Comments on: Voj�ci pln� �koly politik�

By: Bo�ivoj

Bo�ivoj — Tue, 25 Mar 2008 15:00:42 +0000

Jakub Ko��ek:
Pokud jde n�kdo k SOGu, tak ur�it� p�edpokl�d�, �e m��e doj�t k nasazen� “n�kde”.

Jde o to, �e dnes u� nejsou jednotky “na mise” a “na doma”. Na mise jezd� prakticky v�echny bojov� jednotky, v�etn� nap��klad tankist� ze 73., kte�� jsou v sou�asnosti v Ir�ku. Arm�da je dnes u� pom�rn� p�et�en� a jsou zde voj�ci, kte�� byli na p�ti, �esti, mo�n� i v�ce mis�ch.

Prost� z�vazk� je st�le v�ce (politici velmi snadno zahrani�n�m prot�j�k�m slibuj�, �e m��eme to a ono), ale s�ly se podle toho dosud neroz��ily (nemluv� o rozpo�tu resortu). Proto bude pravd�podobn� doch�zet k postupn�mu odchodu ��sti �en, kter�ch se v minul�ch letech nabralo neuv�en� (a m�dn�) mnoho (cca 4000 dne�n� stav) a buduj� se nov� bojov� prapory.

Zahrani�n� mise ji� nejsou “v�lety pro nad�ence”, ale automatika pro v�echny.

By: Jakub Ko��ek

Jakub Ko��ek — Tue, 25 Mar 2008 10:03:02 +0000

Nepochybn� je to jinak. Ov�em voj�k, kter� se st�v� profesion�lem a jde k jednotce, kter� m��e b�t nasazena za hranic�, o tom dop�edu v�. U �adov�ch profesion�l� je to snad jinak ne?

By: fdski

fdski — Fri, 21 Mar 2008 21:45:07 +0000

J� by v Bosn� je�t� jako neprofesion�l, s l�skou na to vzpom�n�m, ale dnes je to fakt trochu jinak.

Hlavn� u nejelitn�j�� jednotek jako SOG a 601.

By: Bo�ivoj

Bo�ivoj — Fri, 21 Mar 2008 12:12:57 +0000

Jakub Ko��ek:
Jak dlouho ji� nejste v A�R? Doba se trochu pohnula.

By: Jakub Ko��ek

Jakub Ko��ek — Fri, 21 Mar 2008 11:28:56 +0000

Nejsem si jist�, zda je to skute�n� tak, jak p�ete. Byl jsem voj�kem 4 BRN a p�i t� p��le�itosti jsme byli osloveni, zda nem�me z�jem o v�cvik pot�ebn� pro slu�bu u mezin�rodn�ch jednotek v zahrani�n�ch mis�ch.
Princip byl jin� ne� popisujete. Po zd�rn�m zakon�en� v�cviku, je pouze na v�li voj�ka, zda se do t�to slu�by s�m p�ihl�s�. Projit�m v�cviku se nijak nezavazoval k dal�� slu�b�, pouze se p�edpokl�dalo, �e takov� voj�k o tuto slu�bu bude m�t z�jem, proto se hl�s� k v�cviku.
Jedn�m ze z�kladn�ch princip� byl pr�v� ten, �e voj�k nemohl b�t do slu�by v cizin� povol�n proti sv� v�li.
Jednotky nasazovan� v zahrani�n�ch mis�ch jsou p��mo pro tyto mise ur�en� a vstup do nich je dobrovoln�.
Pokud voj�k nechce slou�it v zahrani��, m��e d�l slou�it v A�R a do t�chto jednotek se nehl�s�.

By: Kubas

Kubas — Thu, 20 Mar 2008 16:52:01 +0000

Souhlas�m s �l�nkem. Samoz�ejm� pen�ze a� na prvn�m m�st�, ale souvis� to s rizikem povol�n�. Za odpov�daj�c� riziko mus� b�t odpov�daj�c� finan�n� ohodnocen�. Jinak by se mohlo st�t, �e budou slou�it pouze ti, kte�� cht�j� “za��t akci”. Proto se mi nel�b� p�irovn�n� k �old�k�m v diskuz�ch na jak�koli �l�nky o arm�d� �R.

By: petr sleder

petr sleder — Thu, 20 Mar 2008 15:08:51 +0000

to Pozorovatel

Velmi dob�e.

By: Pozorovatel

Pozorovatel — Thu, 20 Mar 2008 14:41:09 +0000

V antice byl velk� rozd�l, zda se ob�an z��astnil v�lky po boku sv�ch krajan� z �eck�ch poleis �i ��msk� res publicae nebo jako n�jemn� �oldn��. Ti se s postupuj�c�m �padkem klasick�ho �ecka tak rozmohli, �e se stali v�nou hrozbou a jednou z p��in �ecko - makedonsk� expanze proti Persii. Po de facto profesionalizaci ��msk� arm�dy Mariem r.107 byl polo�en z�klad pro ob�ansk� v�lky a ambici�zn� arm�dn� velitel� se st�vali hroba�i demokratury (te� o tom po �idovsku upraven� seri�l b�� ka�d� p�tek v bedn�). P��pad t�eba t�icetilet� v�lky, kdy nemal� procento �oldn�� zm�nilo strany �asto i n�kolikr�t, �koda zmi�ovat - to pak vedlo postupn� k ustanoven� st�l�ch st�tn�ch arm�d.
K �l�nku samotn�mu - v Afg�nist�nu ji� d��ve jeden �oldn�� skonal http://www.novinky.cz/clanek/114561-armada-privezla-telo-ceskeho-vojaka-z-afganistanu.html Trochu mi argumentace “n�kdo to d�lat mus�, kolaboruje ka�d� st�tn� zam�stnanec” p�ipom�n� dobu zav�d�n� “komunismu”, kdy se argumentovalo nutnost� “rozvracet re�im zevnit�” - ov�em �asem po n�jak�m rozvracen� nebyla ani stopa a spolupr�ce s re�imem se vedla v�hradn� z ideov�ho souzn�n� �i za materi�ln� v�hody. Je velk� rozd�l v tom, udr�ovat pro st�t (a ob�any) nutn� instituce v chodu nebo br�nit re�im se zbran� v ruce, o zab�jen� v ciz�ch z�jmech v zahrani�� nemluv�. A na�i arm�du bych si neidealizoval, p�ed listopadem 1989 byla v�t�ina d�stojn�k� p�esv�d�en�mi stran�ky a jejich apoliti�nost se zajistila na rozkaz. V arm�d�ch je ostatn� zvykem poslouchat rozkazy, to ale m��e za omluvu slou�it leda tak branc�m a t�m, co se do v�lky dostali, ani� by v�d�li jak http://www.blisty.cz/art/18112.html .
Voj�ci speci�ln�ch jednotek a zejm�na dobrovoln�ci zahrani�n�ch mis� dob�e v�d�, o co jde a �e �esk� n�rodn� z�jmy nele�� ani v po�t�v�n� asijsk�ch mud��hid�, ani v alb�nsk� secesi Kosova.
Brannost lze posilovat i mimo ozbrojen� slo�ky slou��c� nesuver�nn� vl�d� europrovincie �esko a na to, aby se zbra� nedostala do ka�d� rodiny si daj� vyvolen� pozor - v t�eba USA jim to velice vad� http://zahranicni.ihned.cz/c1-22657290-usa-zprisnuji-kontrolu-prodeje-strelnych-zbrani

By: kosigin

kosigin — Thu, 20 Mar 2008 11:14:05 +0000

M� se to zd� opravdu tak trochu jako agitka.T�m nemysl�m �e autor by nemohl b�t onou b�lou vr�nou.
Ale faktem z�st�v� �e opravdov�m motivem jsou pen�ze

By: Okoun

Okoun — Thu, 20 Mar 2008 08:37:42 +0000

Pochvala autorovi, k tomu se opravdu u� nemus� nic dodat.

Comments on: Voj�ci pln� �koly politik�

By: Bo�ivoj

By: Jakub Ko���ek

By: fdski

By: Bo�ivoj

By: Jakub Ko���ek

By: Kubas

By: petr sleder

By: Pozorovatel

By: kosigin

By: Okoun

By: Jakub Ko��ek

By: Jakub Ko��ek