Comments on: B�l�m mu��m vstup zak�z�n

By: ji��

ji�� — Wed, 08 Oct 2008 12:06:05 +0000

Ten �l�nek m� nep�ekvapuje, brzy se do�k�me �e se budou d�lat n�bory pro cik�ny, vietnamce a ukrajince na m�sta Policie �esk� Republiky…Zat�m je to velk� tajemstv�, ale p��pravy u� se vedou…Je jasn�, �e do posledn� chv�le, ne� to praskne se to bude utajovat…Z d�vodu v�em kdo mysl� dob�e zn�m�m.

By: Pozorovatel

Pozorovatel — Sat, 26 Jul 2008 22:44:49 +0000

Mezietnick� a n�bo�ensk� boje ov�em byly i p�ed vznikem nacionalismu, kter� sem tam n�co pozitivn�ho p�ece jen p�inesl – p�inejmen��m svobodu �ad� n�rod� v�etn� na�eho.

By: Kardinal Tomasek

Kardinal Tomasek — Sat, 26 Jul 2008 20:31:32 +0000

Pozorovatel, u vas nemam problem. Jste zde jeden z mala, se kterym i kdyz nesouhlasim, tak k vam chovam uctu. Predpokladal jsem tedy, ze pochopite o cem mluvim. Jugoslavie – nacionalismus, africke konflikty – nacionalismus, kosovo – nacionalismus, cecna – nacionalismus, mam pokracovat? Samozrejme casto ruku v ruce s nabozenstvim.

By: Pozorovatel

Pozorovatel — Sat, 26 Jul 2008 11:49:40 +0000

Tedy ani na�e n�rodn� obrozen� nebo samostatnost, �e…
Rad�ji si ujasn�te pojmy, ne� sv�j du�evn� stav za�nete zachycovat p�semn� na ve�ejnosti…

By: Kardinal Tomasek

Kardinal Tomasek — Thu, 24 Jul 2008 20:09:11 +0000

JAN MALOUSEK: predpokladam tedy, ze vy uznate muj nazor ze nacinalismus vedl vzdy k valecnym konfliktum, masovym vrazdam, ztratam na zivotech a tedy nikdy nic pozitivniho neprinesl.

By: Pozorovatel

Pozorovatel — Thu, 24 Jul 2008 13:55:29 +0000

Dv� zv�sti, kter� lidskopr�vn�ky zrovna nepot�ily – ale stalo se s “k��kem po funuse” http://jewishtribalreview.org/naacp.htm
Americk� laborato�
30.6. 2007 (Lidov� noviny)
Stoj� za to sledovat, jak v USA �e�� r�zn� formy segregace
Americk� nejvy�� soud se obloukem vr�til k rozhodnut�, kter�m v roce 1954 za�alo hnut� za rovnost ob�ansk�ch pr�v �ernoch�. V p��pad� zn�m�m jako Brown tehdy rozhodl, �e rasov� segregace �kol je v rozporu s �stavou. V�era rozhodl, �e ne�stavn� je jak�koli rozli�ov�n� ��k� podle rasy. Boj za ob�ansk� pr�va se od ostatn�ch revolu�n�ch hnut� t� doby li�il hlavn� t�m, �e neusiloval o revoluci, ale naopak se dovol�val z�kladn�ch americk�ch ide�l�. Na to jsou Ameri�an� dodnes hrd�; z�rove� poci�uj� pokoru nad t�m, jak dlouho napln�n� t�chto ide�l� trvalo. Rozsudky z oblasti ob�ansk�ch pr�v, kter� n�sledovaly, ov�em tak� ukazuj� meze soci�ln�ho in�en�rstv�. Od odstran�n� diskriminace se d�raz p�esunul k dosahov�n� rasov� r�znorodosti za ka�dou cenu. Dcera Olivera Browna, kter� dal slavn�mu p��padu jm�no, nesm�la chodit do nejbli�� koly, musela jezdit p�es cel� m�sto autobusem do �erno�sk�. O dvacet let pozd�ji museli n�kte�� ci podstupovat tot�, tentokr�t ve jm�nu �rasov� diverzity�. Ameri�an� toti� �asto �ij� segregovan� i dnes. Co� je ov�em probl�m, kter� �koly nevy�e��. �kolsk� ��ady se te� p�estanou zab�vat barvou k��e a mnoh� budou usilovat o to, aby �actvo bylo r�znorod� soci�ln�. Existuj� pro to n�kter� dobr� d�vody, probl�m je, jak toho dos�hnout. Tuto laborato� stoj� za to sledovat, nebo� bytov� segregace se prosazuje u� i u n�s.

B�l� jsou diskriminov�ni, rozhodl Nejvy�� soud USA
30.6.2007 (idnes.cz)

Rozsudek je v�sledkem p�evahy konzervativc� u Nejvy��ho soudu a stal se podle o�ek�v�n� p�edm�tem ostr� kritiky demokratick�ch kandid�t� na prezidenta. Americk� Nejvy�� soud vynesl tento t�den p�elomov� verdikt. Pokud se podle n�j n�sledkem snahy o vytvo�en� rasov� sm�en� �koln� t��dy b�l� d�ti nedostanou na �kolu, je to diskriminace. Podle m�di� by mohlo j�t o precedens, jen� m��e zvr�tit des�tky let trvaj�c� proces desegregace �kol. Shoduj� se na tom m�stn� m�dia, a�koli soudci v t�to kauze posuzovali pouze dva konkr�tn� p��pady z Kentucky a Washingtonu. Rozsudek je v�sledkem p�evahy konzervativc� u Nejvy��ho soudu a stal se podle o�ek�v�n� p�edm�tem ostr� kritiky demokratick�ch kandid�t� na prezidenta, mezi nimi� je i �ern� Barack Obama a Hisp�nec Bill Richardson. Podle Hillary Clintonov� soudci “obr�tili tok d�jin nazp�t”. �ern� voli�i tvo�� v�znamnou voli�skou skupinu demokratick�ch kandid�t�. M�ch�n� �koln�ch t��d na rasov�m z�klad� je d�dictv�m procesu “desegregace” ve �kol�ch, odstartovan�m v 50. letech, kdy n�kolik �erno�sk�ch rodin usp�lo v boji za to, aby jejich d�ti sm�ly vstoupit na �kolu nejbl�e bydli�ti (do t� doby vyhrazen� b�l�m d�tem). Nejvy�� soud nyn� od�vodnil rozsudek stejn�m argumentem, co� jeho liber�ln� k��dlo ozna�ilo za “krutou ironii”.

Nezb�v� ne� dodat, �e “men�inov�” segregovan� �koly pochopiteln� v provozu z�staly… http://www.otaulc.com/text/834.htm

By: Pozorovatel

Pozorovatel — Thu, 24 Jul 2008 13:35:25 +0000

Jen se nebojte, ti mu�i (a �eny) co to naplno odstartovali v 60. letech v USA byli b�l� jen z��sti http://www.distance.cz/rocnik8/cislo3/01.htm a ras�zmus se pot�r� u� i �lut�ch v Hongkongu Racism now a crime in Hong Kong .
Co se t��e aktu�lnosti �l�nku, multi-kulti nalejv�rna je v UK aplikov�na “nevl�dn�”, le� vl�dou dotovanou organizac� i v �hav� sou�asnosti a pro jistotu i u nemluv�at Toddlers who dislike spicy food racist say report .

By: Andreos

Andreos — Thu, 24 Jul 2008 10:37:44 +0000

to richard:
Ano, to je to nejpdivn�j�� a nejsmutn�j��. Je ov�em mo�n�, �e z�padn� �lov�k m� tento sebedestruktivn� altruismus v sob� (nebo alespo� hodn� z nich). Mo�n� o tak� souvis� s t�m, �e Z�pad je zdaleka nejindividualisti�t�j�� kulturou a proto na n�co jako “n�rodn� pospolitost” nebo “civiliza�n� soudr�nost” neklade tak velku roli jako ostatn�.

By: Zden�k

Zden�k — Thu, 24 Jul 2008 10:01:29 +0000

Kardinal je tro�ku mim�za.

By: Jan Malou�ek

Jan Malou�ek — Wed, 23 Jul 2008 16:29:44 +0000

Tom�ku: Kdy� V�s bav� ��st v�ci, z nich� zjevn� m�te hus� k��i, je to Va�e rozhodnut�; j� (a jist� ani redakce) V�m v tom br�nit nehodl�m. Rovn� nehodl�m n�komu zakazovat myslet �i naopak na�izovat n�zor. Ale rozhodn� nikdo ode mne (a snad ani od redakce AM) �ekat, �e ute�u od sv�ch n�zor� jen proto, �e je n�jak� bezejmenn� chytr�k (bezpochyby pod vlivem v�dy anonymn�ch “uzn�van�ch odborn�k�” zn�m�ch z citac� v hlavn�ch sd�lovac�ch prost�edc�ch) ozna�� za pr�zdn� my�lenky, rasismus a chauvinismus. Naprost� neschopnost uznat jin� n�zor za (p�inejmen��m stejn�) platn� jako sv�j je pozoruhodnou vlastnost� v�t�iny hlasatel� tolerance ke v�emu, co je�t� p�ed 15ti lety bylo naprosto nenorm�ln�, ne�ku-li zavr�en�hodn�.