Napsal: Petr Pavel

Ministr práce Petr Nečas nás obdařil svým pohledem na reformu sociálních výdajů. Všechny naše vlády se prostě řídí heslem – bohatým (=pracujícím) brát, chudým (=nemakačenkům) dávat a na sebe nezapomínat. Toto mi ale opravdu hodně připomíná onoho slovenského Jánošíka s jeho filozofií. Přitom je zjevně úplně jedno, zda vládne „pravice“ nebo „levice“. Před volbami rozdávají plnými hrstmi z toho, co není jejich. Ale kdyby rozdávali jenom z toho, co není jejich, oni rozhazují z toho, co není vůbec. Tomu se říká deficitní hospodaření, život na dluh a to ještě na dluh, který se neinvestuje, ale prožírá. Takže co náš Jánošík Nečas říká, že nás čeká a nemine?

Příspěvky dostanou jen chudí.
No to dá logika, ne? Bohatí jsou od toho, aby platili, a chudí, aby dostávali. Jánošík Nečas si totiž jistě přečetl, že na průměrnou mzdu nedosáhnou dvě třetiny pracujících (o pobíračích sociálních dávek nemluvě), plat vyšší než 50 tisíc má jen 5% obyvatelstva a přes sto tisíc jenom nějaké promile. No a kdo by se staral o tak zanedbatelný voličský potenciál jako je nějakých 5% obyvatelstva. Tato odporná zbohatlická individua sice upozorňují, že plní státní pokladnu neproporcionálně k svému počtu, že také třímají ve svých rukou kormidla významných podniků a institucí a jinde by je zaplatili ještě o poznání lépe a zdanili o poznání méně, ale co. Že by byl nedostatek zájemců o manažerské posty s příjmy 50 000+, se pan Nečas jistě neobává. Nakonec už jsme tady měli ševce jako prezidenta národní banky. Měna si sice potom zhroutila, ale to zase tolik nevadí, naši předci to přežili a my odliv inteligence jistě také přežijeme. Když minulý režim propagoval vedoucí úlohu dělnictva a rolnictva, my budeme ještě lepší a zavedeme vedoucí úlohu sociálně nepřizpůsobivé většiny. Nakonec máme demokracii a Cikán má stejné volební právo jako univerzitní profesor. No a jelikož Cikánů je mnohem více než univerzitních profesorů, musí být také více podporováni, propagováni a placeni. To je prostě logika demokracie. Všichni jsou si rovni a zájem početnější většiny má přednost.

Klesne porodné
No zaplaťpánbůh, třeba alespoň trochu klesne produktivita „továren na cikáňata“. I když ještě pořád to je a bude lukrativní business. Zajímavá filozofie. Přivést na svět cikáně je finančně lukrativní obchod, pořídit si zdravé bílé mimino je pohrávání si s krachem pracující rodiny. V této souvislosti mi nedá nevzpomenout přístup „ruského cara“ Putina. Má před sebou podobný problém, jako máme my: úbytek obyvatelstva. Jenomže Putin nekoná tak, jako naši Jánošíci, tedy že by zvedal rodičovské dávky a porodné plošně všem. On dá čtvrt milionu rublů (což je hodně peněz - skoro totéž v korunách), ale nikoliv všem a na všechno, ale cíleně na vysokoškolská studia. Když vidím Putinovy činy, tak je mi líto, že ten člověk není naším prezidentem. (Což není namířeno proti Klausovi).
Můžeme si myslet, co chceme, ale Putin převzal zhroucenou říši, obrovské území, kde vládli oligarchové a regionální náčelníci, důchody se nevyplácely a celkově vládl neuvěřitelný chaos a během pár let svého mandátu Rusko zkonsolidoval a rekonstruuje v celé jeho imperiální velikosti. Má štěstí, že má spoustu peněz ze surovin. To má ale i řada afrických a latinskoamerických zemí a těm to nepomáhá. Zdá se, že je to opravdu jeden z velikánů a budovatelů impérií. Asi je to dobře i z našeho hlediska. Ještě před deseti lety nikdo nevěděl, co se děje s ruským nukleárním potenciálem. Bylo zde riziko, že ruské atomové bomby se zatoulají do mnoha nepovolaných rukou. Dnes již těmito obavami nikdo netrpí. Aniž by se to říkalo nahlas, každému je zřejmé, že ruský nukleární arzenál má Putin v hrsti a pod perfektní kontrolou. Zlatý Putin. Škoda, že my máme jenom ty Jánošíky Nečase a Kalousky.

Odstupňovaný rodičovský příspěvek dle doby na mateřské.
Tady mi to skoro přijde jako ne úplně nesmyslné, jakousi logiku to má.

První tři dny nemoci zdarma.
To mi přijde vcelku pochopitelné. Pokud mám chřipku, za pět dnů (s víkendem) se z ní jakž takž vyhrabu a nemusím být s horečkou půl dne u doktora, než se uráčí na mne podívat. Pokud teda ono „zdarma“ neznamená, že stejně musím mít od doktora glejt, že nemusím do práce. Ale to by potom už vlastně zaměstnavateli mohlo být jedno, lze si vzít neplacené volno. Jenomže kdyby se nám něco podobného rozmnožilo, to by se nelíbilo bílé mafii, nebylo by dost bodíků. Také by se to asi nelíbilo těm, kteří stavějí domy a hodí se marod, aby mohli klást cihlu na cihlu. Nemocnost by asi klesla a to by se zase líbilo velkým zaměstnavatelům, automobilkám apod. Mohly by mít méně zaměstnanců.
Kdysi jsem slyšel, jak to vypadalo ve Švédsku před nějakými 20 lety. Zaměstnanec, pokud se cítil nemocen, zavolal do práce a po tři dny nemusel přijít a měl 100% platu, aniž navštívil lékaře. Výsledkem bylo, že například automobilka Volvo (která v té době ještě vyráběla ve Švédsku) musela mít kvůli obrovské „nemocnosti“ svých pracovníků dvojnásobný počet zaměstnanců, než kolik reálně potřebovala. No a když bylo hezké počasí, tak musela přerušit výrobu, neboť se nedostávalo pracujících, kteří díky počasí hromadně „nemocněli“ a jezdili s rodinou na výlety.
Ve Švédsku už je to dnes údajně jinak. Možná i kvůli tomu, že Volvo neuneslo sociální výhody svých zaměstnanců a přesunulo výrobu jinam, pokud je mi známo, tak většinu do Belgie. Takže švédští dělníci již nemusí pracovat vůbec, výplatu jim dodává stát, jenom jí říká „sociální dávky“. No a tito „švédští dělníci“ dneška již také nejsou pouze Švédi. Štědrá sociální politika státu táhne různobarevné „dělníky“ jak magnet a oni jsou ochotni se smířit i se severskou zimou.
U nás dnes ovšem ony tři dny nemoci, na rozdíl od Švédska tehdy, budou neplacené. Pokud si nevyřvou změnu rozumbradové, kteří budou vykládat, že kvůli tomuto pravidlu budou chodit chudí lidé do práce a šířit chřipkové viry po pracovišti, neb za tři dny bez příjmu by jejich rodina umřela hlady.