Sobotní teatrální vystoupení premiéra Paroubka si v mnohém nezadalo s údernickými výlevy bolševických aparátčíků z doby někdy před třiceti lety. Po bouřlivém týdnu, kdy definitivně vzkázal, že mu spolupráce s komunisty nevadí a vadit nebude, se sobotním projevem definitivně vybarvil.
K prosazení zákonů, které tato republika podle něj potřebuje, doslova řekl, se spojí třeba s komunisty nebo s marťany. Škoda že neřekl s nacisty, to slovo se tam v kontextu myšlenky projevu jakoby nabízelo. Nicméně ani to by mne a mnohé jistě nepřekvapilo.
Každopádně je však jedno jisté: Jiří Paroubek nepřímo řekl, že své socialistické nápady prosadí stůj co stůj. Své projevy prokládá větami, jak jsou návrhy pravice údajně zastaralé a na úrovni 19. století. To samozřejmě není pravda, ale i kdyby, tak je to pořád lepší, než například reálným socialismem zavánějící zákoník práce, který by nás vrátil někdy do budovatelských let.
A v takovém výčtu se dá pokračovat, Paroubek obviňuje ODS z údajné snahy dostat se ke korytům a argumentuje, že jediná ČSSD údajně bojuje za zájmy českých občanů. Přitom se stačí podívat na sliby socialistů a na to, co z nich po volbách zbylo, na aféry jejich vrcholných představitelů atd. a hned se ukáže, kdo že to tady skutečně myslel upřímně.
Ať již předčasné volby budou nebo ne, zřejmě dojde k tvrdému střetnutí rudo-růžových socialistických idejí s idejemi svobodného a solidně prosperujícího efektivního státu. Poslední volební průzkumy naznačují stálé posilování socialistů a dokonce i komunistů. Necháme se uchlácholit medovými řečmi premiéra a svést jeho demagogickými pokřiky? Opravdu chceme pokračující zadlužování země, devastování zdravotnictví, bujení byrokracie a tiché umožnění návratu předlistopadových soudruhů? Chceme návrat starých časů? Já doufám, že ne.

Ondřej Šlechta