Napsal: Gilad Atzmon

Včera jsem se na jednom z izraelských internetových serverů dočetl, že dva dny před masakrem na ostrově Utøya poskytl předseda mladých norských socialistů (AUF – Liga dělnické mládeže) Eskil Pedersen rozhovor deníku Dagbladet, jenž je druhým nejčtenějším bulvárem v zemi, v němž ventiloval své názory týkající se izraelské politiky. Pedersen doslova prohlásil, že „nadešel čas k drastičtějším krokům vůči Izraeli,“ přičemž doufá, že „ministr zahraničí se zasadí o bojkot této země.“ Zároveň soudí, že „mírový proces nikam nevede, jelikož celý svět očekává, že Izrael se bude držet příslušných směrnic, ovšem v praxi tak nečiní. My, mladí socialisté, prosazujeme unilaterální norské embargo Izraele.“

Socialistická mládež AUF horlivě podporuje kampaň zasazující se o bojkot Izraele, ovšem podle deníku Dagbladet se na posledním mládežnickém kongresu jejich postoje ještě více vyostřily, když AUF prohlásila, že „prosazuje uvalení unilaterálního norského embarga vůči Izraeli, které musí být přísnější než ta dosavadní.“ „Jsem si vědom toho, že se jedná o drastický krok,“ prohlásil Pedersen, „nicméně jsme jím chtěli dát jasně najevo, že chování Izraele nás už opravdu unavuje.“

V nedávných dnech jsme se mohli dočíst, že masový vrah Anders Behring Breivik byl otevřeným zastáncem Izraele.

Podle informací pocházejících z nejrůznějších internetových zdrojů byl Breivik pravidelným přispěvatelem několika norských internetových serverů, zejména pak blogu document.no, jenž je spravován bývalým levicovým novinářem Hansem Rustadem. Rustad je Žid a extrémní sionista varující před islamizací, násilím, a dalšími problémy, jež jsou podle něj spojeny s muslimskou imigrací.

Všímavým pozorovatelům neunikne, že vedle notoricky islamofóbního portálu Harry’s Place a dalších militantních sionistických blogů dochází ke strmému nárůstu počtu pro-izraelských internetových žurnálů, jež se údajně zasazují o „zachování západní kultury“ a „ochranu demokratických hodnot.“ Z pochopitelných důvodů jsou tyto blogy takřka výhradně zaměřeny na „islámskou problematiku“ a problémové a reakcionářské komunity z muslimských řad, přitom však zároveň neúnavně a důrazně šíří propagandistickou sionistickou agendu. Je zajímavé, že ostatní imigranti jsou na podobných stránkách označováni za „neškodné“ a „společnost obohacující.“ Nestane se, že byste na stránkách Hanse Rustada nebo blogu Harry’s Place nalezli kritiku židovské lobby, Lorda Levyho nebo ruských oligarchů, jejichž aktivity mají katastrofický dopad právě na západní kulturu a její „demokratické hodnoty.“

Gordon Duff na stránkách „Veterans Today“ napsal, že „nálož v autě nese znaky práce tajných služeb. Nikdo jiný se totiž podobnými věcmi nezabývá.“ Vskutku to tak vypadá, neboť je docela jasné, že výroba bomby podobné velikosti a uskutečnění takto sofistikované operace není něčím, co by běžný kolemjdoucí zvládal s takovu elegancí. Dozajista to vyžaduje určitou sumu speciálních znalostí, přičemž tu vyvstává otázka, kdo tyto znalosti nůže poskytnout a zároveň dodat takové kvantum smrtících výbušnin. Nehodlám zde ukazovat prstem na Izrael, jeho agenty či pomocníky (sayanim), když ovšem shrneme všechny dostupné informace a zvážíme nejrůznější možnosti, můžeme dojít k závěru, že Anders Behring Breivik byl doopravdy „šábes gójem.“ V judaistickém sociálním kontextu představuje „šábes gój“ osobu, která za Židy vykoná určité práce, jež jim jsou během sobotního dne zapovězeny. V současné tragické sionistické realitě však „šábes gój“ zabíjí ve prospěch židovského státu. Může tak činit i dobrovolně.

Obdivovatel Izraele Behring Breivik se vůči svým spoluobčanům zachoval tak, jak se izraelská armáda chová vůči Palestincům. Co je však ještě horší, Breivik má v Izraeli mnoho potenciálních následovníků, kteří ho za jeho akci vůči norské mládeži vychvalují. V komentářích k hebrejsky psanému článku, jenž tábor norské mládeže AUF označil za propalestinský a podporující bojkot Izraele, zazněly mimo jiné následující komentáře:

„Kriminálnící z Osla zaplatili daň.“

„Je hloupé a zlé nepřát si smrt těch, kteří volají po bojkotu Izraele.“

„Členové Hitlerjugend zahynuvší při bombardováni Německa byli rovněž nevinní. Máme proto halasně křičet o otřesném spojeneckém bombardování? Skupina lidí nenávidících Izrael se sejde v zemi nenávidící Izrael na konferenci podporující bojkot…Jistě, není to v pořádku, není to pěkné, je to opravdová tragédie pro mnohé rodiny, proto tento akt sám o sobě odsuzujeme, máme ale kvůli tomu plakat? Vzpamatujme se. Jsme Židé, nikoli křesťané. V židovském náboženském kodexu neexistuje žádná povinnost milovat své nepřátele nebo za ně truchlit.“

Neznáme doposud všechna fakta týkající se norské tragédie, měli bychom z nich ovšem vyvodit transparentní a dostatečně jasný závěr: Západní tajné služby musí okamžitě rozkrýt izraelské a sionistické operace v našem středu a v souvislosti s děsivými víkendovými událostmi musí bezpodmínečně vyjít na povrch, kdo a z jakých důvodů šíří takovouto nenávist a teror.

Článek Gilada Atzmona: Was the Massacre in Norway a reaction to BDS? * vyšel v neděli 24. července 2011 na stránkách Gilad.co.uk.

* BDS – Boycott, Divestment and Sanctions (česky např. Britské listy: Bojkotem Izraele k osvobození Palestiny)