Bývalý prezident naší země Václav Havel veřejně zkritizoval odpůrce zákona o registrovaném partnerství (tedy právního uznání normálnosti poruch-úchylek sexuální orientace). Zaměřil se na lidovce Kalouska a prezidenta Klause, jejichž argumenty o smyslu rodiny spočívajícím zejména v plození a výchově dětí se pokusil shodit přirovnáním k představě o teletníku a odsouzením jako ryze materialistického vidění rodiny. Ačkoliv argumenty ani jedné ze stran sporu nejsou zcela vyčerpávající, je pro Havla typické, že není schopen nahlédnout duchovní podstatu péče o pokračování naší současnosti a starosti o budoucí generace. Vrchol civilizace vidí naopak v péči o maximalizaci co nejbizarnějších okamžitých a krátkodobých požitků, jakoby se snažil psát scénář další ze svých co nejabsurdnějších „jednoaktovek”. Jakoby zamrznul někdy v šedesátých letech, kdy byl programem všech levičáků hlavně boj proti „maloměšťáctví” a nevšiml si, že všechny dobré i špatné maloměstské tradice už byly zbořeny a v dnešní době už bojuje jen destruktivní dekadence, úchylnost a vyložená zločinnost proti ještě snesitelné výstřednosti a troskám tradičních hodnot zajišťujících jakous takous funkčnost společnosti.
Havlovo vidění perfektních vztahů můžeme lehce shodit podobným příměrem - ideální společnost, rodinu a stát si představuje patrně jako dobře fungující bordel, tedy podnik, kde přestávají platit hranice tradiční morálky a naopak výborně funguje maximální uspokojení okamžitých materiálních a tělesných potřeb. Zákony by pak patrně měly zajistit co nejlepší a nejdelší funkci toho bordelu. Takové vidění světa však bohužel vyhrává v současnosti na plné čáře a to nejen přijetím onoho zákona o registrovaném partnerství českým parlamentem, který přehlasoval prezidentovo veto.

Jiří Hojer

zdroj: Národní myšlenka