Obamánie začíná vzdáleně připomínat kult neomylných socialistických vůdců. Jako by přišel Mesiáš a ne politik, který může vždycky všechno zkazit.
George Bush předvedl v mnoha ohledech čiré zoufalství. Někdy byl kritizován právem, jindy jeho propírání vycházelo spíše než z reálných argumentů ze stereotypů a apriorních soudů. O to si ale řekl sám svým neobratným vystupováním, mesiášstvím, hraničícím až s pseudonáboženským žvaněním a ne příliš šťastnou identifikací sebe sama coby bodrým Texasanem. Kovbojové a američtí pionýři naposledy přitahovali lidi v 70. letech v rodokapsech.
Barack Obama je druhý extrém. S image úžasňáka, s Michelle, určující módní trendy a s milionovými zástupy exaltovaných „jupíků“ po celém světě jistě dokáže nemožné, jak ostatně nepřímo sliboval. Ano, po letech neoblíbeného prezidenta, který budil pohrdání a zastání jen u hrstky věrných a to ještě spíše ze soucitu, je tu superman, miláček davu, kterému naopak může lecjaká lumpárna projít.
Intelektuálští snílci, kteří v Obamovi vidí přicházející změnu, nechť vzpomenou například staronového ministra obrany Roberta Gatese, zpěvák Richard Krajčo, pro kterého Obama představuje mírovou holubici, ať si připomene jména jako Brzezinski, Biden a Ralph Emanuel a zví, že tito pánové jsou jestřábi jako řemen.
Většina světa si představuje Obamu jiného, než jaký ve skutečnosti je. Americká zahraniční politika má silnou kontinuitu. Pokud se něco změní, půjde o kosmetické úpravy a ne o zásadní proměnu, kterou chce vidět většina idealistů, kteří z Obamy křepčí blahem. Asi tak, jako enfant terrible české politiky, Jiří Paroubek, který si od Obamy slibuje ústup Ameriky z pozice světového dohlížitele. Ano, s ministryní zahraniční Hillary Clinton za zády, která slibuje vymazání Íránu z mapy, jistě.
Jde tu o něco jiného. Obama sám revoluci nezpůsobí. Může se ovšem stát, že obamánie, hraničící pomalu s hysterobamánií, která je spíše než dílem jeho politického programu výsledkem propagandy, sama spustí lavinu nových proletářů, jejichž vize a revoluční myšlení ovšem budou založené na mytologii..
ON je všude. Na odznáčcích, na umělých nehtech krasavic, dokonce i v českých zprávách se objeví v šesti reportážích. Jeden z největších zpravodajských on-line serverů v Česku, Aktuálně, hovoří o nástupu Obamy do úřadu stylem „Úžasňákovi se stěhují do Bílého domu.“ Obamova všudypřítomnost začíná být trapně vtírává a připomíná všudypřítomnost plakátů a bust s miláčkem Italů Benitem Musollinim ve dvacátých a třicátých letech minulého století.
Do nekonečna se připomíná, že se prezidentem USA stal poprvé člověk jiné, než bílé barvy pleti. Vyviňuje to snad Obamu z eventuálních budoucích chyb a přehmatů? Na tom, že je černoch poprvé americkým prezidentem není samo o sobě vůbec nic úžasného. Rasová diskriminace a předsudky nebudou překonány ve chvíli, kdy se bude absurdně zdůrazňovat etnický původ kandidáta nebílé pleti, ale ve chvíli, kdy barva pleti nebude hrát v hodnocení absolutně žádnou roli u nikoho. Hysterobamánie zatím připomíná rasové předsudky naruby. Zatímco i česká média nepochopitelně pitvají Obamův původ ze všech možných úhlů, nikoho nenapadne psát kupříkladu o jeho názorech, o tom, jak jsou mnohdy velmi blízké našim reformním komunistům z roku 68.
Je to zajímavé, George Bush byl ve světě nenáviděn za to, že si hrál na spasitele planety. Od Obamy svět očekává zásadní změnu a přitom se k němu staví, jako by tím spasitelem byl právě on. Všichni nadšenci by měli asi co nejrychleji pochopit, že Obama je 44. americkým prezidentem. Nic víc. Nic míň.
Článek převzat z blogu Ondřeje Šlechty na Idnes.cz.
(7 votes, average: 4.14 out of 5)
Loading ...
Loading ...
3 responses so far ↓
1 Fon // Jan 22, 2009 at 0:56
Chcem poznať čísla.
Štatistiky, že celý svet je oblbovaný sú odkiaľ, koľkých zaujíma politika, americká politika, prezidentské voľby, program víťaza, prečítali si ho, stotožnili s čím áno a s čím nie, venovali sa analýze, poznajú jeho ministrov a ich minulosť. Obamániu zviditeľňujú jedine médiá, ktorých vlastníci pripravujú otrocké duše v globálnom meradle na prijatie svetovej vlády, podsúvajú im fešácke bábky podgójov, aby ich ľahšie pritiahli.
Keď boli Američania zmagorení oficiálnou lživou správou o pôvodcoch teroristických útokov na WTC, nebola to totožná rozum obchádzajúca mánia „vlasteneckej“ zloby, tiež fanatické nadšenie pri spúšťaní agresorských vojen?
Obamánia, Reaganománia, Havlománia, Klausománia, vidíte rozdiel?
Stále sa objavuje identická viera v človeka, relikt Luciferovej pýchy, že Boh je nežiadúci a zbytočný.
2 Pozorovatel // Jan 22, 2009 at 3:02
Skoro jako u nás v 89´, kdy převládaly havlovky, klausovky a bylo i něco dienstbierovek a čekaly se změny asi trochu jiné než přišly, nejspíš tržní socialismus s lidskou tváří, plnými obchody a zaměstnaností…a náš humanitární bombarďák nás o tom mnohomluvně ujišťoval, však také Kocáb v TV interview trefně poznamenal, že Obama je takový malý Havel .
Fenomén Obama je nejspíš opravdu mediálně-mocenská manipulace a svědčí jedině o tom, že když se dá bílá s černou dohromady, výsledkem je pouze černá a bílé dědictví mizí v nenávratnu – copak je tohle nějaká černošská máma ?
3 Blasius // Jan 28, 2009 at 9:15
Zvolení Obamy bude mimo humanismus, imigraci, lidská práva a sociální stát dalším hřebíkem do rakve Evropy. Brzy budou otevřeny dokořán brány negerským a musulmanským przničům, parazitům, roztrušovačům nemocí, lenivých a nekvalitních genů.
Leave a Comment