Podle Vás tedy nanejvýše jedno může bát pravé. Problém je v tom, že se lidstvo těžko dokáže shodnout na tom, které to je. Proto jsem na Vás vůbec reagoval, že se mi nelíbil ten přístup: judaismus je třeba odmítnout, protože neuznává Ježíše Krista. Pokud všichni křesťané, Židé, muslimové atd. budou zastávat takovéto názory, klidu na Zemi to mnoho nepřidá.

Za doporučenou literaturu Vám samozřejmě moc děkuji.

ad Intro

Zaujala mne toto: “Není vskutku potřeba odmítat jakékoliv náboženství, pokud toto není v trvalé agresivní opozici vůči ostatním (ponechme stranou, je-li dnes takové – toť otázka subjektivní)”. V tom s Vámi souhlasím.

Možná trochu narážíte na islám. Nejsem religionista ani teolog, mohu se tedy mýlit. Ale nemyslím si, že by nějaké náboženství bylo ve své podstatě agresivní. V různých náboženstvích ale najdeme takové nesnášenlivé směry. Ty samozřejmě působí problémy. A další problémy vznikají v důsledku povrchního chápání jednotlivých náboženství povrchními lidmi a následného zobecňování, vytváření hloupých stereotypů atd. Ale to je zase jiná věc

Náboženství se od sebe liší. Tedy nejvýše jedno z nich může být pravé, jakkoli mnoho z nich obsahuje některé pravdy (např. monoteismus v judaismu, soucit a potřebu opoutání se od žáostí v buddhismu).

Celá otázka po zdůvodnění, že starozákonn židovské náboženství a poté křesťanství jsou jediná Bohem zjevená náboženství patří o tzv. fundamentální theologie. Je to dost dlouhá myšlenková cesta, kterou nelze tady stručně vyložit. Doporučuji např. skripta Kubalík (dnes již zemřelý profesor litoměřického semináře): Theologia fundamentalis I. a II. díl.

Uvádíte: “… nelze (dle mého názoru) oddělovat co se váhy a věcnosti týče, Nový a Starý zákon.”

Toť otázkou. Existují věřící, kteří tak již 2000 let úspěšně činí. A muslimové uznávají Abraháma i Ježíše Krista jako proroky, sami však obzvláště vyzdvihují proroka Mohameda, o němž ve Starém ani Novém zákoně není zmínka.

Pokud byste byl muslimem, mohl byste napsat, že uznáváme-li Bibli, měli bychom uznávat i Korán. A co by na to asi řekli Židé a křesťané?

To, co mě přimělo se vůbec zapojit do této diskuse, byl příspěvek pana M. Kretschmera, jenž uvádí, že judaismus byl překonán příchodem Ježíše Krista, což já si nemyslím. Nemyslím si to i z toho důvodu, že obdobně by mohl, jak jsem uvedl výše, argumentovat muslim ve vztahu ke křesťanství. Obdobně by mohli budhisté říci, že všechny naše podoby monoteismu jsou nesmysly, které je třeba zavrhnout.

Mým východiskem pro pojem mesiáše není Bible. Ten pojem jsem použil pouze jednou, a to nikoliv proto, že bych jej považoval za příliš důležitý. Pouze jsem uvedl, jak chápu předchozí příspěvek M. Kretschmera, konkrétně jeho tvrzení o tom, že Ježíš Kristus měl naplnit židovský monoteismus. Mě naopak představa osobnostního aspektu spasitele příliš neoslovuje.

Na B-ha se ve svém příspěvku také neodvolávám. V souvislosti s Vaším příspěvkem bych chtěl zdůraznit první odstavec mého předchozího textu (Ben : October 19th, 2007 at 3:11). V něm naleznete odpověď na to, jaký je můj vztah k Bibli.

Především je potřeba se na náboženské věci dívat, myslím, trochu v globálním měřítku. I někteří židovští autoři (například Chaim Potok) uvádějí, že při konfrontaci s kulturou dálného východu (hindu, budhismus atd.) si uvědomili, že tyto společnosti žijí už tisíce let bez Židů (tím myslím především bez židovské víry), současně též i více méně bez křesťanů. Je tedy otázkou, jestli i samo mojžíšské náboženství lze považovat za jediné pravé (a to v kterékoliv době), tím pádem i jeho “naplnění” Ježíšem není možné absolutně přijímat. Ale to jen tak na úvod.

Ani další části Vaší odpovědi mne moc neuspokojují. Vycházíte z bezvýhradného přijetí Ježíše, coby mesiáše. Židé (ostatně ani muslimové) toto nesdílí. To, který přístup je správný a která víra legitimní, je tedy značně subjektivní. Tohoto se především týkaly mé předchozí dotazy. Zajímá mě, o co konkrétně opíráte své tvrzení, že Ježíš přišel naplnit původní víru v jediného B-ha, a že tedy křesťanství má nahradit judaismus? Není naopak potřebné v duchu ekumenických snah hledat mezi různými náboženstvími spojitost namísto rozdílů?

K sekularizaci Židů, ke vzniku různých neortodoxních proudů judaismu, ke vzniku sionismu (který je, jak jistě víte, často kritizován i ze strany ortodoxních Židů), došlo vlivem historických událostí, soustavných útoků na Židy, ať již z důvodů středověkého antijudaismu, nebo pozdějšího ekonomického či národnostního antisemitismu. Je to tedy do jisté míry produktem určité, a teď mi promiňte, tradiční křesťanské nesnášenlivosti vůči Židům. Tím nechci říct, že by snad všichni křesťané byli k Židům nenávistní, určitá (mnohdy velká) nesnášenlivost ale existovala.

A mimochodem, pokud hovoříte o “současné dekadentní tzv. kultuře”, pak i toto je věcí názoru. Současná kultura je značně rozmanitá, nabízí dobré i špatné. V součtu si myslím, že dobré převáží.

Děkuji za Vaše odpovědi, pokud se vyjádříte i k těmto mým reakcím, budu opět rád.