Napsal: Dan Richter

Už nějakou tu dobu sleduji blogy našich politiků a čím víc si je pročítám, tím více jsem v sobě našel přesvědčení, že o těch „citových výlevech“ našich kocourkovských mocipánů musím něco napsat.

Kdo měl tu „čest“ si přečíst nějaké ty úvahy a články (kdo ale ví, zda je vůbec napsali sami, sekretářky či sekretáři taky umí jistě něco vymyslet a sepsat), jistě mi dá za pravdu, že je to mnohdy k smíchu, ale i k pláči, jak tam perlí a práší naši „všemocní“.

Jen tak namátkou doporučuji číst blogy pana Ratha (strakovská paranoia… aneb kupředu socani, kupředu socani, vzad ni krok), pana Bursíka (ave Martin! … aneb komu se nelení, tomu se zelení), pana Dienstbiera („rudý“ ideolog… aneb „pod vlajkou“ propagandy Paroubka), pana Langera (komplex méněcennosti… aneb nic než policie a já), no a jako hvězdu všech blogů vidím pana Paroubka (pantheista… aneb vždy vše ví nejlíp, ale nic se z toho nestane). K jeho blogu se nyní vyjádřím podrobněji a to z jednoho důvodu: před pár dny tam rozepsal důvody (viz zde), proč nesouhlasí se státním rozpočtem a proč půjde proti on a všichni jeho „soukmenovci“ (nyní už víme, že jeho proti bylo o ničem, a rozpočet i s reformou prošly).

Už úvodní věta jasně napovídá, že pan Paroubek je populista a nestydí se říkat věci, které mu jsou blízké jako Eskymákům poušť. Mám teď na mysli poznámku, že s rozpočtem nesouhlasí hlavně proto, že je zaměřený proti dolním xx milionům obyvatel. Moc dojemné, opravdu moc!

Ono se to dobře mluví o těch „dole“, když on sám je mezi těmi „nahoře“, mezi těmi, kteří jsou za vodou bez sociálních a finančních potíží, s krásnou vidinou klidného stáří. Pokrytectví tohoto člověka ale pokračuje dál, když se s dojemnou grácií pouští do „rozboru“ těch, kdo jsou dole, a více a více píše o tom, jak ho moc trápí, že tito lidé budou na to vše doplácet.

Panu Paroubkovi asi není drzo psát o takových věcech, když si vezmeme v potaz, že tento lid doplácí na aktivity těch „nahoře“ prakticky od Sametu (i před ním). Ale chápu postoj Paroubka, někdo musí hrát tu roli člověka, kterému záleží na těch „dole“. Problém je v tom, že jde opravdu jen o roli, skutečnost je taková, že životy těch „dole“ jsou mu lhostejné, stejně jako všem ostatním , co jsou „nahoře“. Jediný důvod, proč se o ně zajímají, je to, že je potřebují pro své mocenské a spekulantské čachry, jinými slovy „poslat napást, pak vydojit a nakonec porazit na jatkách“.

Roztomile se pan Paroubek vyjadřuje k blížící se reformě, která postihne právě ty, co jsou dole, kam ve své skromnosti zařadil důchodce, učitele, vojáky, hasiče, doktory i policisty, děti a celkově rodiny patřící k tzv. střední třídě. Je hezké, že se o tyto skupiny lidí tolik zajímá a jistě tyto skupiny lidí potěší a zahřeje na duši, že pan Paroubek o nich smýšlí jako o těch „dole“. Inu, ne každý může mít to štěstí a být tam, kde náš velkomožný, já vím!

Ve svém článku dále probírá to, jaký stihne neblahý osud důchodce, kteří budou mít proklatě malý důchod a kolem nich budou proklatě velké výdaje. V tomto souhlasím s panem Paroubkem, kocourkovští senioři to budou mít pořádně kruté, ale i tak věřím, že pořád budou mít nějaké ty stovky či tisícovky pro svá vnoučata. Sám se mnohdy divím, jak to dokážou uspořit při tom minimu, které dostávají. No, jsou to prostě naše babičky a dědečkové – stará škola, ti uměli vyžít v daleko horších situacích.

Pan Paroubek dál pokračuje ve svých „skrytých“ narážkách na ODS (aneb za vším zlem hledejme Mirka či nějakou jinou modrou straku), když se zmiňuje o tom, že na reformě prodělá 90 % zaměstnanců. Důvody, které pro to vypsal, jsou opět jasné a netřeba o nich polemizovat, konec konců sám jsem o nich psal v předešlých článcích, ale i tak mě to přijde jako pláč nad rozlitým mlékem. Co mě však zaujalo, je myšlenka, kterou asi pan velkomožný ve své sebezahleděnosti nějak nepostřehl. Dovolím si ji citovat.

„Státní rozpočet, který nepodporuje hospodářský růst, státní rozpočet, který šetří na úkor většiny občanů, aby mohla zbohatnout zanedbatelná menšina….“

Co je na této myšlence tak zvláštní? Už jsem to naznačil v úvodu. Kam patří pan Paroubek? Že by byl mezi těmi dolními, kteří budou mít méně ve prospěch těch nahoře? Buďme upřímní, tam on jistě nepatří. A myslíte, že když je člověk nahoře, myslí to tak upřímně s těmi dole? Myslíte, že pan Paroubek půjde proti sobě a tomu, co si nahrabal a získal? Věřím, že si to nemyslíte, stejně jako já. Jak dojemná je ona výsměšná arogance!

Poukazuje na to, jak ti zlí nahoře pumpují ty dole a ti chudáčci dole se dřou proto, aby se měli ti nahoře fajn, a přitom sám patří mezi „ty nahoře“. Někde je chyba, nemyslíte? Neprotiřečíte si tak trošku, pane Paroubku? Nebo vy vlastně všechny peníze, všechnu moc a zajištěnost rozdávate těm „dole“ tak, aby vám zůstávalo jen tolik, abyste se neměl o moc líp, než ti ostatní?

Pan Paroubek pak ještě ve zbytku svého článku napráskal několik čísel (zejména počítání procent mu asi vždy šlo), přidal několik moudrých ekonomických pouček, do kterých stihnul „vložit“ stranickou agitaci, ale i narážky na zlou hydrou ODS, no a na závěr pak nezapomněl dodat, že Kocourkov se blíží k sociálnímu schizmatu a je třeba se proti němu postavit, dokud je čas. Inu není nad skryté šíření poplašných zpráv. Tím končí onen citlivý přednes šéfa ČSSD.

Můj článek ještě ale zdaleka nekončí. Rád bych se ještě vrátil k všeobecnému vyjádření o blozích našich politiků. Je dobré, že je tu možnost si přečíst názory a úvahy kocourkovských mocipánů. Je i dobré, že se dá k nim vyjádřit (nepřekvapí, že jde často o útoky, vždy podle toho, jak komu patří onen blog, fandové ODS útočí ČSSD a naopak). Přesto na tom všem vidím jeden veliký nedostatek, a to ten, že páni politici nám ve svých úvahách ani zdaleka nepíšou pravdu, ale jen to, co se od nich čeká. Jinými slovy tak, jak se nám prezentují ve svých tragikomických rolích v politice a na veřejnosti, tak se i prezentují ve svých úvahách. Čili pokud jsme zvyklí na to, jak se pan Paroubek cítí dotčen, zneuznán, jak vše ví a jak tvrdí, že ODS je vším vinna a jen ČSSD vše umí a dovede, tak to se dočteme i v jeho úvahách. Pokud se pan Langer prezentuje jako úspěšný ultra-sebevědomý muž, který vidí jedinou správnou cestu pod křídly straky, tak se to také dočteme v jeho úvahách.

Ale nedočteme se tam to, jak to vše opravdu je. Nikdo nám tam nenapíše, jaké „habaďůry“ na nás všichni ušili, co všechno se za našimi zády udělalo, nikdo ani nemá tu odvahu tam upřímně a férově napsat: „Občané, víme, že z vás děláme blbce a pumpujeme vás, co to jen jde, ale takový holt už je život, někdo je nahoře, někdo dole!“

Naopak všichni se prezentují pokryteckou a povrchní nechutnou maskou solidarity a vstřícnosti k nejširším masám a obrací se k nim, jako kdyby jim na nich záleželo. Ale sami víme, že kocourkovské masy jsou jim lhostejné, protože kdyby jim na nich opravdu záleželo, nenechali by dopustit to vše, co se dělo od Sametu. A oni nejen že to nechali dopustit, ale i v tom pokračují a jedou dál a dál, jak nenasytní Otesánci. Kéž by se jednou z celé té touhy po moci, zlatu a mamonu přežrali a praskli!

Kolik drzosti a výsměchu do očí kocourkovských „dolních“ se jen v těch blozích dočteme. Kolik dojemných zkazek se tam dovíme. Kolik hloupostí a bezvýznamných slov je tam k nahlédnutí. Ale nikde žádná pravda. Jen další agitační bludy, manipulace, propagandistické hlášky a plno nudných frází. Co taky čekat od našich kocourkovských dutohlavých mocipánů, že?!