K čemu je Washingtonu afghánské narkoimpérium?

Jak prohlašuje nový dokument OSN (článek byl napsán v srpnu 2007), po svržení tálibánského režimu vzrostla produkce narkotik v Afghánistánu více než stonásobně. Toto probíhá za plného vědomí okupačních sil - místa laboratoří i dopravní cesty jsou dobře známy. Spojené státy a Velká Británie se chovají tak, jako by chtěly heroinem zavalit obyvatelstvo nepřátelských států.

V dnešním globalizovaném světě jakékoli vojenské protiopatření nebo agrese ovlivňuje nejen oblasti konfliktu, ale svými následky se dotýká celých regionů, které jsou vzdáleny od epicentra konfliktu i tisíce kilometrů. Válka v Jugoslávii a následné události v Kosovu povzbudily etno-separatistické síly v celé Evropě, netrpělivě očekávající na poskytnutí záruk k vyhlášení nezávislosti, stejně jako ty, co by chtěly vyhlásit samostatnost samy. Tento proces však Evropu teprve čeká.

Válka v Iráku destabilizovala celý Blízký východ, rozdělila jej na spojence a protivníky agresorů, posunula diplomatické a teritoriální spory států arabského světa na úroveň přímé konfrontace a vytvořila podmínky pro permanentní vojenské akce Američanů a jejich spojenců. Válka v Iráku i příprava útoku na Írán ekonomicky ohrožují Evropu i východní Asii a potenciálně mohou způsobit globální energetickou krizi.

Invaze do Afghánistánu postavila celý svět před druhý problém, který je v porovnání se shora uvedenými mnohem hlubší, zhoubnější a neřešitelný. Řeč je o perspektivě geopolitické katastrofy, schopné vyřadit ze světového vývoje celé lidské generace. O tomto podává svědectví i každoroční zpráva OSN.

Podle oficiálních údajů na Afghánistán připadá 93% veškeré světové produkce opia. Jen za poslední rok vzrostla produkce opia o třetinu a za poslední dva roky dvojnásobně. Toto se děje díky shovívavosti, ne-li za přímého vědomí okupantů. Ve zprávě OSN je zdůrazněno, že provincie Helmand, kde jsou dislokována britská vojska, zaujímá první místo mezi oblastmi, ve kterých se vyrábí heroin. Podle různých odhadů vzrostla jen za poslední rok v této provincii produkce heroinu o 30 - 50%.

Spojené státy a Velká Británie zahájily 7. října 2001 v Afghánistánu „protiteroristickou operaci” proti mezinárodní síti al-Káida. Deklarovaných cílů okupace i tak nebylo dosaženo. Přitom právě po zahájení vojenských operací a pádu tálibánského režimu došlo k rekordnímu nárůstu produkce surového opia, základní suroviny pro výrobu heroinu.

Už v roce 2002 došlo k nárůstu výroby surového opia a následně i heroinu o 1.400% procent a tím bylo dosaženo objemu produkce z poloviny devadesátých let, kdy na území Afghánistánu bylo soustředěno okolo 70 % osevné plochy opiového máku. V roce 2001 (poslední rok vlády hnutí Tálibán v Afghánistánu) bylo sklizeno 185 tun surového opia, v roce 2002 to již bylo 1.900-2.700 tun, v roce 2003 více než 7.000 tun (87 % procent světové spotřeby a téměř 100 % spotřeby Evropy), v roce 2004 – 12.000 tun a objem vyrobeného opia v posledních dvou letech činí více než 15.000 tun, z čehož je možné vyrobit 810 tun čistého heroinu.

Za posledních pět let narkobaroni (ve spolupráci s okupačními silami?) vytvořili plnohodnotnou výrobní základnu, kreditní-finanční a bankovní infrastrukturu, kterou by jim mohli závidět i lídři světového byznysu. Bylo vytvořen plán sběru úrody opiového máku a surového opia, jeho centralizovaná doprava do skladů, rafinování na morfium a heroin a další doprava do odběratelských států.

Tradiční výroba narkotik na bázi opia byla soustředěna v třech oblastech: Zlatý půlměsíc (Afghánistán, Pákistán a Írán), Zlatý trojúhelník (Barma, Thajsko a Laos) a Střední Amerika (Kolumbie, Venezuela a Bolívie). Ale intenzivní nárůst osevu opiového máku a výroby heroinu v Afghánistánu od konce roku 2001 zruinoval výrobce opiátů v zemích Zlatého trojúhelníku. Po roce 2000 byla velkoobchodní cena heroinu v Bangkoku 10.000 amerických dolarů za kilogram, kdežto na hranicích Pákistánu s Afghanistánem, před odesláním do zámoří - 650 dolarů.

Získávat ohromné sumy, zaplavit trh s narkotiky v nepřátelských a konkurenčních státech, ovládat narkotrasy a přitom dělat, že s tím nemají nic společného - to je snahou Washingtonu a Londýna? Jak si lze jinak vysvětlit shovívavost s vybudováním afghánského narkoimpéria? Vždyť vše se odehrává otevřeně, přímo před zraky okupantů.

Osev opiového máku, který zabírá gigantické plochy, je lehce viditelný na družicových i leteckých snímcích. Umístění narkolaboratoří je dobře známo, stejně tak známy jsou i velké soukromé průmyslové podniky a chemičky v Pákistánu (obzvláště řada farmaceutických podniků v Péšaváru), dodávající prekursory (komponenty pro výrobu heroinu). Ohromný objem výroby se dopravuje významnými dopravními cestami, které nemohou zůstat bez povšimnutí ve státě s tak slabou silniční sítí, jakým je Afghánistán.

Koaliční vojska zasela vítr s nadějí, že heroinová tsunami nezasáhne jejich země, ale již dnes je americký drogový trh obsazen z 35 % afghánským heroinem. V Anglii tvoří 80 % narkotik afghánská produkce. Ještě několik let a tyto země sklidí bouři.

autor: Waldgänger
překlad: blog Délský potápěč

You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 . You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.