Napsal: Radomír Malý
Žádný publicista nevzpomenul, že na podzim roku 2005 uplynulo sto let od tzv. Judovy aféry, která se bezprostředně dotýká prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka. Je třeba, aby o tomto muži zazněly i trochu jiné hlasy, než jaké obvykle slyšíme. Není pochyb o tom, že Masaryk se zasloužil o vznik samostatné republiky (i když dosud nebyla náležitě zodpovězena otázka, jestli Rakousko-Uhersko nemělo přece jen raději zůstat zachováno, ale to by bylo na jiný článek). Za první republiky byl vytvořen kolem Masaryka „tatíčkovský kult“, který vyzvedával jeho údajnou čestnost, pevnost charakteru a lásku k lidem. Tuto úctu k „prezidentu Osvoboditeli“ pěstovali i někteří katolíci z lidové strany. O Masarykovi se hovořilo a psalo jako o křesťanovi, byť evangelického a nikoli katolického vyznání.
Polistopadová demokracie se opět na základě iniciativy Václava Havla přihlásila k Masarykovu odkazu. Jeho pomníky, odstraněné komunisty, opět zdobí náměstí a parky našich měst, ulice a školy opět nesou jeho jméno. Máme-li být objektivní, tak je nepochybné, že srovnáme-li celkový osobnostní profil T.G. Masaryka s profilem komunistických předáků Gottwalda, Slánského, Zápotockého, Novotného, Husáka nebo Jakeše, tak srovnáváme nesrovnatelné. Masaryk, univerzitní profesor, přece jen tyto reprezentanty zločinného bolševismu o mnoho převyšoval jak intelektuálně, tak morálně, zvláště pak ale na Masarykových rukou nelpí krev, neboť první republika při všech svých lumpárnách nebyla totalitním státem, neměla vyhlazovací koncentráky a nevynášela rozsudky smrti z politických důvodů. Masaryk jako symbol těchto hodnot byl po válce komunistům nepohodlný a proto památka na něj musela zmizet.
Nicméně nutno pravdivě konstatovat, že Masarykův prvorepublikový obraz byl značně zidealizovaný a jako takový zůstává do dneška. „Tatíček“ Masaryk měl své závažné nedostatky mravní povahy – a nebylo jich málo.
O tom by mohli vydat svědectví katolíci z doby před cca sto lety. Masaryk, jak známo, se už ve studentském věku s Katolickou církví, v níž byl vychován, rozešel. Vstoupil do evangelické církve reformovaného směru, ale nikdy se nestal jejím praktikujícím věřícím, což mu vyneslo konflikt se superintendentem (nejvyšším duchovním této denominace) Císařem. Po svém sňatku s Američankou Charlottou Garriguovou, která byla unitářského vyznání, akceptoval její názory, ač formálně zůstával nadále reformovaným protestantem. Unitáři odmítali víru v Nejsvětější Trojici a v božství Ježíše Krista, jehož pokládali za proroka na stejné úrovni s Buddhou, Vivekanandou, Zoroasterem atd., přesně v duchu svobodného zednářství a zejména New Age. Že Masaryk tyto postoje doopravdy zastával, není třeba příliš dokazovat, stačí jen nahlédnout do knihy rozhovorů s ním od Karla Čapka a zejména od německého spisovatele Emila Ludwiga. V Ludwigových rozmluvách říká Masaryk o Ježíši Kristu: „Ježíš, neříkám Kristus, byl člověk, prorok…“ Masaryk sice věřil v osobního Boha a v existenci nesmrtelné duše, ne však v Boží Trojici a v božství a vykupitelskou úlohu Ježíše Krista. Pak ale vzniká otázka, jestli je možno ho považovat za křesťana?
V duchovním zápase katolicismu s osvícenstvím, liberalismem, zednářstvím a socialismem stál Masaryk jednoznačně na straně odpůrců Kristovy Církve, ba co více, v době před první světovou válkou patřil k předním protikatolickým agitátorům. Ve své knize „Světová revoluce“ píše úplně v závěru, když předtím napadá údajnou středověkou katolickou teokracii jako „netolerantní“, nehoráznou větu, že prý „teprve Francouzská revoluce kodifikovala práva člověka a uskutečnila je v ohledu náboženském“. Ani slovo o tom, že Francouzská revoluce „kodifikovala a uskutečnila práva člověka“ gilotinou a potoky krve stovek tisíců lidí, kteří se „provinili“ pouze tím, že zůstali věrni dědictví otců, katolické víře, jako např. sedláci v kraji Vendée. To jasně svědčí o tom, do jakého tábora Masaryk náležel a z kontextu lze usuzovat, že krvavý teror proti vyznavačům Kristovým by mu asi nebyl proti mysli.
Před první světovou válkou Masaryk proslul hrubými, agresivními výpady proti katolíkům, při nichž se bez skrupulí uchyloval ke lživým manipulacím. Nejmarkantnějším dokladem je tzv. Judova aféra a po ní následující tzv. „aféra Konečného“. O co šlo? V Prostějově zorganizoval na podzim r. 1905 bezbožecký spolek „Volná myšlenka“ výstavu obrazů malíře Kupky, které zesměšňovaly víru v Boha. K výstavě byl vytištěn almanach, do něhož napsal úvodní článek profesor prostějovské reálky Karel Juda. Ten byl velkým ctitelem Voltairea, zejména jeho názoru, že „náboženství vzniká tehdy, když se setká podvodník s hlupákem“. V tomto duchu se nesl i jeho úvodník v almanachu. Výstavu navštívil a Judův článek si přečetl též prostějovský farář, katecheta a známý katolický básník Karel Dostál-Lutinov a rozhodl se k akci. Napsal Judovi osobní dopis, kde jej vyzval, aby se za své urážky náboženského cítění věřících veřejně omluvil, nabízel mu také osobní setkání, v případě ale, že Juda nebude do určitého termínu reagovat, pohrozil polemikou v tisku. Protože Juda neuznal za vhodné se „s farářem bavit“, objevil se v novinách Dostálův článek, který byl nejen polemikou s Judou, ale také steskem katechety na tehdejší školský systém, platný od r. 1868, jenž na jedné straně sice ponechával náboženství jako povinný vyučovací předmět pro žáky z katolických rodin, na druhé straně však umožňoval pod pláštíkem svobody svědomí učitelům Judova typu na všech stupních škol, aby náboženství všestranně uráželi, napadali a zesměšňovali. Judu uvedl Dostál jako jeden z mnoha případů a požadoval radikální změnu školského systému, který je schizofrenní, když současně poskytuje prostor jak náboženské výuce, tak i protináboženské agitaci, což znesnadňuje katechetům pozici na školách, neboť mnozí žáci, infikovaní nevěreckými učiteli, je neberou vážně, nehledě k tomu, že rozpory mezi tím, co žáci slyší v hodinách náboženství a tím, co jim říkají učitelé biologie, dějepisu atd., jenom působí zmatek v jejich hlavách.
Tato umírněná replika však vyvolala bouři rozhořčení odpůrců katolicismu. Studenti pražské univerzity se sešli na Žofíně, kam si pozvali profesora Masaryka jako hlavního řečníka, jenž odsoudil Dostálův článek jako výzvu ke „klerikálnímu násilnictví a ujařmení svobody svědomí“ a pronesl památnou větu, že „takový katecheta, to je státem placený denunciant“. Masaryk moc dobře věděl, že to není pravda. Dostál-Lutinov profesora Judu nikomu neudal, pouze ve veřejném médiu polemizoval s jeho článkem, publikovaným taktéž ve veřejném médiu (almanach k výstavě nutno za veřejné médium považovat). Každý v té době, kdo měl zdravý rozum, musel konstatovat, že Masarykův výrok je nehorázný a zároveň nelogický, neboť jakékoliv denunciace katechetů, že kantoři „štvou proti Církvi“, byly bezpředmětné, protože rakousko-uherské zákonodárství dávalo učitelům možnost vyučovat podle svého přesvědčení. Ani kdyby nějaký katecheta „udal“ učitele, že vede politicky nevhodné řeči, tak by se mu nic nestalo, protože Rakousko-Uhersko před r. 1914 ctilo svobodu projevu. Proč by tedy katecheté učitele udávali? To postrádalo logiku, jenže Masarykovi bylo dobré všechno, co jitřilo nálady proti katolíkům. O pokrytectví pozdějšího „prezidenta Osvoboditele“ svědčí, že o pár let později se zastával skutečného denuncianta, národně socialistického poslance Karla Švihy, ačkoliv bylo skrytě pořízenou fotografií prokázáno, že předával za úplatu policejnímu komisaři tajné informace politického rázu. Tady Masaryk varoval, že „obvinit českého poslance z konfidentství, to není jen tak…“ (cit. z knihy Jana Herbena: Chudý chlapec, který se proslavil). Obvinit ale zcela bez důkazů a proti vší logice všechny katechety z téže špatnosti, to bylo podle něj asi v pořádku.
Juda se stal předmětem mediálních polemik. Jeho pozice na prostějovské reálce byla neudržitelná, proto jej školské úřady přeložily na gymnázium do Příbora, to byl jediný „trest“ za jeho chování. Srovnejme s tím, jak později nakládali komunisté s pedagogy, kteří měli odvahu hlásat veřejně katolický světový názor: neponechali je ve školství ani vteřinu. Katecheté, napadeni Masarykem, se pochopitelně bránili. Téměř 700 jich podepsalo soudní žalobu. Nepochodili však, protože rakouský zákoník znal postih za urážku na cti pouze vůči jednotlivci, nikoli vůči celé profesní skupině.
Krátce po Judově aféře následovala tzv. Konečného aféra. Konečný byl řídícím učitelem v obci Komňátka na Šumpersku a spolu s penzionovaným kantorem Ťalpou tam vedl protikatolickou agitaci. Ťalpa si ve své závěti nepřál ani církevní pohřeb. Když ale r. 1906 zemřel, jeho manželka byla jiného názoru a prosila místního faráře, aby alespoň těsně před pohřbem vykropil hrob svěcenou vodou. Kněz jí vyhověl. Jakmile však vstoupil spolu s ministranty na hřbitov, aby vykonal obřad, přihnal se Konečný s dalšími kumpány a násilím odvlekli faráře ven, přičemž mu roztrhli pluviál. To byl podle rakouského zákoníku trestný čin výtržnictví, rušení náboženského obřadu a fyzického napadení. Něco takového stíhá každý civilizovaný stát. Konečný ale trestu unikl, neboť zemská školní rada se bála, že odsouzení učitele by mohlo podlomit autoritu tohoto povolání ve společnosti. Proto se domluvila s komňatským farářem, aby žalobu nepodával, ona zase na oplátku Konečného přeloží hodně daleko od této vesnice, což se také stalo.
Masarykovi i toto velkorysé chování rakouských školských úřadů bylo důkazem „klerikálního a teokratického násilí“, v univerzitních přednáškách a na politických mítincích vyzvedával Konečného jako „mučedníka“ svobody svědomí. Zapomněl ale, že i ve většině demokratických států by tento rváč a násilník dopadl podstatně hůř, neboť by skončil ve vězení. Masaryk zde postupoval podobně jako strůjci Velké francouzské a později ruské bolševické revoluce. Také oni se zastávali různých výtržníků a rváčů nebo i horších kriminálníků jen proto, aby předložili „důkazy“ o perzekuci, která neexistovala.
Takových morálně temných skvrn v Masarykově životě je daleko víc, tyto dvě jsme připomenuli, protože mají své „jubileum“ a nadto se týkají katolíků. Příležitostně budeme později psát i o jiných Masarykových kauzách, o nichž se český občan běžně nedočte. Tím více je třeba ocenit knihu olomouckého literárního historika Pavla Marka „Český reformní katolicismus“, jenž popisuje i tyto skutečnosti. Marek samozřejmě straní modernismu, odsouzenému papežem sv. Piem X., rovněž tak je ctitelem Masaryka, nicméně fakta podává objektivně a nezkresleně. Český a moravský katolík se samozřejmě nikdy nesníží na komunistickou úroveň, aby devastoval Masarykovy pomníky, ale stejně tak nepropadne nekritickému obdivu vůči tomuto muži, který představoval zejména v letech před první světovou válkou pro Církev v českých zemích vážné nebezpečí.
zdroj: Národní myšlenka
37 responses so far ↓
1 Plenkovič // Jul 10, 2007 at 7:15
Po prostudování obsáhlé statě Dr. Malého můžeme jeho leitmotiv redukovat do několika vět:
Masaryk po sňatku s Američankou Garriguovou, která byla unitářského vyznání, akceptoval její názory přesně v duchu svobodného zednářství a zejména New Age a je otázkou, jestli je možno ho považovat za křesťana?
V zápase katolicismu s liberalismem, zednářstvím a socialismem stál Masaryk jednoznačně na straně odpůrců Kristovy Církve. Masaryk proslul hrubými, agresivními výpady proti katolíkům, při nichž se bez skrupulí uchyloval ke lživým manipulacím a pokrytectví.
Standardní postup ve vědě je následující: vyhledám prameny, kriticky je zhodnotím, na jejich základě udělám závěr.
Postup Dr. Malého je v podstatě opačný: dopředu je předpojat (buď a priori nebo na základě nějaké podružnosti např. Judovy aféry) tomu zcela podřídí výběr pramenů a především interpretaci.
Příklad na Benešovi: byl asi zednář, proto byl gauner, proto nutně musí být vše, co udělal, špatné! Masaryk byl (asi) také zednář a ergo jako takový je rovněž gauner. Tento sylogismus podsouvá čtenáři mezi řádky v naději že k závěru dojde sám čtenář vlastní úvahou. Připočteme-li k tomu morálně temné skvrny v Masarykově charakteru jako je hrubost, agresivita, lhářství, pokrytectví, bezskrupulóznost a židovský původ máme obraz gaunera jako vystřižený z partesu.
PhDr. Malý vyrostl v době, kdy takto postupovala komunistická propaganda a uniklo mu, že v jeho případě se jedná o zcela totéž, jen s opačným znaménkem! Bohužel není schopen si to ani sám uvědomit, nyní už ho asi nikdo nepředělá!
(Stejný článek kromě AM uveřejnil v Nové myšlence a Institutu Sv. Josefa. O propojenosti Vatikánu na zednářské lóže nás informuje v AM ze 4/7 v diskusi).
2 sekular // Jul 10, 2007 at 7:58
Já nevím, ale závěry p. Malého jsou opravdu poněkud podivné,.. zpátečnické a středověky tmářské. Ale to je většině katolíkům vlastní.
Katolící nadávají na “zednáře”(oprávněně) a na “osvícence” neoprávnem.
Osvícenští myslitelé a vůbec myslitelé (vědci, filsofové, badatelé) posunuli vývoj lidstva přece jenom na vyšší úroven. Lidstvo (západní cvilizace) se začalo po několika strnulých staletí někam vyvýjet a ubírat, což je naprosto přirozené. Na konci 18. stol byla situace natolik nudržitelná a lidská mysl se začala konenčně osvobozovat od vězení myšlení katolických náboženských dogmat. Tato dogmata totiž nechávala lidi zakonzervované ve středověkých životních podmínkách.
Kdyby nebylo osvícenců, ještě dnes by jsme byli pomalu div ne než na stromech a ve stínu chladných a temných prostorách náboženských objektů a rozjímali nad latisnkými katolickými knihami.
Díky osvícenství tu máme technický pokrok. Díky tomu můžeme dnes krafat na fórech a svítit žárovkami a lítat do vesmíru a zajisti si mnohem více základní biologické potřeby bez nebezpečí morových ran. Katolikům nevadila špinavá města, kde nebyla kanalizační síť. nevadily splašky a výkaly na ulicích měst a z toho plynoucí uplavice, žloutenky, tyfy, TBC a další nemoci.
Katolická církev ve svém myšlenkovém kriminale by nechala lidstvo zakonzervované ve středověké podobě až do dnešních dnů.
3 František Nonnemann // Jul 10, 2007 at 8:05
Plenkovič: jak jste dospěl k názoru, že autor je vůči Masarykovi předpojatý? Z této věty: “Nicméně nutno pravdivě konstatovat, že Masarykův prvorepublikový obraz byl značně zidealizovaný a jako takový zůstává do dneška. „Tatíček“ Masaryk měl své závažné nedostatky mravní povahy – a nebylo jich málo. “? Co je předpojatého na tom konstatovat, že Masaryk měl mravní nedostatky a demonstrovat to na dvou výrazných příkladech?
4 František Nonnemann // Jul 10, 2007 at 8:11
A ještě jeden dotaz - kde konkrétně nás autor v diskusi na AM informuje o propojení Vatikánu na zednářské lóže? U žádného článku z 4.7. (ani 7.4.) tohoto roku jsem od něj nic nenašel…
5 mš/NM // Jul 10, 2007 at 8:40
Plenkovič: Dr. Malý zveřejnil článek pouze na Sv. Josefovi, článek je z podzimu 2005 (výročí Judovy aféry). Národní myšlenka ho převzala včera, protože přebírá ze sv. Josefa, a Altermedia ho převzala dneska, protože přebírají z Myšlenky.
sekular : Technický pokrok je věcí vývoje. Myslet si, že katolické náboženství mohlo za šíření tuberkulózy či úplavice, je pozoruhodně odvážná myšlenka, jakou jsem, přiznávám, ještě nikdy neslyšel.
6 Michal // Jul 10, 2007 at 8:43
sekular: v čem konkrétně posunuli osvícenští myslitelé vývoj lidstva na vyšší úroveň?
7 Fon // Jul 10, 2007 at 10:05
R–U by sa malo zveľaďovať, pripojiť neposedného vzpierajúceho sa suseda Srbsko, zaviesť násilím šírenú katolicizáciu, odhodiť politické slobody a získať nové kolónie. Nepochybujem, že pápeženecká eú štvavých militaristov, ale dobrých katolíkov by sa autorovi pozdávala.
Katolícka heréza je produkt stretnutia podvodníka diabla s naivným hlupákom, ktorý sa dal presvedčiť na novoty s vidinou moci a vlastnej neomylnosti. Pyšný doplnili falošnosťami vyznanie viery. Božie slová jedzte toto je moje telo, toto je moja krv (svätý Marek 14,22–24) pošpinili a nahradili nekvasenou oblátkou bez života.
8 Runner // Jul 10, 2007 at 10:59
Souhlasím s Dr. Malým ohledně charakteru Masaryka. Stačí se podívat jak postupoval proti gen. Gajdovi, jak ho nechal křivě obvinit na základě podstrčených “důkazů” ze špionáže pro SSSR (Gajdu, takového antikomunistu!!!). Jak potom, když vojenský tribunál neshledal Gajdu vinným, ale aby se vlk nažral a koza zůstala celá mu odňali nějaká 3% vojenské gáže, Masaryk nechal soudce vyměnit a novým soudcům nařídil zahájit řízení znovu a přímo jim řekl, že Gajdu mají existenčně zlikvidovat. Psal proti němu články do Peroutkova Dnešku a zapojil i své hradní poskoky, hlavně Čapka, aby proti němu štvali. Byl to nenávistný, mstivý a zlý člověk, přesně v duchu své genetické výbavy. A to nemluvím o tom, jak sám Masaryk vzpomíná, že za svého pobytu v Rusku byl svědkem hromadných poprav ruské inteligence a bolševického řádění, ale přitom nikdy bolševismus zásadně neodsoudil a naopak, našim legionářům později přikázal odevzdat bolševikům zbraně.
9 Plenkovič // Jul 10, 2007 at 11:11
Pane Nonnemane, k Vašemu dotazu ohledně ovládání Vatikánu zednářskými lóžemi Vám sděluji, že ve článku K. Neubergera “Strach - to co potřebují” uveřejněném v AM 4.7.t.r. souhlasně reaguji jeho názor, že „humanisti“ a konzervativci, …jsou řízeni na dálku z Washingtonu, zdánlivě americkou vládou, ve skutečnosti ale zednářskými lóžemi, kde rozhoduje sionistická lobby”. Informaci o nebezpečí zednářství dokonce i ve Vatikánu, zatím mezi laiky málo známé, jsem převzal z článku s uvedením autora pana PhDr Malého. Můj diskuzní příspěvek najdete jako pátý shora pod uvedeným článkem pod časovým údajem 5:05. K ostatním částem Vašeho dotazu se vrátím v brzké době.
10 AKW // Jul 10, 2007 at 11:47
Sekular : Můžete mi prosím vysvětlit jak souvisí církevní dogmata se středověkými životními podmínkami? Myslíte si že správný Katolík musí vylévat exkrementy na chodník? Pokud Vám to není známo, tak Katolíci byli už za Římské říše. A Římané už měli jak kanály, tak vodovody.
11 V.Neckář jewnior // Jul 10, 2007 at 15:26
Viděl jsem fotku dr Malého v LtN kde se hádá s jakousi Polkou ohledně Giertycha a jeho doporučené literatury. Předpokládal u tak duchovně založeného člověka že se mu životní moudrost vepíše do tváře, i když ve srovnání s Rydzykem nebo Falwellem … tyhle “asketicky” vyhlížející duchovní vůdci a pastýři. Já jen že o stránku před byla fotka a rozhovor s Gary Snyderem a ten je o víc jak dvacet let starší.
12 František Nonnemann // Jul 10, 2007 at 16:14
V.Neckář jewnior: takže pan doktor Malý se vám jako muž nelíbil. A co to jako znamená?
13 V.Neckář jewnior // Jul 10, 2007 at 16:39
Takhle bych to neformuloval ale působil krajně nesympatickým až fanatickým dojmem. Ta Polka byla celkem kus. Jinak zednářské spiknutí se již zmocnilo i bratrů Kaczynských.
14 V.Neckář jewnior // Jul 10, 2007 at 16:45
Ale nechme povrchních dojmů. Škoda že AM i Smyšlenka tu debatu svým čtenářům utajili. Já jen že jsem měl takovým nepřijemný dejavu pocit. Ona nejen tvář ale i “sofistikované” argumenty dr Malého mi připomněla jakéhosi marxistického profesora literatury (po srpnových čistkách jich v ČSSR moc oficiálně nepůsobilo) z jednoho časopisu cca tak z roku 1988 když vysvětloval proč do české literatury nepatří Kundera nebo Škvorecký.
15 Václav // Jul 10, 2007 at 17:44
Tak se to budu snažit vzít popořadě:
1. Ten článek je opravdu do určité míry pavědecký, jak psal Plenkovič.
2. Masaryk opravdu nebyl věřící katolík ani evangelík, a ani judaista, a dokonce ani nebyl ateista v Marxově nebo Nietschově pojetí.
3. Osvícenství, ve smyslu období rozvoje vědy a vzdělání bylo veskrze pozitivní, o osvícencích, ve smyslu tajného hnutí Adama Weishaupta bych toto nehlásal.
4. Osvícenský rozvoj realizovali právě katolíci, stejně jako lidé jiných vyznání, rozdhodně nezávisel na Židech a zednářích. Z tohoto hnutí vyšlo i naše Národní obrození.
5. Různá spiknutí realizují různí lidé. Poláci šli ochotně do Iráku, ale když jde o potraty, láme nad nimi většina zednářů hůl … Svět podle mého názoru neřídí jeden mocný zednář, ani žádná úzká rada, nýbrž jeho stav je výsledkem střetávání různých zájmů.
16 Anonymous // Jul 11, 2007 at 0:23
Jistě, různé lóže mají různé zájmy - francouzské jsou levicovější než americké apod. Je zajímavé, že už zednář Bedřich Veliký chtěl Prusko zavézt Turky. Josef II. pak vystoupil proti “státní” katolické církvi na konec 18.st. nebývale ostře a své sestře Marii Antoinettě moc proti revolucionářům nepomohl - a ti Rakousku stejně válku vyhlásili. To, že se už tehdy osvícenský pokrok vyvážel stejně jako dnes bodáky se moc nepropaguje.
Článek měl asi za účel lehce v mezích slušnosti nabourat tatíčkovský kult. Já jsem zase zaslechl, že se TGM dost navážel do Vojty Náprstka, když se tento (z estetických důvodů) postavil proti Husovu pomníku na Betlémském náměstí.
17 Já // Jul 11, 2007 at 1:46
Masaryk byl IMHO vlastizrádce. Jako takový si zasloužil provaz. To, že byl otevřeně protikatolický je nad slunce jasné.
Doktor Malý je odborníkem na dějiny a to takovým, že mu různí *****(dosaď dle libosti jméno kohokoliv zde Dr. Malého hanícího) nemohou nikdy konkurovat. Warum? Einfach darum, že nikdy dějiny nestudovali a nebyl to primární zájem, respektive jejich zaměstnání.
Doktor Malý je signatář Charty 77, velký bojovník proti komunismu a když už pro nic jiného, tak za to by si trochu úcty zaslouží.
18 Vladimír Neckář jr // Jul 11, 2007 at 3:13
Je hezké že Malý podepsal Chartu nicméně kdybych tím stejným argumentoval u Uhla nebo Dienstbiera tak bych tady asi moc neuspěl. Nahradit levicový autoritářský (pseudomarxistický) režim Gustava Husáka, pravicovým autoritařským (pseudokřestanským) režimem Franca nebo Salazara to je opravdu “pokrok”
A ohledně Malého knížek o historií, vůbec by mne nepřekvapilo kdyby tam psal různé nesmysly (zvětšovaní počtu obětí VFR, bagateliazce zločinů ustašovců)
19 Michal // Jul 11, 2007 at 3:19
To je ale argument - mne by nepřekvapilo, kdy by ten a ten psal různé nesmysly. No mě osobně by zase nepřekvapilo, kdyby pan Neckář měl papíry na hlavu….
20 Plenkovič // Jul 11, 2007 at 3:30
Pane Mgr. Nonnemanne doplňuji svou včerejší odpověď: Není mi jasné, co Vám vadí na mé formulaci ohledně předpojatosti Dr. Malého. Pan Malý jakožto kněz a teolog je vojákem Kristovým a jako takový nemůže být nestranným vůči nepřátelům Církve sv., k nimž řadí i Masaryka. Má přímo povinnost bojovat, což mu ukládá jeho slib, víra a svědomí. V USA by nemohl být jmenován porotcem, protože vzhledem ke své angažovanosti a veřejně deklarovaným postojům by automaticky byl považován za podjatého, jinými slovy předpojatého. U nás tento institut platí obdobně i když nemáme porotní soudy. Necítím se být povolán k polemice s autorem tak erudovaným, ale přesto dovolte, abych se (ve vší úctě) pozastavil nad jeho lítostí nad osudem katolických venkovanů ve Vendéé za Francouzské revoluce, aniž slovem připomněl desetitisíce vyvražděných protestantů - hugenotů francouzskými katolíky za Bartolomějské noci a následný jejich exodus do Švýcar, kde svými schopnostmi a pílí dali základ blahobytu této alpské republiky. Nic Vám to nepřipomíná? O Masarykově profilu mravním se slovem nezmiňuji, pouze jsem shrnul jeho negativní chrakterové vlastnosti panem Malým odhalené na pozadí politiké šarvátky tak marginální jako je Judova aféra, jejíž existenci po sto letech je snad zbytečné připomínat. Takových afér v naší politice máme ročně desítky. Do roka po nich neštěkne pes. Nemohu se ubránit podivu, že mne žádáte, kde konkrétně Malý píše o propojení zednářství se Svatou stolicí. Kdybyste pozorněji četl Vaše média, tak byste věděl, že mu na toto téma vyšel rozsáhlý článek v Národní Myšlence (5 tiskových stran) jehož studium je sice náročné ale velice přínosné. V současnosti tamtéž napsal pokračování o New Age, který Vám rovněž doporučuji. Přeji pěkný den!
http://www.narmyslenka.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2007070001
21 mš/NM // Jul 11, 2007 at 3:51
Plenkovič : Doktor Malý není kněz. Ne každý z teologické fakulty musí být knězem.
Vladimír Neckář jr : Nepřeháníte trochu? Nenapadá vás například, že LtN nečteme, a proto o nějaké polemice ani nevíme? Taky Vás nezkoušíme ze znalostí přednášek NM.
Zbytek námitek vůči dr. Malému (že na fotografii špatně vypadá a že byste se nedivil, kdyby psal nesmysly) si dovoluji bez povšimnutí přejít.
22 František Nonnemann // Jul 11, 2007 at 4:37
Plenkovič: děkuji za odpověd i za uctivé oslovení a titulování:-)
Mám ovšem obavu, že Vy postupujete přesně tím způsobem, který vyčítáte panu Malému. Na základě svých zkreslených informací (je kněz, není kněz) si vytvoříte apriorní předpoklad, jak a proč bude psát. Potom tento svůj předpoklad zformulujete jako fakt bez toho, abyste jej něčím podložil…
Ke konkrétní námitce - dr. Malý uvádí Masarykovu tezi o francouzské revoluci z jeho vlastní knihy a stručně s ní polemizuje. To mám v tomto kontextu psát i o vyvrácení říše Inků?
23 Radola // Jul 11, 2007 at 9:13
Tak byl protikatolický,a co?Celá katolická církev je tmářská a z historie by se dalo říci i protičesky zaměřená!
24 mš/NM // Jul 11, 2007 at 9:24
Radola : To je pořád dokola. Ale vždyť i Jirásek v F. L. Věkovi přiznává, že jako jedni z prvních se na obranu českého jazyka postavili katoličtí duchovní. Ještě na počátku 19. století patřily ostatně Čechy k nejkatoličtějším zemím Evropy.
A to tmářství, co je to za divný výraz… Nemusíme přece všechno papouškovat po liberálních čtvrtinteligentech.
25 Vladimir Neckář jr // Jul 11, 2007 at 10:05
O těch nesmyslech nebo chcete li nesrovnalostech v historických pracích dr Malého se debatovalo kdysi na Christnetu. Jinak mám dotaz na neliberálního inteligenta MŠ/nm jak to vlastně bylo s Jiráskem stran jeho náboženské konfese?
26 František Nonnemann // Jul 11, 2007 at 10:22
Vladimír Neckář jr: a k čemu se tam dospělo? Jsou v pracech dr. Malého nějaké historické chyby, jestli ano, tak kde a jaké?
27 Vladimir Neckář jr // Jul 11, 2007 at 10:48
Malý udajné řádově zvětšoval počty obětí revolučního teroru v letech 1789-95 ve Francii. Rovněž tak trochu popíral holocaust i když se to netýkalo moc Židů ale Srbů a Jasenovace. Podle něj je to komunistická propaganda Titova režimu. Nevím jestli je ta debata ještě dostupná.
28 František Nonnemann // Jul 12, 2007 at 1:23
A v které své práci tak údajně činil?
29 Plenkovič // Jul 13, 2007 at 0:40
Mš/NM: Ve svých dvou diskusních příspěvcích jsem nesprávně uvedl akademický titul pan dr. Radomír Malého z Teologické fakulty JČU jako ThDr místo správného PhDr a dále nesprávný údaj, že byl vysvěcen na kněze. Redakci děkuji za upozornění a všem, kterých jsem se nechtěně dotkl se omlouvám.
30 Radola // Jul 13, 2007 at 3:34
mš/NM:Podle mě je tmářství v kontextu s katolíky docela dobrý výraz,boj proti pokroku vědě a vůbec celá ta zpátečnická politika,ale jak jsem říkal dříve,dnes radši katolík než muslim.
31 František Nonnemann // Jul 13, 2007 at 7:36
Radola: boj katolíků proti vědě? Jak proti ní bojovali? Třeba tím, že v klášterech uchovávali veškeré technické znalosti a přepisováním knih je udržovali?
32 Kenotaf // Jul 14, 2007 at 10:02
Fakta:
TGM měl blízko k protestanskému nonkonformismu, TGM tvrdil, že ateista může mít víc víry než nábožensky vyčichlý církevník. Masarykova činnost byla podložena necírkevním křesťanstvím.
K protikatolickému tažení zneužíval TGM po r. 1989 štvavý a amatérský antikatolík Z.Mahler, v období čes. komunismu (konkrétně 1955-60) tiskový tajemník bolševického ministerstva! Vzpomínam na ostrou polemiku, kterou s Mahlerem vedli v novinách a TV (1997) pánové J. Mlejnek, P. Placák a V. Just (Just si s ním ale mohl podat ruce, propagoval v 80. letech stalinistu J.Fučíka a odsuzoval Vlastu Buriana, aby pak po r. 1989 Buriana nechal rehabilitovat! To jsou přemety! - podobně například pan dr. K. Richter psal o ruském gen. Vlasovovi jako o zrádci a po r. 1989 již nikoliv!).
Jinak TGM za 1. republiky provokoval vyloženě katolíky i Vatikán.
Co oceňuji, že TGM nebyl antiněmecký, viz jeho: “Do Němců mi nestřílejte!”
Skvrny na štítě TGM? Jistě “aféry” s Gajdou, finanční podpora (protekce, korupce) Ferdinanda Peroutky, spolupráce se sociální demokracií (v době, kdy byla marxistická), osobní setkání s Maximem Gorkým, stalinistickým spisovatelem, alkoholismus (do 40 let, pak byl TGM abstinentem), atd. Myslím, že kritiků TGM bylo dosti: prof. J. Pekař, E. Chalupný, K. Kramář, později prof. V. Černý a v dnešní době například prof. M. Nakonečný.
Prezident ČR prof. V. Klaus měl také kdysi kritický výstup k TGM, konečně i V. Havel snad už v roce 1990.
Dr. Malého si vážím a oceňuji ho za předlistopadovou i polistopadovou čiinost, velmi se ale divím, že podepsal Chartu 77, kde byli trockisté, eurokomunisté, liberálové. Vím, ale že vystupoval spíše samostatně jako moravský katolický aktivista či spolu s Ing. T. Kopřivou. Dr. Malý bojoval v roce 1988/89 za propuštění katolického aktivisty Augustina Navrátila z komunistické represívní psychiatrické léčebny. Vím, že měl zakázán vstup do Olomouce estébáky, dostal pořádkovou pokutu 500 Kč za nerespektování příkazu StB. Je zajímavé, že nešel ale cestou jako Emanuel (Eman) Mandler, který Chartu 77 nikdy nepodepsal, ale v disentu činný byl.
33 Kenotaf // Aug 19, 2007 at 2:44
http://www.inteligence-levicova.wz.cz/citaty.html
A to jest nová doba ve vývoji smýšlení sociálního,že totiž socialismus přestává být náboženský.Toto nové stádium nám představuje marxismus,a to jest jeho velká zásluha.
Tomáš Garique Masaryk
(pokud to TGM skutečně řekl, není to pozitivní stránka jeho osobnosti, tento jeho výrok)
34 Kenotaf // Aug 19, 2007 at 4:05
K mému předchozímu příspěvku:
TGM myslím varoval aby dělnictvo slepě nenásledovalo levici sociál. demokracie v 1. republice. Snad řekl, že Rusko je ohromný národ, ale bohužel neumí číst a psát.
35 MILOSLAVA.. // Sep 16, 2007 at 2:41
JÁ OSOBNĚ SI MYSLÍM, ŽE T.G.MASARYK SI NEZASLOUŽÍ TOLIK KRITIKY, UŽ TAKÉ PROTO, ŽE KRITIZUJE ZATVRZELÝ KATOLÍK, TUDÍŽ “ODPŮRCE” JINÉ CÍRKVE NEŽ JE JEHO VLASTNÍ. NEPOPÍRÁM, ŽE KAŽDÝ MÁ JINÝ NÁZOR, ALE HISTORICKÉ PRAMENY JASNĚ UKAZUJÍ PRAVDU, A ZDÁ SE MI NEPOCHYBNĚ ZŘETELNÉ ŽE SI DR. MALÝ POMĚRNĚ DOST “PŘIKRÁŠLIL”. KDO MÁ ZÁJEM MI K TOMU COKOLI ŘÍCI, NECHŤ SE OZVE NA: MINKA.D@SEZNAM.CZ
DĚKUJI, OBZVLÁŠTĚ PANU PLENKOVIČI.
36 THOVT // Oct 31, 2007 at 14:50
Myslím že všichni by se měli podívat na film
ZEITGEIST
THOVT
37 MORAVAN // Dec 23, 2007 at 10:51
Masaryk rovněž prokázal schopnost odhadu a smysl pro vyhodnocení situace, napsal: “…moravská otázka je a bude opět zkušebním kamenem české politiky. Je proto žádoucí, aby byl Moravě zachován její specifický ráz aby se jí dostalo rozsáhlé autonomie, nejen politické, ale i kulturní.”
T.G.Masaryk, Problém malého národa.Čas 6, 1907, č.22
AŤ ŽIJE MORAVA A MORAVSKÝ NÁROD!
http://moravak.bloguje.cz/
http://www.mnk.cz/
http://dalsimoravak.bloguje.cz/
Leave a Comment