Napsal: Petr Pavel
Před několika dny jsem psal článek o palivové krizi. V tomto článku jsem se nezmínil o jednom argumentu proti biopalivům, který zní, že na výrobu jednoho litru biopaliva je potřeba 1,2 – 1,5 litru nafty. Tento fakt ihned kvitovali diskutující jako mé opomenutí.
Já o tomto argumentu samozřejmě vím. Důvod, proč jsem jej nepoužil, je jiný. Rád bych jej ovšem vysvětlil v širším kontextu a to je na delší text, než by bylo záhodno použít do diskuse. Proto si dovoluji obtěžovat dalším článkem, kde diskutující k mému předešlému článku najdou odpověď.
Ve svých dřívějších článcích jsem několikrát poukazoval na to, že žijeme ve velmi virtuálním světě, kde se pravda zamlžuje a deformuje mnoha polopravdami i zjevnými nepravdami. Tomuto stavu já říkám MATRIX, ve kterém žijeme. Nicméně občas dojde k tomu, že někdo potřebuje znát pravdu a očistit ji ode všech nánosů a deformací. Typickým příkladem, který každý zná, je vyšetřování kriminálního trestního činu. Vyšetřovatel sbírá fakta, analyzuje je a hledá pravdu, v tomto případě zločince, případně ukradené či zpronevěřené věci, peníze a podobně. Známe to dobře z detektivek, i když v realitě je to trošku jiné.
Samozřejmě, že hledání pravdy, neboli objektivní reality, je nutné i v mnoha jiných oblastech života a věnují se tomu specialisté zvaní analytici. Přiznám se, že já se něčím podobným živím rovněž, a proto je mé myšlení už trošku vycvičeno a chodí po stezkách trochu jiných, než myšlení lidí, kteří takto zatíženi nejsou.
Uvedu běžný příklad. Nedávno jsem v novinách zachytil poplašnou zprávu „Éra levných letenek kvůli vysokým cenám paliva končí“ (například zde). Normální člověk, který ví, jak mu u pumpy stoupá cena benzínu do jeho autíčka, takovou zprávu může vzít nekriticky tak, jak je napsaná a zareagovat stylem: „Tak to musím rychle ještě letos letět na dovolenou, co když to příští rok bude tak drahé, že si to nebudu moci dovolit?“ A obávám se, že o tom ta psychologie je.
Můj mozek na takovouto zprávu reaguje následujícím způsobem: Cui bono? Komu ku prospěchu? Není to public relation leteckých společností a cestovek, které si chtějí před sezonou nahnat klienty? Jak je to vlastně s dopadem ceny leteckého paliva do celkových nákladů? Pokud vím, cena letenky se skládá z vlastní letenky (zahrnuje náklady na posádku, odpisy letadel, navigaci ve vzduchu, jídlo na palubě a podobné věci, které jsou cenově stabilní) plus přistávací poplatky plus palivový příplatek. Toto je rozumné rozdělení, protože letenky se často prodávají v předstihu, je na nich opravdu malá marže a prodejci si nedovolí nést riziko změny ceny paliva (letecké palivo není zdaněno a tedy změny ceny ropy se rychle a významně promítají) a rovněž přistávací poplatky se často mění.
Takže taková běžná turistická destinace obnáší (lovím z hlavy) letenku za 8.000 Kč, přistávací poplatky za 1.500 Kč a palivový příplatek za 500 Kč. Celková suma 10.000 Kč, z toho palivo tvoří 5 % ceny. I kdyby cena paliva vzrostla na dvojnásobek, zvýšení ceny letenky o 5 % by patrně nemělo dramatický dopad na počet cestujících. Takže problém pouštím z hlavy jako skrytou reklamu leteckých společností. Takováto analýza proběhne v mé hlavě podvědomě ani ne za vteřinu.
A teď se můžeme vrátit ke dnešnímu stěžejnímu problému „zapomenutého“ argumentu proti biopalivům, že na výrobu jednoho litru je potřeba více nafty, než kolik je výsledný produkt.
V prvním přiblížení mi tato informace přijde velice nedůvěryhodná. Přece jenom po těch letech analýz mám vycvičený nějaký cit pro realitu. Když vidím ty obrovské lány plodin, po kterých občas projede nějaký traktor, tak se mi ta spotřeba silně nezdá. Zvláště když vím, že existuje silná a bohatá lobby, která si dovede zadat analýzy tak, aby jim seděly, a umí výsledky interpretovat silně zavádějícím způsobem.
Jak se tedy dobrat pravdy?
Jednou z možností je udělat analýzu vlastní. Spočítat množství ropy a ropných produktů (i mnohá hnojiva jsou z ropných derivátů) ve vstupech zemědělských podniků a farmářů u nás, jinde v Evropě i jinde ve světě, očistit produkci energetických plodin od potravin, měřit výnos plodin a energetickou náročnost zpracování. Kromě toho udělat vyhledání a kritické zhodnocení stávajících analýz a hledat, zda nejsou deformované či zaujaté a napsané na objednávku (což je spíše běžná praxe než výjimka a to i u renomovaných firem). Takovouto analýzu bych byl schopen udělat, trvalo by to ale několik měsíců a stálo by to klienta (který by tuto informaci chtěl a potřeboval – například Evropskou komisi, která potřebuje vědět, jestli a jak dál v biopalivech) několik milionů korun. To pro takovýto článek fakticky nemohu udělat.
Druhou možností je něco, co se zove „kvalifikovaný odhad“. Nemá to takovou vypovídací schopnost, jako fundovaná analýza, ale pokud je analytik kvalifikovaný, obvykle se nemýlí a od výsledků případné pozdější analýzy se příliš neliší. Ale samozřejmě je to bez záruky.
Jeden litr fritovacího oleje (což je dost podobné biodieselu) se v běžných hypermarketech prodává za cenu 40 – 50 Kč. V podobné cenové relaci je i technický líh, který se podobá ethanolu do benzínu. Co je v této ceně obsaženo?
Nafta, hnojivo, pronájem půdy, mzdové náklady, odpisy zemědělských strojů, odpisy automobilů (doprava), náklady zpracovatele, marže velkoobchodníka, doprava do maloobchodu, marže maloobchodníka, spotřební daně na naftu, DPH, zisk. Od toho se musí odečíst dotace.
Zde je několik položek, které neznám a pro které nemám ani cit. Například mi není jasné, jak velkou dotaci odečítám a tato nejistota by mohla odhad hodně ovlivnit. Na druhé straně ale vím, že dotace má pokrýt rozdíly mezi mzdovými náklady v Evropě a v zámoří a patrně i spotřební daň na paliva, kterou v zámoří nemají.
Takže mohu vyjít z následující úvahy:
45 Kč za litr biopaliva obsahuje naftu, hnojivo, pronájem půdy, mzdové náklady v zahraničí, odpisy zemědělských strojů, odpisy automobilů, náklady zpracovatele, doprava přes oceán marže velkoobchodníka, doprava do maloobchodu, marže maloobchodníka, DPH, zisk.
Pokud bych připustil, že v zámoří mají naftu bez daně za cca 20 Kč/litr, potom při potřebě 1,5 litru nafty na 1 litr biopaliva by zůstalo na všechny ostatní položky rozpočtu cca 15 Kč, což je nesmysl.
Z citu mohu prohlásit, že náklady na naftu nemohou přesahovat 10 % ceny finálního produktu, tedy v 1 litru biopaliva je maximálně 0,2 l nafty (nebo zpět biodieslu). Pravděpodobně je to ještě mnohem méně. Kdyby náklady na palivo představovali 65 % všech nákladů na zboží, tak by nepochybně programy na šetření palivy byly u zemědělců celého světa prioritou č. 1 (nakonec z tohoto důvodu k tomu asi dojde).
Kde se tedy ta informace o spotřebě nafty vzala? Něco podobného jsem již v dávné minulosti let osmdesátých slyšel. Tehdy se jednalo o energetickou náročnost těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Odborníci analytici tehdy velmi fundovaně zdůvodnili, že když se spočítají veškeré energie, které jdou do těžby hnědého uhlí, a srovnají se z energií, kterou dostáváme z hnědouhelných elektráren, nula od nuly pojde. Ovšem zapomněli zdůvodnit, odkud tedy leze elektrika do zásuvek domácností.
Teď si dovolím nepodloženou hypotézu, dalo by se říci konspirační teorii. Nakonec vím, jak to v tomto businessu chodí. Klient si najme specialistu a vyšle mu silný signál, že by to energeticky nemělo dopadnout moc dobře. Specialista se soustředí na bioetanol, protože ten je energeticky náročnější než biodiesel (každý ví, že kořalka se kromě pěstování musí i přepálit – destilovat). Takže se spočítají veškeré energetické vstupy a potom se to přepočte na ekvivalent nafty. Takovýmto způsobem si opravdu dovedu představit, že by ta energetická bilance mohla snadno být negativní. No ale na veřejnost již pronikne pouze ten nejjednodušší závěr, tedy že za jeden litr biopaliva se spotřebuje 1,5 litru nafty a tedy že pěstování biopaliv je z principu nesmysl. A obávám se, že to je něco, čemu uvěří nejenom většina obyčejných pracujících lidí, ale i většina politiků. Neb ani ti ani ti nejsou schopni analytického přístupu a myšlení. Tak se dělá manipulace.
Nicméně každý mi doufám uvěří, že bioetanol se dá dělat s nulovou spotřebou nafty. Kořalku pálili již naši vzdálení předkové ve středověku, kdy ještě veškerá nafta spala spánkem poklidným v písku arabské pouště. A dodneška slivovici dokáže vypálit spousta Moraváků bez traktoru a naftou trnky rovněž nepostřikují. Větší problém bych viděl v množství biopaliva, které může zemědělství nabídnout než v energetické bilanci. Těch 64 milionů barelů denně ze zemědělské půdy vyrazíme asi těžko. To by spíše bylo na pěstování obrovských objemů mořských řas v oceánech a přepálení a destilace energií z atomových zdrojů. Jenomže toto už není analýza ale science fiction.
Pro znalé angličtiny jakási analýza je zde. Nevím, nakolik je věrohodná a nakolik je ovlivnitelná druhem energie. Opět jsme u hlavní myšlenky mého článku o energetické krizi: Pokud budeme mít dostatek levné energie, (třeba z jaderných zdrojů), s tím, co nalít do nádrže, si nakonec poradíme. Pokud bude nedostatek energie jako takové, taks tím si asi neporadíme.
Loading ...
Loading ...
26 responses so far ↓
1 Svarozic // May 28, 2008 at 1:12
Rád bych doplnil ještě několik postřehů:
akorát němci ještě přidali membrány. Co vím, tak i v Česku je firma co je dělá. A na pohon stačí mnohonásobně menší množství paliva (v podstatě jakéhokoliv) Je to ideálne např v domech. Máte topení a elektriku v jednom a levně. A topíte jen dřevem (např.)
rostlinný olej (řepkový, slunečnicový) jako palivo. Nevím, nakolik jste kdo kovát v historii, ale např. p. Diesel svůj motor původně udělal právě pro rostlinný olej. Ale protože nafta jako odpad v té době byla v podstatě za babku, tak to jen předělal. Postupně se technologie zlepšila natolik, že výkon už byl zajímavý. Nevím kdo z vás např. postřehl, že tuším před 3-4 léty v Polsku byla cena ropy tuším o jeden zlotý (cca 4-5 Kc) dražší jako olej v maloobchodě. No a Poláci bez problémů nakupovali olej a jezdili naň. Akorát to mělo asi o cca 10% nižší výkon a častěji museli čistit filtr. Nic víc.
Dále – technologie např. spalovacích motorů je technologií poloviny 19. století. Existuje spousta jiných způsobů pohonu a motorů.
Např. asi víte kolik stojí americká atomová ponorka a na co jede. Kupodivu Švédové a Němci mají ponorky asi třetinové, cenově o řády levnější, absolutně neslišitelné a vydrží pod vodou (samozřejmě, že bez snorchelu) od 3 do 6 měsíců. Amíci si je půjčují na cvičení a stejně nejsou schopni je chytat
Motor je prach-obyčejný stierling
Otázka zní proč to není publikováno. Jak autor naznačil qui bono? Ropné koncerny jsou jedna věc ale ja se pokusím ještě (idealisticky) doplnit i něco, co si málokdo uvědomuje. Vemte si, v jakém rozsahu je celosvětový průmysl založen na ropných produktech. Od umělých hmot až po benzín. A teď by se najednou mělo vše ukončit a přejít na jiné zdroje. Podle mě by okamžitě došlo k světové krizi, stovky milionů nezaměstnaných, sociální bouře atd. Takže je logické je, že přechod by měl být postupný a technologie paralelní. Proč tomu tak není? Toď otázka….
2 Jakov // May 28, 2008 at 2:15
V Čechách slyšíme, ne slišíme. Fuj! Vyjmenovaná slova se učí kdypak?
3 Hanis // May 28, 2008 at 2:34
Philadelphia Public Leader, 2. listopadu 1933: Tesla “spoutává kosmickou energii:
Vynálezce oznamuje objev náhrady paliva pro pohonné stroje. Říká, že hlavním zdrojem je Slunce. Princip, na jehož základě by energie pro poháněcí stroje mohla být získávána z kosmické energie, byl objeven Nikolou Teslou, proslulým fyzikem a vynálezcem vědeckých zařízení, jak dnes oznámil. Na základě tohoto principu je energie čerpána ze zdroje, který popsal jako “přítomný všude v neomezeném množství”, a který může být přenášen dráty nebo bezdrátově z centrálních zařízení do jakéhokoli místa na zeměkouli a bude to znamenat eliminování potřeby uhlí, ropy, plynu a každého jiného běžného paliva, řekl. Dr. Tesla v dnešním prohlášení ve svém hotelu naznačil, že že není daleko doba, kdy tento princip bude připraven pro komerční využití. Na otázku, zda náhlé zavedení jeho principu převrátí současný ekonomický systém, Tesla odpověděl, “Již dnes je ošklivě převrácený.” Dodal, že nyní jako nikdy předtím je čas zralý pro vývoj nových zdrojů. “Zatímco v dnešní době teorie volá po výrobě energie v centrálních zařízeních, které vyžadují obrovské stroje, já jsem schopen vypracovat plán pro její využití jednotlivci. Centrálním zdrojem kosmické energie pro Zemi je Slunce, řekl dr. Tesla, ale “noc nepřeruší proud nové energie.”
Je jasné, že Tesla nemluvil o atomovém reaktoru. On přímo převáděl ionizované částice generované zářivou hmotou. to není jaderná energie, jak ji známe dnes. Zářivá energie je přímo převáděna na energii elektrickou! Tesla věřil, že Slunce generuje vysoce nabité částice a že zářivá hmota je pouze zprostředkovává přenos energie; je to tento přenos energie, který může být použit pro praktické účely.
Tesla ve sfe dobje postavil elektromobil schopny jet 140km/h. Postavil elektrarnu, ktera byla schopna vyrabjet energii “ze vzduchu” a rozesilat na kilometry daleko. Bohuzel prava na tuto elektrarnu byla prodana (ropnym magnatum?) a elektrarna znicena.
4 Svarozic // May 28, 2008 at 3:34
To Jakov: Má hluboká omluva a kajícné pokání bude stačit? Psal jsem to narychlo a po ránu
5 Vllk // May 28, 2008 at 3:40
Hanis: to só věci!?! EU by měla zdanit sluneční záření. Představte si, že si budete vytápět barák grátis, chudák EON a ČEZ
6 oldold // May 28, 2008 at 3:41
Koeficient energetické výnosnosti – nebo tak nějak. V článku z odkazu to je tez – a vzdy pri počítání je na zpracovateli co tam zahrne. Kdysi jsem na biom.cz? četl o americkém hospodaření – farmy – cca 5x více energie narvou do pole, než z něj sklidí – výsledek byl, že žerou ropu – pokud právě z ní je všechna energie dodávaná do potravin, nebo to někdo na ní vše přepočítává.
7 Petr Kadlec // May 28, 2008 at 6:56
Bylo by dobré, kdyby se u autorů článků také uvádělo, čím se živí, popř. jakou funkci v jaké vlastenecké organizaci zastávají. Takhle člověk neví, co si o všech těch spisech má myslet. I když, ano, takhle to zase vypadá že autoři nejsou žádná věrchuška, že jsou to jedni z nás…
8 Petr Kadlec // May 28, 2008 at 7:27
… a někdo očividně chce, aby to tak vypadalo. Takhle to totiž budí pocit určitého “národního souručenství”, je to lepší, než kdyby nám tady pan předseda organizace XY předkládal svoje názory a komentáře. takhle je to jenom nějaký člověk, co se o něm nic moc neví, ale asi je v tom, co dělá zběhlý a četnost jeho přispívání budí dojem, že se prostě vyzná.
9 Vaclav // May 28, 2008 at 9:21
V clanku se mluvi o oleji, ale to, co se ted oznacuje jako bionafta, je methylester repkoveho oleje a jeho vyroba je vyrazne energeticky narocnejsi.
10 Frantisek Nonnemann // May 28, 2008 at 9:43
Petr Kadlec: takze pro vas je dulezitejsi, jestli autor zastava nejakou funkci v nejake organizaci, nez to, co pise? Hodnotite autory, ne clanky? Jestli ne, tak se omlouvam, ale vyznelo to tak.
11 R.O. // May 28, 2008 at 10:25
Autor možná je dobrý analytik, ale nevím jak rozumí zemědělství. Ten traktor musí na pole vyjet několikrát: pohnojit, orat ,vláčet, zaset , (postřik) , sklizeň atd. navíc ještě zemědělec může mít sídlo xx km od pole. Pak jak je sklizeno, tak se to musí někam vést a pak když uděláno znovu. Teď nějakou energii spotřebujeme na manipulaci, výroba zřejmě je dost energeticky náročná. Tak bych se opravdu nedivil, kdyby se spotřebovalo na výrobu více energie než sz biopaliva získalo. PS (výroba hnojiva a pesticidů je taky energeticky náročná )
12 richard // May 28, 2008 at 11:52
Biopaliva mají hned dvě výhody: 1) pálením žrádla na palivo se dobře vyvolá umělý hladomor, zatím se tak děje ve třetím světě , ale buďme bez obav – hladový lépe poslouchá.
2) propagandisté svedou svoji vlastní vinu na “ropné koncerny” – mimochodem ty “ropné koncerny” nemají dnes na těžbu, ani cenu ropu žádný vliv , ropa v OPEC ( a samozřejmě i mimo) již od 70.let není v jejich rukou.
13 Pet Pavel // May 29, 2008 at 1:28
Václav. Nepsal jsem, že fritovací olej je totožný s bionaftou, ale že je podobný, neb jsem musel nalézt nějaký běžný srovnávací etalon. Nicméně jestliže je methylester řepkového oleje energeticky (a finančně?) náročnější než fritovací olej a zároveň fritovací olej lze bez vážných úprav jako palivo použít (jak je obecně známo a jak píše například i pan Svarozic v prvním komentáři, proč se jako biopalivo pěstuje řepka? Zjevně to nějaké výhody má, možná je produktivnější na hektar, možná se snadněji pěstuje. Každopádně jestliže jsem použil jako příklad produkt neefektivnější tak to mé argumenty jenom posiluje.
14 Petr Pavel // May 29, 2008 at 1:31
Petr Kadlec. Možná Vás to udiví, ale žádnou funkci nezastávám a dokonce ani přesvědčením nejsem nacionalista. Hledám svou pravdu a svůj pohled na svět a nejsem částí žádného stáda a to ani jako vůdčí beran ani jako poslušná ovce.
15 Vaclav // May 29, 2008 at 2:15
PetPavel>Ono ten fritovaci olej lze pouzit ve starem motoru, nevim, jestli bych se odvazil to davat do nejakeho commonrailu. Navic to, zejmena v zime, potrebuje dalsi elementy, jako predehrev, neb je v mraze na rozdil od nafty ztuhly, spravne by se melo startovat a dojizdej na naftu, aby se motor vycistil atd. Takze spis proto ten methylester, tem by snad modernim motorum v nejake rozumne koncetraci ublizit nemel (i kdyz i tady bych se bal, nejsem ale odbornik na toto tema …)
16 Svarozic // May 29, 2008 at 2:51
To Vaclav: Diesel skutečně vytvořil motor původně pro rostlinný olej, aby palivo bylo všude dostupné. A jako takový se stále dá používat. V podstatě můžete jezdit i na panenský olivový olej, ale to se Vám prodraží
Vše je záležitost jen menších úprav a fltrů, ale do toho automobilky nepůjdou.
Energie – alternativní není problém, samozřejmě je to kombinace všech možných systémů, neexistuje jeden univarzální Je to kombinace, jaderné, solární, vodní, větrné, přílivové, termální… Pro 70% českých vesnic a menších městeček není problém mít vlastní elektrárnu, minimálně vodní, která by ho plně zásobila elektřinou. Ale už vidím ČEZ jak to tady povoluje
To Richard: Ať se o biopalivech píše cokoliv,včetně ceny a výrobních a energetických nákladů, biopaliva za hladomor nemůžou. “Žrádla” je kupodivu ve světě pořád dost a stále bude. Problém je skutečně přemnožení v některých oblastech a jejich chudoba. Oni skrátka si to jídlo nemají za co koupit. A to je ten největší problém, svět. organizace je neučí dělat, tvořit a pod. ale cpou je do vyspělejších kultur, zavádějí multi-kulti a zadara je vykrmují. Výsledek? Doma hladují a v venku si vše utrhují zadara na úkor domácích, který na ně makají…..
17 Vaclav // May 29, 2008 at 4:25
2 Svarozic: Jiste, originalni diesel bez problemu, psal jsem, ze bych se bal, co to udela s modernimi vstrikovacimi jednotkami, ktere na to nejsou minimalne nastavene. A v tom je ten problem. Kdyby byl motor z fabriky nastaven na olej, tak jiste, ale do motoru v provozu to holt asi nejde.
Energie jasne musi byt z mixu, pro nas ale jako hlavni zdroj je rozumne jenom jadro nebo uhli, ostatni jsou doplnkove.
18 Kronoz // May 29, 2008 at 5:22
ČEZ nemá možnost blokovat nové zdroje energie z obnovitelných zdrojů. a kolikrát proti vodním elektrárnám bojují “ekologická” sdružení (rybičky, žáby a jiná žoužel namají rády turbíny; vybetonování koryta 20 m před a za malou elektrárno zničí vodní režim celého okresu a voda přešlá přes turbínu je naprosto znehodnocená).
větrné elektrárny jsou úžasná věc pro ČEZ. 1000 MWe instalovaných ve větrnících musí ČEZ zálohovat 1000 MW zdrojem a při tom, že průměr čaového využití větrníků je zhruba do 10 %, tak z 90+ % času jede konvenční elektrárna (uhlí, jádro) a ČEZ si mne ruce.
19 Svarozic // May 29, 2008 at 5:55
To Kronoz: nejste náhodou mluvčím ČEZu?
Protože to jsou přesně argumenty této společnosti a přitom zamlčuje pravdu. Jedinej souhlas je s větrnou elektrárnou, v naších pásmach je v podstatě ve větší míře k ničemu, což stejně nebránilo ČEZu ukrást hotový projekt na větrné elektrárny a tvářit se ekologicky a jde je stavět. Stačilo podplatit pár lidí na kraji,že?
Jinak to o 20m betonovém korítku je blbost, jde to udělat i jinak a navíc není potřeba používat nesmyslné turbíny (kaplanovou např a pod.). Jsou i jiné. A navíc i šetří vodu a toky a voda je po úpravě obohacena a ne znehodnocena
V Německu a ve Švýcarsku se tyto turbíny a systémy používali už před 2.sv.válkou
Navíc, co takhle říci pravdu o tom, jaká pravidla si ČEZ (pardon stát) nastavil na malé elektrárny? Kolik musí odevzdávat do společné sítě??
20 Mirda // May 29, 2008 at 7:59
Presna analyza.
A jeste jeden mocny figl, ropne lobby. Figl zvany “energeticky ekvivalent”. Ony analyzi totiz presne rikaji – na vyrobu 1L lihu se spotrebuje energie, ktera je EKVIVALENTEM 1.5L nafty (v novinach se vetsinou sluvko ekvivalent vypousti). Jenomze uz nikdo nerika jaka to je energie. Kdo se zajima, zjisti ze je to z nemale casti elektrina spotrebovana pri destilaci. A ted ten ten zasadni moment. Zjednodusene – energie vyrobena v elektrarne je mnohem lacinejsi nez energie vznikla spalenim nafty. Proto se muze snadno stat, ze 1L lihu, na ktery se spotrebovalo 1,5 L energetickeho EKVIVALENTU nafty bude znacne levnejsi nez 1 L nafty samotne. A najednou je vse jinak. Energeticky ekvivalent – to je mocna zbran v rukou ropne lobby. V realne ekonomice nevypovida vubec o nicem, ale laikovi dava pevny pocit, ze poznal podstatu deje. Lobbyste jsou z tohoto parametru nadseni.
Jinak dekuji za ukazku, ze na analyzy lobbystu staci selsky rozum. Jenom ho pouzivat.
21 Kronoz // May 29, 2008 at 8:53
To o těch vodních elektrárnách použili ekologičtí aktivisté, když před dvěma lety zhruba měla nějaká obec postavit na říčce elektrárničku – to v té závorce, tvrdili oni. co se stane s vodou po průtoku? nic. nebude teplejší (jako kdyby chladila tepelnou elektrárnu), nebude ani špinavější, spíš čistší (nějaké česla na vtoku asi budou).tohle je pěkný nápad:
http://ideje.cz/cz/clanky/elektrarna-vodni-vir-chrani-zivot-v-malych-rekach
pro ČEZ je plus “zálohovat” nepracující větrníky. něco, co jede přes 90% času u mě není záloha – to je regulérní základní zdroj.
mě by se třeba líbilo využívat odpadní teplo, na které každý kašle. Byl by problém využít teplo z chlazení koksu? Je nutné spalovat přebytky koksárenkého plynu do vzduchu? A nejde jenom o velké průmyslové podniky. Kdysi jsem viděl projekt na využití tepla z pece v malé pekárně, asi se nerealizoval.
22 Svarozic // May 29, 2008 at 11:02
To Kronoz: To využití tepla na elektřinu je klasický příklad využití stierlingova motoru. Před válkou tuším Walterka vyráběla pro chaty malé pícky se Stierligovým motorem, který využíval toto teplo na práci a vyráběl elektriku. Bohatě stačila na chatku a ještě venkovní osvětlení. Jinak toto využívají např. v polárních oblastech a ve Finsku, Švédsku a Norsku, kde každý(teda skoro) za polárním kruhem je takto vybaven. Stačí zatopit a máte jak teplo tak i elektriku
a nezávisle!
, tak tam cpe solární panely a výhrev plynem místo toho, aby tam prdli pec na biomasu a stierlinga a každý si navíc vyrábí a ekologicky i elektriku a nepotřebuje nějaký ČEZ a pod 
A já pořád nechápu, proč, když někdo u nás tvrdí, že staví ekologické domy
Ale pochybuji, že k tomuto dospějeme, protože v čím zájmu by to bylo? Jedině v zájmu lidí a o to nikdo z kompetentních nestojí
23 Svarozic // May 29, 2008 at 11:06
Ještě poznámka:
koncentrují do akumulátorů a používají v noci 
Stierlingův motor není samospasitelný, ale všude, kde ho použili funguje a paradoxně ho používají i Amíci vysoko v horách, kde se nedá dobře natáhnout elektrika na pohon a obsluhu teleskopů akorát netopí, ale koncentrují slnečné světlo zrcadly bodově a tím zahřívají motor. Přebytek elektriky normálně sprostě
24 Kronoz // May 29, 2008 at 13:58
Stirling je drahý, hodně drahý. i palivové články jsou levnější.
U nás je vyvíjel Tedom, ale nevím jak na tom jsou. cíl byla 10 kW kogenerační jednotka, ale jestli je to v kWe tak bude tepelný výkon zhruba 120 – 170 kW a to je docela hodně. ale jestli je to 10 kW tepelných, tak necelý kWe. Na Novém Zélandu se vyráběly s výkonem 0,3 kWe; 3,1 kWt a stálo to 55000 euro. v Norsku za 40000 euro 0,7 kWe/6,5 kWt. a to jsou slušné pálky na to, aby to měl každý. bohužel malosériová nebo dokonce kusová výroba je drahá.
a kdovíjak by to bylo s regulací výkonu při spalování biomasy, nějaké pelety, brikety by šlo dávkovat, ale cokoliv jiného je dost nehomogenní palivo, takže připojení na síť by asi nutné bylo, už kvůli udržení stabilní kvality proudu – jet v ostrovním provozu je zase ještě dražší.
25 Petr Kadlec // Jun 5, 2008 at 5:13
Fr. Nonnemann: Já hodnotím obě kategorie. Autory i jejich články. Co totiž soudit o článku, pod nímž je napsáno nicneříkající jméno, sled zvuků označující nějakou neznámou osobu a to ještě v tom lepším případě. Vždyť vzpomeňme na fiktivního komunistického novináře Jana Krýzla, konstrukt StB. Myslím si, že kdyby stálí přispěvatelé měli na této stránce svoje profily, bylo by to ku prospěchu věci – pokud jsou to poctiví lidé, kteří nemají co skrývat.
26 Medvědovič // Jan 11, 2009 at 16:03
V článku bohužel není zmíněno že i další náklady jako je hnojivo vyráběné chemicky, mzdy, náklady na vyrobení zemědělských strojů, strojů na zpracování a jejich pohon, ….včetně letu na dovolenou zaplacenou ze zisku výroby, pronájmu a obchodu. Dále náklady na kontrolní a berní mechanismy. To vše lze dle univerzální ceny energie přepočítat na spotřebovanou naftu (jouly). Hlavní výhodou je pouze umělá zaměstnanost která v éře průmyslové nadprodukce vede k nižšímu růstu inflace, odčerpáním finančních prostředků koncových spotřebitelů. Ze stejného důvodu je pro společnost výhodná a podporovaná výroba osobních automobilů, jde o naprosto nejhorší investici pro rodinu, kdy nákupní cena u nás představuje 15 – 30 průměrných platů a po 10 letech je prodejní cena 1 – 2 průměrné platy. Není totiž možno aby občané použili tyto peníze jinak, příliš by to zvedlo ceny např. nemovitostí. Ročně se vyrobí odhadem 20 milionu automobilů z kterých je 15 mil. osobních a ty jsou většinou prodány v průmyslově nejrozvinutějších zemích.
Kupuje je tedy asi 5% světové populace tedy 200 milionů potenciálních zákazníků. Z toho plyne že každý kdo jezdí autem starším 13,33 roku brzdí prodej nových automobilů.
Leave a Comment