Napsal: Michal Trausch
Nedávno byl kousek od Příbrami otevřen nový památník. Je to muzeum komunismu – Památník Vojna. Tak jako se dlouho mluví o nacistických koncentrácích, se v poslední době začíná mluvit o tom, že i za komunismu měl režim podobné tábory.
Jak to v táboře Vojna vše začalo? Tento tábor vybudovali němečtí váleční zajatci, kteří pracovali také při založení nedalekých uranových dolů, v letech 1947 až 1949. Po té, kdy byli zajatci podle mezinárodních smluv vráceni do Německa, neměl uran kdo těžit, proto zde komunisté internovali nepřátele svého režimu. Podobné lágry vznikaly také v okolí Jáchymova a Horního Slavkova.
Tábor nucených prací Vojna byl tedy dokončen v roce 1949. Patřil k největší v tehdejším Československu, roku 1950 zde bylo 530 osob zavřených bez rozsudku. O rok později se tábor změnil na zařízení způsobu klasického kriminálu a zpočátku se zde nacházelo 760 vězňů. V době svého největšího „rozkvětu“ měl tábor vězňů až 1.700. Podle archivu vězeňské služby šlo o
„nejnebezpečnější, zvláště státu nebezpečné zločince.“ Aby se neřeklo, bylo
tam umístěno i pár klasických kriminálních vězňů.
Tento koncentrák fungoval až do roku 1961 a jeho zrušení mělo dva důvody: jednak poměrně rozsáhlou amnestii a pak to, že uran již byl z velké části vytěžen. Zbylí vězňové šli do jiných táborů a objekt sloužil jako vojenský sklad. A dnes je zde muzeum.
V nejobsáhlejší části expozice najdeme mnoho dokumentů či fotografie předmětů, na jejichž podrobnou prohlídku by návštěvník potřeboval daleko více času. K vidění je tam skoro vše, co utvářelo život vězňů. A jako na žádném hradě nemůže chybět hladomorna, tak ani v Táboře Vojna nechybí korekce, kterou dal vykopat velitel lágru Jaroslav Duba. Jaroslav Duba se narodil roku 1922 a dosud žije. Jako ostatní bachaři, ani on nebyl po roce 1989 pohnán před spravedlnost.
Vzdejme hold politickým vězňům režimu minulého, ale nezapomínejme ani na politické vězně režimu současného. Posuďte sami, co se od dob bolševické vlády změnilo. Vzpomíná se obětí komunismu a přitom věznění lidí za vyjádření názoru trvá: David Irving nebo třeba Ernst Zündel a mnoho dalších.
Jednou i oběti dnešních politických procesů budou obecně uctíváni stejně jako političtí vězni komunismu. Nechť je i Tábor Vojna pro nás poučením o tom, že doba politických vězňů neskončila.
22 responses so far ↓
1 Fon // Feb 22, 2007 at 2:11
Koľko z obetí komunizmu pred februárom skandovalo víťaznej sovietskej armáde osloboditeľke, zoštátňovaniu, mlčali alebo súhlasili s popravami a mučením. Takých mi naozaj ľúto nie je.
2 Bandera // Feb 22, 2007 at 2:24
Fon: Slávu Rudé armádě provolávala spousta lidí, kteří v nich viděli své osvoboditele a já to nepovažuji za nic špatného. Prostým ruským vojákům podle mého názoru úcta patří. Se zbytkem obvinění ale souhlasím.
3 František Nonnemann // Feb 22, 2007 at 2:35
Mně je líto i těch, kteří byli třeba hloupí a tleskali znárodňování, a po únoru dostali deset let za nic.
4 Fon // Feb 22, 2007 at 2:42
Bandera-ruským vojakom, ktorí sa nedopustili zločinov patrí úcta ale oni len zomierali a neovplyvňovali politiku. Vojenské víťazstvo znamenalo víťazstvo komunistického otroctva.
5 Bandera // Feb 22, 2007 at 2:48
Fon: ale většina lidí neobdivovala komunismus a jeho vítězství, ale právě ty vojáky, co bohužel nic neovlivnili. Alespoň tak to vím z vyprávění příbuzných. Tím samozřejmě nepopírám, že docházelo k různým eccesům, jakými byli nápisy volající po Československé sovětské socialistické republice.
6 František Nonnemann // Feb 22, 2007 at 3:40
Bandera: nesouhlasil bych. Poměrně značná část lidí byla zblblá a obdivovala jak Rudou armádu, tak SSSR a komunismus. Druhá také velká část se bála cokoliv říct, aby je zbolševizovaná ulice nelynčovala, a tak seděli doma a mlčeli. Statečných, kteří se proti tomuto trendu postavili, bylo málo. Jestli se nepletu, tak jedním z nich byl Peroutka, druhým byl zcela určitě Schonfeld - Tigrid.
7 Václav // Feb 22, 2007 at 3:55
Je to velký paradox, že Tigrid, bojovník proti komunismu a emigrant první vlny, později nejprve bezvýhradně podporoval chartisty, potom byl krátce na stará kolena ve vládě a nakonec si po 11. září apod. vzal život.
8 skud // Feb 22, 2007 at 6:28
Tak ten Duba ještě žije. A je asi vysmátý a směje se nám do očí. Asi měl za jakéhokoliv režiimu “pohodičku, tabáček a jazz”.
Největší paachanti a zločinci se skoro vždy dožívají vysokého věku a straší zde svojí přítomností.
9 Adam Kovář // Feb 22, 2007 at 6:50
Když jsme u toho, žije ještě Urválek? Vím, že ještě nějaký čas po revoluci v pohodě vegetil (tuším v Plzni) a jako bejvalej vysokej státní zaměstnanec měl pěknou penzi. Svině jedna.
10 Jan Maloušek // Feb 22, 2007 at 6:58
Fone: Z těchto Vašich slov přímo čiší pýcha a povýšenost. Jakkoli máte svým způsobem pravdu, skutečnost je složitější, jak psali kolegové výše. S tím Schönfeldem-Tigridem je to také příznačné - zjevně měl, na rozdíl od řady jiných, charakter… ani jsem netušil, že spáchal samovraždu (to je sebevražda bezručovsky)… můžete to upřesnit?
Ještě zpět k těm “hloupým” obětem - i dnes je spousta lidí hloupých, zaslepených, nevidoucích či raději nevidoucích. To neznamená, že jsou zralí na koncentrák a pomalou smrt v dolech, či snad ano??
11 Václav // Feb 22, 2007 at 15:34
skud: Jazz v určitých obdobích jistě neměl …
Adam Kovář: Milada Horáková měla sama v mnohém horší program, než stalinisti, ale jistě nebyla jedinou Urválkovou obětí. Mj. zajímalo by mne, jakou měl Urválek životní úroveň, zda obdobnou, jako jiní právníci, nebo zda si něco urval …
Jan Maloušek: U Tigrida se asi nikdy nedozvíme, zda měl kritický náhled na Havlovu skupinu od počátku, nebo zda na to přišel až ke konci života. Tigridův význam tkví ještě v něčem jiném, byl a je důkazem neexistujícího antisemitismu v ČSL (antisemitismus není totéž co antijudaismus a antisionismus). Možná by bylo dobré připomínat, že narozdíl od bratrů v Rakousku, Německu, na Slovensku a částečně i v Polsku, Šrámkova ČSL byla vždy proti antisemitismu.
12 Václav // Feb 22, 2007 at 15:40
Protože vytváření antisemitismu v ČSL třicátých let je v mých očích na úrovni popírání holocaustu.
13 František Nonnemann // Feb 22, 2007 at 15:46
Václav: Šrámek byl vždy proti antisemitismu, protože to byl hradní lokaj. Okolo Staška, hlavního představitele lidovců v Čechách, už byla situace dost jiná. To je historický fakt, žádné popírání holocaustu (tenhle Váš příměr tedy upřímně vůbec nechápu).
14 Fon // Feb 22, 2007 at 16:12
Jan Maloušek-človek je plný pýchy. Ľudský súcit voči osobe možno mať ale aj keď niekoho nespravodlivo odsúdili tak následný trest mal zmysel, trpel rovnako ako jeho vlastné obete, ktorých utrpenie nevnímal. Spomínal som len tých, na ktorých zreteľne poznať spoluúčasť na povojnových zločinoch, takí si zaslúžia minimálne väzenie aj dnes. Komunisti prenasledovali lebo chceli ubližovať, samozrejme telu, Boh im dovolil aby zachránil ich dušu. Kto si čo viac cení.
15 Fon // Feb 22, 2007 at 16:31
Václav-večne kolaborantská ČSL, predovšetkým vedenie boli čechoslovakistickí extrémisti, si viac cenili Židov.
16 Fon // Feb 22, 2007 at 16:41
Václav-Spochybňovať holokaust je už zbytočné, je to len mýtus, žiadne milióny obetí a vôbec nie plánované vraždy.
17 Pozorovatel // Feb 22, 2007 at 18:13
Urválek zemřel v r.1979, ale stále přežívá vrah gen.Píky Vaš. Tigrid-Schönfeld se dle Jana Beneše zašíval před vojnou coby číšník ve vládní restauraci, kde plival Msgr.Šrámkovi do polévky. Údajně si pak s kýmsi střihl, zda má vstoupit do lidové či komunistické strany. V knížce Indolence pak Beneš popisuje několik případů včetně svého, kdy Tigridova neomluvitelná neopatrnost (?) přivedla lidi do spárů StB (např. Benešovi poslal honorář řádně vyplněnou složenkou - pochopitelně včetně odesilatele).
18 Custos // Feb 23, 2007 at 3:16
Pozorovatel: Zajímavé.
Já jsem zase někde slyšel, že Schönfëld, když se v březnu 1939 vypařil do Anglie, učinil tak sám a nechal manželku v protektorátě Němcům napospas.
To samé údajně zopakoval i v roce 1948, když emigroval podruhé.
Nic jsem o tom ale nikde nenašel, tak si nejsem jist, zda je to vše pravda - nevíte o tom někdo něco?
19 Pozorovatel // Feb 23, 2007 at 5:54
Tak jsem trochu hledal, mj. jsem zjistil, že I.Olbracht byl halachický Žid a že na oblíbeném webu jsou si vědomi nálad v naší společnosti http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/2003/10/tigrid , že Tigrid náhle z pozice brooklynského číšníka “začal dovážet čaj a kávu” a Beneš je pro něj “fantasta” (i když nikoli na základě své kauzy, ale kvůli informaci o indiskrétní Hendrychově dceři - ta je ovšem v Indolenci uvedena jako “z druhé ruky”) http://www.jedinak.cz/stranky/txttigrid.html . Zde se Beneš letmo zmiňuje o Tigridovi, ale i o zajímavé Rezunově knize (i když v diskuzi s ním nikdo nesouhlasí, tak proč tedy ty stovky sovětských vojáků sepsaly ve svých memoárech takové podivnosti ?) http://www.militaria.cz/index.php?ac=clanek&idcl=200&idkat=7&uin=c2c9e0479bb6 . Na podobné téma byl článek i na propu http://www.prop.sk/nezname_dejiny.html . No a tady nasadí psí hlavu skoro každému, ale i když nemám rád překadlo “není šprochu”… http://www.cibulka.net/nnoviny/nn1993/nn2793/obsah/7.htm
20 Adam Kovář // Feb 23, 2007 at 6:44
To, že Olbracht, stejně jako jeho otec, také spisovatel, Antal Stašek, byli Židé, snad není novinka, ne?
21 Pozorovatel // Feb 23, 2007 at 13:29
A.Stašek (Antonín Zeman) na Žida nevypadá http://svet-literatury.wz.cz/autori/stasek.htm ,
jeho žena Schőnfeldová (příbuzná Tigrida) konvertovala před svatbou ke katolictví.
22 Václav // Mar 1, 2007 at 16:48
Tigrid byl charakteru možná průměrného, nedělejme si o lidstvu iluze, ale nadání jistě nadprůměrného. A možná si v duši nesl zátěž, pro kterou nemohl dále žít. Co se týče Ivana Olbrachta, o něm vím stále velice málo.
Leave a Comment