malíř Sepp Hilz (1906-1967) či krajinář Hermann Gradl (1883-1964).
    K silně vyhraněným jedincům patřil třeba Claus Bergen (1885-1964), který během první světové války sloužil coby „Marinemaler“ ve Wilhelmshavenu, účastnil se jedné plavby na ponorce, od roku 1928 byl čestným členem veteránského spolku „Ubootkameradschaft München“ etc. Ten se jako malíř tematicky specializoval na válečné námořnictvo, obzvláště ponorkové, a prakticky nemaloval nic jiného:)

  • 44 V.Neckář jewnior // Jul 24, 2006 at 7:00

    Filip: “Budování kádrů” :-))) To je slovník jak od Milouše Jakeše pane bože

  • 45 Filip // Jul 24, 2006 at 7:26

    jew: k jakýmu Bohu se obracíš? ;)

    Každá revoluční organizace, tedy organizace, která je ve významném protikladu vůči status quo, a není tak Systémem podporovaná, potřebuje k zajištění činnosti kádry. Jak kdysi řekl právě Pierce, to jsou ti aktivisté, pro něž je
    1) organizace na prvním místě
    2)svou práci vidí jako dlouhodobou a nečekají výsledky za měsíc
    3) naplno se zapojí

    Na slovech “kádr”, nebo třeba i “soudruh”, nevidím nic Jakešovského.
    V NPD jsou ti nejvýznamnější aktivisté také nazýváni kádry, jen tak mimochodem.

  • 46 DDR // Jul 26, 2006 at 8:04

    Je jedině dobře, že se pozvolna boří ty “naváté” animozity a lidé jako Breker jsou konečně “souzeni” podle toho co udělali a ne podle drbů, ktereé na ně mnozí seslali. Takový byl ovšem osud mnoha umělců v různých epochách, v případě Třetí říše je to relativně “čerstvé”, takže se to pořád propírá - tak za 100 let už si na to nikdo nevzpomene a bude se hodnotit jen ten skutečný přínos. Někdy jsou ty příběhy i tragikomické, kdy se lidé, kteří se ochotně a aktivně podíleli na nazi režimu, pohodlně a bez poskvrny dělali kariéru i po válce - naproti tomu Ti, kteří se “provinili” tím že zůstali v Německu byli vláčeni různými soudy…tohle, ale zdá se je všude stále stejné :-) Z těch humornějších předsudků je třeba témeř oficialní zákaz provozování hudby R. Wagnera v Israeli, jenom proto, že to byl Hitlerův oblíbenec (zemřel 6 let před Hitlerovým narozením), ale stále zůstává z nějakého důvodu hudebním symbolem Třetí říše, tak jako Breker se svými sochami, jen s tím rozdílem, že v té době vůbec nežil….:-)

  • 47 Václav // Aug 1, 2006 at 9:47

    Například Baldur von Schirrach měl ohromný hudební talent, ale rozhodl se jít jinou cestou. Dnes se sem tam setkám se skutečností, že pravnuk jeho sestry organizuje premiéry svých (!) oper, ve spolupráci přinejmenším s jednou členkou Strany Zelených.

    V takové souvislosti snad už nikoho neudiví, že tento pán patří k letničním protestantům a podporuje stát Izrael, o jehož existenci se odchovanci jeho příbuzného zasloužili. Stejně tak doufám, že nikoho neudiví, že je mým spojencem v boji proti materialistům a ultraliberálům.

  • 48 darlacalidom // Oct 27, 2007 at 3:18

    deldomletor

Leave a Comment