Napsal: Patrick J. Buchanan

Kdokoli otrávil Alexandra Litviněnka, sledoval dva cíle: dlouhou a pomalou smrt odpadlíka KGB a nasměrování obvinění z jeho zabití právě k Vladimíru Putinovi. To mě vede k přesvědčení, že s tím neměl Putin nic společného.
Při úkladné vraždě si musíme položit otázku: Cui bono? Ku prospěchu koho? Kdo by mohl mít užitek z otrávení Litviněnka? Určitě ne Putin. Litviněnkova smrt uvalila na něho, Kreml a KGB, nyní FSB podezření, že se vrátil k teroristickým praktikám Stalina. Ten likvidoval své nepřátele pomocí najatých vrahů jako v případě Lva Trockého, kterého nechal zavraždit roku 1940 v Mexiku.
Jaký myslitelný prospěch mohl mít Putin z uskutečnění londýnské vraždy nepřítele svého režimu, který se právě stal britským občanem? Proč by ruský prezident na vrcholu popularity, se svým režimem koupajícím se v ropných výnosech a sám silný hráč na světové politické scéně riskoval roztržku s každým západním státem tím, že objedná vraždu muže, který byl více nepříjemností, nežli hrozbou jeho režimu?

Konec konců, Litviněnko učinil svá senzační obvinění proti Kremlu – že moskevské paneláky odpálila KGB a nikoli čečenští teroristé, jako belli casus pro válku v Čečensku, nebo že odmítl příkaz KGB zavraždit oligarchu Borise Berezovského – koncem devadesátých let. V poslední době byl Litviněnko pokládán za stále méně a méně důvěryhodnou osobu, když obviňoval KGB ze zapletení do atentátů na WTC z 11. září 2001 či spoluviny v dánských karikaturách zesměšňujících proroka Mohameda, které podnítily muslimskou bouři.
Přesto při poslechu některých západních vědátorů na BBC či Fox News má člověk pocit, že Litviněnka otrávil samotný Putin. Kdo jiný, ptají se, mohl získat vzácnou radioaktivní látku polonium 210, kterou byl zabit Litviněnko? Kdo jiný měl motiv odstranit bývalého agenta, který věnoval svůj život vystavování zločinů Kremlu?
Skutečně, sotva Litviněnko zemřel, tak jeho spolupracovník v proti-putinovské politice Alex Goldfarb četl do televizních kamer Litviněnkovo prohlášení ze smrtelného lože, ve kterém Putina obviňuje z vraždy: „Můžete umlčet jednoho muže, ale toto mlčení bude mít vysokou cenu. Protestní pokřik z celého světa Vám bude znít v uších po zbytek života. Ukázal jste, že jste tak barbarský a nelítostný, jak o vás tvrdili ti nejnesmiřitelnější kritikové.“
Litviněnkovo prohlášení je strašně koherentní a výmluvné na muže svíjejícího se ve smrtelném zápase. Ale pokud to nenapsal on, kdo tu byl?
Všechno tohle mě vede k závěru, že je na Putina připravováno falešné obvinění ze zločinu, který nespáchal. Ale pokud vraždu neobjednal Putin, kdo to tedy udělal? Kdo jiný mohl získat polonium 210? Kdo jiný mohl zabít Litviněnka, aby z Putina udělal vyvrhele? To jsou otázky, které si začal klást Scotland Yard, který také vypadá skeptický ohledně toho, že má být do této bizarní záležitosti Putin namočen.
Když padl na Putina stín podezření jako předvídatelný efekt Litviněnkovy smrti, člověk se musí ptát: kdo má prospěch z diskreditace Putina? Kdo by rád obnovil studenou válku?
Samozřejmě, oligarchové a loupeživí baroni jako Berezovskij – mnozí z nich oloupení o bohatství, které nahromadili v hroutícím se Sovětském svazu a všichni ti, kteří byli vyhnáni ze země, nebo uvězněni – mají ty nejsilnější z motivů. Nenávidí Putina a snaží se jej svrhnout. A Goldfarb i Litviněnko si oba užívali sponzorství miliardáře Berezovského. Jistě, gauneři, podvodníci, nebo vysloužilí agenti KGB, nepovšimnuti Putinem a nepřátelští k Litviněnkovi, mohli mít motiv: poslat zprávu, zapsanou v poloniu 210, že toto se přihodí těm, kdo zradí nás a matku Rus.
Scotland Yard zatím prohlásil, že se jedná o případ vraždy a že se zvažuje i možnost „mučednické operace“ – sebevraždy navlečené jako vražda – která mohla být s Litviněnkem domluvena. Na tuto verzi tlačí Putinem ovládaný ruský tisk, právě tak jako na myšlenku spiknutí oligarchů za účelem diskreditace Putina a zničení vztahů Ruska se Západem.
Avšak Litviněnkovi bylo jen málo přes 40 a měl manželku a dvě děti. Zatímco jeho bolestná veřejná smrt mu přinesla dokonce větší slávu než Goergi Markovi, bulharskému antikomunistovi zavražděnému v Londýně v roce 1979 prostřednictvím deštníku s jedem, Litviněnko by si své slávy asi moc neužil.
Amerika má na tomto vyšetřování Scotland Yardu životní zájem. Co objeví, to nám může říci více o charakteru muže, v jehož očích George Bush prý viděl jeho duši, nebo by nám mohlo říci, kdo jsou skuteční nepřátelé této země, kteří směřují k opakovanému spuštění studené, a možná i další horké války.

zdroj: Antiwar.com, překlad Messin