38 responses so far ↓

• 1 Bandera // Jan 11, 2007 at 2:24

  Souhlasím s nutností reformy, jen bych byl nerad, abych si celý život šetřil na důchod, do kterého bych mohl jít až v 75 letech. To bych se ho totiž taky nemusel dožít.

• 2 P.P. // Jan 11, 2007 at 5:24

  Obávám se, že nemohu souhlasit s názorem autora článku. Musíme si uvědomit, že peníze nejsou nic jiného než způsob, jakým se produkty přerozdělují, samy o sobě nic netvoří. Takže to, jestli a jak si budu já či někdo jiný šetřit na důchod nemůže naprosto nic změnit na onom zmiňovaném faktu, že dnes na 2,5 pracujícího je jeden důchodce a za dvacet let bude jeden důchodce na jednoho pracujícího. Takže ony slavné pilíře, o kterých se nám zde autor zmiňuje mají následující důsledky:
  1.) Představují typickou „odloženou spotřebu“ tedy peníze které si člověk vydělá dnes neutratí ale odloží do fondu. Toto umožňuje beztrestně DNES státu tisknout inflační peníze. Takže platit si druhý a třetí pilíř je DNES výhodné pro stát a pro zaměstnance a managery důchodových fondů, v žádném případě to není výhodné pro toho, co spoří.
  2.) V budoucnosti by ten, co dnes šetří měl mít ze svých úspor benefit. Takže mluvíme o čem. Nad nějakým produktem, který vyprodukují pracující v budoucnu se sejdou následující hladoví havrani – onen pracující, jeho manželka a děti a budoucí důchodci. Prostě hladových bude na ten koláč moc. Pracující si bude myslet, že mu z koláče, který vyrobil berou moc (a bude mít pravdu, dneska stát bere 50% a v budoucnu to bude ještě více). Něco se dá těm důchodcům a v tom okamžiku ten, který si kdysi šetřil prohlásí, že on chce více než ten druhý protože má úspory v důchodovém fondu. No to je nesmysl. Peníze, které před dvaceti lety ušetřil už budou dávno rozkradené, utracené či jinak zmizí a nikdo platit už nebude chtít. Za žádných okolností důchodci nedostanou víc než na holé přežití a to ještě kdoví jestli.
  Takže co se stane. Nepochybně se zvýší věk odchodu do důchodu. Toto je samozřejmě možné učinit u vzdělaných lidí, kteří se živí hlavou a kterým to myslí třeba ještě ve věku 70ti let. Zkušený lékař, inženýr či jiný kvalifikovaný člověk jistě může chodit do důchodu později. Horník nebo soustružník už je v 55 letech tak sedřený, že se již dneska snaží to jenom nějak doklepat do toho důchodu v 60ti letech. Dovedete si představit 70ti letého horníka v dole?
  Rovněž nepochybuji, že v budoucnu naši drazí romští spoluobčané (jistě proti dnešnímu stavu znamenitě namnožení) se nevzdají sociálních dávek a důchodů a rozhodně na své starobní důchody v budoucnosti nebudou šetřit ze svých dnešních sociálních dávek. Dovedete si představit co by se strhlo, kdyby ze svého státního důchodu neměli na alkohol a cigára? Takže jsem si naprosto jist, že stát v budoucnosti zruší starobní důchod pro všechny jako výnos „sociálního pojištění“ a o státní důchod se bude žádat jako o sociální dávku. A aby jej někdo dostal bude muset prokazovat, že je bez příjmu (což ti, kteří dnes šetří do důchodových fondů neprokážou, protože budou dostávat výnosy „důchodového připojištění“.
  Stát nebude mít jinou možnost než udělat podraz tohoto druhu, protože na starobní důchody pro všechny prostě nebude a cikáni a jim podobní levičáci nepochybně začnou poukazovat na nespravedlnost toho, že důchody dostávají i „bohatí“ a potom není na důchody pro „chudé“.
  Jenomže nejdříve se musí hodně lidí dneska nachytat aby si ty peníze ukládali aby bylo koho v budoucnosti škubat.

• 3 kosigin // Jan 11, 2007 at 8:10

  PP-zajímavá analýza,bohužel se v této problematice neorjentuji takže budu sledovat diskusi

• 4 Bořivoj // Jan 11, 2007 at 11:12

  P.P. - konečně někdo, kdo umí myslet ekonomicky a neopakuje ty novinářský pitomosti.

  “Kritický bod” je totiž ve schopnosti odlišit “peněžní” a “reálnou” ekonomiku. To, jak se budeme všichni mít (pracující a ty ostatní), se odvíjí od toho, kolik toho budeme spotřebovávat. Není podstatné, kolik tu bude peněz (natož imaginárně na jakýchsi účtech). Když to zjednoduším: dejte důchodci 10 mil. a posaďte ho doprostřed pouště. Jaká bude jeho životní úroveň?

  Aby naše společnost mohla spotřebovávat určité množství statků (a služeb), tak je musí prostě vytvořit (když si odmyslíme zahraniční obchod).

  A pokud tu bude nedostatek pracujících (vzhledem k množství nepracujících a spotřebujících), tak žádné účty, úspory a pojištění situaci prostě nezmění. Když upečete deset chlebů, tak je jich prostě pořád deset a sto lidí se z nich nenají, byť by byly našetřené miliardy (jsou to jenom papírky/čísílka bez vlastní hodnoty).

• 5 Bandera // Jan 11, 2007 at 11:25

  P.P. : K vašemu bodu jedna. Nešel by problém inflace vyřešit tím, že by stát tuto ztracenou hodnotu dorovnával, stejně jako je tomu dnes s pravidelnou valorizací starobního důchdu ?
  2. Pokud označujete zákonitou manželku a děti za havrany, tak to svědčí o vašem chápání slova rodina. Pevně věřím, že Vás vaši blízcí milují stejně jako vy je. Kromě toho, manželka snad také pracuje, takže k tomu pomyslnému koláči něco přidá.
  A teď můj vlastní názor. Pokud se celá naše civilizace úplně nerozloží, což se doufám nestane, tak nějaké důchody snad budou. Na luxusní život to sice nebude, ale na jídlo asi jo. A s tím ostatním, oblečením, přístřeším atd. bude muset pomoct rodina. Ono tomu tak totiž bylo vždycky v historii, a současný trend státní péče trvá tak od konce války. Mnoha lidem se to nebude líbit, protože současná móda káže jiný životní styl, než je pomoc starým rodičům. Jenomže ono jim nic jiného ani nezbyde, ledaže by chtěli ukázat svým potomkům, jak se o ně mají v případě nouze postarat.

• 6 Bořivoj // Jan 11, 2007 at 11:44

  Ono totiž zavedení státem vyplácených starobních důchodů je sebedestruktivní záležitost.

  Dříve se totiž skutečně starala rodina - především vlastní potomci. Jinak řečeno obyvatelé prostě museli mít dostatek dětí, aby ve stáří měli co jíst ( a s tím se zároveň “pěstovaly” představy o tom, co je normální - např. mít mnoho dětí).

  Tím, že stát vyplácí důchody, došlo k likvidaci “rozmnožovacích tendencí”. Člověk je dnes nezávislé individuum (jen zdánlivě, ve skutečnosti je závislý na státu), proto prostě nemá děti a rodinu. Proto je nízká porodnost (zjednodušeně pochopitelně). Proto zároveň netno sociální systém zkolabuje. Prostě je sebedestruktivní. Bohužel nezničí jenom sám sebe, ale padá s ním i celý národní organismus.

• 7 František Nonnemann // Jan 11, 2007 at 13:37

  Bořivoj: ten poslední komentář je poměrně zásadní, resp. ta skutečnost v něm popsaná. Bohužel je to tak, že zavedení státem vyplácených důchodů se podílelo na snížení počtu dětí.

• 8 Bandera // Jan 12, 2007 at 2:04

  František Nonnemann, Bořivoj: Ale rodinu přece nemůžeme chápat jen jako zaopatřovací instituci. Samozřejmě, že je naší povinností postarat se o rodiče, ale to je důsledek toho, že je máme rádi a chceme jim oplatit péči kterou nám věnovali. V budoucnosti k této pomoci bude možná docházet z čistě zištných důvodů, jak jsem psal v předchozím komentáři, ale pevně věřím, že to povede k obnově instituce rodiny v té podobě, v jaké fungovala v minulosti. Tedy předtím, než její úlohu převzal stát. Beztak to udělal na příkaz Vyšších sil jen proto, aby ji rozvrátil.

• 9 Bořivoj // Jan 12, 2007 at 2:29

  Bandera: Takové reakce se objevují často ( z mých zkušeností). Je těžko přijmout představu, že rodina je (historicky) vlastně ekonomická instituce.

  Samozřejmě (!), že nejde jen o zaopatřování, ale…..pokud jde o děti a nějaký “citový efekt”, tak na patřičné uspokojení člověk vlastně nepotřebuje mít čtyři děti. Stačí mu jedno - to je ale málo.

  Děti mají rodiče (a obecně tomu tak určitě vždy bylo) určitě rádi, a to nezištně (a děti své rodiče). Ale jednak onoho konkrétního potomka má člověk rád až tehdy, kdy ho skutečně má. Lidé ty potomky ale prostě nemají nebo jenom jednoho, což jim na citové uspokojení stačí.

  Musemí ale hledat kořeny toho, proč dříve byly velké rodiny a dnes ne. A zřejmě jde skutečně o zaopatřovací stránku (podobně i ekonomická závislost žen na mužích způsobovala, že vůbec fungovala instituce manželství). Ekonomická nutnost potom vyvolává i ostatní stránky věci: představy o tom, co je správné/normální. Představy o vlastní budoucnosti. Dnes je “nenormální” mít více jak dvě děti. Proč? Mladí lidé si prostě takovou představu utvářejí od dětství (a rozhodně nejde jen o televizi).

• 10 Contras // Jan 12, 2007 at 3:17

  Už to tu zanělo. Jediné řešení důchodové krize je mít prostě děti a dobře je vychovat (to první bez toho druhého dělají Cikáni a je to taky špatně).

  Současný systém vysokých odvodů se snaží lidi donutit, aby živili důchodce (a Cikány), ale značně jim znepříjemňuje výchovu dětí (mám 4 a vím o čem píšu).

  Žádný státní důchodce si nespořil, ale živil svoje rodiče, sám ovšem dnešní důchodce osmašedesátník už akceptoval model 4 v tanku a pes a ženy do výroby a dnes na něj nemá kdo dělat, protože dětí ubývá a antikoncepční průmysl kvete.

  Této generaci ne a ne dojít, že to byla ona, generace sexuální revoluce vychovaná Kinseyovými bláboly, která zavinila tento šílený kolaps, který se stále prohlubuje.

  Řešení je prosté: ZRUŠIT DUCHODOVÝ SYSTÉM. Máš děti , měj jich hodně a pořádně je vychovej a dokud můžeš podporuj a oni se o tebe pak musí postarat (budeš-li to vědět, nebudeš se k nim chovat jako prase), k čemuž je možno je přinutit zákonem. Nemáš, máš pak možnost hodně spořit, protože děti jsou drahý podnik, tedy spoř si.

  O.K.

• 11 Bandera // Jan 12, 2007 at 3:18

  Velikost rodin byla dříve možná ovlivněna ekonomickými potřebami, ale větší vliv na počet potomků měla neexistence antikoncepce a tvrdé postihování potratářek. Ono kdyby u nás nebyly od roku 1960 zavražděny 3 000 000 dětí, tak ta rodina dnes vypadá taky trochu jinak.

• 12 Bořivoj // Jan 12, 2007 at 7:46

  Bandera:
  To je rozhodně nezanedbatelná věc. Nicméně antikoncepce a potraty pouze umožňují naplnit vůli lidí nemít děti.

  Dnes lze těžko takové prostředky odstranit (dejme tomu, že potraty ano). Proto je klíčem ta vůle. A je to právě tento sociální systém (předně tedy starobní důchody), který zásadním způsobem ovlivňuje chování obyvatelstva v tomto směru.

• 13 Pozorovatel // Jan 12, 2007 at 11:40

  Kdesi jsem četl, že za 1.republiky cca 20% obyvatel zůstávalo svobodnými (a za tehdejšího stavu morálky to znamenalo z valné části i bezdětnými) - dělo se tak prý hlavně z důvodů ekonomických. Přírůstek (navzdory značné úmrtnosti v mladším věku) zajišťovaly hlavně rolnické a proletářské rodiny spolu s ortodoxními věřícími z řad inteligence. Ani moji předci, narození na počátku minulého či konci předminulého století, neměli víc jak 2-3 děti a vyskytli se i bezdětní. Navíc nelze vzhledem k prodlužujícímu se lidskému věku a omezeným zdrojům propagovat nárůst populace geometrickou řadou a la Indie, arábské země či romské osady (i když plutokratičtí podnikavci bažící po neomezených zdrojích laciné pracovní síly by jistě nebyli proti). Důchodový systém byl zaveden Bismarckem v 80.letech 19.st. - jednalo se ovšem o ukládání peněz do odděleného penzijního fondu - tento systém byl u nás zničen bolševiky a Pantáta Tunel, dorovnávající sociálními a zdravotními odvody “vyrovnaný rozpočet”, pochopitelně o jeho obnovu nestál. Ovšem tehdy za Bismarcka to mělo podobu jakéhosi “invaliďáku”, nezaměstnatelný starý dělník byl prohlášen za invalidního. Nevím, zda to bylo vlivem doklepávající křesťanské morálky či germánskou zodpovědností, ale negativní důsledky to pro vilémovské Německo rozhodně nemělo.

• 14 Bořivoj // Jan 12, 2007 at 12:23

  Pozorovatel:
  Neznám prvorepublikové statistiky (moji předci měli tedy víc dětí), ale pokud zůstávali svobodní a bezdětní z ekonomických důvodů, tak je zvláštní, že populační růst zajišťovaly nejchudší vrstvy (dělníci, rolníci - vzpomeňme také na krizi).

  Pokud jde o populační růst, tak souhlasím s negativním hodnocením “divokého” růstu populace, což ale zcela jistě není český problém (to by měly řešit jiné země). Náš problém je nezdravě nízká plodnost (porodnost), která neumožňuje “zdravý” kontinuální vývoj národa.

  Pantáta Tunel: mno možná má někdo přesnější informace, ale pokud vím, tak důchodový i zdravotnický systém je u nás deficitní. Čili je nutné ještě stahovat prostředky z ostatních daňových výnosů (soc./zdrav. je de facto rovná daň). Takže o dorovnávání rozpočtu se asi nejedná. Zrušit tento systém je prostě v demokracii politická sebevražda. To bude asi hlavní důvod, proč byl systém zachován.

  Německo: Germánská zodpovědnost snad ne (pokud jsem správně pochopil “zodpovědnost za společnost”), tomu bych asi nevěřil. To křesťanství je pravděpodobnější. Jak jsem psal - s ekonomickou nutností se ve společnosti vytvářejí určité představy/normy, takže vždy funguje určitá setrvačnost. V 19. století byla určitě větší, protože dynamika vývoje společnosti byla menší (nízká “medializace” apod.). Navíc i u nás byla za minulého režimu výrazně vyšší porodnost a byla by do značné míry asi stále, kdyby se po “revoluci” nepřidaly další jevy, které vývoj značně uspíšily (feminismus, “vzdělanostní inflace” apod.).

• 15 Shooter // Jan 12, 2007 at 18:30

  P.P.: No já jsem ten článek pochopil trochu jinak. Autor se nám tu snažil říct, že současný systém, kdy důchody se platí ze sociálního pojištění je dlouhodobě neúnosný a že je třeba udělat ve financování důchodů změnu.
  1) To, že si někdo šetří neumožňuje rozhodně státu tisknout inflační peníze. A když si třeba budu šetřit na důchod tím, že budu investovat např. do akcií v Indii, které mi např. ročně vydělají 12% jak toto bude výhodné pro stát a zaměstnance a managery důchodových fondů a nevýhodné pro mě jako člověka spořícího? Tímto mám na mysli autorem zmíněný třetí pilíř.
  2) Pokud si někdo bude spořit do důchodového fondu u soukromé společnosti tak tyto peníze nikdo nemůže rozkrást ani utratit natož aby nějak zmizeli. A jestli jsem článek pochopil dobře tak právě proto aby pracující člověk státu neodváděl oněch 50% nebo ještě více vydělaných peněz je potřeba udělat onu zmiňovanou reformu.
  A pokud v článku je nastíněná nějaká vize jak by se situace měla řešit tak ve vašem příspěvku jsem nic takového nenašel.

  Contras: Zrušit důchodový systém je dobrá myšlenka leč v dnešní době nerealizovatelná. Umíte si v dnešní době představit stranu, která si dá do volebního programu zrušení důchodového systému? Nejlepší by bylo, kdyby tady nikdy žádný důchodový systém nevzniknul, ale on bohužel vznikl.

• 16 LV // Jan 12, 2007 at 19:02

  To co jsem si tady přečetl je obecně vše pravda, krom článku, který tuto diskusi vyvolal. Opravdu jde o děti.
  Žijeme v konzumní společnosti a tato je všeobecně přijímána. Ano, určitá citová vazba, zvláště žen na děti tu existuje, proto mají dnes rodiny alespoň to jedno dítě. Ale ekonomické vazby jsou silnější.

  Porodnost u nás či jinde v západním světě nevzroste, pokud nebude platit pravidlo, že mít děti je ekonomicky výhodnější než je nemít. (A není to jen otázka nás a obecně bílé populace. Kde je zaveden model tržního hospodářství, tam klesá rapidně porodnost, viz. třeba Japonsko.)

  Důležité v dnešním stavu je, aby byl zaveden progresivní daňový systém. Ale ne vzhledem k výdělku, jak je dnes, ale vzhledem k počtu dětí. To jednoduše znamená, bezdětní mají veliké daně a rodiny s dětmi daně nízké. V konečném součtu na tom musí být bezdětný hůře.
  S ekonomickou podporou porodnosti souvisí samozřejmě i důchodový systém, který nelze oddělit. Důchody by měli být povinně placeny z daní svých potomků, tedy solidarita generační, ale mezirodinná. Více dětí a to dobře vychovaných a vzdělaných znamená automaticky vyšší důchod. Tohle by si lidé dali dohromady. Pokud by se takovýto systém podařilo zavést, neměl bych o český národ starost a hodně mě mrzí, že to ani ODS ani nikdo jiný zavést nehodlá.

• 17 Fortuna // Jan 13, 2007 at 1:57

  Contras: Já si osobně nemyslím, že jde zrušit důchody. I když pominu, že to nelze politicky prosadit. Mám dvě děti, hypoteků, manželka je na mateřské. Nemůžu říct, že se žijeme nějak špatně, ale že by jsme si mohli nějak vyskakovat se taky nedá říct.
  Představa, že bych si měl ještě pořídit dvě děti a živit svoje rodiče a de fakto i rodiče manželky by pro moji rodinu znamenalo finanční katastrofu. A jistě nejen pro tu moji.

  A budoucnost, až si přestanu vydělávat, budu taková, že budu sedět před domem na zápraží a vyhlížet kdy přijedou děti na návštěvu a dají mi tisícovku abych si mohl dojít koupit něco k snědku mě taky nějak neláká.
  To si radši teď něco našetřim a až přijedou děti s vnoučatama na návštěvu tak nějakou tu korunu dám vnoučatům.

• 18 Shooter // Jan 13, 2007 at 4:46

  LV: Dobrá myšlenka, která má několik zádrhelů. Tvůj model placení důchodů by šel zavést minimálně za 40 let. A co s vyplácením důchodů do té doby? Říct, že za 40 let budou důchody vypláceny tak a tak je v současné době blbost. Kdo ví co tu bude za 40 let? Jaká tu bude společnost, kdo bude vládnout?…
  Osobně si nemyslím, že kdyby řekl nějaký politik že za 40 let budou vypláceny důchody generační mezirodinnou solidaritou tak že by to vedlo k větší porodnosti a k novým Husákovým dětem.
  A další háček. Budu mít 4 děti. Jedno se nedožije produktivního věku, jeden bude nezaměstnaný ( víc lidí = víc nezaměstnaných ) a další dva budou brát řekněme 18 tisíc hrubého ( z dnešního pohledu ). Opravdu si myslíš, že dva lidé, které mají svoje rodiny by dokázali ještě uživit dva důchodce???
  A další problém. Co uděláš s lidmi, kteří si opravdu z ekonomických důvodů, prostě nemůžou více jak 2 děti dovolit?
  Progresivní daňový systém k počtu dětí je dobrá myšlenka, ale… ODS chce rovnou daň rovněž i kvůli tomu aby se daňový systém zjednodušil. Ty by si ho ještě více zamotal. Já bych to spíše viděl v tom, že místo dětských přídavků by byli odpočty z daní. Máš vysoký plat? Měj děti a ušetříš na daních. Což by vyřešilo i problém kukaček, který mají děti kvůli tomu že na ně dostanou přídavky na děti.

  Myslím si, že stále na někoho spoléhat ( stát, děti,… ) že až nebudu vydělávat tak se o mě postarají je zčásti socialistické myšlení.

  V tomto musím souhlasit s autorem článku, že člověk si prostě na svůj důchod má našetřit během svého produktivního věku. Člověk, který by si po 40 let šetřil 1000 měsíčně by měl do důchody našetřeno cca 2 000 000. Pokud si bude šetřit i manželka má rodina do důchodu 4 000 000.

• 19 Contras // Jan 13, 2007 at 5:02

  V současném systému zrušit náhled důchdy nelze. Lze to však udělat postupně s dalšími opatřeními.

  1. To, že máte hypotéku je již selháním systému, který vás uvrhl do náruče lichvářů (nebudu to tady rozvádět, čtou to i Oni). Dle např. C.K. práva bylo zákonnou povinností otce dát synovi ke svatbě podíl a dceři věno. Tak mohla nová rodina začít bez dluhu, zmoci se a později se postarat o rodiče. Dnešní sebevědomí důchodci své děti nepotřebují, protože peníze jim z platu veme stát a dá důchodcům ať se chovají jak chtějí ať mají děti, nebo žijí jako sobci. A tak i moje 4 děti mne jednou nebudou moci podpořit, protože budou systému (dokud se nezhroutí) muset odvádět na dnešní vypilukované mumie a sobce, kteří si to “uměli zařídit”. A to je právě to špatně.

  2. Taktéž povinnost starat se o rodiče byla dána právně.
  Když rodiče zestárli, uzavřeli většinou s nejstarším synem smlouvu, ve které předali půdu a firmu zpravidla statek jemu a pro sebe si vymínili (odtud výmineki či vejměnek) co jim bude syn odvádět (bydlení, naturálie, renta…)

  Dnes můžou majetek rozházet a státní systém jim zaručí, že z platů i otců početných rodin urve pro ně prachy (u sociální a zdravotní daně neexistuje nezdanitelné minimum), aby mohli jezdit na skejtu, lítat na padáku a bejt věčně free…

• 20 Bořivoj // Jan 13, 2007 at 5:15

  Fortuna: O kdo myslíte, že ty důchodce živí? No jste to právě Vy! Stát ty prostředky nezískává z nějakého vesmírného fondu. Prostě pracující vytvoří určité hodnoty a ty jsou pak různým způsobem distribuovány obyvatelstvu (skrze mzdu, starobní důchod atd.). Pokud by tu nebyl tento sociální systém, tak by pracující člověk měl mnohem (opravdu mnohem - jenom soc./zdrav. činí cca 35% mzdy) více prostředků, z nichž by svoje rodiče živil.

  Pokud jde o to šetření - již to bylo zmíněno dříve. Vy šetříte peníze = bezcenné papírky. Nezáleží příliš na tom, kolik obyvatelstvo našetří na jakýchsi účtech (opět pomíjím zahraniční obchod - pokud bychom totiž dnes měli přebytek zahr. ob., tak bychom prakticky “šetřili” v zahraničí a mohli v budoucnu spotřebovávat více, než produkujeme. To ale nefunguje absolutně a problém to pouze odsouvá. Jednou tyto zdroje dojdou.), to co spotřebovává musí vyprodukovat(!).

  Opět opakuju: peníze nemají žádnou hodnotu. Jsou pouze prostředkem. Dvacetikorunu můžeme chápat třeba jako prohlášení státu, že držitel má právo na jedno pivo. To pivo ale musí nejdříve někdo uvařit! Pokud nebude nikdo, kdo by vařil pivo, nemůžeme ho ani pít a nezáleží na tom, kolik barevných papírků jsme někde nasyslili.

• 21 Fortuna // Jan 13, 2007 at 5:24

  Contras: Úrok z hypotéky mám necelých 5%. Když si vezmu, že inflace je kolem 2,5 % tak reálný úrok je pouhých 2,5%. Lichvu si představuju trochu jinak.
  Dle C. K. práva bylo zákonnou povinností otce dát synovi ke svatbě podíl. Podíl čeho?
  Máte 4 děti. To všem 4 koupíte byt, aby si nemuseli brát hypotéku?
  Nejstaršímu předali půdu nebo firmu. A co dali tomu mladšímu? A co dali svým dětem ty rodiny co neměli ani půdu ani podnik?

• 22 Fortuna // Jan 13, 2007 at 5:59

  Bořivoj: To vím, že živím důchodce.
  Pokud jsou pro vás peníze bezcenné papírky tak až někdy budete mít cestu do Náchoda tak dejte vědět a pár pro Vás bezcenných papírků se klidně od vás vezmu.
  A kdyby jste mi těch bezcenných papírků chtěl dát více tak by pro mě nebyl problém si pro ně někam zajet.
  Kde jsem ve svém příspěvku uvedl, že tu nebude nikdo kdo by uvařil pivo? A na druhou stranu, pokud bude hospodá plná sudů piva a vy nebudete mít ty peníze, které podle vás nemají žádnou hodnotu, tak si nekoupíte ani třetinku piva.

• 23 Bořivoj // Jan 13, 2007 at 11:32

  Fortuna: To s tím pivem bylo pro ilustraci (kvůli nízké porodnosti tady bude málo pracujících, a proto i malá produkce obecně). Jinak já bych v té hospodě mohl zaplatit třeba krávou, nebo kozou (to je platidlo, které má skutečnou hodnotu). Problém takového platidla je ale jeho nepraktičnost. Proto se používají peníze (ale to asi víte). Hospodský Vám za ně dá pivo jenom proto, že věří, že jinde mu za ty peníze od Vás dají zase to, co bude on potřebovat. Peníze jsou prostředkem směny a není pravda, že pro mě nemají hodnotu. Ony prostě nemají objektivně(!) žádnou hodnotu (když si odmyslíme cenu papíru a tisku). Peníze netvoří Vaší životní úroveň. Ta se naplňuje až ve chvíli, kdy (skrze ně) začnete spotřebovávat statky.

  Představme si třeba hypotetickou miniekonomiku dvou lidí. Jeden má míč a druhý padesátikorunu. Dejme tomu, že dojde k obchodu. Jaká bude cena míče? Ano - padesát korun. A teď znova stejná situace, ale ten druhý má již stokorunu. Jaká je cena míče nyní? Ano - sto korun. Jak se změnila životní úroveň? Nijak! Pořád jeden míč, přestože objem peněz je dvojnásobný. Prostě se s ním zdvojnásobily ceny. Kvantitativní teorie peněz - to už je věc stará nějaké to století. Nevím, jestli mám vážně vysvětlovat takové věci.

  Já jsem se celou dobu snažil vyjádřit, že všechny tyhle tzv. reformy a pilíře atd. nejsou skutečným řešením. Problém důchodů tkví prostě v tom, že se snižuje množství pracujících lidí v poměru k důchodcům (a nepracujícím vůbec). A tento problém se neviřeší jiným způsobem přerozdělování (jestli ty peníze protečou státním rozpočtem nebo soukromou institucí je skoro jedno), ale zvýšením porodnosti. Jak k vyšší porodnosti? To není úplně jednoduchá otázka, ale zrušení (spíše postupné) státem vyplácených a zaručených penzí by mohlo být řešením.

• 24 Contras // Jan 13, 2007 at 12:43

  Fortuna :

  January 13th, 2007 at 5:24

  Contras: Úrok z hypotéky mám necelých 5%. Když si vezmu, že inflace je kolem 2,5 % tak reálný úrok je pouhých 2,5%. Lichvu si představuju trochu jinak.
  Dle C. K. práva bylo zákonnou povinností otce dát synovi ke svatbě podíl. Podíl čeho?
  Máte 4 děti. To všem 4 koupíte byt, aby si nemuseli brát hypotéku?
  Nejstaršímu předali půdu nebo firmu. A co dali tomu mladšímu? A co dali svým dětem ty rodiny co neměli ani půdu ani podnik?

  1. Míra úroku je u hypotéka garantována určitou dobu, pak si jej můžou zvýšit. I ustavebního spoření je de facto úrok vyšší než se uvadí, protože když má někdo naspořeno x a půjčí částku y skládající se z jeho x + tolik koli zvývá do y neplatí úrok z pouze fakticky půjčených peněz, ale z celé částky, tedy i svých úspor.

  2. Podíl se vyměřoval na základě stavu. Stavovská společnost nebyla rovnostářská, jiný podíl byl u syna hraběte, jiný u syna sedláka. JEdnalo se buď o majetek nebo peníze nebo z obojího trochu.

  3. Byt svým dětem nekoupím. Kdo bydlí v bytě, je bez půdy a plně závislý na systému. Záruka svobody je půda a soběstačnost.

  4. Co dali ti co neměli nic? Zástupy těch co neměli nic vytvořili potomci královrahů (Ludvík XVI.). Ti odlákali lidi z půdy (jejíž pacht byl základem feudálního statusu poddaného který získaval takto půdu, ze které na rozdíl od liberálního nájmu nemohl být vyhnán a mohl ji odkázat potomkům) do měst a vytvořili proletariát. Jakkoliv ancien regime v mnoha věcech skřípal, skutečné zbídačení mas přinesl liberalismus a kapitalismus, který připravil cestu ke stále tužšímu otrockému státu vrcholícímu bolševickým rájem (jednu z jeho modifikací máme u nás i dnes).
  Z marxistické školy víme jen o tom, že pán vyžadoval robotu ( v malé míře existuje dodnes v podobě povinnosti uklízet cizí chodník v zimě), ale už se nemluví o jeho povinnosti ochrany poddaných, povinnosti v případě nouze (třeba živelné katastrofy) se o ně postarat. Že to tak často nebylo je jiná věc.
  Pochopitelně se vždy najdou výjimečné situace, kde je nutno zachovat určitou státní pomoc - něco na způsob toho Bismarckova invalidního důchodu. Ale obecně vzato je důchodový systém jedním z umělých, nepřirozenných a nespravedlivých instrumentů, který je skutečným likvidátorem natality.

• 25 LV // Jan 13, 2007 at 18:49

  Myslím, že toto je opravdu dobrá diskuse. Jedna z mála, která jde k podstatě věci.

  Souhlasím s Bořivojem, peníze jsou jen potištěné papírky, pokud je mám doma, za pár let se mi může stát, že za ně nic nekoupím. Peníze se prostě musí v čase točit, někde investovat., musí zkrátka vydělávat a alespoň pokrývat inflaci. Jen někde uložené jsou na nic. Avšak myslím, že i takto je důchodové spoření koncipováno. Naspořené peníze se budou investovat do fondů. Nikdo ovšem nemůže mít jistotu, že tento fond nezkrachuje. To nezaručí plně ani stát. Protože krach takového fondu by ho pravděpodobně položil .

  Shooter : Máte samozřejmě pravdu. Model, který jsem uvedl, tedy zjednodušeně povinná platba dětí na důchody svých rodičů, by platil až pro dnešní třicátníky. S tímto se ale počítá u každé důchodové reformy. Mezi tím by se dalo zavést meziobdobí kombinující oba systémy.

  Model, který jsem uvedl, byl zjednodušený. Záleželo by na konkrétním propočtu. Např k tvému příkladu: Při výdělku 18 tisíc hrubého je skutečný hrubý plat 24.300, čistý plat je následně 14.000. Dvě děti vydělávající oba 18 tisíc hrubého vydělají ve skutečnosti dohromady 48.600 při čemž stát jim za součastného systému ponechá jako čistý plat 28.000. Tedy na plat rodičům by při neplacení žádných jiných přímých daní zbylo 20.000 což je docela slušné a mnozí důchodci, kteří mají dvě až tři vydělávající děti to nemají. Mělo by se též po určitou dobu počítat i s platem vnoučat. Do té doby, než půjdou jejich rodiče do důchodu.

  Mohly by se jistě zavést systémy pojistek, kdy stát bude garantovat důchodci minimální jistou částku, například 4.000 měsíčně. Muselo by se ovšem vyřešit, kde tyto peníze stát sežene, jelikož stát žádné peníze nemá. Pravděpodobně by se sehnali od lidí, kterým již rodiče umřeli a kteří by odváděli stále stejnou částku. Bylo by to dobré zavést už kvůli tomu, aby si některé dětičky nepřáli brzkou smrt svých rodičů při vidině vyššího platu. Pokud si lidé uvědomí, že nebudou-li mít děti, v důchodu budou žebráci. Tak je to pádný argument proč ty děti mít., to s tvým názorem nesouhlasím.

  Na progresivním daňovém systému podle počtu dětí se koukám shodnem. ODS a rovnou daň nevidím jako příliš efektivní nástroj na podporu porodnosti. Není v ní obsažena žádná motivace pro to, mít děti. Spíše to problém jen prohloubí. Pořád budou děti nákladnou záležitostí a pořád na tom bezdětný velice vydělá. Ostatně, jak jsem už napsal minule, vidím v tom hlavní příčinu malé porodnosti v dnešní konzumní společnosti.

• 26 Bořivoj // Jan 14, 2007 at 3:24

  LV: Ano to je celkem praktický pohled. Takový zdravý selský rozum, jak se říká. Jenom pár připomínek: jednak ta inflace je více méně způsobená právě tím, že roste objem peněz v ekon. rychleji, než objem produkce vstupující na trh (hodně velké zjednodušení samozřejmě). Pokud by k tomu nedocházelo, nebylo by potřeba žádnou inflaci pokrývat. Pokud jde o ty fondy - souhlasím, riziko krachu fondů je docela vážný problém (ti lidé přijdou o zdroj svých příjmů a kdo to bude pak řešit - zase stát?). Na druhou stranu se jedná o řešení lepší z jakéhosi psychologicko-morálního hlediska. Jednak to vede lidi k zodpovědnosti a jednak se odbourává ten hluboce vypěstovaný pocit obyvatel, že “já mám právo/nárok”a “stát má povinnost” - mě živit/postarat se atd., který považuji za nebezpečný. Ale pochyboval bych o výhodě fondů v tom investování.

  Dnes to probíhá tak, že jedni (pracující) se vzdávají (tedy nedobrovolně) části svojí spotřeby/hodnot a skrz státní rozpočet se okamžitě přenášejí tyto hodnoty na jiné lidi, kteří je spotřebovávají. To jsou důchodci (a další klienti soc. systému) a lidé udržující systém - úředníci apod. Pokud by fungoval systém fondů: ti momentálně pracující předávají část svých nespotřebovaných hodnot fondu, z něhož se tyto opět vydávají těm, kteří již nepracují a ukládali v minulosti a opět těm, kteří pracují v oboru (zaměstnanci fondů….). Pokud budou mít fondy navíc prostředky na investování (čili objem momentálně ukládaných hodnot bude vyvšší, než objem vydávaných na důchody plus mzdy a zisk), tak to pouze znamená, že je nespotřebovali ti, kteří je ukládají a čerpají. O co dostane víc fond, aby mohl investovat, o to dostane míň jiná firma, v níž mohl utrácet ten důchodce (kdyby dostal z fondu víc) nebo pracující (kdyby uložil míň). No a ta jiná firma tedy bude investovat zase míň. Výsledek je nula. Samozřejmě je to zjednodušení (pomíjím vliv fondů na strukturu spotřeby, sklon ke spotřebě/spoření atd., což by ale řešili spíše keynesiánci).

  Model, který uvádíte je vlastně docela zajímavý nápad. Trochu se mi na něm ale nelíbí, že do toho zase vstupuje stát a někoho nutí k té “solidaritě”. Zřejmě by to skutečně fungovalo propopulačně, ale obchází jím vytvoření některých společenských norem (ikdyž jiné by fungovaly). Totiž to, že já mám konkrétní morální povinnost ke konkrétnímu člověku. Tuto povinnost (živit své rodiče) má člověk potom vlastně opět ke státu. Co když proběhnou “nahoře” zase nějaké kotrmelce a stát svojí politiku změní? Budou děti dál svoje rodiče (kteří stejnak žijí na druhém konci země, a peníze jim nosil domů pošťák) živit? Nebylo by přeci jenom lepší, aby stát do těchto rodinných vazeb nezasahoval?

• 27 Pozorovatel // Jan 14, 2007 at 11:58

  Abych se vrátil ke svému příspěvku, těch 20 % svobodných za 1.republiky z ekon.důvodů mělo asi stejný důvod jako ti dnešní, co si “nemohou” pořídit dítě (ačkoli ve slovenském bulváru jsem četl o rodině s 14 dětmi, která s nezaměstnaným otcem žila za 18 000 SKK- jednalo se o bělochy a paní to konstatovala slovy “Může to vypadat jako hodně peněz”). Prostě byli to ti vzdělanější, co měli na základě dobových zvyklostí za to, že muž musí uživit rodinu i se ženou v domácnosti (toto totální zaměstnanost žen odbourala a umožnila tak de facto snížení platů cca o 50 %). I věno “bylo o tom”, že žena nebude na základě otcem složeného majetku nucena mužem k výdělečné činnosti a bude se věnovat jen rodině. A tito jedinci s bídným platem nebo zcela bez prostředků se ani o založení rodiny nepokoušeli (ve větším rozsahu se na druhé straně vyskytovaly “staré panny” a celé profesní obory jako guvernantky a učitelky v penzionátech byly “jen pro ně”). Oproti tomu proléti se množili podstatně více, neboť si s podobnými buržoustkými předsudky nelámali hlavu, své vykonalo i potírání andělíčkářství a přetrvávající náboženské cítění (zaslechl jsem babku komentovat nedostupnost bytů větou “Co by ti mladí chtěli, nás bylo v jedné cimře osm”). Rovněž svázanost lidí často na doživotí s hypotečními lichváři je opravdu fenomén nové doby, souvisí hlavně s praktickým vymizením “státních bytů” (s výjimkou nejaktivnějších přisluhovačů plutokratů z řad politiků a vyšších státních úředníků), obecní byty na sebe občas berou trefnou podobu “loterie”, vlastní výstavba je na rozdíl od 1.republiky pro průměrně placeného zaměstnance nedostupná. V souvislosti s tím je zajímavé, že po zavedení opěvované deregulace nájmů r.1938 nebyla Praha zaplavena nabídkami levného nájmu, ale naopak byla bleskově obklopena chatrnými “nouzovými koloniemi”, které postavili nájemníci, kteří si deregulovaný nájem dovolit nemohli. Možná nebýt 2.světové, měli bychom kolem hl.města slumy dodnes.
  Klaus “dorovnával” státní rozpočet sociálním a zdravotním “pojištěním” a když se ho otázal na besedě v USA student proč tak činí, opáčil jen “A proč vás to zajímá?”. Samozřejmě mu to umožňovala neprůhlednost systému, i když sociální služby a zdravotnictví (státní) ziskový byznys asi nebude (zdá se mi, že globálně je “v plusu” snad pár blízko- a dálněvýchodních států a možná tak Norsko se Švýcarskem). Dobře hospodařící penzijní fond by problémy mít nemusel, je otázkou, jak se budou chovat fondy zcela privátní - známý je případ podkarpotoruského rodáka Hocha-Ma(r)xwella, který byl britským tiskem ze záhadných důvodů označován za Čecha a měl na svědomí penze svých zaměstnanců. A doufejme, že volání po nových poplatnících do penzijních fondů nedá další munici do rukou nepřátel naší civilizace, kteří by nás nejraději dostali do pozice menšiny ve vlastní zemi a každá záminka je jim dobrá… I úbytek populace se dá “přežít” http://www.annonce.cz/cgi-bin/comment?action=detail&id=1501

• 28 Bořivoj // Jan 14, 2007 at 12:56

  Pozorovatel: Mohl byste trochu rosvést to o snížení platů o 50 %, kvůli zaměstnanosti žen? Příliš tomu nerozumím - kde jste přišel k těm procentům, co z toho podle Vás vyplývá, chudoba a nízká porodnost?

  Takže má stát opět stavět “státní byty”? Ty jsou ale přece také poměrně nová záležitost. Porodnost se od toho zřejmě příliš odvíjet nebude.

  Pořád nechápu, jak mohl Klaus dorovnávat státní rozpočet ze systému sociálních a zdravotních služeb, když jsou oba dva deficitní. Jediný argument, který uvádíte, je nějaký student v USA, který se ho na to tázal. Mohl byste to vysvětlit? Jak dokázal čerpat z něčeho, do čeho musel naopak ještě přilívat od jinud?

  Dobře hospodařící penzijní fond: co to znamená? Faktem prostě je, že klesá počet těch, kteří svojí prací vytvářejí hodnoty a roste počet těch, kteří je spotřebovávají. Takže pokud nebudeme očekávat, že technologický pokrok bude zvýšovat efektivitu práce rychleji, než se naplňuje tento nepříznivý demografický trend, tak si prostě budeme v budoucnu mezi sebou rozdělovat čím dál méně hodnot. Způsob, jakým se bude provádět ta distribuce hodnot (stát, soukromé fondy, cokoliv dalšího), je prostě druhotný. Žádný takový dobře hospodařící fond není možný, pokud do něj nebudou pracující nuceni odvádět stále více.

  Co říká ten odkaz? S pasáží o přistěhovalectví můžeme určitě souhlasit (ikdyž těch uvedených 20% je také docela věštba). Celkové vyznění odkazovaného článku, že je lepší nechat vše “přirozenému běhu”, je vlastně zopakováním toho, co tu již říkali jiní. Ale nemůžu souhlasit, že nízká plodnost ničemu nevadí. Zmínka o milionu obyvatel v 16. století je nesmyslná. Problém je přeci věková skladba obyvatelstva a ne celková početnost (nikdo se tady přeci nesrovnává početně např. s USA). Také poznámka o Francii, je hloupost. Kolik zemí, které si již dlouho “užívaly konzumu”, má demografické “plusové znaménko”? Oni ti, kterým již nestačí konzum, si pořídí dítě. Jedno! Na uspokojení citových potřeb jich totiž víc není třeba.

• 29 LV // Jan 14, 2007 at 17:16

  Bořivoj : Některé vaše postřehy jsou velice zajímavé, třeba ten o práci dětí v zahraničí. Tam by museli asi nastoupit mezinárodní smlouvy.
  Já vycházím spíše z Machiavelizmu, morálka a rodinné vazby mají jistě svůj smysl a nepsaný zákon o pomoci svým rodičům na stáří také. Ale něco mi říká, že v dnešní společnosti by to alespoň na začátku nefungovalo. Rozhodně jsem pro to, udělat z morálního závazku i zákonnou povinnost. Dobrý stát má svou nezastupitelnou roli. Nemůžeme ho úplně posuzovat z dnešního stavu věcí, jelikož již 8 let zde vládnou levičáci.
  Kotrmelce tam nahoře nelze vyvrátit. Dá se ovšem předpokládat, že důchodový systém se nemění tak často a s každou změnou vlády, ale pouze při nejvyšší nutnosti.

  Koncept, který jsem navrhl by se musel ještě detailně rozpracovat. Museli by do toho přijít reálná čísla a znalost součastného státního rozpočtu, jelikož penzijní systém se od něj nedá oddělit. Tyto informace zatím nemám, ale stálo by za to, ho alespoň v základních ekonomických parametrech navrhnout. Bez tohoto základního propočtu je vše jen fikce.

• 30 Bořivoj // Jan 14, 2007 at 17:55

  LV: No já myslel na druhém konci českého státu (psal jsem země s malým “z”). Nevadí, jsem rád, že Vám připadala zrovna tahle část nejzajímavější

  Chtěl jsem tím naznačit, že Váš model sice nutí obyvatelstvo mít více dětí, ale přesto likviduje rodinné vazby. Můj postoj zde není vlatně v rozporu s Machiavelismem (ve smyslu pragmatického přístupu). Snad se shodneme na tom, že národní organismus vyrůstá z menších jednotek - předně z rodin.

  Jakési přirozené vazby tvoří v tradiční společnosti kostru pomyslného národního organismu. Stát je pak - řekněme - ošacení. Chrání společnost před vnější nepřízní. V případě potřeby se z něj může stát válečná zbroj. Problém je, že ve chvíli, kdy si začne uzurpovat další oblasti lidského/společenského života (soc. systém), začíná zpřetrhávat tyto přirozené vazby. Ze státu se tak stává jakýsi vnější skelet. Společnost je závislá na státu. Co by se stalo se všemi těmi příjemci transferů, kdyby stát “padl”? Války, krize, bankroty to není v historii nic neobvyklého. Je jen otázka času, kdy se něco takového stane. Jaké budou důsledky? A vůbec nejde jen o ekonomickou otázku.

  Atomizace společnosti. To je to, co způsobuje všudypřítomný stát. To je vynikající našlápnutí k totalitě. Vykořeněná masa. Suma izolovaných individuí. Dokonalý předpoklad pro mobilizaci obyvatelstva. Nejvroucnější sen totalizujících vládců, činících z lidí kvantum poslušných figurek, běžících s plamenem v očích tam, kam tito vládci ukáží.

  Nicméně, musím Vám přiznat, že Váš model by alespoň zajistil vyšší plodnost, což je samo o sobě vlastně výborný výsledek.

• 31 P.P. // Jan 15, 2007 at 4:18

  Jedna poznámka
  V této diskusi panuje téměř všeobecná shoda, že dobře vydělávající svobodní bezdětní lidé „vyžírají“ důchodový systém a tudíž je potřeba je pořádně zdanit a to pokud možno ještě více než jsou zdaněni dnes. To je patrně ozvěna tak zvané „daně z impotence“. tedy vyššího zdanění bezdětných starších 25ti let, který fungoval za socializmu. Má to ovšem jeden problém. Již dnes jsou tito lidé zdaněni tak, že mnohem více společnosti přinášejí než z ní berou. Pokud utáhneme této skupině šrouby, tak se prostě seberou a odsunou do USA nebo jinam. Nemají rodinu, děti a tudíž je u nás nic moc nedrží. No a výsledek bude, že nebudou platit ani ty daně které platí dneska. A kdo a z čeho bude potom platit na děti cikánů?

• 32 mš/NM // Jan 15, 2007 at 7:06

  P.P.: V některých západních zemích se jeví jako velký etický problém, že ti nejbohatší podnikatelé si balí fidlátka a přesouvají se do daňových rájů. Buď jak buď, střední třída nemá kam utéct, a tak střední třída platí a platí.

  Ad zrušení důchodů: nebožtík prezident Tádžické republiky prostě jednoho dne loni vyhlásil, že se důchody ruší a že staré lidi mají živit jejich děti. A bylo to - hned a bez křiku

• 33 LV // Jan 15, 2007 at 11:14

  P.P. : V podstatě máte pravdu, ta daňová progrese by se musela nastavit od určitého roku. Dnes nebudou mít lidé děti od dvaadvaceti, alespoň většinou. Vy uvádíte 25, mohlo by to být i 27. Ze své vlastní zkušenosti vím, že čím je člověk starší, tím se mu chce někam cestovat za prací méně. Neplatí to ale vždy, to je pravda.
  Problém vidí stejně spíše v odchodech vysokoškoláků. Tam by se měl zavést systém školného, kde ti, kteří budou vydělávat v zemi, kde vystudovali, budou od zpětného proplacení respektive navrácení školného ušetřeni. Naopak ti, kteří půjdou pracovat do zahraničí, budou muset státu odvést peníze za které vystudovali. Výjimkou by mohli být snad tak tři roky praxe v zahraničí, jelikož zahraniční praxe je v některých oborech žádaná a dobrá a také v zahraničí se dá rychleji vydělat na slušnější život u nás. Alespoň částečně by to zabránilo migraci kvalifikovaných pracovních sil od nás na západ.

• 34 Pozorovatel // Jan 15, 2007 at 19:00

  Vzhledem k tomu, že střední školu budou mít u nás za chvíli všichni a vysokou (patrně nejrůznějšího /pseudo/humanitního typu) kdekdo, nebude jejich odchod taková tragédie. Ostatně školné se nejspíš časem objeví a dnes by se zpětné vyžadování školného po emigrantech a la ČSSR setkalo s problémy, hlavně pokud by se vystěhovalci nechtěli zříci občanství. Je pravdou, že odcházet budou hlavně ti schopnější, ale s tím sotva budeme moci něco udělat, pokud se opravdu vlastenectví nechopí vesla a školství (a pokud nenastane hospodářský zázrak, neboť svět je plný migrujících patriotů).
  To Bořivoj - s tím 50 % snížením mezd kulivá feminismu a s ním spojené “pracovní povinnosti” žen a dívek jsem se vyjádřil neobratně, šlo mi o to, že dříve bylo samozřejmé, že i nádeník sám uživil vícečlennou rodinu, což dnes “nelze” a pokud by v minulosti neměl šanci získat odpovídající mzdu, nastalo by asi obratem sociální dusno. Nyní je možné spoléhat, že “jsou na to dva” a tomu reálnou mzdu přizpůsobit. Samozřejmě to souvisí s tím, že nyní je k životu třeba řada “nezbytností”, o kterých předkyně a předci neměli ani páru. Ale třeba rodina ocelářského dělníka s třemi dětmi, kdy otec byl navíc schopen ratolestem platit VŠ a koupit automobil byl běžný obrázek v USA 50.let. Pochopitelně tamní kapitalisté podvodnou imigrační reformou r.1965 zjednali nápravu a ocel se dělá v Číně a Koreji.
  Co se týká toho dorovnávání rozpočtu, faktem je, že vybrané sociální a zdravotní “pojištění” nebylo začátkem 90.let směřováno do určených oblastí a k obnově státního penzijního fondu nedošlo. Možná že co se pouze penzí týče, nebyl to tou dobou ztrátový podnik, ale ekonomie není moje silná stránka. Vyskytují se tvrzení, že odvody zedrané z jednoho poplatníka během jeho žití k výplatě JEHO penze postačí (zvláště za optimálního fungování penzijního fondu, který by je zhodnocoval dejme tomu 5 % ročně). Sociální systém jako celek je samozřejmě neufinancovatelná katastrofa, ale při naší privatizaci a la Bílá hora 2 se ani nic jiného čekat nedá. Při větším přírůstku obyvatel ještě není zaručeno, že tu pro ně vůbec bude práce (to není leckdy ani pro ty dnešní “vymírající”). V krajním případě není problém vybírat sociální a zdravotní od gastarbeiterů, v GB to potkalo i naše krajany, kteří tam po dobu 1 roku navíc neměli ani nárok pojištěním kryté služby čerpat…S Frýbortovým článkem se pochopitelně neztotožňuji zcela - např. Frantíci si nevedou statistiky, kdo se jim to tam vlastně množí a oficiální přírůstek dělá, ale běloši to nejsou určitě (mimochodem ve Francii není žádný příspěvek na 1.dítě). Ale pravdou asi bude, že po 30-leté válce klesl počet obyvatel v českých zemích cca o 1/3 (2 600 000) a také jsme to přežili…Ostaně média už ten vymírací jekot notně utlumila a blahořečí cizincům, kteří NÁS přicházejí zachránit od vymření - jinými slovy, počet obyvatel klesat nebude (a to pomíjím nelegální migranty v řádu statisíců).

• 35 Bořivoj // Jan 15, 2007 at 20:11

  Pozorovatel: No jo, to je ta “vzdělanostní inflace”. Nejsou tak dlouho pryč doby, kdy maturita již “něco znamenala”. Dnes je to (pro generaci lidí, kolem 20 a méně let věku) naprostá nezbytnost! Takže, ti alespoň trochu schopnější musejí jít na vysokou školu, aby se tak dostali nad průměr. Ekonomický efekt je samozřejmě minimální (spíše asi negativní, vzhledem k nákladům na studium a pracovní “zahálku” mnoha studentů), protože velká část (ano, převážně humanitní obory) těchto studií vlastně neprodukuje absolventy, kteří by se díky svému vzdělání stávali lepšími pracovníky. Zejména, když se podíváme na takové populární “vymoženosti”, jako jsou GENDER STUDIES! Problém je, že se jedná o jistým způsobem uzavřený kruh. S tím, jak roste množství udělovaných diplomů, se situaci přizpůsobují firmy. Dát si do požadavků na pracovníka vysokoškolské vzdělání je totiž asi nejrychlejší a nejjednoduší způsob selekce a snížení okruhu zájemců na alespoň mírně nadprůměrné. No a protože se tak firmy chovají, tak to pochopitelně nutí mladé usazovat se na další roky do školních lavic (ikdyž to určitě není jediný a možná ani nejsilnější faktor).

  Odcházení těch nejlepších pracovníků souvisí hodně právě s tou dnešní nezávislostí jedince. Lidé se snadno a často stěhují. Již nejsou připoutání k žádnému místu. Potom je jednoduché stěhovat se za lepším výdělkem. To přineslo rozbití tzv. tradiční společnosti.

  Aha, takže na začátku 90. let byl důchodový systém přebytkový. Asi je to možné - neznám dané statistiky. Budu Vám tedy věřit.

  Možná, že dnes stačí odvody jedince na jeho penzi… Tedy ta věta je vlastně zavádějící již takhle, jak je položena. Jedná se zřejmě o jakýsi propočet: odvody dnešního pracujícího = penze dnešního důchodce. To ale ve skutečnosti nemá příliš vypovídací hodnotu. Pokud bude v budoucnu malá produkce (kvůli málému počtu pracujících), tak se ten dnešní objem peněz “rozpočítá” na méně hodnot. Čili inflace, snížení “hodnoty” peněz. To co ten dnešní pracující odvádí v penězích (nebo našetří) bude mít v budoucnu mnohem menší hodnotu, než dnes. Vlastně je takový výpočet docela zbytečný, protože stále platí dnes i v budoucnu: pracující vytvoří svojí prací určité množství hodnot a to se nějak rozdělí všem členům společnosti. Takže méně pracujících a více (nebo stejně) spotřebovávajících znamená menší průměrnou životní úroveň.

  No a privatizace s tím nemá mnoho společného (tedy když si nebudu myslet, že způsobila ekonomické zaostání a tím menší produktivitu práce).

  Pokud jde o množství práce pro obyvatelstvo: více méně jsou dva hlavní důvody, které mohou způsobovat delší dobu nezaměstnanost (mimo tzv. frikční - čili lidé, kteří zrovna “přecházejí” z jednoho zaměstnání do druhého). Prvním je přílišná tendence obyvatelstva spořit, což krátkodobě způsobuje omezení produktu pod potenciální (lidé svojí nespotřebou donutí firmy “přibrzdit”). Je to jev sice teoreticky krátkodobý, ale ve skutečnosti může nabýt chronického charakteru. To patří k hlavním “vynálezům” Keynese.

  Druhým důvodem může být systém ochrany zaměstnanců a zajištění sociálního standardu státem (opět soc. systém). Veškerá ochrana zaměstnanců (činnost odborů, nemožnost je okamžitě propustit, nemožnost pružně mněnit mzdy, minimální mzda, atd. a navíc sociální transfery) totiž vyvolává nepružnost na trhu práce. To způsobuje, že během cyklických změn v ekonomice nedochází k dostatečnému přizpůsobení se situaci (hlavně mezd) a vzniká jakýsi “hluchý prostor” v němž uvíznou někteří lidé, nemajíc možnost pracovat.

  Příklad: Za jakých podmínek zaměstná firma dalšího člověka? No vykalkuluje si, jakou hodnotu jí zaměstnání takového člověka přinese. Dejme tomu 10 000 Kč/měsíc. Takže bude ochotná zaměstnan někoho pouze tak, aby náklady na jeho zaměstnávání byly max. těch 10 000 Kč/měsíc. Jenomže to nám do toho vstoupí stát a říká, že musí dát min. 8 000 tzv. hrubé mzdy. Což pro tu firmu znamená mzdový náklad 10 800 Kč/měsíc + další náklady. Jaký je výsledek? Žádného další pracovníka na danou práci nepřijme, protože by na tom prodělala.

  Víte, teoreticky, pokud by neexistovaly žádná taková ochranářská opatření a navíc tu byla dostatečná mobilita pracovních sil, tak prakticky nemůže existovat dlouhodobě nezaměstnanost. Ale s tím, že by tu byli lidé, kteří by pracovali třeba za 3 000 Kč/měsíc (ale reálný produkt by byl vyšší a ti schopnější by na tom byli lépe, protože by neživili lemply). Ono totiž reálně neexistuje něco jako “konečné mnoství práce”. Množství “práce” poroste s počtem obyvatel.

  Máte pravdu, že bychom klesající množství populace “přežili”. Má to však několik háčků: Jednak poměrně rychle se nepříznivě měnící věková struktura by způsobila bídu (opět množství pracujících k nepracujícím). A za druhé - to je možná ještě horší - tím vyklízíme pozice pro invazní masy “barevných”. Kdybychom byli na Islandu, tak nás to nemusí příliš trápit. Ale bohužel se dostáváme pod tlak hord z východu (ikdyž to ještě není tak kritické jako na Západě). Toto oslabování populace přichází zrovna docela dost nevhod.

  Ale to se nepochybně některým českým/evropským/světovým spoluobčanům náramně hodí - v tom se jistě shodnem.

• 36 Myrek // Jan 17, 2007 at 3:38

  A u koho si máme ten 2. a 3. pilíř postavit? Aby se nám i s těmi pilíři nevypařil, jak je v kraji pěkným zvykem

• 37 Puu // Feb 1, 2007 at 8:25

  Velmi zajímavá, zajímavá debata.
  Bořivoj: nemáte nějaké stránky s touto navrhovanou a vypracovanou reformou sociálního systému? Ne se vším s vámi souhlasím, ale bylo by zajímavé vidět to o čem tady píšete “najednou”.

  To Shooter: nadchl mě výpočet 1000Kč/měs = v důchodu za 40 let 2 000 000. Hned jsem si šla dát “trvalák”, ale banka mi ho na 160 let nechtěla vytvořit:(

• 38 Shooter // Mar 8, 2007 at 7:14

  Puu: Proč na 160 let????
  Stačí excelovská tabulka a zhodnocení 7% a zjistíte, že tam máte za 30 let 1 000 000 a za 40 let 2 000 000

Leave a Comment