Napsal: Tomislav Sunić
Od Itálie po Francii, od Německa až po Anglii ovládá poválečná generace scénu. Vyměnila své džíny a tenisky za politickou moc. Před třiceti lety otřásali Berkeley, Paříží i Berlínem; demonstrovali proti americkému imperialismu ve Vietnamu, podporovali jugoslávského diktátora Josipa Broze Tita a jeho “socialismus s lidskou tváří”. Podnikali cesty do Hanoje, Havany a Bělehradu, mnoho z nich oděných do uniforem Vietkongu nebo Maova úboru. Totálně hloupá krasavice, jménovitě Jane Fondová dokonce podnikla čestnou návštěvu Severního Vietnamu a pózovala se svým pozadím na komunistickém kanónu. Tato generace protestovala proti svým bohatým rodičům, nicméně však používala peníze svých otců ke zničení jejich vlastního blahobytného státu. Hořící joint putoval z ruky do ruky, tak jak Bob Dylan skřehotal slova, která definovala generaci: “Everybody must get stoned” (Každý se musí zhulit).
To byla doba, kterou prožívala mládež v komunistických státech poněkud odlišně. Stále existovaly vězeňské tábory, deportace byly na pořadu dne od Baltu až na Balkán a komunistické tajné policie - jugoslávská UDBA, rumunská Securitate, východoněmecká Stasi a sovětská KGB - měly plné ruce práce. Evropští osmašedesátníci nevěděli nic o jejich těžkostech a prostě ignorovali hrůzy komunismu (communist topography of horror).
V té době měli osmašedesátníci v rukách kulturní moc, kontrolovali nejlepší univerzity a šířili jejich měřítka přípustnosti. Studenti byli přinuceni klanět se nesvaté trojici Marx, Freud a Sartre a školní osnovy humanitních věd začaly jevit první známky anti-Evropanství. Konzervativci soustřeďovali veškerou svoji pozornost na ekonomický růst, naivně věříce, že odstraněním chudoby a posílením střední třídy mohou uskutečnit renesanci konzervativního evangelia.
Osmašedesátníci dnes (nazývaní též “neo-liberály” nebo “sociálními demokraty”) již dospěli a změnili nejen své jméno, ale i své pozice a názory. Jejich čas přišel - teď drží jak kulturní, tak i politickou moc. Od Buenos Aires po Quai d’Orsay, od 1600 Pensylvania Avenue po 10 Downing Street sedí v klimatizovaných vládních kancelářích nebo ministerských kabinetech a chovají se, jako by se nic nezměnilo. Perfektně připraveni, v oblecích od Gucciho, okázale nosící boty od Ballyho a nalíčení, hlásají neomylnost globálního tržního hospodářství. Nadšeně přijali svého dřívejšího nepřítele, kapitalistické podnikání a přidali to do své falešné humanistické fasády socialistické filantropie.
Vytvořili si svůj seznam, plný jmen senilních jedinců z různých vzdálených zemí, kteří byli obviněni z “válečných zločinů” a museli být postavení před samozvaný soud osmašedesátníků. Zřídka, pokud vůbec, vzali na vědomí miliony obětí komunismu, jak nedávno doložil Stephane Courtois ve své “Černé knize komunismu”. Nebo aby se chtěli vypořádat s jejich vlastními rolemi v komunistické genocidě. A proč by měli? Jejich desítky let trvající občanská neposlušnost měla za následek zlehčování hrůz komunismu a ospravedlňovala Gulag. Ačkoli osmašedesátníci nehráli přímou roli v Berijově, Jagodově nebo Titově etnických čistkách, byli užitečnými idioty. Pokud dnes kaviárová levice otevře Pandořinu skříňku gulagů, Augusto Pinochet bude vypadat jako nezbedný malý skaut z letního tábora. Nejlepší cesta jak zakrýt jejich vlastní vražednou minulost je zpívat hymnu lidských práv a kázat o metafyzice trvalého ekonomického růstu.
Osmašedesátníci a jejich dobře oblékaní staří kamarádi jsou teď finanční insideři, spekulující s akciemi, nikdy neváhající poslat megačástky do Lucemburska přes Kajmanské ostrovy nebo, ještě lépe, tajně obchodovat na Wall Street. Už nežvaní nesmysly o rovnosti a sociální spravedlnosti pro Vietkong, Konžany nebo Tibeťany a nedopřávají si akademické chvástání sociálními utopiemi. Proč by měli? Dnes již čas dozrál pro jejich sprostou korupci, skrytou samozřejmě, do neustálého řečnění o multikulturalismu. Osmašedesátníci vyhráli. Patří jim svět. Ale na jak dlouho? Osmašedesátníci zdědili masivní finanční zátěž, jejíž většinu tvoří následek vládního utrácení na různé programy, kvůli kterým vyšli do ulic se svými požadavky. Ve stejnou dobu se jejich pracovní etika vytrácela do téměř hrubého individualismu jejích těžce pracujících předchůdců. Od Německa po Francii, od Itálie po Anglii mohou excelovat v liberálních mimikrách kapitalismu, čímž se dá přeneseně vysvětlit vznik malé skupinky ultra-bohatých a stále větší masy chudých pracujících. Ale kdo zaplatí účet? Žádná země nemůže být řízena na základě humanitárních dekretů. Když se rozhodneme k akci, dobré levičácké úmysly pro nás neznamenají nic. Voliči můžou osmašedesátníky vykopnout stejně tak rychle, jako je tam přivedli.
Mnoho evropských konzervativců nechápe skutečnou podstatu moderní levice a jejich socialistických odnoží. Tito konzervativci naivně předpokládají, že kulturní válka může být vyhrána politickými volbami. Věří, že politická moc (armáda, policie a diplomacie) může udržet zemi pohromadě a že může zastavit levicový vliv. To je nebezpečný a pravděpodobně fatální omyl, nejenom pro konzervatismus, ale i pro evropskou civilizaci. Politická moc kterou dnes drží bývalí osmašedesátníci je institucionalizována díky právním omezením svobody slova, myšlení a výzkumu. Německo, Belgie, Francie a dalších evropské země již schválily tvrdé zákony zakazující studentům zabývat se otevřeným a skutečným výzkumem v některých citlivých oblastech moderní historie. Úryvky z německého trestního zákoníku připomínají sovětského soudruha Vyšinského. Nejsou to, co očekáváme od svobodné a demokratické země.
Mnoho konzervativců si neuvědomuje, že politickou moc musí vždy předcházet moc kulturní, kterou je třeba neustále posilovat nepřetržitou mediální válkou. V dnešní době videa, hologramů Hitlera, politické hatmatilky - jen ten, kdo se nejrychleji přizpůsobí měnícímu se světu směřuje k vítězství. Osmašedesátníci si uvědomili již před dlouhou dobou, že potřebují infiltrovat univerzity, vydavatelství a školy před tím, než vezmou útokem Bílý dům. Po tři desetiletí levicoví intelektuálové pilně servírovali jejich marxofilní dogmata lehkověrným evropským studentům. Jejich plody práce dozrály a začínají se vybarvovat.
Pokud chtějí někdy konzervativci nabýt opět vrchu, pak musí mít odhodlání bojovat s kulturní revolucí skrze přípravu vysoce sofistikovaných intelektuálů a inteligentních novinářů a mladých lidí k obraně evropského dědictví. Konzervativní političtí vůdci si musí uvědomovat, že kultura je jediné bitevní pole, na kterém může být kulturní a politická hegemonie odňata hydře osmašedesátníků. Pamatujte na to, že konzervativci se mohou stále chlubit některými politickými vůdci, i když univerzity, školy a média jsou totálně kontrolovány levicí.
Evropští konzervativní intelektuálové jsou příliš rozděleni a často trpí patologickou ješitností a utkvělým individualismem. Ačkoli jsou někdy neoprávněně obviňováni z populismu, konzervativci jsou neschopni vybičovat masy mladých lidí k horečné činnosti, nebo stvořit militanty připravené bojovat na pouličních barikádách. Většina konzervativců nerozumí tomu, jak zformulovat jejich vlastní poselství. Je nemožné přimět tři konzervaivce, aby pracovali společně. Každý si bude hned chtít dokázat, že je nejlepší. Kulturní konzervativci stale nedokážou rozpoznat jejich skutečného nepřítele, a ještě méně ví, jak ho porazit. Často se hádají mezi sebou o jejich vlastní nacionalistické viktimologii, nebo dohání jejich tribální dogmata do extrému - samozřejmě vždy k prospěchu mezinárodní levice. Být konzervativní neznamená být úplně vystrašený z postmodernity, zavánět provinčností, nosit brýle jako popelníky nebo navštěvovat nedělní školu. Někteří velcí konzervativci byli agnostici, pohané, modernisté nebo revoluční myslitelé. Naproti tomu, dnešní kozervativci selhali při snaze řešit sociální otázky dělnictva a proto jim bylo toto pole působnosti ukradeno bývalými osmašedesátníky, kteří jsou zkušenější ve slibování světlé budoucnosti.
Co dělat? Mladí konzervativci, obzvláště ti, kteří mají solidní základy v humanitních vědách, musí začít demystifikovat levičácko-liberální mytologii. Nesmí ale lehkovážně imitovat jejich učitele ze zkorumpovaných akademií. Především mnoho samozvaných intelektuálů je často polointeligentních a nevyzná se v životě a mohou být snadno poraženi na jejich vlastním poli. Aby mohla být vyhozena ze sedla levičácko-liberální politická třída a její pseudointelektuální pomocníci musí se mladí konzervativci uchýlit ke stejné strategii, kterou prováděla levice. Stát na kulturních barikádách, ale spíše na obranu evropské civilizace, než na její zničení. A konzervativci by neměli zapomenout na starou moudrost: Poražte svého levicového souseda jeho vlastní zbraní. Tam, kde ho to nejvíc bolí.
22 responses so far ↓
1 Plenkovič // Dec 17, 2007 at 3:01
Asi se budu muset spíše než do nedělní školy dát zapsat VUMLu nebo akademie III. věku, abych pochopil autorovu myšlenkovou ekvilibristiku a slovní žonglování. Kdyby se oprostil od příměrů ze světa módy a politického zeměpisu od Wall streetu až po Quai d’Orsay, od 1600 Pensylvania Avenue po 10 Downing Street a kritiky potomků hippies - dětí květin, co chodí v oblecích od Gucciho či Versaceho, a okázale nosící boty od Ballyho, ubeální Fondové a skřeků Bobka Dylana, - a jasně a především stručně řekl o co mu jde, mohli bychom zaujmout nějaké stanovisko. Méně znamená více. Pochopení najde jen u zastánců intelektuálních tlachů, chválících císařovy nové šaty a neschopných oddělit zrno od plev. Mužové galilejští, co tu stojíte a hledíte do nebe? Porozhlédněte se po kameni, kterým ti bezúhonní mrští jako první.
2 Vlastimil Čech // Dec 17, 2007 at 3:58
Bravo Plenkovič!
3 Faethor // Dec 17, 2007 at 5:54
Ehmmm, nemám vysokou školu a nepovažuji se za intelektuála a tím méně za inteligenta.. Ale smysl článku jsme pochopil a chápů co tím chtěl autor říci. Takže to zkusím říci svými vlastními primitivními slovy.. Nastoupila generace odkojená levicovým školstvím, zvyklá si na ulici vyřvat všechno, co se jim zamane. Teď se dostali k moci a i když jsou momentálně silní, zdědili kupu problémů, které pocházejí z valné části od nich. Svou kapitalisticko- levicovým zaměřením jsou pro Evropu a její obyvatele extrémně nebezpeční. Proč jsem použil spojení kapitalismus- levice? Protože jsou v jádru levičáci, ale dostali se k moci, která jim dává možnost využít plodů kapitalismu.. Tedy úplatky, chamtivost a naprostého vymizení slušnosti a mravů. Zhulení študáci z Paříže roku 68 se dostali k veslu a chtějí vše, proti čemu “bojovali”. Postavení, moc a vše, co k tomu patří. Svůj levicový přístup ukazují svým nutkáním pustit do Evropy co nejvíce černého muslimského sajrajtu a platit ho z našich peněz.. Protože tady se přece naučí, jak na to.. A také tím naroste počet těch, co je budou volit.. Problém je, že tato generace jde jen za svým cílem a nehledí na to, co způsobí. Pokud si to sami sobě nebudeme schopni včas říct, čeká Evropu a každého z nás v budoucnu mnoho velkých problémů…
4 :) // Dec 17, 2007 at 6:58
Faethor : Problem bude az se k moci dostanou lidi jako ty
A hlavne nazvat celou generaci 68 bandou zhulenych levicaku je trochu trapne…Ne vseci meli kvetiny ve vlasech…..
5 drwilly // Dec 17, 2007 at 8:52
Toto bolo napisane v roku 1972 v knihe Zasvätenie - Elizbeth Haich.
Su určité udalosti ktore sa nedaju a ani ich netreba menit!
Myslím že nie je čo dodať!
…Znamení Vodnáře patří ke vzdušné tváři boží a lidstvo ovládá vzduch vzduchem, to jest energiemi, které se získávají z hmoty ve vzdušném skupenství. Vidím, že lidé přecházejí od parních strojů k jiným, které jsou poháněny plynem. A mé udivené oči sledují ve vzduchu, vysoko nahoře, lidskou rukou vystavěné obrovské kobylky, v jejichž žaludku sedí lidé! Tyto stroje jsou poháněny plynem: vzduch ovládá vzduch …
Skrze doplňující znamení Lva poznají lidé opět nejsilnější projev
Boha na Zemi: Slunce - veliký Ra - je opět považováno za prazdroj všech pozemských jevů energie. Lidé jsou opět uctívači slunce, i když ne v náboženském pojetí. Ale vliv Lva se ukazuje ještě v jiné rovině: účinek Vodnáře ruší všechny hranice. Avšak bezbřehost bez koncentrujícího středu znamená duševní nemoc, duchovní smrt. Bezbřehý Vodnář by vyvolal v nevědomých davech duševní nemoc celého lidstva, anarchii a ničivý chaos. Účinkem doplňujícího znamení Lva se však koncentrují vládnoucí síly ve vhodných osobnostech, které jako diktátori sjednotí a povedou masy lidí.
V této epoše lidé objeví styk s jinými planetami. Hranice a závory zmizí, právě tak jako izolace
Země ve vesmíru a zmizí hranice mezi zeměmi a celé lidstvo bude řízeno z jediného centra. „Jedna stáj, jeden pastýř.”
Vydavatelsví AQUAMARIN - 1994 strana 304
ISBN 80-85592-07-X
6 Faethor // Dec 17, 2007 at 9:29
To
neřekl jsem že všichni bylistejní, ale ti kdo jsou dnes v západní Evropě u moci jsou studenti z 60 a 70 let a ti se ve své většině shodovali v obdivu vůči rudému Che, obdivovali Kambodžu a Pol-Pota a vůbec všechny komunistické výstřelky ve světe. A teď by měli nějak bojovat proti levici? i když je, jako ve Francii, táhne na ekonomické dno ? a mimochodem, ve Vaší reakci postrádám argumenty, co jsem napsal špatně, jediné je to, že ne všichni měli kytky ve vlasech. Nevím, neznám je a neznám u většiny z nich životopis. Ale ti, kteří jsou známí a na výsluní byli přesně jak jsem je popsal. Napište mi, v čem se mýlím, co jsem napsal špatně, prostě použijte mozek a argumenty člověka, který nechce urážet, ale diskutovat. Jak jsem psal, nemám patent na rozum a nejsem ing. ale mám svoje názory a zkušenosti. Není to dogma, alespoň si myslím, že pokud se mýlím, rád to uznám. Problém je, že když Vám řeknu, ukažte mi v dnešních vládách mladé lidi s pravicovou minulostí, budete mít problém…a to je pro mne problém, protože pak je to nastaveno přesně tak jako u nás. Pravice a ultrapravice jsou dehonestováni a označování za odpad. Levice a její bojůvky, které dělají nesrovnatelně větší bordel jsou ok a nevadí to nikomu… A proč? hádejte…
7 Tomáš // Dec 17, 2007 at 9:37
Plenkovič: Mně to přijde naprosto pochopitelné. S většinou souhlasím, s něčím nikoliv, ale problém srozumitelnosti tam podle mě není.
8 skud // Dec 17, 2007 at 10:06
Prostě jde o tzv “překabátěné” levičáky na liberální kapitalisty. Vesměs jde o sekulární intelektuály židovského původu, kteří se rádi scházejí s dalajlámou, loo reedem, dylanem, hulí trávu, podporují multikulti a rozmanitostní festivaly. Jsou pro feminismus a podporují homosexualitu. Podporují bezbřehý liberalismsu či anarchokapitalismus a zelenáče.Tato generace podporují volný trh bez přívlastků a morálního základu.
U nás taková generace 68 existuje a jsou to havlisti, “undergroundovci”, spousta tzv “reformních bolševiků”. Po roku 89 překabátěli na zelenou, žlutou (US, DEU, ODA) a modrou. Dnes podporují lidská práva, gender studies a veškeré pochybné liberální vymoženosti. jsou to pseudohumanisti, kteří chtějí šířit Pravdu a Lásku. jejich ovoce je však rozvrat, války, chaos a smrt.Útočí na vše národní, tradiční, konzervativní a hlavně útočí na zdravý rozum a rodinu. Jsou příznivci “humanitárních válek” a ve velké části i radaru. Viz Havel, Pehe,Vondra, Yefi Fištejn a další jim podobní.
9 Defender of Patria // Dec 17, 2007 at 10:07
ja s clankem souhlasim a srozumitelny je celkem dobre
ruda luza ktera behala po ulicich parize se srpem a kladivem na vlajkach ted tvori elitu kapitalistickych vlad zapadniho sveta
nejen ze si tim ser… do huby ale nici to co po tisic let budovali jejich otcove
levice je holt od valky v mode ale doplatime na to vsichni
10 Plenkovič // Dec 17, 2007 at 10:14
Faethor: Nijak se nemýlíte. Naopak, přispěl jste k řešení rébusu dr. T. Suniće. Autor je Chorvat a nahlíží na osmašedesátníky zcela jinak, než český čtenář. Kdo byl u nás tímto přídomkem ocejchován v období normalizace jeho osud na příštích 20 let byl marxisticky predestinován.
V západních státech naše tehdejší situace nikoho nevzrušovala. V Paříži měli dost starostí se studentskými bouřemi a GB už od Mnichova v r. 38 ústy premiéra Chamberleina na nás nahlížela jako na neznámý stát kdesi ve východní Evropě, pro který se hrdý Albion přece nebude angažovat a kopat zákopy.. O postoji USA v r. 1968 si nedělejme iluzí. Sunić se podivuje se nad tím, jak se někdejší levičáci vyměnili džíny za smokingy. Kdyby znal Goetheovo krédo, “Mladí revolucionáři - staří hófráti (dvorní radové)!” mohl si toto zklamání ušetřit. Asi v tom bude nějaká zákonitost, když ji vyhmátl J.W. Goethe již před 180 lety.
11 richard // Dec 17, 2007 at 11:32
Mladí západní “revolucionáři”, kteří v 60.letech obdivovali Mao Ce Tunga, Ho Či Mina, Che Guevaru, Pol Pota a podobné masové komunistické vrahy dnes transformovali západní university a politické instituce za prekabátěné VUMLY, odkud vychází veškerý dnešní marasmus ničíci naší civilisaci:
Plivání na vlastní minulost a na židokřesťanské kořeny naší civilisace, dovoz nepřizpůsobivých mohamedánských přistěhovalců do Evropy, záměrné vytváření parasitujících skupin obyvatelstva v Evropě z místních i přistěhovalých, záměrný rozklad rodiny, feminismus, homosexuální manželství, potraty, euthanasie, svobodné matky, rozvody, záměrné oslabování ekonomiky nejrůznějšími způsoby včetně boje proti údajnému globálnímu oteplování, záměrná transformace evropských národů z národů vlastníků na národy námezdných pracovníků, podpora a nastolování všemožných diktatur ve třetím světě od Hussajna až po Barmu a současné Putinovo Rusko, antiamerikamnismus, antisemitismus, antikřesťanství, multikulturalismus a politickou korektůru.
Právě tohle myslel autor, to pro ty, co nepochopili smysl článku.
Autor se stěžuje na nedostatek konservativních osobností, v tom má pravdu, jenže takovéto osobnosti se nerodí přes noc a už vůbec ne ve školách, pokud nebudeme svým dětem vysvětlovat a ve svých dětech systematicky pěstovat “konservativní” hodnoty, alespoň v duchu averse vůči výše uvedeným levicovým postojům, konservativní osobnosti vznikat nebudou, řešení je zaujmout postoj u každého z nás, předávat tyto postoje, ne čekat na zázraky, Reaganů a Bushů je málo i v USA, v Evropě neexistují vůbec.
12 Jan Maloušek // Dec 17, 2007 at 12:39
Jen tak na okraj - od r. 1968 to bude co nevidět 40 let a né 30; ty figury, co “tam nahoře” teď sedí, jsou už II. generace - těm bylo 20 později, v 70. letech, jež zdaleka tak levičácká již nebyla…
Plenkoviči - s tou květnatou mluvou a slohem máte do jisté míry pravdu; leč přečtěte si někdy své příspěvky; v tomto ohledu si s autorem rozhodně nezadáte
13 Plenkovič // Dec 17, 2007 at 14:15
J. Maloušek. Gratuluji, jste prvním bez viny, kdož mrštil kamenem. Myslím, že ohledně květnatosti slovního projevu si nemáme co vyčítat. Maně si vzpomínám, jak jste v Národní myšlence v komentáři k článku Vatikán blahořečil mučedníky z 28.l0. emotivně žehlil trapný úlet svého kolegy mš/NM, bavícího se počítáním obětí v španělské občanské válce a fotbalem s lebkami popravených. Mimochodem, zrovna dnes vypuklo v Mekce kamenování Satana.
14 Playmaker // Dec 17, 2007 at 16:26
… “Perfektně připraveni, v oblecích od Gucciho, okázale nosící boty od Ballyho a NALÍČENÍ” … jednoho takového jsem už viděl - David Ráth!
15 Playmaker // Dec 17, 2007 at 16:27
… “hlásají neomylnost globálního tržního hospodářství” —> Švejnar!
16 Dan Richter // Dec 17, 2007 at 18:48
článku jde myslím dobře rozumět, ale to už tady bývá celkem zvykem, že se vždy najde někdo, komu uniká smysl článku, raději se soustředí na něco jiného a dělá moudrého :o))
dá se souhlasit s tím, že ony “květinové děti” nebyli jen výstřelkem mody a divokého mládí .. není ničím tajným, že třeba v USA byly obchody a takové ty “květinová” centra přísně kosher a měly dle toho i patřičnou podporu (mediální i finanční) .. proč asi? nebo že by náhoda?
možnou odpověď nám nabízí právě autor článku .. z těchto dětí a mládeže se nám časem totiž vyklubali “květinoví dospělí” , kteří díky své ” květinové minulosti” měli jednak ty “správné” kontakty, jednak vyšlapanou cestičku tam “nahoru” .. samosebou že nejde o všechny lidi, někteří zůstali u “trávy a sexu”, ale většina z těchto “dětí” dopadla tak, jak zminoval autor … nebo že by i zde šlo o náhodu?
také není ničím neobvyklým, že dekadentní a úpadkové ideje, modní a životní styly se nejvíce ujímají a drží na středních a vysokých školách (jinymi slovy mezi mládeži), a tak není divu, že se “vyhulení hipíci” časem stanou ku příkladu “kravaťáky” na manažérských postech či v politice :o)) .. nabízí se otázka, jak se tyto ideje a styly mohou dostat mezi mládež , učitelé a rodiče to jistě nedělají, odkud to asi vane ?
zajímavá je myšlenka, že ačkoliv se v této době mluví o komunismu a celkově o levicových ideálech s mírným despektem, a naopak se vyzdvihuje pravicový trend (od kapitalismu přes liberální demokracii), ti , kteří nejvíce takto křičí, mají za sebou v drtivé míře “rudou” minulost , ve které naopak “plivali” po všem “pravicovém”, a nejde většinou o nějaké dělníky, klempíře či doktory, jde o státníky, ředitele firem a společností, čili lidi, kteří jsou v čele států, celkem taky zajímavá náhoda .. celkem dost je těch náhod, nemyslíte?
17 Pozorovatel // Dec 17, 2007 at 20:06
Celý tenhle podnik má počátek už v r.1923 http://www.newtotalitarians.com/FrankfurtSchool.html V r.1968 jen došlo k “přenesení” této vlny zpět do Evropy. K přelomu došlo zřejmě v USA po zavraždění Kennedyho, kdy byly urychleně schváleny zákony vydávané za jeho odkaz umožňující tzv. Novou společnost (základ neblahé a nákladné afirmativní akce, černošské “zrovnoprávnění” trvající podnes a probíhající spíše na konfrontační bázi vůči “bílým rasistům” atd.). Zároveň došlo k zavlečení USA do podivně vedené vietnamské války, zřejmě ve snaze nalomit národní sebevědomí bílých protestantů. A imigrační zákon z r.1965 umožnil radikální změnu rasového profilu USA na budoucí zemi “3.světa” (což je mj. také zavádějící pojem z dílny těch osmašedesátníků, jako třeba Sever a Jih apod.).
Myslím, že 70.léta byla vcelku o dost levější než 60., už jen proto, že ubylo těch, co vyznávali konzervativní hodnoty a nebyli vzděláváni v levicovém bludu (dnes v americkém školství dominují v demokratické straně organizovaní levicoví liberálové). Všude vládlo velké uvolnění a socialismus získával pozice ve věčně se rozvíjejícím světě (např. bývalé portugalské kolonie). V letech osmdesátých a devadesátých pak přišlo krátké pravicové oživení, bohužel téměř výhradně na bázi liberálně ekonomické, což kulturu až tak neosloví…
18 Playmaker // Dec 18, 2007 at 3:00
Další velká pravda je v tom, že v prvé řadě je třeba dosáhnout vítězství na frontě kulturní, dále pak až politické. Veškeré instituce v rámci Systému jsou samozřejmě v rukou lidí, jenž z oním mainstreamovým kulturním proudem více, či méně souzní (tady bych se ovšem vyhnul kategorizaci podle ras). V případě našich končin jde o kombinaci “Havistů” a bývalých STBáků. Otázkou zůstává, jak oné kulturní osvěty dosáhnout - Jisté je, že skrz řádné politické mechanismy cesta nevede, resp. nemá patřičnou účinnost…
19 :) // Dec 18, 2007 at 8:28
Faethor : Levice a její bojůvky, které dělají nesrovnatelně větší bordel jsou ok a nevadí to nikomu… A proč? hádejte…
ODPOVED: Třeba protože bezduvodne nemlatej slusny lidi…..
Nebo si myslis,ze 10.11.2007 byl den nenavisti…Ne to byla normalni reakce lidi na Vas. Me taky stvou dementi co maj plnou hubu komunismu a podbnejch hovadin….Ale aspon nepouzivaji nasili a strelne zbrane viz.panKALINOVSKY
20 Okoun // Dec 18, 2007 at 9:55
21 Dan Richter // Dec 18, 2007 at 10:15
to SMAJLIK —- Vaše reakce mě přijde celkem mimo , dávat do příměru neškodné demonstrace (s občasným vandalstvím) s politickým a stranickým terorem (včetně čistek, lživé propagandy a manipulací), kterým se mohly chlubit komunistické režimy v různých zemích :o))
ale co jinýho čekat od zastánce toho, co se tu v článku kritizuje, že? :o)
22 :) // Dec 19, 2007 at 2:53
Nejesm zastance toho co se v clanku pise jen sem si dovolil ho kritizovat.
Akorat my nejde do hlavy proc teda T.LEARYMU vadilo ze se ho neustale ptala vlada proc to dela a jestli za tim sou komanci…1000000000000 jim rekl ze ne.Stejne ho porad podeziraly…
A ohledne obeti nehajim komance pac 2sv.valka byla i dilem SSSR …
Leave a Comment