Napsal: Dan Richter

V Kocourkově je zase co probíhat nad načepovaným pivem, potažmo před lačnými zuby médiálních nenažraných společností. A co se probírá? Určitým skupinám v Kocourkově (i mimo něj) se zdálo už trošku zaprášené slovo „nacismus“, „nacionalismus“, a tak si pár chytrých hlav řeklo, že to opráší a po vzoru předchozích desetiletí budou do více a více omezených hlaviček davu hustit o tom, jaká je to zlá hydra, „ten nacismus“, jaké to bylo strašně přes 60 lety a jak je třeba se postavit proti této největší hrozbě pro dav, pro společnost, a vůbec pro celý svět.

Kam se na ní hrabe globální oteplování, hladomory a anarchie v zemích třetího světa, válečné koflikty v rámci udržování světového míru pod záštitou OSN či NATO, větší a větší lobby nadnárodních koncernů a společností, které více a více podrobují svět diktátu peněz, kam se hrabe pokles morálky, mravů a slušného chování mezi občany, kam se hrabe zvýšená kriminalita a nárůst násilných zločinů, kam se hrabe toto všechno a ještě více na nacismus ze třicátých a čtyřicátých let dvacátého století, který v těchto letech i „umřel“.

Ovšem to by nebyli lidé lidmi, aby nevyužili všeho ke svému prospěchu a užitku, a tak z „nacismu“ (a nacionalismu, což se často záměrně směšuje) udělali pomocí woodoo zaříkávadel a různých triků oživlou mrtvolu – zombii, která stejně jako v těch hororech nahání hrůzu, děs a přináš teror. A stejně jako v těch hororech jde o maškarádu a vymyšlený efektivní mýtus, kterým se lidé straší. Rozdíl tu je jen v tom, že zombiím z hororů se lidé smějí, baví se jimi a rozhodně tomu nevěří, nacistické zombii se nejen že věří, že opravdu je a nejde o trik, ale ještě se fanaticky obhajuje a prosazuje jako fakt, který se musí přijímat.

Aby toho nebylo málo, tak dav vedený svými klíšťatovými pastevci s pokryteckým fanatismem nutí každého, aby věřil v mýtus této zombie, a nejen to, aby proti ní i vystupoval, bojoval, a co více, aby jakékoliv projevy, které jen trošičku mohou naznačit souvislost s onou zombií (ačkoliv třeba nemají vůbec nic společného), potíral či je vymýtil ze svého mozku jako určitou formu zla. Zvláštní, že onu zombii společnost vždy na nějakou dobu nechá zabít, ale po vzoru americkýh hororových filmů vždy najde nějakou záminku, jak ji vrátit zpět na tento svět a nechat ji působit na mentalitu lidstva.

Lid něco takového vítá. Dav odjakživa propadal vášním a nechával se strhávat emocemi. Už od starověku tomu tak bylo a ačkoliv nyní je údajně nová doba a lidé jsou civilizovanější, nemohu se zbavit dojmu, že jsme na tom mnohem hůř, než v těch dávných dobách. Ono je hezké mít mobily, elektriku, auta, počítače, stroje, ale nač nám to je, když morálka a celkově chování společnosti je na tak ubohé úrovni, že i barbarské kmeny vedené Attilou by se cítily jako ti „vyspělí“ v porovnání s dnešní společností, která se honosně nazývá demokraticky liberální?

Dav naočkovaný jedem liberalismu, solidarity, humanity a demokracie poslušně kráčí po cestách, které mu byly nalajnovány. Jde monotonně a nevnímá, kam cesta vede, zda je správná, jak je dlouhá, jak je těžce průchozí atd. A dav se nebrání, vyhovuje mu to.

Nutno ale dodat, že tímto horrorem o zombii se nechávají zblbnout jen některé skupiny lidí. Ti obyčejní, normální lidé, kteří každé ráno vstávají ve čtyř či pět hodin a chodí na osm až dvanáct hodin do práce, těm to jde jaksi kolem hlavy a moc to nevnímají, a což teprv, když ještě mají své rodiny, finanční či existenční starosti (jako že mají), to je pak hlouposti typu „nacistická zombie znovu útočí, tentokrát po dvacáté“ nezajímají.

Tyto hlouposti ovšem zajímají ty, kteří mají mnohem více času a hlavně měné starostí a povinností. A mezi nimi tak můžeme vidět skupiny kavárenských intelektuálů majících dvacet titulů z vysokých škol (včetně komunistické minulosti, pokud jsou v patřičném věku), různé ztracené prázdné existence, které aspoň takto mohou léčit své komplexy a dokazovat sobě i svému okolí, jak jsou správní a dobří, a to nemluvě o studentech. A když se k tomu přidají novináři, žurnalisté, reportéři a různí pisálci, včetně nezbytných politických figurek, jako i různých aktivistů všemožných organizací, není pak divu, že zombie oživá po dvacáté a znovu otravuje a zatěžuje už i tak zatížené lidi.

V posledních týdnech a hlavně dnech se v médiích vyskytují dojemné zkazky o nacistickém zlu. O setkání pár desítek (či stovek) mladíků se mluví jako o národním puči vedoucí ke státnímu převratu, až se divím, že se nevyhlásilo stanné právo (evantuálně vláda soudce Lynche) a každého, kdo by vypadal jako onen zástupce krajní pravice, by mohl ten „občan v právu“ zastřelit. Kdo ví, třeba se toho i dočkáme, v této době je vše možné!

S oživlou nacistickou zombií se znovu oprášily a ožily i tolik oblíbená slova – svoboda, svornost, bratrství, pryč s netolerancí a násilím.

Jakkoliv se může toto tvrzení zdát na první pohled hezké, tak na ten druhý pohled se to jeví jako něco směšného. A jako něco směšného se jeví i chování všech těch lidumilů a aktivistů, kteří v posledních dnech až fanaticky prezentují svoje pokleslé názory o zlé nacistické zombii.
Ano, souhlasím, že to, co se dělo ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století, bylo strašné, ale opravdu zato může ona politická idea? Za tisíce let lidské existence jsme my, jako lidstvo, byli svědky desítek zneužití dobrých myšlenek ke zlým účelům.

Věřte mi, že zlo není jenom v nacismu, ale také v nás lidech samotných. My sami jsme tím největším zlem a zkázou pro sebe samotné a pokud si to neuvědomíme a nezačneme s tím něco dělat, pak jen těžko zabráníme ještě daleko horším věcem, než jaké se staly v období druhé světové války. A věřte, že ty daleko horší věci se na naši civilizaci pomalu ale jistě valí. A až nás zaplaví a vnesou bolest, zkázu a trápení, pak si zas všichni vzpomeňte na ty vaše přihlouplé bláboly o zlé nacistické zombii. Jsem zvědav, co budete tehdy říkat, když tu zkázu a zmar přinese úplně něco jiného.

Teď tu všichni stojíte a bojujete proti něčemu, co bylo uměle vytvořeno, a co už je nejen dávno mrtvé, nefunkční, ale zároveň je to pouhá maškaráda. Přesto se zaslepený dav nechává opájet zkreslenými údaji a historickými fakty, nechává se oblbovat a dělá to rád, protože jen tak se může ukazovat lepším a pokrokovým. Co by člověk neudělal proto, aby ukázal, jak je civilizovaný a vyspělý. Zatím udělal to, že vypudil z mysli víru v bohy, vyšší sílu, i samotnou přírodu a vesmír, za chvíli zmizí i láska, čest, poctivost a plno dalších vlastností a jevů, až zůstane lidem jen ten jejich nacismus, falešný egocentrismus a davová slepota.

Začal jsem Kocourkovem, tak jím i skončím. Oživení nacistické zombie jistě splní svůj „zastírací“ a „agitační“ účel. A to nejen v Kocourkově, ale i mimo něj. Lidé si tak budou nad stále dražším pivem povídat o tom, jak je třeba zastavit nacismus, aby pak nebyly zřízeny plynové komory ze supermarketů . Lidé se pak budou nad stále se zvyšujícími daněmi a nižšími platy dohadovat o tom, zda těch dvacet skinů opravdu vytvoří novodobou genocidu národů. Lidé se pak budou vášnivě ohánět svou humanitou při vytváření nových výhodných zákonů, předpisů a norem či uzavírání „výhodných“ transakcí, smluv a obchodů v naší sněmovně pro politiky a hlavně „klíšťata“.

Je dojemné, jak se tu neustále omílá zločinnost nacismu, ale přitom se nic nedělá s mnohem více hmatatelným nebezpečím komunismu. Zatímco u nacismu jde čistě jen o nějaký pojem, kterého se chytlo pár současných hlav a v současnosti není žádný člověk, který by mohl být zodpovědný za všechno to zlo, které bylo pod jeho vlajkou napácháno (vynechejme těch pár starých lidí před smrtí), tak u komunismu, který má za sebou neméně podobnou zločinnou minulost, se nic neděje. A to i přesto, že zde nejde o žádný pojem, ale něco, co kolem je, a to nemluvě o lidech, kteří jsou podepsáni pod zlem napáchaným ve jménu srpu a hvězdy. A to jak před sametem, tak i po něm.

Je výsměšné, jak lidé plýtvají energií a vášněmi nad tím, aby zastavili pár mladíků, zatímco ve vládě, v politice, na úřadech, v médiích a velkých firmách a společnostech jsou lidé, kteří by se měli mnohem více potírat, zavírat a trestat za své zločiny nejen proti lidskosti, ale i proti národu a zemi.

Co říci závěrem ? Až nebudu mít na pivo, na zaplacení složenky či budu mít špatně placenou práci a na krku exekuci kvůli neschopnosti splácet úvěry, vím, kdo za to může - nechutný a odporný nacismus a holé lebky!