U ombudsmana Otakara Motejla se nedávno sešly členky Spolku sterilizovaných žen, aby si vyslechly výsledky šetření 87 případů údajné sterilizace od roku 1973. V období socialismu byly ženy k tomuto kroku motivovány částkou 2.000 korun. Dnes však mnohé z nich tvrdí, že nevěděli, co vlastně podepisují, s čím svým podpisem vyjadřují souhlas.
Je to případ třeba i sedmatřicetileté Cikánky z Ostravy, kterou po druhém císařském řezu lékaři ostravské nemocnice sterilizovali. Dnes chce na nemocnici vysoudit milion korun odškodného. Souhlas s tímto zákrokem také podepsala, ale teprve druhý den ráno se měla dozvědět, oč vlastně jde. Způsobilosti k právním úkonům sice nikdy zbavena nebyla, přesto by však odpovědnost za své rozhodnutí přenesla na někoho jiného. Milion korun je také značným lákadlem.
V tomto konkrétním případě již i proběhl soud a ten ostravské nemocnic nařídil, aby se ženě omluvila. Stalo se tak i přes odborná vyjádření, dle kterých sterilizací byl ženě zachráněn život, protože ve 21 letech po dvou císařských řezech by další těhotenství nepřežila. Soud však neuložil nemocnici povinnost platit odškodné. No a z tohoto důvodu se „poškozená“ odvolává, obrací na ombudsmana apod.
Toto své konání vysvětluje tím, že chtěla mít další děti, ale zákrok ostravské nemocnice (který jí, mimochodem, zachránil život) ji o tuto možnost připravil. Její manžel se pak vyjádřil v tom smyslu, že jeho matka mu říkala, že cikánská žena, která má méně než tři děti, je méněcenná.
Jistě, dokáži pochopit touhu po mnoha dětech, kterou Cikáni cítí. A to ať už pro své kmenové zvyklosti a tradice a nebo pro určitý nemalý finanční zisk, který je pro ně dnes s velkým počtem potomků spojen.
Měl bych pro ně však jiné řešení - místo toho, aby obviňovali stát a nemocnice z toho, že je jakkoliv poškodil, mohou jít do dětských domovů a děti adoptovat. Jistě je mezi nimi mnoho řádných rodin a pro ty by nemělo být žádným problémem děti do své péče získat. Bezprizorních cikánských dětí je v dětských domovech opravdu mnoho. Jsou to děti stejné krve, a tak pro ně určitě nebude problémem žít podle určitých svérázných zvyklostí a pravidel.
No a daňovému poplatníkovi je v důsledku vcelku jedno, jestli živí cikánské dítě v dětském domově a nebo v cikánské rodině prostřednictvím sociálních dávek.

David Macháček