Napsal: Petr Pavel

Kdybych byl ještě včera napsal, že více než polovina muslimů jsou lidé psychicky narušení, jistě bych se dobral obvinění z rasismu, islamofóbie a snad i z verbálního násilí vůči skupině osob, potlačování náboženského přesvědčení a já nevím čeho ještě. Dnes mne již nikdo nemůže z ničeho takového obvinit, dnes je to již legální a legitimní názor. Opravdu.
USA Today je plátek, který nikdy nečtu. Ovšem dnes ho v práci nechal kolega než šel domů a já, nemaje zrovna nic lepšího na práci, jsem si jej prolistoval. A našel jsem zde neuvěřitelnou bombu, článek s názvem „USA´s Muslims under a cloud” (USA Today August 10, 2006). V tomto článku se píše, že po 11. září začali být muslimové v USA neuvěřitelně pronásledováni a tento útisk se ještě stupňuje v současnosti v době války v Iráku a v Afghánistánu. Jak se tento útisk projevuje? Například jakási Jafumba Asad po 11. září pro jistotu přestala nosit tradiční černý oděv. Říká: „Je to dosti špatné nosit na hlavě šátek. Stejně každý den registruji ošklivé pohledy. Kdybych byla úplně zakryta v tradičním oděvu, tak by se mi určitě obtížněji sháněla práce. Irituje to lidi.” Chudinka, opravdu nechápu, proč z rodného svobodného Afghánistánu, kde by jí jistě dovolili nosit tradiční burku (i když nic jiného), odjela do rasistických USA. Ale ten rasismus opravdu není jen o ošklivých pohledech. Před několika lety na parkovišti před Wal-Martem potkala dva muže a ti zvolali: „Měla bys být pod zámkem”. Iritovaná chudinka byla v té době dokonce těhotná a opravdu se obávala, že by jí oni dva zločinci mohli ublížit. Zvláště když zaparkovali na parkovacím místě za ní. Cítila se v pasti. Naštěstí odešli, aniž se jí dotkli třeba jenom prstem. Sice se to stalo před několika lety, ale kdo by na takový hrůzný zážitek zapomněl?

Nejhůře jsou na tom ovšem iráčtí Američani. Průzkum zjistil, že tráví před obrazovkami televizorů u zpráv více času než před zahájením války. A psychologové se vzácně shodují, že obrázky z válečného konfliktu korelují se zdravotními problémy způsobenými stresem, jako je například vysoký krevní tlak, bolení hlavy a žaludeční problémy. Došlo dokonce ke ztrátě důvěry Američanů v muslimy. Dle červnového výzkumu Los Angeles Times/Bloomberg by dokonce 54% respondentů v případných volbách nevolilo muslima za prezidenta USA! Jelikož takto odmítavý postoj byl proti evangelíkům pouhých 21% a proti Židům dokonce jenom 15%, svědčí to o neuvěřitelných předsudcích proti muslimským sousedům. S tím se musí něco dělat. Takže muslimové zahájí osvětovou kampaň, kde budou prezentovat svou mírumilovnou víru. Přejme jim hodně úspěchů.
Tento psychický teror má ovšem již dnes své dopady. Dle výzkumu Americké psychologické asociace (má být prezentováno dnes, tj. 11. srpna 2006 na zasedání v New Orleans) verbální harassment a diskriminace, které jsou podrobeni američtí muslimové, souvisí s jejich horším duševním zdravím. Výzkum provedla Mona Amer z fakulty medicíny na univerzitě v Yale. Dle její studie Arabo-Američané mají mnohem horší duševní zdraví než je americký průměr. Symptomy klinické deprese trpí asi polovina z nich ve srovnání s 20% populačního průměru. Snadněji se dostanou do deprese a také snadněji podléhají stavům úzkosti.
Autorka studie je přesvědčena, že toto je způsobeno psychickými traumaty diskriminace muslimů v posledních letech. Prokázat to sice nemůže, neb taková studie před 11. zářím provedena nebyla a tudíž není srovnání, ale jestliže všichni lidé jsou stejní, tak určitě těmito poruchami před 11. zářím muslimové netrpěli více než zbytek populace.
Už to vidím, že až se nějaký takovýto frustrovaný ubožák opásá dynamitem a vyhodí se v nákupním středisku do vzduchu společně s nějakými maminkami s kočárky, jak se jistě najde někdo politicky korektní a najde vysvětlení, že on chudák za to nemohl, ale dohnala ho k tomu většinová společnost tím, že mu opravdu, ale opravdu nechtěla věřit, že není terorista.
Stejně je zajímavé, jak stejnou informaci občas někdo může šířit a někomu je to zakázáno. Kdyby nějaký pravicový politik prohlásil, že více než polovina muslimů má psychické problémy a je potřeba si na ně dát pozor, se zlou by potázal. Od toho je paragraf o hanobení rasy, národa, víry a přesvědčení. Když to je ovšem důsledek diskriminace většinovou společností, pak ano, pak se to tvrdit může.
Trochu mi to připomíná onu story s Cikány. Říci, že Cikáni mají vysokou kriminalitu, je rasismus. To ovšem nijak nebrání tomu, aby podmínka pětileté beztrestnosti pro získání českého občanství byla okamžitě napadena s tím, že tato podmínka je zaměřena proti Rómům, neb většina z nich toto kritérium nesplňuje. Opět jsme u toho, že když dva říkají totéž, není to totéž.