Napsal: Ioannis Michaletos

Albánské skupiny organizovaného zločinu představují jednu z nejexpanzivnějších a nejpropojenějších skupin organizovaného zločinu na současném Balkáně a v celé Evropě. Rovněž nelze opomíjet jejich roli v politických vývojových trendech ohledně Kosova a domácího albánského dění. Je víc než jisté, že silně podporují nezávislost Kosova za účelem expanze svých základen v nově vytvořeném státu, čímž by legalizovali rozsáhlou oblast podsvětí, v níž dnes prosperují.

Albánské skupiny organizovaného zločinu jsou hybridní, nezřídka zapojené jak do kriminálních aktivit, tak do politického dění, zejména v oblasti Kosova.1) Podle informační služby OSN „se stává stále obtížnějším jasně rozlišit teroristické skupiny a organizované kriminální skupiny, jejichž taktika se stále více překrývá. Svět je svědkem zrodu nového hybridu, ´organizovaného zločinu – teroristických organizací´, a právě nyní je nutné rozdělit spojení mezi zločinem, drogami a terorismem.“2) Vzájemné propojení zločinu a terorismu má vlastní mezinárodní i regionální rozvětvení, jak ukázal lednový útok na americkou ambasádu v Aténách. Zdá se, že pochází z trojúhelníku Kosovo-Tetovo-Albánie, stejně jako sítě pašeráků zbraní.3)

Roku 1997 se v Albánské republice zhroutil tzv. projekt pyramidy úspor. Následovaly celostátní nepokoje trvající od ledna do března, během nichž zmizelo neuvěřitelné množství armádní výzbroje (které se zčásti opět objevilo během kosovského konfliktu). Šlo 38.000 ručních zbraní, 226.000 kalašnikovů, 25.000 kulometů, 2.400 protitankových střel, 3.500.000 ručních granátů, 3.600 tun výbušnin atd.4) Ačkoliv byly organizované zločinecké skupiny neschopné „ovládnout“ situaci, je jasné, že ziskem velkého počtu zbraní z chaosu profitovaly. Albánský organizovaný zločin profitoval rovněž z finančních pyramid, přes které ve velkém měřítku pral špinavé peníze. Odhaduje se, že před krachem bylo převedeno na konta italských zločineckých organizací a albánských partnerů 500 až 800 milionů dolarů. Tyto peníze pak byly opět investovány v západních zemích.

Organizovaný zločin v tomto malém balkánském státě má obrovskou ekonomickou dynamiku. Podle albánských ekonomických přehledů od roku 2003 činí legální investice v průměru asi 200 milionů euro, zatímco nelegální investice přesahují 1 miliardu, tj. poměr 1 ku 5. Podle Transparency International je 80 % albánské ekonomiky „paralelní“; na každých 100 euro doloženého kapitálu není dalších 80 euro nikdy zaúčtováno a většina těchto peněz pochází z kriminálních aktivit.5)

Bezpečnostní orgány po celé Evropě nejvíce znepokojuje obchod s drogami, především s heroinem. Přibližně za poslední desetiletí má v tomto obchodu významné postavení albánský organizovaný zločin. Dr. Mark Galeotti mluví o „dvou Albánci ovládaných výrobnách heroinu v bývalé jugoslávské republice Makedonie. Albánské komunity v Evropě zajišťují pouliční distribuci.“ Také dodává, že „toto je obzvláště závažné v Belgii (s koncentrací v Bruselu), Německu, Švýcarsku a Řecku (které od roku 1991 absorbovalo odhadem 300.000 ilegálních albánských imigrantů). Odhaduje se, že asi 70 % heroinu v Německu a Švýcarsku bylo transportováno přes Albánii a/nebo albánskými skupinami. V případě Řecka se toto číslo může blížit 85 %.6) Zhruba 70-80 % heroinu distribuovaného v Evropě je šířeno Albánci, kteří blízce spolupracují s tureckými skupinami a v širším rozsahu i s producenty opia ve střední Asii a Afghánistánu. Jejich nadnárodní propojení se podobá sofistikované korporaci.

Příkladem mezinárodní spolupráce, jež je k útoku na tento druh sítí třeba, je operace uskutečněná jistými evropskými policejními sbory. Podle Europolu „vedla úzce koordinovaná akce mezi orgány činnými v trestním řízení z Itálie, Belgie a Nizozemí k souběžnému zatčení 28 osob. Zatčení byli dopadeni na základě rozsáhlého sledování organizované zločinné skupiny etnických Albánců a na výměně a následné analýze vyšetřovacích materiálů ve spolupráci na policejní a soudní úrovni. K zatčením došlo 23. a 24. října 2005 na základě zatykače vydaného státním zastupitelstvím v Brescii (Itálie).“7)

Kosovská zkušenost pro mezinárodní společenství představuje obrovské zklamání. Území spravované OSN nedokáže odolat vše prostupujícímu vlivu organizovaného zločinu. I přes mnoho násilných činů a vysoký počet vražd bylo odsouzeno jen velmi málo viníků, z nichž nikdo nebyl příslušníkem organizovaného zločinu. Existence regulérního zásobování heroinem z Afghánistánu a kontrola balkánské cesty „albánskou mafií“ mu umožnily získat významný kapitál. Největší podnik ve smyslu prodejů a zisku v jižní a východní Evropě je albánský organizovaný zločin.9)

V kontinentální Evropě řídí Albánci z Kosova víc než 80 % obchodu s heroinem, jejich obchodníci jsou přinejmenším v polovině evropských zemí a pašují 4 až 6 tun heroinu měsíčně v hodnotě 2 miliardy dolarů za rok. Údaje Interpolu ukazují, že v roce 1999 vydělala albánská mafie na obchodu s drogami 38 milionů dolarů, v roce 2001 již 50 milionů a roku 2002 dokonce 70 milionů. Statistiky Interpolu také ukazují, že v roce 1997 tvořili Albánci 14 % všech zatčených pašeráků heroinu, ale průměrné množství heroinu nalezeného u nealbánských pašeráků bylo 2 gramy, kdežto zadržení Albánci měli v průměru 120 gramů.10) Vzestupu produkce opia v Afghánistánu za posledních 5 let jistě napomohla expanze albánských pašeráckých skupin, které posílily své schopnosti a distribuční sítě. Podle zpravodajského centra OSN „by produkce opia v Afghánistánu v hodnotě 3 miliard za rok, tvořící víc než 90 % celosvětové ilegální produkce, letos mohla opět vzrůst o 60 % oproti roku 2006, protože Taliban vyměňuje heroin za materiál pro financování své války“.11) Je třeba si všimnout, že celkový zisk z produkce opia je obrovský právě díky přeměně opia na heroin. Proto „byl zisk z pouličního obchodu v roce 2005 asi dvakrát vyšší než zisk z pouličního obchodu v roce 2002, to znamená asi 173 miliard dolarů“.12) Právě to je ukazatel významu skupin organizovaného zločinu v mezinárodním finančním systému a klíčové role albánského zločinu především v Evropě.13)

Albánské zločinecké syndikáty, propojené s balkánskými drogovými obchodníky, potřebují k prosperitě vysoce postavené přátele. Pašerácké gangy s údajným napojením na „turecký stát“ prý ovládají ilegální obchod s heroinem na Balkáně díky úzké spolupráci s dalšími skupinami, s nimiž je spojuje náboženství nebo politické cíle. V tomto novém globálním finančním prostředí zajišťují silné utajené politické lobby napojené na organizovaný zločin spojení na prominentní politické osobnosti a úředníky vojenských a zpravodajských organizací.

Obchodníci s drogami využívají k praní špinavých peněz i seriózní banky. Banky v Turecku, ale hlavně ve finančních centrech západní Evropy diskrétně sbírají tučné provize z multimiliardových dolarových operacích na praní špinavých peněz, přičemž samy o sobě zůstávají mimo pašerácké obchody. Tyto skupiny dávají vysoké sázky na zajištění bezpečného průchodu zásilek drog na západoevropské trhy.14)

Většinu kriminálních aktivit v Kosovu a Makedonii vedou rodinní příslušníci klanů („fis“), kteří ovládají svá příslušná teritoria. Klany jsou propojené a úzce spolupracují s podobnými zločineckými skupinami z dalších evropských zemí, obzvláště Turecka, Albánie a Bulharska, protože přes tyto země vedou hlavní pašerácké stezky.

Rodinná struktura se vyznačuje silnou vnitřní disciplínou, jíž se dosahuje tresty za každé vybočení z vnitřních pravidel tak, aby strach garantoval bezpodmínečnou loajalitu ke klanu, přičemž oficiální zákony jsou považovány za druhotné, nedůležité a nezávazné. To, že jsou klany založeny na pokrevním spojení, omezuje počet členů klanu a vzájemná pouta mezi nimi jsou tak velmi silná, čímž se možnost blízkého kontaktu a infiltrace stává téměř vyloučenou. Členové dalších etnických skupin mohou být přijímáni jen na určitý čas k provedení konkrétního úkolu nebo na podřadné práce. Krom toho jsou albánské mafiánské rodiny organizovány ve třech nebo čtyřech stupních, což jim umožňuje udržet organizaci aktivní i v případě, že jsou někteří členové nebo skupiny chyceni.15)

Krom toho se podle Interpolu pro albánské mafie v roce 1999, kdy z Kosova a Makedonie odjely kvůli ozbrojeným konfliktům v oblasti do Albánie tisíce žen, stal důležitý obchod se ženami a nucená prostituce. Albánské sítě zabývající se prostitucí stále více zahrnují i ženy ostatních národností, jako jsou Rumunky, Moldavanky, Rusky, Bosňanky atd. Pasáci obvykle tvrdí, že pochází z Kosova a Makedonie, aby získali statut politických uprchlíků, ačkoliv většina z nich ve skutečnosti pochází z Albánie. Někteří Albánci tyto operace řídí ze zahraničí. Sídlem některých bossů je Belgie.16)

V Itálii ovládají albánské zločinecké gangy ilegální trh s automobily. Jednou z jejich metod je způsobování záměrných havárií. Poté, kdy poškozený řidič vystoupí, aby se podíval na škody na svém autě, mu ho násilím vezmou. Tato auta pak exportují do Tirany. Auto, ráno ukradené v Itálii, může být večer v Albánii u nového majitele17). Zde poptávka po autech narůstá, hlavně po nejdražších vozech.18)

Rozpínavost albánského organizovaného zločinu se zdá být dost velká na to, aby vzbuzovala obavy nejen v balkánském regionu, ale i na evropské a mezinárodní úrovni. Vyjednávání v Kosovu se tohoto rozhodujícího aspektu dotkla jen okrajově, ačkoliv je vše prostupující a představuje bezprostřední hrozbu pro společenskou a politickou stabilitu. Stručně řečeno, problémy jižní a jihovýchodní Evropy nebudou vyřešeny, dokud mezinárodní společenství nevynaloží značný politický kapitál na boj s hrozbou, kterou představují albánské skupiny.

Poznámky:

1) http://www.russianlaw.org/Mutschke.htm

2) http://www.un.org/News/Press/docs/2004/soccp311.doc.htm

3) http://www.ekathimerini.com/4dcgi/_w_articles_politics_100012_07/02/2007_79818

4) http://www.russianlaw.org/Mutschke.htm

5) http://www.worldpress.org/Europe/2705.cfm

6) http://www.janes.com/security/law_enforcement/news/ipi/ipi0268.shtml

7) http://www.europol.europa.eu/index.asp?page=news&news=pr051029.htm

http://www.interpol.int/Public/Drugs/heroin/default.asp

9) http://glasgowcrew.tripod.com/albanian.html

10) Informace zveřejněná v „National Post” 13. dubna 2000

11) http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=21752&Cr=afghan&Cr=

12) http://en.wikinews.org/wiki/2005_Afghan_opium_harvest_begins

13) www.amazon.com/Terror-Incorporated-Tracing-Dollars-Networks/dp/1583226737

14) http://www.heise.de/tp/r4/artikel/2/2743/1.html

15) http://www.kosovo.net/albterrorism.html

16) www.organisedcrime.info/index.php?mode=12&id=26

17) www.organisedcrime.info/index.php?mode=12&id=26

1 http://www.europol.europa.eu/publications/Serious_Crime_Overviews/overview-Motor_vehicle_crime_2006_1.pdf

zdroj: www.serbianna.com
překlad: Erik Sedláček