Tento článek byl publikován v moldavském časopise Timpul a z rumunštiny jej přeložila Claudie Nikolajenková 9.2.2004. Moldávie je pro většinu z nás zemí dosti exotickou a tento článek o problémech tohoto postsovětského státu by nám tuto oblast mohl trochu přiblížit.

Od Nového roku 2004 jak Vikea Stepano - špinavec, který oslavuje s velkou vehemencí a horlivostí všechno, co je čistě moldavské, tak i Vasile Tarlev, který je podobným “patriotem”, horlivě plnívším jakýkoliv příkaz shora, příliš často mluví o Stefanu cel Mare (Štěpán veliký, moldavský kníže od r. 1457, † 1504 - pozn. překl.) Ale zapomněli přitom, že Stefan cel Mare, ač považovaný za svatého, neuznával vládu přivandrovalců nejen z jihu, ale zvláště z východu.
Pakliže nebude někomu po chuti, že používám jako příklad z minulosti Stefana Velikého, postavu,ve jménu které s takovou rozhodností brojí proti “rumunské přivandrovalecké menšině”, znamená to, že nezná, a ani znát nechce, základní skutečnosti. Jelikož mne budou považovat za “osobu nepřátelskou státu”, budou poukazovat na to, jak Stefan cel Mare blahořečil pomocí Vlada Tepese, který stál tehdy na moldavském trůnu a jak, jsa jednotní, ubránili země Rumunska od tureckých nájezdů.Tedy před více než pěti sty lety vládcové Zemí rumunských žili v bratrství a mluvili společným jazykem - rumunštinou. Nyní my, když jsme dospěli do 21. století a máme “osvícenou” vládu, nemůžeme nalézt společnou řeč s našimi bratry zpoza řeky Prut. Co to znamená? Jsme snad méně moudří než kníže Stefan?
Patrně jsme nějací duševní ubožáci, když nejsme schopni smýšlet stejně, jako naši “hlavouni” ve vládě. Chtělo by to vyzvat všechny krajany uvězněné v mřížích ruské ideologie: “Probuďte se aspoň vy, když už to nedokázali udělat vaši rodiče! Jen se podívejte dobře jeden na druhého a ptejte se, zda jste si náhodou nezasloužili něčím takto zahanbující mizerný život. Mrzneme zimou, umíráme hlady, ale hlavu nosíme vzhůru…vláda přece ví nejlépe, kde nás bota tlačí… (volně přeloženo-pozn. překl.)
Moji pradědové zakusili dost utrpení v roli nevolníků a poté pod marxistickou a konečně “moldavskou” ideologií. Zažili to natolik, že jsem málem ztratil všechny své blízké v posledních pěti letech boje s bídou. Všichni opouštěli kvůli nouzi a starostem domov, aby si hledali ilegálně živobytí na západě, kde pracují sice načerno, ale jsou oceňováni a mají se tak, že se o tom řadovému Moldavanovi ani nesní.
Pokud tato země neskoncuje s bídou, demagogií, ruskou ideologií, perzekucemi a bude pokračovat v ničení národní identity Moldavanů a v zavrženíhodném manipulování místního obyvatelstva do role méněcenných tou kategorií osob, které neumí rumunsky více než “dobrý den”, tehdy já, při svém mládí, prohlašuji, že hodlám opustit tento “komunistický ráj”, plný zrádců všech možných barev.

Lilian Guştiuc, http://www.timpul.md/