Petice s tímto nadpisem koluje již nějaký čas po českých luzích, zatím její autoři sesbírali několik tisíc podpisů. A v úterý 18. 11. se dokonce konal koncert se stejným mottem, kde vystoupili třeba Jaroslav Hutka, Ivan Hlas či skupiny Kryštof a Lucie. Všem jim vadí, že jsou komunisté v poslední době legitimizováni, že se s nimi jedná jako s jinými stranami, že mají prostor v médiích atd.
Ani já nevidím na komunismu nic pozitivního, je to stupidní, nerealizovatelná ideologie, která spoléhá na primitivní pudy zaslepených lidí. Přesto mě však aktivity spojené s akcí S komunisty se nemluví dosti překvapují.
Signatářům vadí, že představitelé ostatních stran s komunisty jednají? A proč by neměli? Jednak v ostatních parlamentních stranách mají komunisté také velké zastoupení (i když si dnes říkají jinak), ale zejména jde o to, že při různých hlasováních jde často o jednotlivé hlasy, proč by tedy političtí kšeftaři neměli jednat zrovna s poslanci jedné strany?
A co se týče těch médií - je záležitostí každého majitele soukromého sdělovacího prostředku, zdali bude respektovat hrubé rozložení politické orientace občanů země a tedy dávat prostor třeba i komunistům, nebo bude-li dávat prostor jen tomu, komu bude zrovna chtít. Ale veřejnoprávní sdělovací prostředky dle mého názoru musí dávat prostor všem významnějším politickým a společenským skupinám, ke kterým komunisté bohužel patří.
Jediné, co mohl tento a obdobné problémy vyřešit, by byla debolševizace provedená po roce 1990. Jenže to provedeno nebylo prostě proto, že komunismus nebyl poražen, ale byl cíleně stažen. A představitelé tzv. opozice se zavázali, že komunistům nebude ublíženo, že nebudou kriminalizováni a že budou moci získat lukrativní posty ať už v politice či v hospodářské sféře. A to se také stalo.
Takže co dělat s bolševiky v parlamentu, v obecních a krajských zastupitelstvech, ve vedení velkých firem, v médiích atd.? Bohužel dnes se dá jen čekat, až (a jestli) je dorůstající generace nahradí. Ovšem postupná obměna bude trvat dlouho, bude nenápadná, neznatelná a kdo ví, zdali to nakonec v důsledku bude vůbec nějaká výměna.

František Nonnemann