Napsal: Ladislav Malý, signatář Charty 77
Mám před sebou knihu s názvem Charta 77 – Od morální k demokratické revoluci. Je to kniha dokumentů o Chartě 77, uspořádal ji historik V. Prečan a vyšla při příležitosti prvního sjezdu chartistů v březnu 1990 v Obecním domě v Praze, kde jsem ji také tehdy za 49,-Kčs koupil. Kniha je obsáhlá, má přes pět set stránek, a je v ní zhruba všecko – včetně kompletního seznamu signatářů Charty 77 a jejich mluvčích – co by se mělo k posouzení problematiky kolem hnutí Charty 77 a tehdejší doby znát, včetně reakce státní moci i občanů na ni.
Existuje takové přísloví, že totiž voda po kapkách dopadající na kámen tento časem rozruší natolik, až kámen nakonec pukne. Po pádu bolševismu konečně i v Československu se protagonisté převratu snažili v analogii s tímto příslovím občanům vsugerovat, jakože to byli právě chartisté a Charta 77, kteří neustále režim „hlodali“, až nakonec padnul. Je to zásadní a hluboký omyl, režim totiž se sám díky své notorické neschopnosti dostal na lopatky; skupina předem vytipovaných intelektuálů z Charty 77 zde byla jakýmsi předvojem sionisticko zednářských vládnoucích sil na Západě, s nimiž se počítalo po pádu bolševismu při obsazování vlivných míst vládního a mocenského aparátu.
Už v samotné ideové koncepci bolševismu, jak byla vymodelována Marxem a posléze aplikována na národy Ruska zločinci Leninem, Stalinem a posléze i ostatními „vůdci světového proletariátu“ v jiných částech Evropy, je zakomponována zásadní chyba, která se stala bolševickému režimu osudovou, bez které by ovšem nebyl režim tím, jak jsme ho znali. Především to bylo podcenění ekonomických zákonitostí, které mají hodnotu přírodních zákonů; dále pak dušení legitimních náboženských, mravních a kulturních práv a svobod jednotlivců i porobených národů.
Zkraje sedmdesátých let minulého století bylo už jasné i sovětskému politbyru bolševiků, včetně divočáku Brežněvovi, že jestli se něco zásadního s ekonomikou nestane, přijde katastrofa. Především bylo nutné pro bolševické hospodářství, a tím i pro samotné udržení bolševismu, získat na Západě nové technologie, techniku, investice apod., zkrátka bylo nutné pootevřít šíře zadrátované vrata tábora míru a socialismu a umožnit tak proradným kapitalistům větší vstup do svých ekonomik. Proto také byla především z těchto důvodů bolševiky v sedmdesátých letech iniciovaná tzv. konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, jež se konala v průběhu času po různých evropských městech a vyvrcholila podepsáním Závěrečného aktu v Helsinkách v roce 1975. Součástí této dohody mezi Východem a Západem byl i tzv. třetí koš, jenž se týkal lidských práv občanů v Evropě. Dlouho se bolševici zdráhali tuto část dohody podepsat, dobře si vědomi faktu, že tím dávají do rukou svým občanům nástroj, který může být použit proti nim. Oč šlo? O nic méně, než že se v Helsinkách bolševici zavázali uznat a ve svých parlamentech ratifikovat „Mezinárodní pakt o občanských a politických právech“ a „Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech“ – tím ovšem pro bolševismus (nikoliv pro sebe!) podepsali ortel smrti. Oba Pakty v naší republice vstoupily v platnost dne 13.10.1976 publikací ve Sbírce zákonů č.120.
Poté, kdy byl společnými silami ze světa sprovozen nacismus, a později bohužel i takové slušné konzervativní politické systémy jako např. v Portugalsku či ve Španělsku, zůstaly nepřáteli bolševismu jenom liberální demokratické systémy, v kterých dominují a faktickou moc třímají sionisticko zednářské lóže a finanční kapitál, jejichž ideový pramen vyvěrá z tzv. osvícenství. Tyto rozhodující vládnoucí kruhy na Západě neváhaly a okamžitě daly signál k systematickému sametovému boji proti bolševismu v jeho vlastním teritoriu s pomocí k tomu vhodných a oddaných lidí. U nás to byla skupina lidí kolem dramatika, filosofa a zednáře v jedné osobě Václava Havla, kteří dostali pro svou disidentskou činnost záruku světové veřejné popularity a i jinou všemožnou podporu. A tak vznikla známá Charta 77.
Jako každé společenství občanů měla i Charta 77 svou strukturu. V centru dění a zájmu stál její guru V. Havel se svými nejbližšími známými, další okruh tvořili známí těchto nejbližších známých, a tak to šlo dál, až na samém okraji stáli pěšáci Charty 77, kteří byli ovšem nejvíce vystaveni brutalitě a zvůli bolševické moci. I ideové dělení bylo pestré: Chartu 77 tvořili levicově liberální intelektuálové, humanisté (Havel), socialisté všech barev, dále bolševici zneuznaní a společensky ostrakizovaní po sovětské okupaci, trockisté (Uhl), anarchisté, dále zde působili i pravicoví intelektuálové, křesťané (katolíci i evangelíci), věřící i nevěřící Židé; a pak také lidé, zejména mladí, kteří se nehlásili k žádnému ideovému proudu. Podstatu Charty 77 ale tvořili levicoví intelektuálové a bolševici vyhození z partaje. Proto také Charta 77 nikdy nevolala po spravedlivém vyrovnání se s bolševismem, nýbrž jenom po dialogu se státní mocí.
Vzhledem k známým ekonomickým potížím režimu a také k jeho mezinárodním závazkům se nemohl režim dovolit chartisty zadupat do země, i když si to tak toužebně přál. Proto mohla Charta - byť ve značně ztížených podmínkách – působit v Československu.
Ve známém sametovém převratu konečně splynula Charta 77 s bolševiky (špičky vedení strany byly hozeny přes palubu) s cílem vytvořit v Československu liberální a pluralitní demokracii podle střihu made in USA, jež by sloužila sionisticko zednářským zájmům.
Už 17 let pod vedením nových pánů budujeme pro naše děti šťastný zítřek, jakýsi evropský New Age. A protože Charta 77 se stala základním kamenem našeho šťastného, bohatého a svobodného dneška, podívejme se trochu na naši životní realitu očima právě té Charty 77. Uvádím zde několik odstavců z Charty 77, jež svým obsahem do světa stále žalují.
Pro Prof. Václava Wolfa musí být přímo lahůdka číst v Chartě 77 tuto kouzelnou větu: „Desítkám tisíc našich občanů je znemožněno pracovat v jejich oboru jen proto, že zastávají názory odlišné od názorů oficiálních. Jsou přitom často objektem nejrozmanitější diskriminace a šikanování ze strany úřadů i společenských organizací; zbaveni jakékoli možnosti bránit se, stávají se prakticky obětí apartheidu.“
Pro informaci: V roce 1996 byl Prof. ThDr. V. Wolf zbaven na Teologické fakultě Karlovy univerzity v Praze funkce děkana fakulty, poté byl on a jeho vědecký a pedagogický tým humanisty a liberály vyakčněn – jinými slovy vyhozen z práce. Fakulta proměněna na profánní učiliště s liberálním zaměřením. Proč? Protože budoucí katolické kněze vyučoval a vychovával v duchu autentické katolické teologie a tomistické filosofie, což je v rozporu se současnými liberálními trendy v katolické církvi; teologická fakulta řízená jeho osobou byla humanisty označena za „odporné hnízdo středověkých tmářů“. Že se tato okolnost zásadně odrazila na kvalitě katolických kněží současně vycházejících z pražské teologické fakulty? Právě to byl jeden z cílů zednářů. Pro zajímavost: z fakulty byli vyhozeni i prostí zaměstnanci, kteří neměli s výukou nikdy nic společného: sekretářky, údržbáři… Jejich zločin spočíval v tom, že se osobně znali s prof. Wolfem.
Cituji dále zajímavý odstavec z prohlášení Charty 77: „Statisícům občanů je odpírána ´svoboda od strachu´, protože jsou nuceni žít v trvalém nebezpečí, že projeví-li své názory, ztratí pracovní a jiné možnosti.“ Co tomu říkáte vy, zaměstnanci v bolševiky zprivatizovaných podnicích? Jste zbaveni strachu o své místo, aniž byste si pustili „pusu na špacír“? Své martyrium prožil v devadesátých letech i historik PhDr. Radomír Malý z Brna, který pro své upřímné přesvědčení katolíka byl nucen několikrát změnit zaměstnavatele. A mimochodem, i on je signatářem Charty 77.
Tak jako před třiceti lety režimu vadily některé hudební skupiny a jejich produkce, tak i v současné pseudodemokracii jsou na indexu mladí hudebníci a příznivci hnutí, které mediálně policejní mašinérie označila za tzv. neonacistické. Cituji z prohlášení Charta 77: „Uplatnění práva vyhledávat, přijímat, rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem či prostřednictvím umění, je stíháno nejen mimosoudně, ale i soudně, často pod rouškou kriminálního obvinění.“ Mladí hudebníci jsou vystaveni policejním šikanám a fízlování ze strany médií, jsou u nich prováděné nezákonné domovní prohlídky, soustavně je porušováno jejich právo soukromě se scházet s přáteli.
Absurdita systému došla dokonce tak daleko, že byl v některých demokraciích – a zanedlouho se to bude týkat všech – do trestního práva vložen paragraf, jenž znemožňuje občanům vyslovit názor či vědecky bádat o jistých historických úsecích Evropy, jako bylo např. vyvražďování Židů za II. světové války (tzv. holocaust). Jaká to podoba s čl. č.4 Ústavy ČSSR!
Anebo: „…je vyloučena možnost veřejné obrany proti nepravdivým a urážlivým nařčením oficiální propagandy; lživá obvinění nelze vyvrátit a marný je každý pokus dosáhnout nápravy nebo opravy soudní cestou.“ Co se za třicet let změnilo v tomhle státě od konstatování Charty 77? Zhola nic! Nejenom bulvární tisk, ale i veřejnoprávní média osočují koho chtějí, resp. toho, kdo má jiné názory než oficiální a nevyhovuje politické linii. Osočený se může bránit – ale má na soudy a advokáty peníze? Čili opět: občanská svoboda pouze v možnosti.
S hořkou ironií se v Chartě 77 čte tato věta: (…) „Tento stav také brání dělníkům a ostatním pracujícím zakládat bez jakéhokoliv omezení odborové a jiné organizace k ochraně svých hospodářských a sociálních zájmů a svobodně využívat práva na stávku.“ Zatímco od zveřejnění Charty 77 uběhlo třicet let jaksi dopředu, vztahy zaměstnanců a dělníků vůči novým pánům v našich bolševiky zprivatizovaných podnicích, rovněž tak u nadnárodních výrobních a prodejních řetězců, se vrátily do 19. století, do doby gründerského kapitalismu. Zakládat svobodně odbory či stávkovat má pro zaměstnance v liberální demokracii jeden důsledek – vyhazov na dlažbu! O tom by mohli povídat své např. zaměstnanci Tesca.
„V případech politicky motivovaného trestního stíhání porušují vyšetřovací a justiční orgány práva obviněných a jejich obhajoby…“ Zajímavé že, Vlastimile Pechanče a Vladimíre Hučíne, oba dva vězňové svědomí? Současný režim nebyl schopný za 17 let rehabilitovat a státním Řádem vyznamenat bratry Mašíny, skutečné hrdiny moderní doby. Zato každý měsíc my všichni z našich daní platíme estébáckým zločincům, bachařům z hranic a bývalým lampasákům lidové armády tzv. výsluhové příplatky k jejich beztak už vysoké penzi – dodnes nikdo povolaný neřekl, kolik že je to milionů korun do roka či miliard za 17 let.
A tak Charta 77 i po třiceti letech ukazuje, že metody zednářů a humanistů v ovládání, manipulaci či zastrašování občanů se od metod bolševiků zase až tak moc nezměnily.




45 responses so far ↓
1 Bryoria // Dec 11, 2006 at 2:13
Vsechno, co to bylo napsano, beru a souhlasim, ale jedna vec me vzdycky nadzvedne. Proc sakra propagujete vrahy Masiny? Uvedomujete si, co udelali? Jak souvisi boj proti rezimu se zavrazdenim prislusnika VB z vesnickeho oddeleni, ktery jel vysetrovat fiktivni dopravni nehodu? Jak souvisi boj proti rezimu se smrti ucetnich, kteri jeli pro vyplaty svymu podniku? A co sakra ti chlapi udelali tak svetobornyho pro boj proti rezimu? Ze zakerne zavrazdili nevinny lidi? Ze zapalili par stohu? Komu to pomohlo? Jen si zablbli nez utekli mimo republiku a navic se zbabele schovavaji v USA. Jen at dojdou a lidi jim reknou co si o nich mysli… Jen at dojedou do Nemecka, kde postrileli tez par lidi. Podle me to jsou sadisticky a uchylny prasata a jejich srovnani s otcem, ktery bojoval proti gestapu je jejich nesmyslnou glorifikaci. Pokud uznate jejich metody jako hodne obdivu, to pak muzete obdivovat vyvrazdeni Lidic nebo popravu Milady Horakove…. Kdyz byli tak uzasni, proc nesli treba prepadnout vojenskou jednotku nebo ziskat penize z banky? Srabove to byli, a proto si tak troufli na nevinny lidi lsti a podvodem. Na lidi, kteri byli normalni zamestnanci jako vetsina slusnych a poctivich lidi. A pokud je berete jeko prisluhovace rezimu, tak to byste museli zavrazdit kazdyho, kdo v minulym rezimu poctive chodil do prace a delal si svoje. Rezim delaji jeho spicky a ne ti nejnizsi pesaci.
2 Torquemada // Dec 11, 2006 at 3:04
Diskuse o Mašínech tady byla už tisíckrát… ten článek je o něčem jiném..
3 Bryoria // Dec 11, 2006 at 4:00
To ja vim, ze je o necem jinem, ale Masinove me nadzvednou vzdycky….
4 František Nonnemann // Dec 11, 2006 at 4:38
Mě zase vždycky nadzvedne, když někdo mluví o chudácích nevinných příslušnících bolševické policie nebo o pokladníkovi, který na počátku padesátých let legálně vlastnil střelnou zbraň. Byli to bolševický pohůnci a když tleskali popravě Horákový, tak museli počítat s tím, že válka, která se tady odehrávala, může dopadnout i na ně.
Jinak k článku - dost dobrý. Jenom by mě zajímalo, jak by dopadlo setkání všech chartistů dnes
5 Bandera // Dec 11, 2006 at 4:53
Bryoria: přečti si knihu Osud od Barbary Masin a pak tu někoho kritizuj. Uznávám, nebyli jedini, na mnoho z nich se zapomíná, ale věřím, že ocenění bratrů Mašínových, Zbyňka Janaty, Václava Švédy a Milana Paumera by bylo symbolickým oceněním všech, kdo se postavili zlovolnému bolševickému režimu.
Tvoji poznámku ohledně zastřelených Německých policistů už vůbec nechápu.To je měli prosit, ať je nechají na pokoji?
6 sinxing // Dec 11, 2006 at 7:44
Tento článek obsahuje velké množství lží a levicově závistivých antisemitských výkřiků do tmy. A je proto nutné aby liíberálně demokratické zřízení a příslušné instituce podnikly taková (právní) opatření, která by vedla k uklidnění společnosti od podněcovačů, hanobičů a popíračů.
Vůbec není pravda, že svět obládají tzv” zednáři” (konspirační pohádky psychicky vadných lidí) a nějací údajní “sionisté”. Vládnou zvolení zástupci, které si volíme ve volbách a ne ňácí neexistující zednáři a spol.
Nekritizuje prosím nadnárodní firmy a “bolševicky privatizované frimy”. Ti, kdo to privatizovali byli schopní, silní, bohatí a pracovití lidé, kteří si tyto podniky zaslouží. A nezávidte jejich Úspěch.
Obchodní řetezce přinášejí rozvoj, prosperitu,jistotu zdravého rozvoje společnosti flexibilitu a efektivitu trhu ve společnosti. Obchodní řetezce nabízejí kvalitní zboží a ne české krámy, které nikdo nikde nechtěl.
to bryoria: Nemluvte prosím jako komunista! Mašínové byli hrdinové, jelikož se nebáli a likvidovali komunistickou pakáž (zaměstanci, či “poctivě pracující a žijící lidé” - kolaboranti s komunismem) . Jo a navíc si šli tvrdě za svým, což je hodné ctnsti a uznání. Mimochodem tento čin je také z několima pravicových principů.
7 Jakub Košíček // Dec 11, 2006 at 8:47
85% textu mi připadá jako těžká schizofrenie. A to i v komentářích čtenářů…
8 František Nonnemann // Dec 11, 2006 at 9:25
Jakub Košíček: jestli to myslíš na komentář nad Tebou, tak souhlasím. Jinak článek mi přijde, jak už jsem psal, dobrej…
9 František Nonnemann // Dec 11, 2006 at 9:27
A k těm zednářům, co třeba tohle? http://cz.altermedia.info/ze-zahranici/euroustava-a-koesanstvi_2555.html
10 Fon // Dec 11, 2006 at 10:16
FN-Horáková je presne rovnaká kategória ľudí ako boľševická polícia a preto je nesprávne jedných ľutovať a iným sa smiať. Keď vraždili ich politických oponentov boli ticho. Boh chce spasiť aj bezožníkov ako Horáková a preto dovolil jej popravu ako očistu z hriechov. Mašínovia sú vrahovia, ich pohnútky a ciele sú nepodstatné. To sú židovské praktiky oslavovať vraždy, my máme kríž.
11 František Nonnemann // Dec 11, 2006 at 11:12
Fon: vy máte možná kříž, ale určitě ne křesťanský. Protože Bůh rozhodně “nedovolil popravu Milady Horákové jako očistu z hříchů”. Horáková není žádná moje idolka, ale podobné uvažování mě upřímně děsí.
12 Pozorovatel // Dec 11, 2006 at 11:20
K těm Mašínům - jejich problém je, že bolševický teror je pro ty neexistující konspirační světovládce (zřejmě ty schopné, bohaté atd.) o hodně přijatelnější než teror těch sil, které se vymkli alespoň částečně “kontrole”, jako nacisté nebo diktátoři všeho druhu. Proto je odpor proti němu jaksi ee a kriminální, kdežto boj proti druhé straně je hrdinství (komunisté po rozchodu se sionismem svým bojujícím souvěrcům v cizině obvykle říkali “vlastenci”, to už se dnes nenosí). Podobný je případ zcela mediálně zdémonizovaného McCarthyho, který přitom postupoval zcela v souladu s US ústavou a zákony, jenže začal obracet pozornost Výboru pro neamerickou činnost od sympatizantů fašismu a nacismu ve státní správě i ke komunistům.
13 Bryoria // Dec 11, 2006 at 11:23
Panove, mel jsem o vas lepsi mineni. Vy se tu snazite bojovat proti tomuhle rezimu tim, ze si tu spolu diskutujete na netu…ale jinak studujete nebo chodite do prace a platite dane, jste ti sporadani obcani, takze podle nazoru, ktery tu od jednoho z vas padl, jste tedy kolaboranti s timto rezimem a az prijde nejaky magor, co vas ve jmenu boje za narod nekde zastreli nebo podrizne, tak to bude podle vas ok, protoze si jde za svym a likviduje demokratickou pakaz, tedy zamestnance…tedy kolaboranty s dnesnim systemem.
Kde jste to vyhrabal, ze pokladnik mel legalne drzenou zbran? Pokladnici stejne jako treba nocni hlidaci zbrane na sluzbu fasovali. Napriklad moje prateta, protoze nebyla politicky spolehliva, tak ji vyhodili ze skoly a delala nocni hlidacku v jedne fabrice, kde absurdne fasovala na prubeh sluzby pistoli. Nedokazala ji ani natahnout…. ale musela ji tam mit… a nikdo se s ni nemazlil. A sama jako obet rezimu se klidne mohla stat obeti kteatur jako vami glorifikovani vrazi Masinove a podle vas by to bylo ok. Vzpamatujte se. S touhle vasi pokrivenou ideologii pak kdokoliv muze zabit kohokoliv, protoze ze neboji a likviduje nejakou “pakáž”.
Podle Vaseho pokriveneho hlediska muzete klidne ted glorifikovat vraha Zelenku… Taky si sel podle vaseho “tvrde za svym” a urcite vetsina obeti byla prisluhovaci soucasne multikulturalni proevropske demokracie…..
14 Fon // Dec 11, 2006 at 11:24
FN-Kríž je len 1 a to symbol Vzkriesenia. Boh ako prvotný hýbateľ je masónska predstava, ale Boh dopúšťa nešťastie, aby človeka poučil a zachránil dušu, nie špinavé telo.
15 František Nonnemann // Dec 11, 2006 at 11:49
Bryoria: na demagogii se těžko odpovídá, ale zkusím to. Policisté za komunismu (ať už u nás nebo v NDR) byli bolševičtí slouhové a zcela legitimní cíl. Pokladní NA POČÁTKU PADESÁTÝCH LET, který legálně držel pistoli a doprovázel transporty peněz, podle mého soudu rovněž.
Dnešek se s padesátými lety nedá srovnávat. Neříkám, že žijeme v právním státě, za názory je dnes také občas zavíráno, ale už třeba existence tohoto webu je důkazem, že nějaká svoboda slova tu je.
16 Bryoria // Dec 11, 2006 at 12:25
FN: Takze dneska berete policisty jako slouhy rezimu, proti nemuz bojujete za zcela legitimni cil hodny podrezani nebo zastreleni? A co pokladniky firem? Az nejaka prodavacka z obchodu, kde je majitelem Zid, ponese na postu trzbu, tak ji zabijete a bude to legitimni pro vas boj se “sionistickou demokraturou”? Jste pravnik, pravo je u nas pokrivene podle norem EU a podobne… mam tedy jako nesouhlasici osoba s rezimem pravo vas zabit a byt za to dalsi generaci glorifikovan, ze jsem si ve svem boji proti rezimu sel za svym?
Kdyz byli takovi hrdinove, mohli zkusit zabit nejakou vyssi sarzi z policie, armady nebo v milici, mohli podrezat nejakeho krajskeho nebo okresniho tajemnika strany…. ale zabit bezvyznamne pesaky, to je sprosta vrazda…a je uplne jedno, jestli ucetni se stranickou legitimaci nebo bez…. Clovek ktery vezl vyplaty poctive pracujicim lidem, to byl fakt pilir rezimu cislo jedna…..
BTW, co je nam mem prispevku demagogickeho? To ze vrah je pro me vrahem a neresim jeho pohnutky?
Nesouhlasim s atentatem na Heydricha, protoze to je tez vrazda a navic nepromysleny cin, ktery stal zivoty tisice nevinnych lidi, ale parasutisti meli aspon odvahu a udelali atentat na nekoho ve vysoke pozici… Nezabili nejakeho bezvyznamneho strejdu, udavace ctvrte kategorie….nebo nekoho, kdo sel s vyzvednutymi penezi, ktere nesl jako plat svym zamestnancum - i kdyz takovy odvadel dane protektoratu a pomahal tak sponzorovat protinarodni aparat. A to je pro me ten hlavni rozdil….
17 František Nonnemann // Dec 11, 2006 at 13:08
Bryoria: kdybyste si můj výše napsaný komentář přečetl, jistě byste narazil na větu: “Dnešek se s padesátými lety nedá srovnávat.” Kterému slovu z toho nerozumíte?
18 Bryoria // Dec 11, 2006 at 13:13
Takze padesta leta omlouvaji vrazdy nevinnych? Vyborna vymluva. A ktera leta jeste? A ktera uz ne? Kdo ma pravo to hodnotit a porovnavat? Vy? Narodnostni subjekty? To je alibismus…
19 mš/NM // Dec 11, 2006 at 13:37
František Nonnemann: Je zvláštní, že se o Horákové dlouhodobě traduje její účast na zboření mariánského sloupu v Praze - prý jako mladá holka osobně navlékla Panně Marii oprátku na krk.
Pokud je to skutečně pravda, je to zajímavá ironie dějin…
20 Jakub Košíček // Dec 11, 2006 at 14:41
Já si myslím, svým selským rozumem, že pokud by se na Horákovou nevrhli její soudruzi, byla by dobrou soudružkou dál. Tak jako ti “hrdinové” co se kasají, že byli ze strany vyhozeni…
21 Václav // Dec 11, 2006 at 14:44
mš: Nedivil bych se tomu, v mnoho ohledech byla “nalevo od stalinistů”, konkrétně v boji proti rodinám.
Bryoria, František: Osobně si myslím, že přinejmenší některé oběti Mašínů, zvláště ty, které nepatřily k represivnímu aparátu, si nezasloužily smrt. Na druhé straně vražda významného funkcionáře by mohla být záminkou pro hromadné zabíjení, kterého se zde rudí (narozdíl od většiny zemí, kde získali moc) nedopustili.
22 František Nonnemann // Dec 11, 2006 at 14:53
Bryoria: ne padesátá léta, ale situace v padesátých letech. Mám vám vysvětlit slovo situace, nebo si ho najdete ve slovníku?
A vraždy nevinných neomlouvá nic. Avšak pokud je pro vás bolševický fízl nevinný, pak se nemáme o čem bavit. Já naproti tomu upřímně lituju, že jich nebylo zklikvidováno stokrát, tisíckrát více.
Horáková byla levicová (jak to říci slušně) agitátork a opravdu ji nehájím. Bylo to tu použito jako příklad. Jinak můžeme jmenovat např. generála Píku.
mš: říká se to, ale s největší pravděpodobností to bude legenda…
23 MČ // Dec 12, 2006 at 1:31
Jenom trochu málo ad. Horáková: její osud má více velice zajímavých peripetií. To, že jako mladé tele pomáhala bořit mariánský sloup bych jí ani tak nevyčítal, mladí porostě občas dělají kraviny. Za války byla ale zavřená v Terezíně a spoluvězni na ni vzpomínali jako na nesmírně statečnou ženu, což prokázala i při procesu.
K Mašínům: jsou to samozřejmě hrdinové. Ozbrojený odpor v době, kdy je jakákoliv politická aktivita proti němu postihována likvidací či dlouholetým žalářem, považuji za naprosto legitimní, včetně útoků na jeho bašty - policejní služebny. Jak už tu psal FN, dnes je doba naprosto jiná, než za války či komunismu a politická opozice systému, sice ostrakizovaná, může bez obav o život existovat.
24 kosigin // Dec 12, 2006 at 1:35
jenom poznámka k článku - AMEN
25 Bryoria // Dec 12, 2006 at 2:25
to Mč: jen kdybyste tim ucetnim byl treba vy nebo nekdo z vasich blizkych….jak byste schvaloval jeho legitimitu
schvalovani kolektivni viny jeste nikdy neprineslo nic dobreho
26 Bandera // Dec 12, 2006 at 2:38
Bryoria: Takže podle tebe jsou Mašíni vrazi a pokladní nevinná oběť. Zajímavé, tak to asi nevíš, že ten pokladní byl zastřelen vlastní zbraní, a Mašín tu svoji u sebe během přepadení vůbec neměl. Když na něj tu pistoli ten hajzlík vytáhnul, začal se s ním prát, a vyhrál. Kdyby ten podúředník nedělal kraviny, nic by se mu nestalo. Maximálně by si postál pár hodin připoutaný ke stromu a mohl obdivovat přírodní krásy naší vlasti, kterou pomáhal rozvracet bolševickým jedem!
27 Intro // Dec 12, 2006 at 3:31
Já osobně mám dost velký problém s uznáním bratrů Mašínů za hrdiny. Např. podřezání krku člověku v bězvědomí (kterého jsme předtím uspali chloroformem), na mne příliš hrdinsky nepůsobí.
28 Bandera // Dec 12, 2006 at 3:44
Intro: Já vím, není to nic hezkého, ale naše země byla v podstatě v občanské válce, a pokud chtěli přežít, museli být tvrdí.
29 Jakub Košíček // Dec 12, 2006 at 11:02
Pokud by bylo lidí jako bratři Mašíni víc, možná bychom 40 let nehnili pod vládou komunistů a Moskvy.
30 Pozorovatel // Dec 12, 2006 at 11:07
Na pokřivené vnímání odboje bří.Mašínů (jednalo se o odboj proti totalitnímu režimu, tedy musel být sám totální) též dobře poukazuje případ Nikoly Šuhaje, který je běžně vnímán jako jakýsi polomytický romantický hrdina, ačkoli výstižnější je titul Loupežník. Přitom jeho činnost neměla s nějakými vysokými ideály nic společného a zůstalo po něm několik pomníčků bezúhonných českých četníků.
31 Pozorovatel // Dec 12, 2006 at 11:40
No ale pokud se vrátíme k samotnému článku, tak s ním nelze než souhlasit (někomu ovšem budou vadit kategorická tvrzení o zednářích a konspiraci vůbec). V poslední době jsem prolistoval pár Blesků, o kterých jsem si myslel, že jsou oddechovým bulvárem a ona je to přitom těžce manipulativní ideonalejvárna. Pečlivě vybrané foto policisty Čermáka a zelené Káči evokující její průplesk s obřím titulkem TO SE MŮŽE, článek o národních korporativistech, což jsou “náckové”, kteří zaneřádili Ostravu plakáty upozorňující na expandujicí cizozemce (včerejší Denník ČT s pozoruhodnou logikou oznámil, že NÁS cizinci zachraňují před vymřením) atd.,atp.
V Magazínu (R)Práva se do PaSu po soudružsku pouští jakýsi Kyša, který je označuje za skupinu halasně podporovanou nacisty z Národního Odporu, pak sleví na vazby s “plešouny oslavujícími fašistické diktátory” z Národního korporativismu a nakonec se snaží přesvědčit čtenáře, že pan řídící z Lokte za tuto stranu kandidoval omylem jen dle hezkého názvu a její (teď už jen) národoveckou ničemnost mu objasnili až pan farář a internetově zdatný zeť. Řekl bych takto by se nezachoval ani simpsonský Skinner a pan řídící si spíš v duchu výše zmíněného článku uvědomil, že by mohl rychle dořídit. Další “hrdinové” článku o nezvyklých radních, dvě feministky z Poděbrad prosazující městský “genderový” rozpočet (údajně na základě existujících “metodických pokynů z ministerstva financí /!/) a bolševická starostka v 3.termínu se pochopitelně za svou “ujetost” omlouvat nemusí.
32 Jakub Košíček // Dec 12, 2006 at 13:10
Bryoria: Asi jste nepostřehl několik rapidních rozdílů z období let padesátých versus doba dnešní. Možná ani netušíte co se v té době dělo. Má druhá žena byla rovněž překvapena, když se od mých rodičů dozvěděla o frontách na maso, když v televizi viděla archivní vysilání z brutálních potlačování demonstrací ještě před listopadem 89´ a to jen proto, že prostředí, ve kterém vyrůstala bylo toto tabu a díky loajálnosti její rodiny se měli lépe nežli běžný občan. Možná netušíte, že v padesátých letech si odpůrce režimu nemohl dovolit veřejně pronést svůj názor, že jakýkoliv projev nesouhlasu byl tvrdě potlačován. A v té době bylo vzetí zbraně do ruky proti takovému režimu a jeho posluhovačům zcela legitimní.
Dnes mohu svůj názor veřejně pronést, mohu se zapojit do veřejného i politického života i v případě že budu mít diametrálně odlišný názor než dnešní oficielní názor. Mohu vydávat noviny, provozovat media všech druhů a mohu se zcela legálně stát čímkoliv. Není nutné brát do ruky zbraň. To tehdy nešlo, kdo nešel s nimi, šel proti nim a byl po zásluze potrestán. Znovu opakuji, škoda že nebylo více odvážných mužů, jako byli bratři Mašínové. Bohužel zbraně do ruky se v té době odvážili vzít na straně antikomunistické jen někteří, kdežto komunisté se zbraněmi v rukách své “právo” vynucovali zcela běžně. Jste prvním člověkem, kvuli kterému chápu, proč někteří nesouhlasili s opětovným vysíláním 30.případů majora Zemana, je vidět, že i takto primitivní propaganda může v dnešní době někoho ovlivnit. Srovnáváte nesrovnatelné, nebo žijete v mylných představách o padesátých letech. Mám pocit že si svými fantaziodními výplody zde pouze vytváříte jakýsi alibismus svého přizdisráčství.
33 Gibarian // Dec 14, 2006 at 4:18
Pani, rad som si precital vase prispevky k Carte
77, ktora sa preorientovala na obhajobu alebo
zatracovanie bratov Masinov. Osobne ich beriem ako vrahov, uz len pre ten jeden druh vrazdy kedy obet omamili chloroformom a potom podrezali. To je patologicke. Dalej ich boj bol sukromny vojna predsa nebola. Bojovali
proti vtedy vladnucej spolocnosti a odniesli si to mali ludia. masini mali za co bojovat, za svoj
zbytkovy velkostatok, takze tie ich idey su pofiderne. 1.CSR ukradla podu povodnym majitelom a dala svojim priaznivcom, tak to vzdy bolo a bude. Oni pani Masaryk a Benes ne-boli taki demokrati ako sa o nich traduje vid.
general Gajda a Stefanikom pocnuc. Ked hrdinu tak Emanuela Moravca, ktorz neviem preco je u Cechov zafixovany ako “zradce”. Ale preco? Ked sa presvedcil, ze taki Masini neboli
schopni obhajit stat z ktoreho mali profit, obratil sa ku schopnejsim a s nimi zostal az do
trpkeho konca. To sa o bratoch Masinoch neda povedat. Co sa tyka H.Piku iste viete o pripade
generala Sikorskeho, toho ceskeho pilota, ktory sa iba jediny zachranil z vraku “liberatora” spominam len mimochodom.
A na zaver, ak budu Masini uznani za hrdinom
zalozi sa nebezpecny precendens, nemyslite si ze to kapitalizmus vyhral, lebo neodstranil priciny pre ktore bude opat atakovany. Takze sa mozno v buducnosti dozijeme “triedneho boja” a pojem “hrdinov” Masinov pekne zhorkne. Treba vidiet aj do buducnosti
34 Radola // Dec 14, 2006 at 11:52
říkat,že to byli bolševičtí pohunci,to snad nemyslíte vážně,jak by uživili své rodinyJakub Košíček:Tak s tím názorem na dnešní svobodu slova jste mě opravdu rozesmál,stačí se podívat na pár případů okolo, viz. pan Tobiáš nebo jen zkusit před úřady nějaký dialog ,například na téma Holocaust?!
Fr.Nonnemann:Nechcete snad o káždém desátnikovi komunistické armády,strážmistru policie nebo výpravčímu před rokem 89 psát,že to byli bolševičtí pohunci.Ruku na srdce,kdo z vás tu teď pracuje pro systém,buď pro nadnárodní firmy nebo státní správu?!
Gibarian:Ty se běž taky léčit…Em.Moravec byl hrdina jasný,člověk co souhlasil s vyvražděním Lidic,poněmčením Čech a co měl své syny u SS a WH.Zkus trochu číst,pak můžeš psát…
35 Radola // Dec 14, 2006 at 11:54
Omlouvám se ta první věta je určena pro pana Nonnemana,pak až následuje začátek textu,blbne mi klávesnice.
36 František Nonnemann // Dec 14, 2006 at 12:39
Opět mi někdo vkládá do úst něco, co jsem neřekl. Takže už snad naposled - HOVOŘIL JSEM O PADESÁTÝCH LETECH, ne o celém čtyřicetiletém období tzv. reálného socialismu. Už je to opravdu všem jasné?
37 Jakub Košíček // Dec 15, 2006 at 12:26
Radola: aha, netušil jsem, že jsme v ilegalitě a hrozí nám vězení. asi se přestanu podepisovat svým jménem…
38 Václav // Dec 15, 2006 at 17:20
Jakub: Doporučil bych Vám to, sám také neuvádím celé jméno. Chci předejít útokům jak ze strany represivního aparátu, tak ze strany těch lidí v KDU-ČSL, kteří přišli o koryta a jsou celí žhaví někoho z nás udat, že píše sem, tak konečně ze strany neonacistů a fanatických příznivců bří Mašínů, kterým vadí moje názory a také neuznávají svobodu názorů, jako předchozí.
39 František Nonnemann // Dec 16, 2006 at 3:45
Václav: To se jako obáváte toho, že nějaký fanatický zastánce Mašínů Vás po zjištění Vašeho jména podřízne ve spánku nebo co?
40 Jakub Košíček // Dec 16, 2006 at 4:50
Václav: Jojo, rozumím vám. Taky vám před domem stojí dodávka s anténou, napadají Vás v každém tmavém místě neznámí útočníci a nepoštíte televizi, páč za tím zrněním se určitě skrývá Velký Bratr?
41 Radola // Dec 17, 2006 at 7:22
Jakub:Ta ironie není na místě,na místě je erudice tohoto problému…
42 Jakub Košíček // Dec 18, 2006 at 4:12
Radola: Nemohu si pomoci, ale pokud zde čtu názory, které poukazují na srovnání situace padesátých let a současnosti, musím být ironický.
43 Václav // Dec 26, 2006 at 17:36
Jakub: 1. Ne. 2. V žádném případě (když vynechám jednoho bezdomovce na nádraží). 3. Nepřemýšlel jsem o tom.
Každopádně to vyloučení z KDU-ČSL a další sledování ze strany represivních složek a dalších gaunerů bych si dokázal představit.
František: Ne.
44 Martin // Dec 29, 2006 at 4:55
I když tu něco bylo zmińováno už tisíckrát je dobré si tu hrůzu stále připomínat, protože by se mohlo zapomenout a to by nebylo dobré. to co tu ty s otpuštěnim svině udělali to je neskutečné, ale i přesto v našem státě komunistická strana stále je ???
45 petr // Jan 9, 2007 at 4:15
Bandera: obhajujete tvrdost Mašínů tehdejší dobou (”země byla v podstatě občanské válce”) neměla by pak ale tvrdá právo být i druhá strana, právě kvůli takovým Mašínům?
Martin: bylo by jistě dobré si připomínat i tu hrůzu, co tu (a nejen tady) udělali ti, co tu byli před nima.
Nemyslíte, že to byl právě ten důvod, proč vůbec přišli? Stěžujete si, že tu je stále komunistická strana? Víte že komunisté byli podstatnými bojovníky proti masakru 1. světové válce, že byli jedinou mohutnou silou bojující již od nástupu Mussoliniho v roce 1922 proti fašismu, byli fašisty od té doby pronásledováni, vězněni, brutálně mučeni a vražděni? Zatímco “demokraté” na celém světě fašistům ustupovali, až do další světové války? Paradoxně poté, co skončila bipolarita světa (kapitalismus x socialismus), zdá se, že fašisté a válečná dobrodružství opět hrozí více než kdy jindy. Jsou to zase hlavně komunisté, kteří jsou proti tomu. Vy chcete jít do války, nebo do nich posílat své syny máte-li nějaké?
Leave a Comment