12/3/2008


Plnou rehabilitaci skupiny bratří Mašínů provedli nakonec komunisté

Posted in: — @ 1:31
Print This Post Email This Post

Napsal: Jan Skácel

Panu premiérovi se zase povedl jeden mistrovský kousek. Svou pracovní návštěvu v USA využil k tomu, aby udělil premiérskou medaili bratřím Mašínům a následně pak doma i Milanu Paumerovi. Tento počin vyvolal nakonec nejostřejší reakci u komunistů. Jejich předseda pan Vojtěch Filip se nechal ihned slyšet, když obvinil Topolánka z toho, že vyznamenává vrahy. Učinil tak téměř bezprostředně potom, kdy se komunisté přihlásili k Únoru 1948 jako něčemu, co bylo zcela ústavní.


Rozeberme si napřed co se stalo v únoru 1948. Obyčejný puč provedený pod hrozbou teroru, jíž ustoupil president Beneš, aby formálně přijal tak zvané ústavní řešení vládní krize. Vždyť důvodem demise byla naprosto nepřijatelná mocenská politika na ministerstvu vnitra, kdy komunisté odmítali přijmout většinové usnesení vlády.

A nyní položme několik otázek: Co bylo ústavního na vzniku Akčních výborů Národní fronty, které vyhazovaly lidi z práce? Co bylo ústavního na masakru proti pochodujícím studentům na Hrad? A co prohlídky na sekretariátech nekomunistických stran? Co akční výbory na ministerstvech, které znemožnily výkon funkce nekomunistickým ministrům? Co přímý násilný vyhazov sociálně demokratického ministra Majera z ministerstva výživy? Co Rudolfem Slánským nakomandované bojůvky při boji o sekretariát sociální demokracie? Několik dní po onom „ústavním kroku“ jsem ve svém rodišti Pardubicích (bylo mi necelých čtrnáct let) navštívil svého kamaráda a ten mi ukazoval policejně zapečetěnou garáž auta národně socialistické strany. Konkrétně to bylo v Hronovické ulici číslo 790. Co byl vydaný zatykač na studentského vůdce Emila Ransdorfa? A co ti všichni, kteří se již druhý den po puči ocitli v kriminále a za něž president Beneš intervenoval? To chce někdo nazývat ústavností?

A jak to vypadalo krátce po puči? Byli bezprostředně zavírání lidé do tak zvaných táborů nucených prací a to bez jakéhokoliv soudu, jen na podkladě správního rozhodnutí. Během několika let byly inscenovány zločinecké procesy, které končily justičními vraždami, od Helidora Píky, přes skupinu Milady Horákové, až nakonec skončili před soudem vysocí představitelé KSČ v čele s Rudolfem Slánským. Ze čtrnácti souzených v tomto procesu bylo vyneseno jedenáct trestů smrti, tři doživotí. Byla vyhlášena politika třídního boje, což samo o sobě je forma občanské války proti celým skupinám obyvatelstva.

Za tento zločinecký režim musel být samozřejmě někdo odpovědný. A po pravdě řečeno, tuto odpovědnost již zakládalo samotné členství v komunistické straně. Tuto skutečnost by si měl laskavě uvědomit dnes každý komunista, ať třeba bývalý. A ti dnešní, kteří členy této strany zůstali, by měli laskavě vzít na vědomí, že pokud se hlásí k únoru 1948, tak se hlásí ke zločineckému režimu, o kterém byl již vydán zákon, který jej trochu stydlivě nazývá protiprávním.

Pokud někdo chce dnes soudit Mašíny i ty ostatní, nechť si laskavě uvědomí, že skupina těchto, tehdy mladých lidí, se jen postavila proti zločincům se zbraní v ruce, tedy způsobem, na který jsme my ostatní neměli dost odvahy. A jestli JUDr. Filip svým prohlášením něco učinil, tak se pouze postaral o faktickou společenskou rehabilitací ještě dnes žijících bratří Mašínů a Milana Paumera. Obhajoba jejich postojů vyjádřená v televizi Prima dne 9. března panem Paumerem byla více než důstojná. A hodlá–li někdo reagovat na věc tak, jak učinil před Paumerovým vystoupením pan Paroubek, když prohlásil, že by panu Paumerovi ruku nepodal, pak jen dokazuje jedno – že totiž jeho někdejší kladné vyjádření o únoru 1948 jistě nebylo náhodné. Dokazuje to rovněž, že je podobně jako i mnoho jiných dnešních politiků ČSSD produktem někdejšího bolševického systému.

Naši dnešní sociální demokraté jsou v mnohém ohledu dost legrační. V jedné sněmovní místnosti Lidového domu mají velký obraz TGM. Ale že tento první president našeho státu prohlásil, že je lépe zemřít, než žít v otroctví, na to již zapomínají. A pan Paroubek je toho vzorovou sociologickou ukázkou. Zřejmě není předsedou této společnosti čirou náhodou.

Na závěr ještě jednu maličkost. Televize Prima uspořádala ve svém nedělním pořadu anketu pod zadáním, zda se má bojovat proti totalitnímu režimu se zbraní v ruce či ne. K ozbrojenému boji se kladně přihlásilo přes sedmdesát procent z těch, kteří se chtěli vyjadřovat. I když samozřejmě takový průzkum je problematický, přece jen o něčem svědčí. Možná, že dochází k renesanci národního sebevědomí. Pak by bylo třeba dobré vystřídat seriál o majoru Zemanovi příběhem bratří Mašínů. Jejich příběh je totiž skutečný.

Píši tyto řádky v den šedesátého výročí smrti Jana Masaryka. Je to smutný příběh, o němž pořád nevíme vše. A je to příběh, který by se možná nikdy nestal, kdybychom v rozhodujících dnech Mnichova v roce 1938 měli vůli k boji, což bylo i stanovisko podplukovníka Mašína. A pak bychom se třeba nemusili pídit po smutném konci našeho ministra zahraničních věcí.

33 Responses to “Plnou rehabilitaci skupiny bratří Mašínů provedli nakonec komunisté”

  1. Runner :

    Bratři Mašínové byli drsní borci kteří se nebáli ani čerta. Četl jsem jejich příběh v knize Oty Rambouska Jen ne strach a musím říct, že to byli fakt drsňáci. Praví synové svého neohroženého otce. Mají můj obdiv. Nic na tom nemění ani obviňování z vraždy pokladníka nebo spoutaného esenbáka. Tito lidé byli ve službách režimu, který, jak správně píše autor článku, rozpoutal válku proti vlastnímu národu. Byli to řadoví vojáci protinárodního režimu a jako takoví museli být odhodláni nést rizika. A tato rizika je rukou Mašínů dostihla. Kdyby se komančům podařilo Mašíny chytit, dopadli by mnohenm hůř, čekalo by je mučení a bolestivá smrt.

  2. mokry :

    Doporučujem autorovi článku panu Skácelovi prečítať si útlu knižku Podivný rok. Okrem iného si tam môže prečítať zaujímavú vetu. Zástancovia slobody a demokracie svoje presvedčenie presadzovali vraždením a atentátmi. Obhajoba a obdiv k vrahom svedčí o zvrátenom myslení aj tých spomínaných vyše sedemdesiat percent bojovníkov, z ktorých by však ostalo mizivé percento, keby svoju odvahu mali preukázať v praxi.

  3. Imation :

    Náckové a komunisty rozumí jen řeči zbraní.

  4. P. :

    mokry: jasně,komunisto,všem jsi nám to nandal a už můžeš táhnout jinam.

  5. Sniper :

    Všichni tři zastřelení se smrti mohli vyhnout, kdyby jednali stejně jako ostatní zajatí, kterým se nic nestalo. Tři případy (a více jich nebylo), kdy členové skupiny usmrtili člověka v ČSR:

    datum, místo: 13.9. 1951, Chlumec nad Cidlinou
    oběť: příslušník SNB Oldřich Kašík
    akce: přepad stanice SNB za účelem získání zbraní
    plán: nechat se taxíkem zavést na místo, omámit a svázat taxikáře, vylákat příslušníka SNB ze stanice, venku ho udeřit železnou tyčí a tím zneškodnit (konkrétní postup nebyl přesně stanoven, mělo se postupovat dle situace na místě)
    provedení: když se příslušník otočil zády, aby si zašel pro cosi zpět do stanice, Ctirad Mašín vytáhl z rukávu ocel a praštil ho po zátylku. Příslušník se otřesen pomalu otočil zpět a pokusil se vytáhnout pistoli. Josef Mašín ho okamžitě dvěma výstřely zastřelil.
    výsledek: Přepad se nezdařil, střelba mohla vyburcovat celou stanici a proto bratři Mašínové okamžitě rychle ujeli.

    datum, místo: 28.9. 1951, Čelákovice
    oběť: příslušník SNB četař Jaroslav Honzátko
    akce: přepad stanice SNB za účelem získání zbraní
    plán: přivolat sanitku k fingované nehodě, zmocnit se jí (taxík nepřipadal po přechozím nezdaru v úvahu), řidiče a zdravotníka omámit a přivázat ke stromu (běžná praxe Mašínů), sanitkou se dopravit k policejní stanici v Čelákovicích, vylákat příslušníka, omámit ho a svázat, sebrat mu klíče a zmocnit se zbraní
    provedení: podle plánu, příslušník vylákán k fingované nehodě, odzbrojen a spoután, zavezen zpět na stanici, přinucen vydat klíče a ukázat ukryté zbraně, následně omámen a po vyhodnocení nebezpečí (příslušník byl podle pozdějšího svědectví členů skupiny velmi zkušený a celou dobu si bratry Mašínovy pozorně prohlížel), rozhodnuto že musí být zabit, aby nemohl vypovídat a podat popis pachatelů, jež si zjevně velmi dobře zapamatoval. Ctirad Mašín ho tedy podřezal.
    výsledek: Přepad byl úspěšný, zbraně byly získány.

    datum, místo:2.8. 1952, mezi Čáslaví a Hedvíkovem
    oběť: pokladník Kovolisu Josef Rošický
    akce: přepad vozu vezoucí výplaty do Hedvíkova za účelem získání většího finančního obnosu na úplatky pro akci na osvobození Ctirada Mašína, který byl toho času ve věznici v Jáchymově
    plán: zastavit vůz převážející hotovost v stejnokroji lidových milicí, předstírat vyšetřování, posádku vylákat z auta, omámit a svázat
    provedení: V autě cestovaly čtyři osoby - řidič, bezpečák, pokladní a vedoucí závodní kuchyně, která zde byla shodou okolností (požádala kolegy o svezení). Proti nim stáli Josef Mašín a Václav Švéda. Václav zastavil vůz, vyzval řidiče aby se legitimoval, když bezpečák protestoval, přistoupil z druhé strany Josef Mašín a s namířenou pistolí jim oběma přikázal vydat zbraně a vystoupit, což se také stalo. Josef Mašín si sedl za volant, zatímco Václav vedl oba zajatce pěšky. Josef s autem odbočil k lesíku, když se pokladník pokusil zezadu zasáhnout do řízení. Josef zastavil a přikázal oběma vystoupit, aby je odvedl k lesíku, kde je chtěli svázat, taktéž pěšky. Během cesty pokladník vytáhl pistoli, kterou měl dosud ukrytou, a namířil na Josefa. Ten zjistil, že jeho vlastní pistole mu vypadla v autě, a tak se chladnokrevně vrhl na pokladníka, který stál asi 2m od něj, sebral mu pistoli a, poněvadž pokladník stále kladl odpor, během potyčky ho zastřelil jeho vlastní zbraní. Zbylí tři byli zavedeni do lesíka a tam ponecháni.
    výsledek: Přepad byl úspěšný, peníze byly získány.

  6. Adam Kovář :

    Sniper: díky, mnozí tu melou pantem o vrazích nevinných chudáčků pokladníků a přitom nevědí, o čem mluví…

  7. Imation :

    Nebyl náhodou Josef Rošický vysoký funkcionář LM?

  8. mš/NM :

    Vřele doporučuji následující odkaz: http://protikomunisticke.misto.cz/svedectvi/8e.htm

    Je to obdobný případ jako s pokladníkem Rošickým, až na to, že pachatelé útoku projevili příliš mnoho soucitu a výsledkem bylo, že je komunisté všechny oběsili.

  9. Anonymous :

    Sniper: Slušelo by se doplnit a dalí akci v Mořicích/Pivíně na prostějovsku. Zde se skupina zaměřila na podpalování stohů JZD s cílem rozvrátit hospodářství v rámci boje proti režimu. Při této činnosti byli přistiženi žňovou požární hlídkou. Jeden člen hlídky byl Ctiradem Mašínem postřelen do hrudi, druhým výstřelem přišel o oko.Druhý člen hlídky utekl, Mašín ho ve tmě nezasáhl. Velitel hasičů jménem Lecián byl sice zachráněn ale zůstal slepým. Pokus o vraždu sice nevyšel, akce byla přesto úspěšná a místními družstevníky dodnes vysoce hodnocena.

  10. IVAn :

    No možná byl velitel hasičů vzdáleně příbuzný se zástupcem velitele Lidových milicí v okrese, takže akce je snadno ospravedlnitelná. Členům hlidky se pak klade za nezvratitelnou vinu, že sami stohy nezapalovali, aby utrhli hydře komunistické hlavu!

    (Přijde mi to jak v ješivě, kde se cvičí artgumentace z obou stran.)

  11. Plenkovič :

    I ty, Brute?. Na četná prohlášení soudruha Filipa jsme si již zvykli a přikládáme jim váhu předloňského sněhu. Že pan Skácel považuje jeho ujeté výroky za faktickou společenskou rehabilitaci Mašínů je konstrukce více než odvážná, ba co dím - krkolomná. Panu Skácelovi posloužily jako odrazový můstek, aby se po svém vyrovnal s komunisty a otřel se o nemilovanou ČSSD, jak nás přesvědčil v článku o Foldynovi z ČSSD, produktu někdejšího bolševického systému, s ohlasem jediného příspěvku. S jinými jeho články na AM to není slavnější. Pokud mluví o nevůli národa k boji v r. 1938 omlouvá ho, že posuzuje události o kterých ví pouze z doslechu. Účel světí prostředky a pomůže zviklat malověrné, zvláště, když se emotivně vloží smrt Jana Masaryka nebo se podepře anketou TV Prima o zástupech neohrožených potencionálních bojovníků, toužících následovat příkladu bratří Mašínových. Správné slovo ve správný čas může mít o volbách cenu zlata.

  12. František Nonnemann :

    Plenkovič: to, že vy nepřikládáte žádnou váhu předsedovi třetí nejsilnější české politické strany, je vaše věc. Věřte ale, že jiní lidé mají vůči bolševismu a bolševikům odpor a to, co rudí říkají, je pro ně z tohoto důvodu důležité.

    Vaše trapné útoky na pana Skácela týkající se toho, že jeho články jsou málo diskutovány, asi nemá smysl komentovat, bylo by to pod úroveň alespoň průměrně slušného či slušně vychovaného člověka.

  13. Plenkovič :

    Frant. Nonnemann: Vždyť říkám, že raději zůstanu bezectným a jako takový nemohu nikohu urazit. Můžete si s chutí odplivnout.

  14. František Nonnemann :

    Plenkovič: už se stalo.

  15. Golda :

    F.Nonnemann:
    Líbí se mi.jak jste uzemnil Plenkoviče, ale při nejlepší vůli nemohu najít nic, čím by trapně útočil na autora. A to jak odmítáte komentovat jeho příspěvek z pozic vlastní slušnosti a vychovanosti je skutečně noblesní.

  16. Adast :

    Smazáno pro urážení spoludiskutujícího. Redakce

  17. František Nonnemann :

    Golda: zkuste si tedy jeho příspěvěk a moji reakci přečíst ještě jednou.

    Pro jistotu:

    Plenkovič mj. napsal: “…jak nás přesvědčil v článku o Foldynovi z ČSSD, produktu někdejšího bolševického systému, s ohlasem jediného příspěvku. S jinými jeho články na AM to není slavnější.”

    Na to jsem reagoval tím, že tyto trapné útoky na pana Skácela týkající se toho, že jeho články jsou málo diskutovány, asi nemá smysl komentovat.

    Už je vám to jasnější?

  18. Mikke :

    Autorovy dedukce jsou hodny mistra světa v krasobruslení. Kde se po obtížně proveditelném skoku se dostává k ještě krkolomnější závěrečné “reahabilitační” piruetě. O Mašínech zde v posledním týdnu proběhlo dosti debat, takže mi nezbývá než zopakovat, že někdo má názor takový a jiný zase onaký.
    Ještě bych se ale vrátil k té berličce, kterou si autor vypomohl. Správně sice předesílá, že úroveň televizního hlasování, coby průzkumu veřejného mínění je diskutabilní. Na druhou stranu, ale hned přispěchává s tvrzením, že přece jen o něčem vypovídá. Televizní hlasování je skutečně věc hodně diskutabilní. V tomto případě byla diskutabilnost značně vyztužena obsahem položené otázky:” Bojovali by jste proti totalitnímu režimu se zbraní v ruce?” Na takto sugestivně položenou a navádějící otázku se totiž, pokud člověk nechce vypadat jako po..ra odpovídá obvykle ano. Na jinak položenou otázku, položenou několik dní předtím v řádném průzkumu veřejného mínění byl poměr 69:31 v neprospěch Mašínů. Takže panu autorovi se, dle mého mínění, nepovedla ani ta poklona co krasobruslaři dělají na závěr svého vystoupení.

  19. Plenkovič :

    F.Nonnemann/Golda: Nerad se vměšuji ale protože se záležitost týká mne, snad mi bude odpuštěno.Jsem poctěn zájmem, jaký věnuje p. Mgr Nonnemann mé osobě, ale popravdě musím konstatovat, že necituje správně, když v odpovědi Goldovi píše …”asi nemá smysl komentovat”. Za slovem komentovat není tečka ale čárka a jím přidaný dovětek …”bylo by to pod úroveň alespoň průměrně slušného či slušně vychovaného člověka”. Je to stejně trapné jako bych já napsal, že diskuse s ním by byla pod úroveň průměrně vzdělaného člověka. Vzdělaný člověk se nehonosí svým vzděláním a slušně vychovaný člověk neplivá kolem sebe na diskutujícího za odlišný názor. Loajalita je krásná věc a věřím, že nebude zapomenut, až si bude některý nově zvolený senátor či E-poslanec vybírat svého asistenta…”A ze všeho nejvíc, dělníku, nejhlouběji vidím nenávist!” Jiří Wolker, U rentgenu.

  20. Wav :

    Pokud se mluví o panu Foldynovi z ČSSD jako o produktu bolševického systému, pokud je to pravda, tak proč ne ? Ale kde skončila ta drtivá většina straníků, drtivá většina komunistů ? Ne v ČSSD, ale na opačném břehu, v ODS. Ačkoliv komunisty nenávidím (když už pro nic jiného tak proto, co udělali mojí rodině), víc obdivuji ty, kteří po listopadu zůstali v KSČ(M) než ty, kteří, aby zakryli vinu, přeběhli na druhý břeh.
    Jinak stran Mašínů, čest památce jejich otce, a dál, osobně je považuji za vrahy, i když bojovali proti rudému režimu, ale upřímně řečeno dostat tu příležitost, tak asi udělám to samé. Jenže co jsou iráčtí resp. afgánští teroristé ? V podstatě odbojáři, bojují proti nenáviděnému reřimu a střílí po vojácích. Takže je taky vyznamenat ?

  21. Fon :

    Nekomunistické strany niekto násilím nútil sadnúť si do vlády s boľševikmi a adorovať Stalinovi? Boli osožní hlupáci bez porozumenia doby alebo šábesmasóni, ktorí mali príkaz sa pomaly vytratiť.
    Napomohli zosilneniu komunistov, paktovali s nimi a tí už ich nepotrebovali, znepokojivé pre ich ego ale logické od čias Jalty. Vyčistili svojich spolučističov, zatvorili aj bez súdu. Ako človeka to možno utýra, ale utrpenie mu dopomôže k spáse. Alebo trpieť ale s nádejou na život s Bohom alebo nadávať na židoboľševikov akí sú zlí, hoci on sám iste naubližoval mnohým. Smrť alebo vykúpenie? Režim bol zločinecký, ale nesmieme odplácať zlým za zlé aj to bezvýznamným figúram.

  22. LV :

    Mašínové jsou pro mě hrdiny, pro komunisty jsou to teroristé . Záleží vždy na hodnotách, které jeden konkrétní člověk uznává.

  23. Fon :

    Úder oceľovou tyčou do hlavy režim nerozkýva, ak zbraň súpera Mašína priamo ani nestihla ohroziť, tak nebol v práve, stačilo zraniť ak bol vo výhode. V súboji s pokladníkom by to aj išlo, ale aj pokladník mal právo sa brániť keď ho ohrozujú zbraňou, ale asi nie, lebo je z ĽM, eštebák, predvojnový člen strany atď. Postreliť do hrude, znivočiť oko, veľký heroizmus.
    Omámený a zviazaný doplatil na zvedavosť a nemilosrdné komando ho odsúdilo na smrť. Zabili, aby sami mohli prežiť, inšpirovali sa talmudom. Podľa Snipera mohol žiť. Ctirad Mašín ho podrezal, vykonal rituálnu vraždu a priniesol obeť satanovi. Spravodlivosť bez lásky neexistuje, je to len zloba, ktorá vyústila vo vraždu. Nepriateľa možno zlikvidovať aj bez toho, aby si človek pošpinil dušu. Triumfovala krutosť a tá sa dnes cení.

  24. Fon :

    Nebáli sa satana v podobe anjela alebo v jeho temnej vizáži? A satan pred nimi iste zutekal, lebo sa hrozí vraždenia, všakže?

  25. Pozorovatel :

    Kdyby všichni křesťané odporovali zlu dle Fona, byli by už dávno v království nebeském… A to Masarykovo výročí nebylo opravdu moc připomínáno, celá jeho kausa je spíše o snaze “nevyšetřit nic”, ať je režim jakýkoli - čili důkaz trvající provázanosti zdánlivých antagonismů nad jiné http://cs-club.blogspot.com/2007/02/k-vro-smrti-jana-masaryka.html

  26. Miro :

    K zneškodnění 2 přisluhovačů zločinecké organizace
    KSČ, je třeba připomenout, že slušní příslušníci SNB
    byli v lepším případě vyakčnění v druhém případě
    Seznam popravených příslušníků SNB pro politické činy od 25. 2. 1948 do 6. 7. 1962

    Příjmení, jméno datum
    narození místo
    narození poslední
    adresa povolání místo
    popravy datum
    popravy proces

    BUCHAL Jan 30.05.1916 Litava
    (Tišnov) štábní strážmistr SNB věznice
    Praha Pankrác 27.06.1950
    CÉE Ladislav 27.02.1908 Železný Brod
    (Semily) příslušník SNB věznice
    Ostrava 01.08.1950
    FRYČ Václav 03.09.1923 Vyškov
    (Vyškov) příslušník SNB věznice
    Ostrava 12.04.1951
    HAVLÍČEK František 07.08.1925 Praha strážmistr SNB věznice
    Praha Pankrác 06.09.1950
    HAVLÍČEK František 02.12.1908 Čestín
    (Kutná Hora) příslušník SNB věznice
    Praha Pankrác 12.11.1952
    BALAŠ Štefan 09.03.1925 Ladno
    (Čadca) příslušník SNB věznice
    Praha Pankrác 21.05.1954
    BEJČEK Václav 18.10.1925 Soutnice
    (Vlašim) štábní kapitán SNB věznice
    Praha Pankrác 07.02.1952
    BENEŠ Bohuslav 05.12.1919 Svidnice
    (Chrudim) příslušník SNB věznice
    Praha Pankrác 08.06.1951
    BIBZA Samuel 23.11.1912 Malý Čepčín
    (Turč. sv. Martin) příslušník SNB věznice
    Bratislava 18.12.1950
    HORÁČEK Jan 26.11.1919 Roztoky
    (Jilemnice) strážmistr vězeňské stráže věznice
    Praha Pankrác 06.11.1951
    HOŠEK Jan 18.05.1904 Stráž nad Než.
    (Jindř. Hradec) poručík SNB věznice
    Praha Pankrác 06.02.1952
    CHMELAŘ Miloslav 28.03.1928 Veselí nad Mor.
    (Uher. Hradiště) strážmistr SNB věznice
    Praha Pankrác 02.11.1951
    JAŠKO Bernard 02.04.1923 Černová
    (Ružomberok) příslušník SNB věznice
    Bratislava 17.02.1950
    KAROLIK Josef 25.09.1930 Kečkovce
    (Svidník) příslušník SNB věznice
    Praha Pankrác 11.11.1952
    LUDVÍK Josef 27.10.1912 Suché Vrbné
    (Č. Budějovice) příslušník SNB věznice
    Praha Pankrác 08.07.1952
    MACEJ Josef 22.05.1905 Košická Belá
    (Košice) příslušník SNB věznice
    Praha Pankrác 08.08.1952
    VOTAVA František 31.03.1927 Častrov
    (Kamenice n. L.) příslušník SNB věznice
    Praha Pankrác 08.06.1951
    VRBICKÝ Tibor 23.10.1921 Unín
    (Skalica) příslušník SNB věznice
    Praha Pankrác 02.11.1951
    VALENT Pavel 27.07.1914 Zvoleň
    (Zvoleň) Bratislava,
    Vavozová 2 příslušník SNB věznice
    Praha Pankrác 28.03.1953
    ŠNAJDR Václav 03.08.1911 Tupadly
    (Klatovy) příslušník SNB věznice
    Praha Pankrác 19.09.1952
    SPORKA Josef 10.01.1910 Žichovice
    (Sušice) strážmistr SNB věznice
    Praha Pankrác 09.10.1951
    RAJNOCH Vladislav 08.03.1925 Bystřice p Host.
    (Holešov) strážmistr SNB věznice
    Praha Pankrác 04.09.1951
    PROUZA Josef 17.07.1925 Svobod. Dvory
    (Hradec Král.) příslušník SNB věznice
    Praha Pankrác 03.06.1952
    PETELÍK Čeněk 25.07.1917 Mittweida
    (Německo) Plzeň strážmistr SNB
    (věznice Plzeň na Borech) věznice
    Praha Pankrác 23.05.1950
    KMÍNEK Josef 27.03.1909 Vysoké Veselí
    (Nový Bydžov) vrchní strážmistr SNB věznice
    Praha Pankrác 08.08.1952

    Ti 2 mezi nima nebyli, složili přísahu, že budou
    věrně sloužit zločinné organizaci KSČ. Čím míň
    zločinců, tím lépe

  27. Mikke :

    Nějak mi uniká smysl příspěvku pod zn. Miro. Co s tím mají ti bachaři společného?

  28. Plenkovič :

    Mikke: Já se domnívám, že Miro dokazuje, že příslušníci komunistické SNB nemuseli být nutně slouhové režimu, ale naopak mnozí byli režimem pronásledováni, popravováni, trestáni a vyhazováni. Reagoval tím na četné námitky, že každý kdo nosil uniformu SNB byl nepřítel a zaslouží smrt. Mrtvý Indián - dobrý Indián, mrtvý Němec - dobrý Němec a mrtvý esenbák - dobrý esenbák! Kolikrát se tato perverzní logika objevila ve zdejší diskusi, kdy příspěvky končily obligátním “Škoda, že jich nezabili více!” Když ale takto končí autorka článku o sypání popelu po popravených na chodníky slovy “…nezbývá než dodat, že ano, bratři Mašínové a spol. zabili. Málo jich zabili!” tak paní PhDr Bezděková o sobě bezděky prozradila více, než bylo jejím úmyslem. Nomen omen!

  29. Mikke :

    Plenkovič: dík, potvrdil jste jen můj předpoklad, ale jaksi se mi nechtělo věřit, že by se uvažování některých lidí mohlo ubírat tímto směrem perverzní logiky.

  30. :

    Peníze, které Mašínové ukradli při loupežné vraždě, nebyly použity k útěku do zahraničí, jak bývá někdy interpretováno. Mladíci si sumu zčásti rozdělili a za peníze nakoupili nové motorky, dva gauče, alektrický ohřívač a nové oblečení. O většinu peněz přišli při měnové reformě. Teprve potom utekli do zahraničí. Nebo snad právě proto?

  31. Anonimus :

    Teraz už nieje kam sa prestrielať, ale predstavme si ,že sa nejakí mládenci prestrielajú do parlamentu a padnú pritom nejaké životy. Určite by dostali doživotie. No pozor za pár rokov môžu byť z nich frajeri a hrdinovia- viď “Konská Opera”-”Padouch a či hrdina my jsme jedna rodina”.

  32. Mikke :

    já: tohle slyším poprvé - je to fakt? Pokud by to byla pravda, tak jejich zdejší obdivovatelé by se k tomu měli vyjádřit. Moc by mě zajímalo v jaké hrdinství by přetvořili loupežnou vraždu za účelem vlastního obohacení.

  33. Luděk :

    ano,uloupené peníze použili ve vlastní prospěch,čímž zcela určitě zasadili velkou ránu komunistickému režimu …
    a řeči a tom,že si to ti tři lidi zavinili sami,že je zastřelili jsou docela směšný …
    1. strážník byl zastřelen do zad, zřejmě proti nim útočil nějakou dosud neznámou metodou
    2. strážník omámený chloroformem a ranou železnou tyčí do hlavy byl zřejmě natolik kovaný komunista,že si po tom všem ještě pachatele detailně prohlížel a jestli on je taky ještě těsně před tím,než ho podřízli,nechtěl legitimovat …
    3. účetní,kterému bylo jasné,že pokud nechá zloděje utéct s penězi,tak z toho bude mít velké problémy,protože to byl člověk,který neměl s komunisty nic společného a byl v té firmě už za původního majitele a zůstal tam jen proto,protože komunisti neměli nikoho vhodného místo něj,tak toho bylo potřeba zastřelit jeho vlastní pistolí a Paumer tvrdí,že se vlastně při potyčce zastřelil sám … jo a pak ho bylo potřeba prohlásit za funkcionáře LM,aby se dostatečně vyostřil politický podtext zlodějny …
    svět je malý a jenom díky tomu,že nejsme pomstychtivý národ Mašínové a Paumer zůstali naživu,ale pro normálního,soudného člověka byli a zůstanou zloději a vrahy !!!

Leave a Reply

0.402 || Powered by AlterMedia