Napsal: Josef Dolejší
„Rovněž nás nemohou nechávat v klidu plány na rozmístění prvků systému protiraketové obrany v Evropě. Kdo má zájem na dalším kole nevyhnutelných, v tomto případě, závodů ve zbrojení? Pochybuji, že by Evropané.”
Vladimír Putin na XLIII. mnichovské konferenci o bezpečnostní politice dne 10. 2. 2007
Dne 28.6. t.r. oznámilo velení ruského válečného námořnictva, že úspěšně vyzkoušelo raketu „Bulava-M” s doletem více než 8.000 km. Dne 5.8. oznámilo totéž velení, že Rusko zahajuje sériovou výrobu těchto strategických střel pro své nejmodernější vojenské jaderné ponorky třídy Borej. Podle sdělení velitele válečného loďstva admirála Vladimíra Masorina představuje tato raketová zbraň systém, který je schopen proniknout každou dosud známou soustavou protiraketové obrany. Jednotlivá střela může nést až deset hlavic s jadernou náloží a každá může být samostatně naváděna na různé cíle.
Dne 6. 8. sdělil velitel ruských vojenských protivzdušných sil generál letectva Alexandr Selin, že Rusko aktivizovalo svou první soustavu protiraketového systému S-400 Triumf rozmístěného kolem Moskvy. Tento systém je schopen účinně likvidovat všechna létající tělesa, počínaje výškou 10 metrů nad zemí - od bezpilotních letadel, bombardérů až po balistické rakety. V sobotu 11.8. potvrdil prezident V.Putin v Petrohradě, že Rusko hodlá do roku 2015 vybudovat rozsáhlý protiraketový obranný systém se střelami S-400 rozmístěnými kolem velkých měst a důležitých lokalit, zachovávající na poměrně dlouhou dobu schopnost odvetného úderu na strategické pozice protivníka. Prezident Putin si ve stejný den v doprovodu velitele vzdušných sil generála Popovkina prohlédl radarovou stanici Voroněž, která je dislokována asi 50 km od Petrohradu a monitoruje rozsáhlou oblast od severního pólu po pobřeží Afriky.
Není pochyb o tom, že jde o pochopitelnou a očekávanou reakci země, sevřené členskými státy NATO a americkými základnami v Bulharsku, Rumunsku, Kyrgyzstánu a potenciálně ohrožené dalšími možnými základnami v České republice a v Polsku.
Ukázalo se, jak lživým byl zásadní projev generálního tajemníka NATO F.Wernera, když dne 17. 5. 1990 v Bruselu prohlásil: „Již samotný fakt, že jsme připraveni nerozmisťovat vojska NATO za hranicemi území NSR, dává Sovětskému svazu pevné záruky bezpečnosti!”
Zdá se, že Rusko již na podobné „záruky” nespoléhá. Boj o výhodné geostrategické pozice, přístup k energetickým a surovinovým zdrojům a především obrovské zisky zbrojařských firem rozpoutaly další kolo nebývalého zbrojení, v němž vedou svou agresivní politiku USA, jejichž vláda je na zbrojařských lobby přímo závislá.
Neznáme pochopitelně všechny závažné detaily stávajícího propojení ekonomik a finančních toků mezi Ruskem a USA. Zdá se však, že i mezi velmocemi nastává „elementární boj o přežití”, v němž se Matička Rus poměrně rychle zvedá z pozice na kolenou. Za předpokladu ovšem, že mezi Vladimírem Moskevským a Georgem Washingtonským neexistuje gentlemanská dohoda o vzájemné podpoře při roztáčení kol zbrojení, jako oboustranně nejvýhodnějšího druhu podnikání. Vždyť jeden z amerických poradců prezidenta Jelcina Mr. J. Hay koupil přes nastrčenou firmu za babku celý ruský vědecko výzkumný ústav „Grafit” a stal se tak neomezeným vládcem vojensko-průmyslového komplexu na výrobu techniky pro kosmonautiku, zařízení pro jadernou energii a letectví. Nic není nemožné! Kdo ví, jaké hry se v ruském zákulisí hrají?
Faktem zůstává, že USA nikdy nebojovaly proti agresorovi na vnitřních obranných liniích, s výjimkou koloniálních válek v 18. a 19. století, což bylo vlastně řešení rozporů mezi rodiči a dětmi. Na základě zahraniční politiky „Velkého klacku” a dnes zřetelně uplatňované Wolfowitzovy doktríny „oprávněného (?) preventivního úderu kdekoliv na světě ve prospěch USA”, agrese v Iráku, Afganistanu, 737 americkým vojenským základnám ve 130 zemích světa, chystané agresi proti Íránu a Venezuele, jakož i obklíčení Ruska, lze soudit, že napětí ve světě se vyostřuje. USA budují soustavně pouze vnější obranné linie, které však slouží výhradně k agresi. Umístění radaru v Brdech, případně raket v Polsku, je součástí tohoto vnějšího systému. Vzhledem k tomu, že systém americké protiraketové obrany je zastaralý a jak se ukázalo i neúčinný, naskýtá se též ještě další výklad těchto snah: Je totiž důležité dostat postupně do středoevropského a východního prostoru americké vojáky - nikoliv dočasně, nýbrž „nafurt”! Mají zde být nositeli „amerického způsobu života” a „společně sdílených hodnot”, které ale sdílejí především bankéři a velkopodnikatelé. Nejde o záměr čistě vojensko strategický, ale též, řekněme, demografický, tj. genetické vylepšení nekvalitní východoevropské populace, jako tomu bylo svého času v jižním Vietnamu, kde dosud stovky potomků hledají v USA své heroické zploditele.
Fakta hovoří naprosto jasně o tom, kdo je světovým četníkem a agresorem. Obvinění z terorismu je krycím zdůvodněním útoku proti komukoliv, zejména však na zbývající surovinové a energetické zdroje světa, nic víc!
Pochopitelně, že obdivovatelům Strýčka Sama je zbytečné čímkoliv argumentovat. Jejich láska je slepá, stejně jako kdysi u milců bratrského Sovětského svazu. Kuriózní na tom je fakt, že v řadě případů jde o stejná pragmatická individua, někdy si trapně pletoucí „Da!” a „Yes!”.
Rusko nebude nikdy integrováno evropskými státy. Je velmocí, největším státem na světě a jedním z nejbohatších vlastníků surovinových zdrojů (tím také možným cílem agrese). Nikdo v Evropě pro ně není z tohoto hlediska rovnocenným partnerem a Evropa je si toho vědoma. Stejně tak USA, které se zřejmě rozhodly Rusko vojensky vydírat, což je ta nejméně šťastná volba - navzdory americkým 600 miliardám dolarů zbrojních výdajů ročně. (Pro srovnání Rusko a Čína vydávají na stejný účel „zatím pouze” 30 až 35 miliard dolarů ročně.)
Od poloviny 13. století se Rusko bránilo často s vypětím všech sil za obrovských lidských a hmotných ztrát na vlastním území - na vnitřních obranných liniích:
1237-1242 - proti vpádu Mongolů
1240 - proti invazi Švédů
1242 - řádu německých rytířů
1382 - proti vpádu Tatarů
1610 - proti vpádu Poláků
1700-1709 - proti vpádu Švédů
1812 - proti vpádu Napoleonových armád
1853-1856 - proti intervenci Francie a Anglie na Krymu
1904-1905 - proti Japonsku
1914-1917 - proti Německu a Rakousko-Uhersku
1918-1920 - proti intervenci Anglie, Francie a Japonska proti bolševické vládě
1941-1945 - proti nacistickému Německu.
Samozřejmě, že jako imperiální mocnost podniklo samo Rusko celou řadu zahraničních intervencí, ale ve srovnání s dramatickou obranou vlastního území šlo vlastně jen o epizody.
V 1.světové válce ztratilo Rusko 1.811.000 padlých jen na frontě. Ve II. světové válce činily celkové ruské ztráty 28.000.000 lidí, tj. jednu sedminu předválečného stavu obyvatelstva. To vedlo k posílení obrany na vnějších liniích: „Již nikdy ničivou válku na vlastním území!” Tato koncepce vedla k vytvoření Varšavské smlouvy a v roce 1968 k jejímu završení rozmístěním sovětských vojsk a raketových zbraní v Československu, což bylo pokládáno za velké vítězství vojenské lobby v Moskvě. Po gorbačovovsko-jelcinovském globálním převratu, po zániku bipolárního světa a kapitálové kolonizaci zmrzačeného Ruska nadnárodní plutokracií se zdálo, že se ruský medvěd již nikdy nevzpamatuje a nenabude samostatnosti. Kdo s tím reálně kalkuloval, zklamal se trpce.
Je zřejmé, že vnitřní potenciál Ruska je nezničitelný. Proto bude Rusko i v budoucnosti vystupovat jako velmoc a těžko je mu to možné vytýkat. Jde vždy jen o to jak s takovou velmocí takticky jednat k obapolnému užitku. Netvrdím, že je to snadné. Lze se však obávat, že na naší zvenčí delegované, nelegitimní politické scéně, není nikdo, kdo by toho byl schopen. Podobná situace je v případě Číny, Indie, Vietnamu a některých latinsko-amerických států. Pro politické ignoranty v naší vládě je snazší tvářit se, že tyto státy vlastně neexistují, nebo produkují jen to nejhorší. Jde samozřejmě o neobyčejně velký deficit pro budoucnost, zejména pokud jde o vztahy k blízkému Rusku. Daň, kterou za to budeme nuceni všichni zaplatit, bude veliká. Naštěstí platí ve světě i jiné zákony, než-li ty, které předloží a schválí vládnoucí pidimuži v Česku. Vůbec nejde o to zase někomu z budoucích lídrů světa nadbíhat a podlézat, i když i to jistě zase znovu zažijeme! Je nutné si uvědomit, že unipolární svět pod taktovkou USA či hlavní M šestnáctky v rukou Super American boys vstupuje do svého posledního dějství. Budoucí svět, pokud bude jaký, bude multipolární, a na to je nutné se připravit, ať se to komu líbí či nikoliv. Přibouchnuté dveře malými pidimuži před zrakem obrů se pak mohou otevírat jedině kopnutím zvenčí.
Balistická raketa Topol-M vypálená z ruské jaderné ponorky „Jurij Dolgorukij”, která z palebného postavení v Tichém oceáně přesně zasáhla cíl na střelnici v Čiže na severu Ruska, sestřelení vesmírné naváděcí družice čínským raketovým systémem a úspěchy indického jaderného programu dávají jasný signál o pravém stavu věcí ve světě - totiž, že agresi je nutné čelit. Vůbec nejde na prvním místě o virtuální problém boje USA proti jimi vytvořené Al Kaidě a tak zvanému terorismu, ale o dovršení nadvlády nad světem - jedinovlády.
Moderní a nejmodernější raketové systémy, o nichž toho ani příliš mnoho nevíme, dovolují Rusku aktivní obranu z vlastního území - na vnitřních obranných liniích, které se právě budují na strategicky citlivých místech země - ale současně umožňují též odvetný úder z jaderných ponorek kdekoliv pod hladinou světových moří.
Pokud imperiální říše minulých dob - starověký Egypt, antické Řecko, Řím, Čína a Indie - byly schopny šířit ve svém okolí vedle politické vůle též vysokou kulturu, vzdělanost a vyspělý obchod, pak byl jejich vliv přínosem. Jestliže však jde při uplatňování politické vůle jen o bohapusté rabování, vraždění, podmaňování, zhovaďování, ničení kulturních hodnot a jejich nahrazování barbarským „životním stylem”, pak lze ovšem těžko někoho rozumného přesvědčit „k přijetí a sdílení společných hodnot”.
17 responses so far ↓
1 madison // Sep 29, 2007 at 20:55
Prominte, muzu se zeptat co jste chtel clankem rict? Ze se rusko ozbrojuje, ze usa jsou spatne a ze se mame pripravit na “multipolarni” svet?
2 Fon // Sep 29, 2007 at 21:35
Najväčší úskok diabla je v tom, aby presvedčil, že neexistuje. Tí čo stoja za USA vládou a samozrejme vládcovia Izraela sú predzvesťou príchodu antichrista, konajú zlo z vlastnej vôle, nepoznajú milosrdenstvo.
3 Plenkovič // Sep 30, 2007 at 2:24
Čtivý článek, prezentující chmurnou představu z dílny Hieronyma Bosche nebo čtyř příšerných jezdců z Apokalypsy. Nezbývá než doufat, že autorovy vize zůstanou v oblasti sci-fi a že se nakonec ty židobolševické a sionistickozednářské lobby nakonec mezi sebou nějak dohodnou.
4 Janek // Sep 30, 2007 at 3:47
Plenkovič : Ha, jsem šéfem obou těchto lobby a odmítám se sám se sebou domluvit. Navíc vedu ultrapravicovovlasteneckoarijcozednářskou a ta je sama proti sobě.
5 Jan Maloušek // Sep 30, 2007 at 4:10
Janku: Tak to jsme všichni v loji. A to nemluvím o tom, že takových jako jste Vy může být více… Grrr :-))
6 richard // Sep 30, 2007 at 5:38
Milý autore, tvůj obdiv a láska k Rusku nezná mezí, leč jen připomínky:
1) Proti Tatarům 1237 až 1242 (na rok 1223 zapomenuto?) se nebránilo žádné Rusko, ale Kyjevská Rus, Volžské Bulharsko a další státy tehdejší východní Evropy, které měly s mnohem později vzniklým Ruskem asi tolik co společného jako Velkomoravská Říše s Huny.
2) Proti Švédům a německým křižákům nebojovalo Rusko, ale republika Veliký Novgorod, která také nemá nic společného s Ruskem, mimo toho, že v 15.století byla sama napadena, dobyta a zvěrsky vyvražděna právě Ruskem.
3) Rusko během té své údajné “obrany” dobylo Povolží, Ural, Sibiř, Dálný Východ, Centrální Asií, Kavkaz, Ukrajinu, Pobaltí, Finsko a Polsko, zotročilo více jak 100 národů, uloupilo jim jejich zemi, zbavovalo je jejich kultury, často starobylejší, než ruská (již zmíněný Velký Novgorod, Pskov, Vladimir, Arménie, Gruzie, ale také třeba Polsko a Litva, Finy, severoasijské buddhisty a středoasijské mohamedány nevyjímaje).
4) Rusko - druhé největší koloniální Impérium všech dob po britském - po transformaci na bolševický SSSR + ztrátě Polska a Pobaltí, pokračovalo v carské imperialistické expansi a postupně násilím vnutilo komunismus do Mongolska, Tannu- Tuvy, Číny, Tibetu, Severní Koreje, Severního Vietnamu, Jižního Vietnamu, Laosu, Kambodže, Barmy, Afghánistánu, Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Československa, Východního Německa, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Jugoslávie, Albánie, Ethiopie, Angoly, Mosambiku, Ghany, Zimbabwe, Kuby, Nicaragui, Chile (nakrátko, zasáhl Pinochet) a Grenady. Prosovětské nekomunistické režimy vnutilo do Sýrie, Lybie, Egypta, Alžírska, Jižního Jemenu, Iráku, Iránu a Súdánu. Podílelo se na zničení Libanonu a genocidě v Biafře. Nezdařené pokusy o vnucení komunismu provedlo v Jižní Koreji, Indonésií, Indií, Malajsií, na Filipínách, v Mexiku, Kolumbií, Peru, Hondurasu, Guatemale, Salvadoru, Bolívií (za Che Guevary), Kongu-Léopoldville/Zairu, Keni, Horní Voltě, Finsku, Řecku, Rakousku, Francií a Itálií. A i dnes vášnivě podporuje komunisty Cháveze a Moralese.
Díky nenasytnému ruskému imperialismu a kolonialismu přišly o život desítky miliónu lidí, vývoj byl v mnoha zemích vržen o staletí, tisíciletí zpět - takže Rusko? Díky svým děsivým dějinám zbytečný stát. Měli by zmizet z povchu naší planety, bylo by tu bezpečněji.
7 skud // Sep 30, 2007 at 7:27
madison, ja zase nerozumím vaší reakci.
Z předchozích vašich příspěvků soudím, že jste bushovský neokonzervativec, či něco podobného.
8 skud // Sep 30, 2007 at 7:33
richard, tak tedy nevím kde autor projevil láskyplný vztah k Rusku.
Nejsem rusofil ani amerikanofil,ale zdá se, že je zde mnoho takových, kteří obdivují tyto dvě velmoci.
9 madison // Sep 30, 2007 at 8:27
Skud: Nebylo v tom nic jineho, nez ze jsem nepochopil co chtel basnik rici. Richarduv prispevek mi vsak mnohe osvetlil. Bushuv neokonzervativec? Opravdu ne.
10 Plenkovič // Sep 30, 2007 at 9:53
Richard: Oceňuji Váš zevrubný seznam států napadených morem komunismu. Uvítal bych podrobnější vysvětlení, proč se stalo marxistické učení přitažlivé pro nejzaostalejší země světa. V komunistické hantýrce se tomu říkalo národně osvobozenecký boj. Nelze všechno svádět jen na Kominternu nebo na bodáky Sovětského Svazu. Vrtá mi hlavou, zda jsou všude lidé tak zaostalí, aby dobrovolně strkali hlavu do chomoutu a nehnali komunistické agitátory svinským krokem, dokud byl čas!
11 Fon // Sep 30, 2007 at 10:00
Poslušní šábes gojímovia ako Richard opäť hromžia, nadbytočné Rusko by malo zmiznúť z povrchu Zeme. Koľko štekania vysoptili na prezidenta Iránu, ktorý si zažiadal, aby sa sionistický režim stratil zo stránok času. Netreba dodávať, že výroky prekrútili len aby vzbudili súcit.
S falošným kvílením proti komunizmu to už nepôjde, žeby predsa? Či ešte môže byť niekto taký tupohlavý, aby nedokázal rozlišovať Rusko a ZSSR, medzi ruskou kultúrou a talmudom? Áno, je veľmi žiadúce obviňovať protivníkov z komunizmu a nepriamo ich viniť aj zo zločinov vašich ideologických otcov ale tým sa minulosť nezmení.
Za čias židoboľševizmu nebola zrútená jediná synagóga a židia boli likvidovaní jedine ak počas vnútrostraníckych bojov. Taký bol ten ruský komunizmus, že za kontrarevolučné činy antisemitizmu hrozila smrť. Komunizmus ste opustili ale myšlienková podstata pod novým názvom ostala.
12 Fon // Sep 30, 2007 at 10:22
Ak sa vyčíta, že Rusko dobylo nové územia, tak to naznačuje, že sa odmietajú anexie kohokoľvek alebo je to len závisť, že ešte Sibír nepatrí strýkovi Samovi?
Ak Kyjevská Rus a Rusko je niečo protikladné, tak čo majú s tými udalosťami spoločné sionisti, jedine ak by chceli rozoštvávať a podporovaním zradcovských uniatov získať spojencov.
svätého Vladimíra a svätého Alexandra Nevského by ste priradili komu, k Rusi, Novgorodu, k Rusku alebo žeby Juščenkovi? Tí ktorých pohltil americký spôsob myslenia nemajú právo na svojich predkov, ktorých potupili a uniatskí klamári nech si začnú stavať šibenice.
13 AAM // Sep 30, 2007 at 13:01
souhlasím s richardem. Amerika jakožto světový hegemon je pro nás rozhodně přijatelnější než Rusko nebo Čína. A to, jestli se Rusko zvedá ze země, je přinejmenším diskutabilní. K čemu jim jsou všechny ty úžasné zbraně, když roční úmrtnost Rusů je drasticky vyšší než porodnost? Je skutečně v zájmu Ameriky agrese vůči Rusku? Spíš bych řekl, že arabský sektor představuje větší hrozbu pro Evropu a USA, před kterou je se třeba zabezpečit. Rusko a jeho car Putin akorát trpí komplexem méněcennosti, že si ho nikdo moc nevšímá a tak chrastí raketama. A politická ruská klika, jejíž vůdce Putin považuje (dle jeho vlastního výroku) za největší tragédii moderních Ruských dějin ztrátu satelitních států (=kolonií) ve střední a východní Evropě, mi zrovna není moc po chuti. Nechápu, proč by mělo být rysem každého správného vlastence pohrdání USA a vším, co vytvářejí, tzv. módní antiamerikanismus. V několika ohledech tak dotyční lidé, dle mého názoru, plivou do ruky, která je chrání.
14 Pozorovatel // Sep 30, 2007 at 15:20
Nemyslím, že by Rusko chrastilo zbraněmi, kdyby si ho nikdo nevšímal - a na ovládnutí střední Evropy nemyslí už dávno, spíš lituje své zhoršené bezpečnostní situace vzniklé ztrátou satelitů a proniknutím NATO do Pobaltí se snahou pokračovat i na Ukrajinu se značnou ruskou menšinou. Navíc při defenzívní doktríně USA “nejlepší obranou je útok” není divu, že Rusové zbrojí. Nejsem si jist, zda USA spolu s Izraelem kopou za euroamerickou civilizaci nebo ji spíš podkopávají (např. americká podpora vstupu Turecka do EU).
15 Jiří Hojer // Sep 30, 2007 at 16:32
AAM: Žádný světový hegemon nemůže být pro Čechy přijatelný. Možná s výjimkou Čechů. Vaše přesvědčení, že hodní strýčkové v USA své hegemonství budou udržovat jen proto, aby nás svou rukou ochránili je naivitou podobné eurofanatikům s vírou v strýčky v Bruselu, “pragovákům” a dalším bolševikům s jejich vírou v strýčky sovětské, atd.
16 AAM // Oct 1, 2007 at 5:31
J. Hojer: ok, jestli mi chcete nadávat, beru to na vědomí, věřte, že znám větší nadávky a urážky než vy. Tady nejde o nějaké naivní přesvědčení, že Američani jsou nějací hodní kluci. Jde spíše o to, že Amerika v současnosti představuje mnohem kocentrovanější sílu než Evropa a je schopná vystupovat jako skutečná světová velmoc, narozdíl od Evropy, kde tomu brání národnostní roztříštěnost. Když to hodně zobecním, dalo by se říct, že Francouzi na jedné straně zastávají názor, že si EU založili s Němci proti Británii, Němci zase s Francouzema proti Británii a Britům je to venkoncem jedno protože na tom všem víceméně tratí. Ovšem všechny tři státy zastávají názor, že EU má být rozdělena na elitní klub 15ti původních zemí a příštipkáře, kteří nedávno přistoupili.
Je jasné, že kdyby takové žabomyší války byly ve Spojených státech, na žádné větší vojenské či politické akce v zahraničí by nebylo ani pomyšlení. A má-li se Evropa skutečně stát mocností formátu USA, Ruska nebo Číny, bude muset k nějakému sjednocení na vyšší než národní úrovni sejít. To je však v nedohlednu.
Není proto divu, že zatímco se státy v EU hádají o svoje “národní zájmy”, tedy v podstatě kolik peněz z ní utrhnout pro sebe, o mnoho konsolidovanější USA podnikají vojenské a politické akce ve světě.
Vaše tvrzení, že žádný hegemon není pro Česko přijatelný je projevem naivity. Česko není v pozici, kdy by si mohlo nějak vybírat, nebo kdy bychom mohli nějak obstát “sami proti všem”. A jestliže Evropa není schopná se zformovat v nějaký pevnější celek, a s Ruskem máme takovou zkušenost jakou máme, jsou USA jakožto silný vojenský a ekonomický partner Evropy v této chvíli jedinou volbou.
Ale pokud si myslíte, že Amíci jsou “zlejší, nebo stejně zlí” jako Rusáci, nebudu vám tento názor nijak upírat, koneckonců, myslet si můžete co chcete.
17 Mikke // Jan 15, 2008 at 10:04
Richardovi: Takové bláboly co uvádíte jsou k popukání. Asi jste přesvědčen že americké vnucování tzv. demokracie ostatnímu světu, které mimo jiné stálo jen po II. svět. válce 20 milionů lidských životů je aktem morálním?
Leave a Comment