Letošní svátek práce bude, jak se zdá, událostmi, zejména těmi pouličními, dosti nabitý, někdy se mi až zdá, že kdo z Pražanů má ruce a nohy, půjde 1.5. demonstrovat. Příznivci pouličních taškařic mají skutečně z čeho vybírat, odhadem až z osmi demonstrací či manifestací za jediný den v jediném městě. Ve skutečnosti to tak žhavé nebude, připouštím, přesto zřejmě veselo bude. Demonstrovat bude i Vlastenecká Fronta, jejíž příznivci se hodlají se vší důstojností rozloučit s druhdy těžko nabývanou státností ČR. Podobné národovecké dýchánky nejsou ze strany úřadů a Policie ČR zrovna rády viděny, proto lze počítat s nedůtklivým počínáním zejména od mužů (a žen) podřízených železnému Standovi. Ale co bych mlátil prázdnou slámu, vy, kdož se podobných akcí účastníte, jistě nebudete vyjukanými greenhorny a sami víte, jak se situace obvykle má.
Dozajista však nezaškodí si připomenout, jaká práva vůči vám vlastně mohou pánové v uniformách legálně uplatňovat, nikdo z nás obvykle nenosí v hlavě celý zákon o Policii ČR. Páni policisté se rádi ohánějí svými právy, jejich právní vědomí žel není z nejlepších. Často si chybně interpretují svá práva a povinnosti, kterým že směrem je snad zbytečné dodávat. Může to být pro vás třeba marginalitou, ale vězte, že policista po vás může požadovat občanský průkaz pouze s taxativně stanoveným odůvodněním podle §13 zákona o PČR, za dostatečné odůvodnění rozhodně nepovažuji vzteklý výkřik „policie!, legitimujte se !”
Mezi důvody opravňující policistu k tomuto jednání patří například vaše přistižení při jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku, rovněž jste se povinni legitimovat, pokud: je po vás požadováno vysvětlení podle § 12 téhož zákona, odpovídáte popisu hledané nebo pohřešované osoby, bezdůvodně se zdržujete v blízkosti chráněných objektů, máte na veřejně přístupném místě zbraň a je důvodné podezření, že jí může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím, nebo se zdržujete v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu, k dopravní nehodě, požáru či jiné mimořádné události.
Je mi jasné, že hraní si na donkichoty málokdy něco vyřeší, proč ale policistům jejich nezákonné jednání zjednodušovat a pomáhat v nich budovat pocit vlastní nadřazenosti nad občanem. Policista, stejně jako soudce, má být služebníkem práva, nikoli tvůrcem jeho svévolných zpotvořenin. Ať si laskavě pánové policisté zvykají, zákon jim rozhodně nepřiznává ničím neomezená práva. Čím bude vaše právní povědomí a ochota se práva skutečně domoci větší, budou se i uniformovaní muži nuceni kompetenční zákony skutečně začít učit. Stačí jen vědět, kde si stěžovat a jak své stížnosti zviditelnit. Obroda ale nepřijde dnes ani zítra, když si budete v současnosti stěžovat na policistu jeho nadřízenému, dostane se vám odpovědi, že to sice bude prošetřeno, ale slíbit vám nic nemohou, pokud máte námitky, hažte hrách na stěnu a stěžujte si u Grosse. Do celorepublikových médií se dostanou jen ty největší excesy, aby se situace po odeznění nejintenzivnějšího humbuku pomaličku polehoučku vrátila do starých kolejí bez vyvození sebemenších důsledků.
Pokud ale máte silný žaludek, pokuste se kráčet po této cestě plné výmolů, požadujte například řádné zdůvodnění vašeho povinného legitimování se. Pokud vám muž v uniformě zablekotá cosi o §13 a třeba písmenu b, žádejte po něm, ať vám ono písmeno odrecituje, jen ať se mu zvrásní šedá kůra mozková. Možná se na vás s pohledem metajícím blesky podívá a odsekne, že vás není povinen školit, pak se ho nebojte informovat o jeho omylu. Policii si platíme ze svých kapes a jsme oprávněni požadovat, aby v rámci svých kompetencí sloužila opravdu našim potřebám. Požadujte proto, ať vám sdělí obsah zákona, jak dozajista zákonodárce zamýšlel, nikoliv pouhou formu. Jaký by pak takové ustanovení zákona mělo účel? K čemu mi je, když vím, že moje povinnost plyne z určitého tajemného písmena a co se pod ním skrývá, zhusta neví ani onen policista? Nezdůvodnění není projevem demokracie, naopak, je projevem šikany. Možná je vám to jedno a mávnete rukou, jen ať si mě opíší, stejně mne již mají stokrát, proč ale údajůchtivému státu strkat střípky, z nichž si někdo kompetentní pozvolna tvoří váš profil, až pod nos? Neusnadňujme Velkému Bratru práci až příliš, i když se možná budeme mnohdy cítit bezmocně a svou snahu následně zhodnotíme jako nicneřešící, vždy je tu potřeba nestát se založenýma rukama. Možná to jednou k něčemu bude.

Josef Klas