Napsal: Michal Solar
Hned z počátku musím konstatovat, že za prezidentování Václava Klause není udělováno nijak velké množství milostí, zejména v porovnání s jeho předchůdcem. Zarazila mě však jedna milost udělená minulý týden. Prezident ji udělil člověku odsouzenému za majetkovou trestnou činnost, oficiálním důvodem pro milost byl jeho zdravotní stav. Zazněla však i informace, že tento omilostněný byl v minulosti sponzorem ODS.
Přestože se domnívám, že Klaus je v porovnání se svým předchůdcem prezidentem lepším, tato milost byla, podle mého soudu, neuvážená, a to právě pro ono sponzorství. Při této příležitosti si totiž nelze nevzpomenout na finanční aféry ODS, které vypluly na povrch před cca deseti lety, kdy byl tajemný János Basc s dalšími obskurními figurami označen za sponzora. Postupem času však tyto aféry „vyšuměly“, stejně jako množství jiných skandálů, megapodvodů, tunelování atd., které se za vlády ODS odehrávaly. O tom, jaké škody tyto záležitosti naší zemi způsobily, jistě netřeba psát. A těžko je nahradí současná slavní reforma veřejných financí.
Pokud jde o zdravotní problémy omilostněného, pak je tristní, že díky nim nejen unikne potrestání, ale že jeho léčba jistě bude stát značnou částku peněz a to z našich kapes. A neméně slavní zdravotnická reforma ODS nám k tomu přinesla i řadu dalších poplatků a zbytečných výdajů.
Na druhé straně si však v souvislosti s touto milostí musíme uvědomit, jak používal institut milosti a amnestie předchozí prezident Havel. Ten, jako člověk s bohatými kriminálními zkušenostmi, měl pro zločince a další podivná individua velké pochopení, možná větší než pro obyčejného člověka. A tak hned po té, kdy ho komunistický parlament zvolil prezidentem, vyhlásil amnestii, při níž bylo propuštěno mnoho tisíc různých individuí. To, že i tato jeho amnestie přispěla, a to značnou měrou, ke zvýšení kriminality po roce 1990, je evidentní.
Václav Havel během svého působení udělil celou řadu milostí a to často nebezpečným zločincům, recidivistům či svým známým. Samozřejmě řeč paragrafů je, nebo by měla být, jednoznačná, ale skutečnost se od toho často může lišit. Na jedné straně častou vyváznou bez trestu či s tresty nízkými různí zločinci nejen pro nedokonalost zákonů, jak jsme se o tom mohli přesvědčit při osvobození manažerů IPB, jindy zase pro liknavost a pomalost soudů a někdy i díky různým konexím a třeba i korupci.
Na druhé straně se pak vysokého trestu může dočkat dříve bezúhonný člověk, který spáchal trestný čin neúmyslně, v afektu, tísni nebo sebeobraně. V takové případě je samozřejmě z lidského hlediska na místě uvažovat o zmírnění nebo odpuštění trestu. Toto práva má prezident právě možností amnestování dotyčného. O to je však smutnější, jak se tento institut dá zneužít.
Loading ...
Loading ...
1 response so far ↓
1 Horst // Apr 25, 2008 at 7:36
Osobně nechápu že u nás soudy fungují, jestli teda opravdu fungují v pravém slova smyslu. Obyčejnou pokutu z dopravního podniku, soud řeší 4 a více let – (osobní zkušenost). Za “práci” si poté naúčtují tučné poplatky.
Leave a Comment