Jiří Paroubek a jeho svérázné pojetí demokracie nám dnes a denně nastavuje svoji méně a méně lidskou tvář. Posledním zářným příkladem je případ soukromé reklamní agentury, která odmítla vylepit recesistické plakáty zesměšňující ČSSD a KSČM. Jako výjev ze starých dobrých, vlastně rudých dob. Zakazovat někoho parodovat je už opravdu vrcholem totalitních praktik.
Obdobná situace je ve vnitřní situaci uvnitř sociální demokracie, kde mráz nepřichází z Kremlu, ale z Kramářovy vily. Kritici jsou umlčováni, vyhazováni z kandidátek a strach se pomalu stává základní stranickou výbavou. Strana jednoho muže a jednoho správného názoru. Nevládne předseda, ale pohádkový král Já první.
Nezapomínejme, že v útrobách sociální demokracie se zrodila KSČ a je její dcerou, byť se k ní nikdy příliš nehlásila. Ale když to bylo zapotřebí, tak povolávala hochy z vandru domů, či pod vedením ochotného kolaboranta Zdeňka Fierlingera s KSČ ochotně fúzovala. Historie se může zopakovat, a to klidně i v opačném gardu.
Jan Kopal
1 response so far ↓
1 V.Neckář jewnior // Feb 1, 2006 at 18:27
Lepší je ta kampan balbínovců s Kalouskem
http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A060117_201559_domaci_zra
Leave a Comment