Velkou Británií v současné době hýbe skándal s “kontroverzními” výdaji politiků. Obyčejný člověk by tuto “kontroverzi” označil prostě za zlodějnu. Pokud vám termín “kontroverzní výdaje” nic neříká, tak vězte, že se jedná o staré známé “náhrady” poslancům a politikům. Oproti této sprostotě se otázka platů poslanců krčí stydlivě v koutě.

Pokud některá (v současné době) z neparlamentních stran hledá levnou a v době hluboké ekonomické krize velice účinnou volební munici, zde je. Stačí ji pouze důkladně analyzovat, vhodně propagandisticko-mediálně zabalit a poté předhodit voličům. Jdeme na to.

Nejprve pohled do Velké Británie a poté se podíváme na čestné a v rámci hesla “Práce pro vlast se neplatí” jednající evropské a české politiky a poslance.

V Británii (myslím si, že bez nadsázky zde můžete libovolne vyměnit zemi a výsledek bude podobný) se celý skandál roztočil sérií článků v novinách The Daily Telegraph. Tento konzervativní deník údajně zaplatil až milion liber za CD, které obsahovalo “informace o proplacených výdajích všech britských 646 poslanců v Dolní sněmovně. Tři dny po sobě list publikoval údaje týkající se proplacených “výdajů” labouristických poslanců a ministrů, členů vlády Gordona Browna, nyní začíná publikovat informace i o proplacených výdajích konzervativních poslanců, především Cameronova stínového kabinetu.”

Mezi nejzávažnější prohřešky patří tzv. prohazování domů:

Vážné je to, že si poslanci “prohazovali” své domy a byty a páchali tak jasné podvody. Nejenže to umožnilo poslancům požadovat uhrazení výdajů na postupné zařízení několika příbytků. Umožnilo jim to také určit si jeden příbytek jako hlavní, takže ten byt byl v případě prodeje osvobozen od daní, a zároveň si určit jiný jako hlavní byt pro uhrazování výdajů. Takové věci se dějí jen v nějaké banánové republice. Znamenalo to, že si poslanci mohli koupit nemovitost, zmodernizovat si ji za peníze daňových poplatníků a pak ji bez zdanění prodat.

Přesnější popis tohoto legalizovaného podvodu je zde:

Poslanec většinou vlastní nemovitost v místě svého bydliště, ve svém volebním okrsku, a pak druhou nemovitost v Londýně. Podle předpisů, podle nichž má poslanec nárok na 24 000 liber “dodatečných výdajů” pro svou druhou rezidenci, musejí poslanci sdělit úřadům, který z jejich příbytku je jejich hlavní příbytek a který je příbytek vedlejší. Pak mají právo na státní dotaci na koupi nábytku, na činži a úroky ze splácené hypotéky pro svou druhou rezidenci. Daily Telegraph zjistil, že celá řada poslanců si svůj první a druhý dům “přehodili”, takže jim to umožnilo zařídit si i druhý dům z peněz daňových poplatníků.

Ovšem to vše je malý kalibr na parlamentní pašáky. S drzostí sobě vlastní prohlásili svorně nerozborně:

Zatím na základě zveřejněných informací žádný poslanec neodstoupil: všichni tvrdí, že neporušili žádné předpisy, i když je zjevné, že jich využívali až na samou hranici legálnosti. Nicméně zveřejnění informací o tom, že poslanci žádají o proplacení výdajů od státu za neuvěřitelné osobní drobnosti – i velké věci – vedlo podle britských médií k podstatnému rozčarování nad politiky. Vláda se proti tomu snaží zasáhnout – bylo oznámeno, že zřejmě už v pondělí vznikne nový, zcela nezávislý výbor, který podrobí od nynějška proplácení poslaneckých výdajů přísné kontrole. Práce výboru bude stát 600 000 liber (18 milionů korun) ročně…

Vzkaz je jasný – nahrabali jsme si málo, chceme ještě víc… Člověka už překvapí máloco ze strany hovad, vydávajících se za “volené zástupce lidu”. Avšak není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Přesně v intencích přísloví “s jídlem roste chuť” a “co volič nevidí, jeho volební lístek nebolí” tyto pijavice pokračovaly ve svém rabovacím tažení dál. Nejenže se proplácelo vybavení a údržba domů, šidily daně, zneužívala státem proplácená doprava k soukromým účelům – proplácely se i natolik zásadní, k životu asketicky žijících politiků nezbytné věci jako např. nádobka na kostky ledu, lampa se slonem, koňský hnůj, čokoládová figurka, sušenky, WC prkýnko, zastřižení živého plotu kolem soukromého heliportu, výměna žárovek, konzerva pro psy, držák na toaletní papír, čajové svíčky, prachovka… Prostě vše nezbytné věci, které si nemůže ve dne v noci pracující politik ze svého skrovného platu dovolit. Chápete to? Tu drzost? A jedeme dále. Pár ukázek z těch “vyšších pater”:

- Ministryně pro obce a místní zastupitelstva Hazel Blearsová slíbila, že finančnímu úřadu pošle šek na více než 13 tisíc liber, které ušetřila na daních při prodeji svého druhého londýnského bytu. Přestože to bylo legální, čelila kritice, že jednala neeticky. O pěti tisících librách, které si naúčtovala za nábytek, zatím pomlčela.
- Stínový ministr školství Michael Gove vrátí 7 tisíc liber za nábytek.
- Alan Duncan, stínový šéf dolní komory parlamentu, zaplatí zpět 5 tisíc liber, které zaplatil svému zahradníkovi.
- David Cameron, předseda Konzervativní strany vypíše šek na 680 liber za opravy svého domu v hrabství Oxfordshire.
- Britský premiér Gordon Brown si nechal proplatit peníze (6 tisíc liber), které dal bratrovi za úklid svého bytu v Londýně.
- Ministr zdravotnictví Phil Hope si vyúčtoval 37 tisíc liber za rekonstrukci a zařízení podle něj “skromného” bytu v jižním Londýně. Hope připustil, že udělal chybu, když si nechal proplatit i žiletky.
- Stínový vůdce v Dolní sněmovně Alan Duncan z řad konzervativců si během tří let nechal proplatit 4 tisíce liber za údržbu zahrady.
- Poslanec Letwin, který připravuje předvolební program konzervativců, si naúčtoval dva tisíce liber za výměnu prasklé trubky pod tenisovým kurtem.

K zblití, že ano? A jakpak je tomu v bájném Bruselu? V této zprávě z února 2008 se ještě jeden britský europoslanec smál (směje se i dnes?) Současná aféra s náhradami totiž zasáhla i jeho Liberální demokraty:

Vnitřní audit Evropského parlamentu objevil zásadní selhání europoslanců v nakládání s penězi instituce. Zákonodárci údajně „těžce zneužívají“ peníze, které dostávají na asistenty a provoz kanceláře. Ze zprávy – kterou parlament drží pod pokličkou – vyplývá, že poslanci zaměstnávají fiktivní asistenty, nekvalifikované příbuzné a účtují si vymyšlené služby.

Šetření auditorů se zaměřilo na měsíční úhrady pro 785 europoslanců, na které mají nárok nad rámec svého národního platu a diet za každý den na zasedání. Jde zejména o příspěvek na provoz kanceláře ve výši až 14 tisíc eur a zhruba třítisícový přídavek na platy svým asistentům. Ročně částka dosahuje 160 tisíc eur na jednoho europoslance, dohromady tedy víc než 125 milionů eur – v přepočtu 3,2 miliardy korun – z rozpočtu unie.

Závěr šetření, které pracovalo s daty za období 2004 až 2006, konstatuje „široce rozšířené, systematické a kriminální“ zneužití těchto peněz ze strany evropských poslanců. Ke zprávě však není možné se dostat. Vedení parlamentu se zaleklo zjištění a omezilo přístup k dokumentu jen na členy výboru pro rozpočtovou kontrolu, který se bude zprávou příští týden zabývat. Zainteresovaní poslanci si mohli přečíst text ve speciální místnosti, nemohli si dělat poznámky ani opatřit fotokopii a při odchodu museli podepsat dohodu o mlčenlivosti.

Britský liberál Chris Davies to odmítl a informoval o existenci výbušného dokumentu britský tisk. „Když jsem si zprávu přečetl, musel jsem se nejdříve smát nad rozsahem zneužití peněz. Čím dál tím víc ve mně ale narůstal vztek a přesvědčení, že by se na to měla podívat policie,“ sdělil Davies listu The Times, který spolu s dalšími britskými deníky o aféře včera napsal.

Vedení OLAF, unijního protikorupčního úřadu, už sdělilo, že požádalo parlament o dodání kopie zprávy do konce týdne a zahájilo formální vyšetřování. Podle Daviese neobsahuje dokument konkrétní jména provinilých poslanců a/nebo asistentů; slovník se omezuje jen na „podle jednoho případu…“ apod. Mezi „případy“ jsou jak poslanci, kteří zaměstnávají neexistující osoby či nezletilé potomky, tak například „vánoční odměna“ pro jednoho asistenta ve výši devatenáctinásobku měsíčního platu poslance. Šéf parlamentu Hans-Gert Pöttering nechtěl zprávu komentovat; prostřednictvím tiskového prohlášení pouze řekl, že usiluje o „reformu komplikovaného systému poslaneckých náhrad,“ který poskytuje značný prostor pro „kreativitu“ zákonodárců.

Mlčet se rozhodl také europoslanec Petr Duchoň (ODS), který je místopředsedou příslušného výboru. „Nebylo by to solidní, informovat o zprávě před jejím projednáním,“ sdělil Duchoň. „Ukazuje to, že ani evropské instituce nejsou ideální, tak jako všude,“ dodal pouze.

Duchoň a také Jana Bobošíková jsou českými europoslanci, kterým dělají oficiálně přiznané a placené asistenty jejich příbuzní: v případě Duchoně je to jeho žena, u Bobošíkové její muž. Tato praxe, byť kritizovaná, je nicméně v souladu s parlamentními pravidly.

Uf, silná káva. Jaká je situace u nás? Pár střípků nás může uvést do obrazu:

Čunek bydlí stále v ministerském bytě (ČTK, 11. prosince 2007): Předseda a senátor KDU-ČSL Jiří Čunek měsíc po odchodu z vládních funkcí stále obývá byt, do kterého se nastěhoval jako ministr pro místní rozvoj. Uvedl to server Týden.cz s tím, že pronájem luxusního bytu proplácí Senát. [...] Byt, v němž Čunek v Praze přebývá, se podle serveru nachází v Salvátorské ulici v blízkosti Staroměstského náměstí, tedy na jedné z nejlepších pražských adres. Nájmy se v lokalitě pohybují v řádech desetitisíců. [...] Čunek v bytě v Salvátorské ulici zůstává nejspíš i proto, že očekává svůj návrat na ministerstvo, uvedl Týden.cz. “Kdybych se náhodou nestal ministrem, tak bych ten byt opustil. Nájemní smlouva trvá do nástupu nového ministra,” řekl podle serveru Čunek. “Pro ministerstvo je mé bydlení svým způsobem výhodné. Byt by byl jinak neobsazen,” tvrdí Čunek. Dům se služebním bytem nechal opravit za 38 milionů korun někdejší ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit (ČSSD). Jeho nástupce Pavel Němec (US-DEU) nechal byt vybavit luxusním nábytkem.

ODS a ČSSD hledají způsob, jak zvyšovat odměny zákonodárců (Idnes.cz, 18. dubna 2008): ODS a ČSSD hledají podle Mladé fronty Dnes (MfD) způsob, jak pravidelně zvyšovat platy poslanců. Novou koncepci jejich odměňování připravuje předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD), píše deník. Informuje, že zákonodárci by mohli v budoucnu brát jeden balík peněz včetně náhrad, podle některých odhadů až 270.000 korun hrubého měsíčně. Loňská průměrná hrubá měsíční mzda v Česku byla podle Českého statistického úřadu 21.692 korun. [...] Podle MfD má ČSSD velkou šanci, že se na změnách dohodne s ODS, jejíž politici mají o platech stejnou představu. „Všechny peníze na kanceláře, asistenty a podobně by se měly sloučit do jednoho platu,” řekl šéf Senátu Přemysl Sobotka. MfD připomíná, že senátor za ODS Jaroslav Kubera nedávno částku odhadl na 270.000 korun. Podle mzdové kalkulačky by z této částky hrubého příští rok zbylo 233.000 korun čistého. Podle výpočtů MfD se plat a náhrady řadového poslance dnes blíží nejméně částce 169.000 korun čistého. Dnes berou řadoví zákonodárci vedle šedesátitisícového platu až 35.000 korun měsíčně na dopravu, ke 30.000 korun se blíží příspěvek na kancelář a na asistenty dostávají 36.000 korun, připomíná list.

Platy poslanců? Nic moc… (Ihned.cz, 18. října 2007): „Pánové, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to má?” ptal se nedávno novinářů předseda opozičních socialistů Jiří Paroubek, když na tiskové konferenci vysvětloval, jestli mu jeho příjem vystačí po rozvodu na soukromý život. [...] Paroubek se chlubil, že mu na účet přijde z Poslanecké sněmovny každý měsíc přes sedmdesát tisíc čistého. A to i přesto, že základní plat poslance činí 61 400 korun hrubého. [...] Paroubek tak nechtěně otevřel velké téma české politiky – platy poslanců a senátorů. Ukazuje se ovšem poměrně překvapivá věc, že příjmy českých politiků nejsou oproti jejich zahraničním kolegům vůbec vysoké. A dokonce je běžné i to, že si zahraniční poslanci přijdou na slušné peníze i díky náhradám na dopravu, bydlení nebo reprezentaci. Ty dostávají jako paušální náhrady k platu. [...] „Ono je to skutečně tak, že čeští poslanci nebo senátoři mají ve srovnání s některými evropskými zeměmi velmi malé příjmy. Být třeba takový italský poslanec, tak mi stačí tři mzdy a mám vystaráno na důchod,” říká s nadsázkou sociální demokrat Stanislav Křeček. [...] Pravdou ale také je, že si s tímto handicapem čeští poslanci dobře poradili. Jeden sněmovní výbor, který má přibližně dvacet členů, má běžně hned pět místopředsedů a každý z nich dostává k základní mzdě příplatek 12 600 korun. Jen ve výborech a spoustě podvýborů lze najít 185 placených funkcí. Vzhledem k tomu, že placené jsou funkce i v různých stálých komisích a delegacích, je jen několik málo poslanců, kteří si musí vystačit pouze se svým základním platem (a náhradami). [...] Základní plat českého poslance je trojnásobkem „průměrné měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře”. Letos činí 61 400 korun. Základní plat španělského poslance je v přepočtu 84 000 korun, polského přibližně 80 000. [...] Na druhou stranu, v málokteré evropské zemi rostou platy jejich zákonodárců takovým tempem, jako v Česku. V roce 1996 vyskočil základní plat ze šestnácti na třicet dva tisíce a od té doby roste bez ohledu na hospodářské výsledky země. [...] Na ty je naopak vázán mechanismus, který se používá na Slovensku. Plat tamního poslance se počítá jako trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství. „Pokud má hospodářství výsledky, je dobré, aby se výdělky zvyšovaly i ústavním činitelům. Pokud by průměrná mzda klesala, i naše platy by automaticky klesaly,” řekl slovenským HN místopředseda Strany maďarské koalice Gyula Bárdos. Mezi nejlépe placené evropské poslance patří například francouzští. Jejich měsíční základní plat činí v přepočtu skoro 150 tisíc korun. (srovnejte s předchozí zprávou “ODS a ČSSD hledají způsob, jak zvyšovat odměny zákonodárců”). Se všemi náhradami, které se zde podobně jako ve většině zemí daní, si může francouzský poslanec měsíčně vydělat přes tři sta tisíc korun.

A takto by se dalo pokračovat donekonečna. Desítky, stovky případů manipulací, obcházení zákonů, podvodů a sprostých krádeží. Tak co, koho budete volit?

Článek byl napsán s využitím těchto zdrojů:

“Skandál” ohledně proplácených výdajů britských poslanců
http://www.blisty.cz/art/46773.html

Britská banánová republika
http://www.blisty.cz/2009/5/14/art46823.html

Europoslanci „těžce zneužívají“ náhrady
http://www.lidovky.cz/europoslanci-tezce-zneuzivaji-nahrady-d9m-/ln_eu.asp?c=A080222_073823_ln_eu_svo

Zákonodárci chtějí přidat. Až na 270 tisíc
http://zpravy.idnes.cz/zakonodarci-chteji-pridat-az-na-270-tisic-d9w-/domaci.asp?c=A080418_100815_domaci_jte

Platy poslanců? Nic moc…
http://hn.ihned.cz/2-22246800-500000_d-e9

Vybral a komentářem opatřil Petr Dvořák.