Aby bylo jasno, píši hned úvodem, že nevím o tom, že by nějaká Vesecká byla pravomocně odsouzena za vraždu Absolona. Ten titulek jsem zvolil jen jako ukázku toho, co je beztrestné a „normální“ v dnešní „svobodné“ společnosti.
Za starých časů, které nebyly zlaté, ale totalitní, by tvrzení z titulku bylo lží, pomluvou, porušením presumpce neviny a bezdůvodným útokem na čest a pověst zakázaným mezinárodními smlouvami, proti kterému se stát zavázal chránit občany už v roce 1976. Za bolševika si nedovolovalo porušovat presumpci neviny ani Rudé Právo, a když státní moc porušila závazky plynoucí z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, hned tu byla Charta 77 a sdělovala to do zahraničí. Dnes máme disidenta ve vládě a svobodu, ale staré zásady přestaly platit a pojistky fungovat. Za vším hledej ženu, říkal klasik, a měl pravdu i v tomto případě, absurdnosti dnes se svými týmy zaštiťuje JUDr. Renáta Vesecká.
Ta se proslavila případem vraždy Roma Oty Absolona. Ten skutečně žil a v červenci 2001 byl zavražděn ve Svitavách. Vyšetřování provázely nejasnosti, jasno měla snad jen JUDr.Vesecká, tehdy krajská státní zástupkyně. K případu přistoupila netradičním způsobem - „v případě pochybností v neprospěch žalovaného“! Vesecká případ nedala k došetření, do žaláře na hradě Mírov - prý jako vraha - dostala skinheada Vlastimila Pechance. Jeho odsouzení však zpochybnil i zmocněnec Absolonových pozůstalých, anarchista Jakub Polák, což v českých podmínkách něco znamená! Vesecká se pak dostává do veřejného povědomí v roce 2005, kdy byla vybrána do čela Nevyššího státního zastupitelství.
To už mělo v mých očích svoji pověst. V roce 1989 nám OF rozdávalo placky s portrétem Václava Havla a textem „Tvá vláda, lide, se k Tobě navrátila“, ten názor se dostal dokonce i do Ústavy, v roce 2004 bývalý ministr spravedlnosti Karel Čermák napsal, že opak je pravdou, stát si může dělat se svými občany, co chce. Protože neznám lepší definici diktatury, než jeho slova, obrátil jsem se na státní zastupitelství s dotazem, zda nebyl porušen zákon. Protože v roce 1989 jsme podle Havla obnovili právní stát, v němž zvítězila pravda a láska, ale roku 2004 už místopředseda sněmovny JUDr. V.Filip ve vysílání TV NOVA veřejně bral právo místo soudu do svých rukou a veřejně lhal a pomlouval, požádal jsem státní zastupitelství i o posouzení tohoto případu. Výsledek? Česká republika je opět připravena na legální zavedení diktatury, Karel Čermák zákon neporušil (!!!), na případ bolševika Filipa státní zastupitelstvo prý „zapomnělo“. Po urgenci už vím, že porušování lidskoprávních závazků České republiky místopředsedou sněmovny je sice v rozporu s nálezy Ústavního soudu, ale normální, beztrestné! Podepsána vždy JUDr. Zdeňka Galková, náměstkyně obvodního státního zástupce pro Prahu 1.
Protože podle Ústavy lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon, požádal jsem státní zastupitelství o posouzení politického řádění Ratha, Sobotky a Paroubka, jakož i o sdělení, který zákon jim takové jednání ukládá. Nejprve přišla překvapivá zpráva, že Rath, ač nečlen ČSSD, je jejím představitelem a že případ je předáván k řešení dál. Nakonec doputoval až k nám už známé JUDr. Zdeňce Gálkové. Ta nezklamala a opět předvedla, že státem placené ručičky pracovat nemusí, a pokud pracují, tak jen málo. Nedočkal jsem se žádného vyjádření k řádění MUDr.Ratha ani k zákonům ukládajících politikům jejich jednání. Ta trošička práce, ke které se JUDr. Gálková odhodlala, vyústila ve sdělení, že ústavní záruky svobody slova v Listině základních práv a svobod jsou vlastně úplně bezcenné - Česká republika je právním státem absurdního stylu, v němž premiér omezováním svobody slova může beztrestně cupovat ústavní systém. Tak rozhodli ti od JUDr. Renáty Vesecké; mně připadají jako pololidé - tváří lidé, přesvědčením obhájci rozvratu společnosti a právního státu. Rád bych je už viděl na hradě. Ne však Pražském, ale na Mírově, Pechanec by jim tam mohl dělat ředitele.
Tak dlouho jsme hloubili přátelství se Sovětským svazem, až jsme se dostali na dno - říkali jsme za bolševika. Tak dlouho jsme s disidenty prohlubovali lidská práva, až se stala nevymahatelnými závazky - píši dnes. Disidenty mimo vládu, JUDr.Devátého a J.Boka, popsaná situace nepřekvapila, doporučili mi jen, abych se odvolal; jak se asi zachová JUDr.Vesecká? Proto ten nepravdivý titulek v záhlaví mého příspěvku, nechť jí připomíná, že její týmy ochranou polopráví zatím kopaly jámy, do kterých padaly jiní, může tam však spadnout i sama.

František Rozhoň