Napsal: Dan Richter
Téma tohoto článku jsem našel celkem snadno. Když jsem se procházel městem a místy viděl veliké bilboardy reklamující „nejmenovaný“ časopis s velmi vlastenecky pojatým titulkem „Jan Žižka – hrdina nebo vrah?“.
Moje horká vlastenecká povaha se toho hned chytila a začala přemýšlet, jak z toho udělat článek, neb si myslím, že současná „zprofanovaná“ média už to krapet fakt přehání.
A tak jsem si zahrál tak trošku na Aloise Jiráska a řekl si, že nejen o Žižkovi, ale i celkově o husitství napíši článek, proto vlastně ten trošku „divný“ název článku :o).
Samosebou můj článek nedosáhne tkaových rozměrů jako vele-dílo Jiráska, ani to nemá v úmyslu, ale i tak snad doufám, že přiměje lidi k zamyšlení.
No, bylo by samosebou hloupostí nezačít celý článek tím, který to vlastně vše odstartoval a začal – Mistrem Janem Husem.
Nejdřír pár životopisných a historických údajů, to jen tak aby si každý udělal malou představu o jeho životě. Jen dodám, že to hodně zjednoduším a zkrátím vzhledem k možnostem pro tento článek, děkuji za pochopení.
J.Hus se nejspíš narodil roku 1371 v Husinci u Prachatic. Příběhy z Husova dětství a mládí jsou bohužel pozdějšími výtvory a mají charakter legend než nějakých faktů, a tak se tomuto obobí vyhneme a zmíníme se jen o jeho studiu na pražské univerzitě v 90.letech 14.století, které zakončil mistra svobodných umění (1396). O dva roky později pak začal sám přednášet (1398), nechal se vysvětit na kněze a dal se zapsat ke studiu na teologickou fakultu.
Ve svém postupu v „kariéře“ pokračoval strmě dál a už od roku 1402 začal kázat v kapli Betlémské a brzy zaujal široké vrstvy pražské společnosti od chudiny po královo okolí, neboť především kritizoval nešvary a zlořády v církvi (ale i některé víc zhýralé šlechty, jako i německé obyvatelstvo), což nebylo oficiálně povoleno.
V té době byl třicetiletý Hus už vyzrálým myslitelem i řečníkem. Jeho názory byly ovlivněny myšlenkami Milíče z Kroměříže, a především pak samotného Viklefa, jehož učení začalo do Čech pronikat koncem 14. století a které Hus přijal téměř bez výhrad.
Z hlediska filosofického byl Hus realista, tedy zastánce filosofické nauky, podle níž obecné pojmy existují mimo jednotlivá individua. Proti realismu stál nominalismus, vyznávaný na pražské universitě německými mistry, kteří byli zároveň odpůrci Viklefovými (a tím tedy i Husovými).
Bylo jen otázkou času, kdy církev proti Husovi zasáhne, i když zdánlivě byla situace pro něj příznivá. Vždyť zpočátku mu byl nakloněn sám pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka a Hus měl přízeň i samotného krále Václava IV., a především královny.
Roku 1408 se však arcibiskup postavil proti zastáncům viklefismu a přikázal jim odevzdat Viklefovy spisy. Čeští mistři i studenti odmítli poslechnout a Hazmburk se pak od reformního programu odvrátil. Dalším vyostřením Husovy situace byl i Dekret kutnohorský, o jehož vydání se Hus velmi zasloužil. Aby toho nebylo málo, stal se na vztek německých mistrů také rektorem university.
Přesto ale spor o Viklefa byl tím, co Husovy opravdu ztížilo jeho pozici, což vyústilo rokem 1410, kdy nechal arcibiskup spálit Viklefovy spisy a dal Husa do klatby. Hus však na ni nedbal, pokračoval v betlémských kázáních a navíc uspořádal na universitě disputaci na obranu Viklefova učení, v níž mu pomáhali Jakoubek ze Stříbra, Jan z Jičína a Prokop z Plzně.
Tlak církve ale sílil víc a víc, a tak papežská kurie prohlásila Husa za kacíře a rovněž ho uvrhla do klatby, která měla být vyhlášena v pražských kostelích. Ale to už vyvolalo bouři odporu. Roku 1412 vystoupil Hus v Betlémě i na universitě proti papežovým nařízením o prodávání odpustků. To však popudilo proti Husovi i krále Václava IV., který měl z prodeje odpustků značný zisk, a přimělo některé jeho dosavadní přívržence z university ke změně názoru (Stanislav ze Znojma, Štěpán z Pálče).
V Praze vypukly známé odpustkové bouře a papežova klatba byla rozšířena i na ty, jež se s Husem stýkali. Když pak na podzim 1412 napadli Husovi odpůrci Betlémskou kapli, Hus se rozhodl opustit Prahu a odešel nejprve do jižních Čech na Kozí Hrádek Jana z Ústí a roku 1414 na Krakovec, který byl majetkem Jana Jindřicha Lefla z Lažan.
Na venkově kázal, třídil a formuloval své myšlenky, psal svá nejvýznamnější díla (Knížky o svatokupectví, O šesti bludiech, O církvi, O poznání cesty pravé ke spasení neboli Dcerka, Postila, to jest výklad svatých čtení nedělních). Husovi se rovněž připisuje reforma českého pravopisu, přičemž spřežky (užívané dosud v polštině) nahradil diakritickými znaménky - v jeho době jen čárkami, tzv. nabodeníčky.
V Čechách byl Hus v podstatě v bezpečí, neboť Václav IV. ho nehodlal vydat žádnému soudu, aby České království nemohlo být nařčeno z kacířství, a jeho odpůrci opustili ze strachu před králem zemi. Nebezpečí přišlo zvenčí od koncilu, který se sešel v Kostnici, aby řešil tristní situaci v tehdejší církvi (trojpapežství), a od krále Zikmunda, kterému sice Husovo učení tolik nepřekáželo, ale který - jako německý král - měl mimořádný zájem na tom, aby koncil dospěl k úspěšnému konci, a byl v důsledku toho ochoten k jakýmkoliv ústupkům. Jana Husa pozval do Kostnice formálně on, ale nápad pocházel zřejmě od někoho z Husových nepřátel. Zikmund dal sice Husovi svůj průvodní glejt, ale ten byl v podstatě bezcenným kusem papíru, zaručoval mu jen bezpečnou cestu. Jakmile vkročil Hus na církevní půdu, podléhal církevnímu právu, podle kterého už byl předem odsouzen. Přesto se do Kostnice vypravil a byl zde zatčen a žalářován. Ještě ve vězení schválil svou autoritou přijímání svátosti oltářní pod obojí způsobou, jak to v Praze zaváděl Jakoubek ze Stříbra, a přispěl tak k tomu, že se kalich stal symbolem hnutí, které po něm dostalo jméno - husitství. Z žaláře adresoval i listy přátelům a všem věrným.
Hus věděl od počátku, že nemá příliš velkou možnost volby. Jako kněz-kacíř mohl být buď uvězněn na doživotí, odvolá-li, nebo upálen, pokud neodvolá. Zvolil druhou možnost, přestože mu církev připravila mírnou odvolací formuli, aby ho zlomila. Bylo to bezvýsledné. 6. července 1415 byl Jan Hus upálen před hradbami Kostnice na místě, kde byli zahrabáváni uhynulí koně. Popel i se zemí kati vyhrabali a vhodili do blízkého Rýna, jen aby nezbylo po kacíři nic, co by jeho přívrženci mohli uctívat. Bylo to zbytečné opatření, protože jeho smrt měla v Čechách ještě větší odezvu. A jakou??!! To už sami jistě víte jakou.
Další díl článku, stejně jako u Jiráska, bude věnován Janu Žižkovi z Trocnova. Ten se narodil olem roku 1360, nejspíše právě na menší šlechtické usedlosti Trocnov. I zde o dětství a mládí tohoto významného vojevůdce prameny mlčí, a tak se často pohybujeme na půdě dohadů, eventuálně vycházíme z legend.
Jistotou ale je, že Jan Žižka pocházel z jihočeského Trocnova. Své postoje si vytvářel v prostředí svobodné nebohaté zemanské rodiny, kterou musel obhajovat proti rozpínavosti Rožmberků. Vojenské zkušenosti nabýval v šarvátkách proti mocnému odpůrci. Jeho bezperspektivní odboj připomínající spíše dona Quijota s větrnými mlýny, ho nakonec po roce 1400 vedl k odchodu z Trocnova.
Před osudem psance ho uchránila milost krále Václava IV., když se dostal do jeho služeb a stal se jedním z nižších velitelů pražské posádky. Další zkušenosti nabýval ve vojenských službách v zahraničí. Působil v Polsku, v roce 1410 se předpokládá jeho účast v bitvě u Grunwaldu ve službách polského krále proti řádu německých rytířů.
Po návratu do Čech znovu vstoupil do královských služeb. Na Starém Městě si zakoupil dům, podruhé se oženil a měl dceru.
V roce 1416 byl již slepý na jedno oko. Jeho životní názory ovlivnilo kázání Jana Husa, jehož se stal horlivým posluchačem. Po roce 1419, když se husitská revoluce projevila v plné síle, stal se jedním z jejích nejrozhodnějších zastánců. Žižka sám však nebyl ideolog a v podstatě mu bylo cizí “hádání” kněží. Zemanský původ a střízlivý rozum ho předurčily k praktické obraně husitství. Svým smýšlením zastával pozice středu. Za vlastní přijal program čtyř pražských artikulů. V dalších letech prokázal, že jeho postoje byly nadřazeny různým politickým zájmům, a tak se v čele husitských vojsk obracel jak proti přímým nepřátelům, tak i proti těm, kteří (jako například adamité) krajními názory rozvraceli hnutí uvnitř.
Jan Žižka opustil v roce 1419 Prahu a uchýlil se s částí venkovských a pražských husitů do Plzně, z níž chtěli udělat hlavní středisko husitství. Žižka nechal již v této době provést nejen některé stavební úpravy města, ale jako zkušený válečník “cvičil v umění válečném své bratří”. Jenže i Plzeň, stejně jako Praha, byla pro husity zhoubným místem, a tak poté, co byla Plzeň obležena královskými vojsky a její situace se stala neudržitelnou, vydal se Žižka se svými přívrženci do nově budované husitské pevnosti Tábora.
Plzeňští husité byli zaskočeni 25. 3. 1420 u Sudoměře, kde svedli úspěšně svou první významnou bitvu, když využili dobře strategických výhod i Žižkových vojenských zkušeností. Tato vítězná bitva měla rozhodující význam pro to, aby se Jan Žižka po příchodu do Tábora stal, díky svým vojenským schopnostem, jedním ze čtyř hejtmanů.
Jako skutečně vyspělému stratégovi bylo Žižkovi jasné, že musí vytvořit nový typ vojska i nový typ svazku společně bojujících měst, tzv. obcí polem pracujících. Nutnost nepřetržité bojové pohotovosti si od samého začátku revoluce vyžadovala stálé vojenské jednotky. Jelikož však naprostá většina bojovníků nikdy nevlastnila ani koně, ani zbroj, bylo třeba vytvořit účinnou obranu zejména proti útokům těžké jízdy nepřítele. Tuto funkci převzala u husitů vozová hradba, která navíc umožňovala lehkému dělostřelectvu palbu z největší blízkosti. Po odražení útoků těžké jízdy následoval zpravidla rychlý přechod do protiútoku s podporou lehké jízdy, a především pěchoty. Využívány byly upravené zbraně přirozené prostým lidem, jako okované cepy, sudlice a další, ale podstatné bylo nasazení palných zbraní.
V březnu roku 1420 byla vyhlášena proti husitským Čechám první křížová výprava, již počátkem května vstoupil král Zikmund s křižáckými vojsky do země a postupoval směrem na Prahu. Tehdy se Žižka vydal spolu s táborskými městu na pomoc. Zikmundovi se mezitím podařilo zmocnit se měst Slaného a Loun a obsadit Pražský hrad a Vyšehrad. Od 30. června obléhalo Zikmundovo vojsko pražská města a 14. července zaútočilo na horu Vítkov, kde se opevnil Jan Žižka se svými bojovníky. Velká přesila protivníků byla však díky nekoordinovanému útoku husity s pomocí pražanů poražena. Bitva na Vítkově, který je od té doby nazýván Žižkovem, je považována za jedno z nejvýznamnějších vítězství. Nejen že tu bojovali táborité a pražané bok po boku, ale začala se vytvářet legenda o neporazitelnosti husitů.
Žižka se obával brzkého dalšího Zikmundova útoku. Křižáci, kteří se cítili porážkou pokořeni, se snažili mstít na okolním obyvatelstvu, podnikali nájezdy do okolních měst a tvrzí, plenili je a pálili a všechny zajaté bez milosti upalovali (což třeba se tolik nezmiňuje soudobými humanisty ve srovnání s tím, jak „krvelačně“ plenili husité).
Na podzim, 1. listopadu 1420, svedli pražané s křižáky další velkou bitvu pod Vyšehradem, ale Žižka v té době postupoval směrem k jihu, kde již byli táborité silně ohrožováni Oldřichem z Rožmberka, který měl z příkazu Zikmunda dobýt Tábor.
V následujícím období podnikl Žižka řadu úspěšných tažení a dosáhl významných vítězství, i když v únoru 1421 při dobývání hradu Rabí přišel o druhé oko. Již jako naprosto slepý porazil druhou křížovou výpravu, vedenou opět Zikmundem, 7. ledna 1422 u Německého Brodu. Větší část křižáků se tehdy utopila v řece Sázavě, když se snažila zachránit útěkem přes zamrzlou řeku a prolomil se pod ní led.
Po odražení křížových výprav se uvnitř husitského hnutí začaly více projevovat ideové rozpory, zejména mezi pražským a táborským křídlem (zase ti pražáci :o)) .. ). Tento rozkol se promítl i do situace v Táboře. Po úmrtí Mikuláše z Husi byl zvolen novým hejtmanem Jan Roháč. Tím se posílila pozice Jana Žižky, který v roce 1421 působil již jako hlavní hejtman Tábora. Snažil se upevnit kázeň, a proto byl neúprosný k jakýmkoliv krajním jevům, jaké představovalo hnutí pikartů a adamitů. Ti byli z Tábora vyhnáni a postupně krutě likvidováni u Příběnic a Klokot. V polovině října 1421 vyhladil Žižka poslední lesní pevnost adamitů.
Na jaře roku 1423 odešel Žižka z Tábora. Hlavním důvodem jeho odchodu byly pravděpodobně neshody mezi táborskými knězi a hejtmany. Žižka měl ve svých názorech nejblíže k východočeské skupině orebitů, a proto se rozhodl, že přenese těžiště své činnosti do východních Čech, kde založil “Menší Tábor”. Zde také vznikla v dubnu 1423 listina známá pod názvem Žižkův vojenský řád. Obsahuje vojenská ustanovení, výklad čtyř artikulů pražských a lze ji pokládat za ústavu nového bratrstva ve východních Čechách. Přesto však i nadále udržoval Žižka kontakty s Táborem.
Poslední velkou vítěznou bitvu svedl Jan Žižka 7. června 1424 u Malešova proti spojeným vojskům pražanů a šlechty. Tehdy se pro něj otevřela nová příležitost dobýt vojensky i Prahu, Žižka se však vyhnul tomuto řešení a dal přednost smíru, který s Prahou uzavřel v září 1424. Tím se mu podařilo znovu sjednotit husitské síly. Zároveň bylo dohodnuto společné tažení na Moravu, na kterém však Žižka u Přibyslavi 11. října 1424 zemřel.
V Žižkovi ztratilo celé husitské hnutí schopného organizátora a geniálního vojevůdce, jehož válečné umění proslavilo jeho jméno, ale zároveň se stalo obávané široko po Evropě. Žižkova nepřemožitelnost však nespočívala jen v jeho schopnostech, ale i v jedinečné bojové morálce jeho vojska. Jak velká byla Žižkova autorita v jeho polním vojsku, ukazují slova Starého letopisu českého: “A jeho lid přijal jméno sirotci, jako by jim zemřel otec”.
Tak a nyní se pustíme do závěrečného 3.dílu mojí „trilogie“, nazvanou Proti všem. V ní vyjádřím osobní postoje a názory nejen k oběma historickým postavám, ale i celkově k husitství.
Množí se hlasy, ať už ze strany církevních pánbíčkářů, tak i ze strany soudobých liberálů a humanistů, že J.Hus nebyl zas až tak šlechetný a hodný člověk, že to nebyl tolik správný muž. A tito lidé, kteří ve snaze pokřivit a pošpinit cokoliv, co by jen vzbuzovalo národní hrdost a apelovalo na vlastenecké cítění, zacházejí mnohem dál ve svých tvrzení, kdy pomalu z Jana Husa dělají prospěcháře, vychcánka a kdo ví co všechno. Plivu já na tyto „chytrolíny“!!
Kde oni by byli na místě Husa, kdyby v raném středověku, vystoupili kriticky proti církvi, která tehdy měla dost kruté prostředky, jak kritiku umlčet. Kde by oni byli, kdyby je mučili, věznili a pak hrozili smrtí, hmm??!! Hnusí se mi tato intelektuálská „odvaha“ spočívající jen v silných slovech, která przní každé vlastenecké cítění.
Já osobně považuji Jana Husa za hrdinu a velkého muže, za jehož činy a přínos pro Čechy si ho velmi vážím. Za svůj život toho dokázal pro českou zemi udělat mnohem více, než kde jaký současný rádo by politik, novinář či podnikatel.
A sami uznejte, kdo z nás by našel odvahu jít kriticky proti tehdejší církvi, ač by jistě moc dobře věděl už na začátku svých kritických slov na přelomu 14.-15.století, že to povede ke špatnému konci??!! Vždyť máme pomalu strach hlasitě mluvit proti tomuto systému, veřejně hlásat proti nešvarům této doby, a přitom nám nehrozí ani zdaleka to, co Janu Husovi. Přesto se pořád dovedou najít kritické hlasy na adresu tohoto myslitele.
Žižka byl údajně lapka či vrah, stejně jako byl hrdina. Je opravdu hrdinství a velikost tohoto člověka na stejně bídné úrovni jako jeho „kriminální“ činnost??!! Znovu plivu do tváře těch, kteří mají tu drzost něco takového říkat.
Ať si tito mudrcové sami zkusí prožít život na malém statku, který neustále přepadávají vojáci, ať si každý představí, jaké to asi je žít pod zvůlí bohatého a rozmarného šlechtice. Že sem tam někoho přepadl, možná i zabil? Tehdy byl středověk, vše se bralo jinak. Navíc při zásadách a morálním pohledu na svět Jana Žižky soudím, že šlo spíš o „oko za oko“ s následným získávaním zdrojů na „přežití“, eventuálně pokrytím ztrát způsobených právě rožmberskými.
Žižkova velikost pak je jasně ukázána v jeho zralém období, kdy po upálení Jana Husa se dostal do čela husitského hnutí a dokázal prakticky to, co nikdy nikdo – aby měli křižáci a prakticky celý křesťanský svět strach z něčeho, a co více, aby nikdy neprohrál svou bitvu, aby dokázal natolik nejednotné a nevojenské lidi ztmelit, udržet jejich morálku a prakticky se sedláky ovládnout tehdejší Čechy.
Pokud se pořád někdo najde, kdo by pochyboval o Žižkově velikosti, ať mi sám poví, který jiný pravý Čech toho dokázal udělat více pro českou zemi??!!
Je to dáno dobou. Tak jako dříve se hledal každý důvod, jak zvednout vlastenecké cítění v zemi, nyní je moderní, když se cokoliv vlastenecké sráží k zemi, haní a špiní. Historie už není podstatná v této multikulturní společnosti, obzvlášť když poukazuje na vyjímečné momenty dané země, respektive na mimořádné osobnosti.
Jako taková třešnička na tomto ironickém dortě pak působí to, když se soudobí „chytráčci“ snaží zveličovat takové rádo by „národní hrdiny“, kteří naopak ve skutečnosti pro zemi udělalo málo a to nemluvě o jejich zločinné či morální prohnilosti.
Jaká to ironie, že se v této době z opravdových národních hrdinů , historických milníků dělá něco pokleslého a sráží dolů, naopak ze zlořádů, vychcánků a morálních odpadlíků (včetně národních omylů a krachů země) se dělají pomalu svatí, geniální lidé.
Na otázku , zda Žižka je hrdina nebo vrah (lapka), odpovídám — co jste vy, autoři této otázky, zrádci národy .. anebo jen vygumované palice systému??!!
Abych článek nezakončil příliš pateticky, tak jen řeknu, že ať už husitství, Jan Hus a Jan Žižka přinesli s sebou plno negativních věcí, tak těch pozitivních bylo daleko více, a když se pak podíváme na následující staletí, tak to asi bylo i naposled, kdy Čech opravdu mohl být hrdý na to, že je Čech, a kdy české země měly v Evropě největší respekt. A to už je něco, co nelze nijak opomíjet , vyvracet .. hlavně pak na to nezapomínat !!!!!!
Loading ...
Loading ...
38 responses so far ↓
1 Jakov // Jul 28, 2008 at 15:27
Jste parádní demagog, to se musí nechat.
O tom, proč byl Hus upálen ani slovo. Stejně tak ani slovo o vypálených klášterech a pobitých nevinných lidech husity. Chcete plivat do tváře, Ale jistě, prosím. Předem si ale zjistěte, nečůráte-li proti větru.
Jen tak na okraj. Hus nehořel proto, že kritizoval rozvolněnou morálku některých představitelů Církve(to by hořel i svatý František), ale proto, že jeho bludné učení o milosti a především o poslušnosti autoritě podkopávalo celou středověkou společnost. Nebyl moudrým člověkem, ale obyčejným anarchistou. Dá se říci, že takovým středověkým antifákem. Proto ho SVĚTSKÁ moc upálila.
Víte, pane Richtere, vaše články jsou dojemné. Snažíte se hezky, ale člověka, který o historii vlastní země něco ví, toho nepřesvědčíte. Na to jsou vaše informace moc jednostranné a plytké. Ale studujte dál. Třeba se nakonec pravdy doberete. Pokud jsem byl někdy hrdý na to, že jsem Čech, tak rozhodně ne v okamžiku, kdy byl oslavován tupý a neústupný hlupák Hus a vrah a budižkničemu Žižka. Bez urážky. Za tato individua se stydím kudy chodím.
Zatím adios!
2 VS // Jul 28, 2008 at 15:31
Článek chválím a s Vaším závěrečným hodnocením se také plně ztotožňuji.
Vyzvednul bych zde i příklad Čs. legionářů, kteří brali husity jako svůj vzor. Ale ne vzor, jako armádu sedláků, která zabila každého, kdo měl jen trošku víc jak oni, ale vzor národní hrdosti. A v dobách těžkých bojů za naši samostatnost jim Jiráskovi příběhy (sic hodně vymyšlené a přikreslené) o husitech určitě hodně pomohly a dodaly sebedůvěru.
3 Fon // Jul 28, 2008 at 15:49
Svätec sa modlí za druhých, lebo nevie či sám nepadne do hriechu.
Pyšný z piadestálu sa povýšene za iných ospravedlňuje ako Wojtyla, či hanbí.
4 VS // Jul 28, 2008 at 15:52
Jakov: Bez urážky, ale jako neznalý historie se teď chováte vy. Už jen to označení Jana Husa za anarchistu, nehledě na to, že tehdejší anarchisté nemají s dnešníma nic společného, je vážné síla, ale do kolen mě dostala až věta, že Hus byl “takovým středověkým antifákem”. To snad nepotřebuje ani komentář.
Jana Husa koncil v Kostnici mimo jiné soudil za urážky papeže… řekli mu, že tvrdil, že odmítá poslouchat papeže. Bylo to však překrouceno. Jan Hus tvrdil, že kdyby se papež neřídí božími zákony, pak takového papeže poslouchat nemusí. Bylo tam ale to KDYBY!
Jinak Jan Hus je známý svou ortodoxností. Ve svých posledních dopisech z kostnického koncilu psal například, jak je mu líto, že v mládí, než se stal kazatelem, hrával kostky…
dále prý považoval například tanec za hřích, atd.
Nezapomínejte také, že Hus byl celý život katolíkem a dle svých slov nechtěl církev zničit, ale napravit. Nebyl to žádný sektář, který řekl: Katolická církev je špatná, vystoupím a založím si vlastní, ta bude správná. To ne! On v ní zůstal a chtěl ji zevnitř napravit a to je podle mého názoru jediná správná cesta. A snad každý katolík mi musí dát za pravdu, že v té době (stejně jako dnes), bylo v církvy co napravovat.
To, že po něm přišli nějací husité, kteří pod jeho jménem ničili památky, vraždili bohaté atd, to on přeci nikdy nechtěl, naopak nabádal své přívržence k pravému opaku.
5 Vrána Jaroslav // Jul 28, 2008 at 16:08
Nevěřím vlastním očím. Jeden sektářsky blouzní, druhý je snad opoštolem prof.Nejedlého a ostatní oscilují mezi tím.Každý má trochu pravdy,ale působí v duchu přísloví, každý cikán dle dsvoji planety hádá.
Jenom několik technickcýh poznámek. Osobnost a úlohu Jana Žižky zpracoval velice pregnantně prof. Pekař. To že legilnáři v Rusku měli husitské označení byl práce agitace TGM.Předtím měly označení plik Sv.Václava a pod.Dopručuji ke studiu knihu prof. Kalvody geneze ˇˇCesko-Slovenska.
6 VS // Jul 28, 2008 at 19:01
Vrána: V tom, že za tím stál TGM, se hádat nehodlám, ale to je naprosto vytržené z kontextu. Nemluvil jsem o označení legií na Rusi, ale o tom, že Jiráskovi (ač se mi tento autor také příčí) pověsti o husitech vzbuzovaly v legionářích národní hrdost. I gen. Gajda v nich viděl vzor.
7 David // Jul 28, 2008 at 20:38
Jakov: Vážený, uvědomte si laskavě, že bez lidí, jako byl Hus a Žižka, bychom byli nyní ve středověku, poslušní, hodní blbečkové, ale nikdo, jako např, vy, by nás nepokládal za anarchisty. Trochu na hlavu, nezdá se vám?
8 Pozorovatel // Jul 28, 2008 at 21:10
Dnes by asi husitské vůdce odtáhli do Haagu s obviněním z genocidy… Takhle se ošklivě vzpouzet proti tehdejší EU, Svaté říši římské…
Na Husovu pozici asi opravdu nemohli tehdejší církevníci přistoupit, protože hlásal, že od nehodného kněze vykonané úkony jsou neplatné a takových tehdy byly zástupy (papeženci se začali vzdělávat v seminářích až po kritice protestantů, že se jejich kněžstvo v teologii většinou vůbec nevyzná).
Podobně vášnivým obhájcem Žižky (který si však občas osoboval i právo na zásahy věroučné) byl i Ladislav Klíma, který ale asi něco měl proti Prokopovi Holému.
9 Guru // Jul 28, 2008 at 23:12
Zikmund byl schopný panovník, který musel dát do pořádku to, co natropil ožrala na českém trůně Václav IV.
10 Tony // Jul 28, 2008 at 23:55
Nechápu,jak může někdo být hrdý na tlupy vrahů kteří táhli evropou,plenili a vraždili co jim přišlo pod ruku.Táhne se to s námi dodnes,naše pověst ve světě není nijak valná.
11 David // Jul 29, 2008 at 0:14
Tony: A copak ti říkají Křížové výpravy na kacířské Čechy? Asi nic, jinak bys takovouhle blbost nemohl napsat.
12 Martin // Jul 29, 2008 at 0:29
Toni a Guru: Když už jste blbí, alespoň negeneralizujte!! Ohrazuji se proti tvrzení, že pověst celého českého národa není ve světě valná!
Kdyžtak, tak ve světě není valná pověst Čechů jen kvůli takovým blbečkům jako jste vy dva!! A není špatné pověsti národa, ale jen špatné pověsti státu, tedy vedení národa. Jinak je jasné, že Václav IV. nebyl zrovna dobrým vládcem Čech a Moravy, pravda mohl být silnější osobností a ne srab, ale aby příslušník národa českého pochválil krále ,,ryšavce” se mi jeví jako stejnáá obdoba českých politiků, novinářů a dalších zrůd, jež chválí Sudetoněmecký Landsmanšaft a dokonce s ním spolupracují. Pane GURU, jste KOLABORANT a měli by Vás zastřelit. Pro Tonyho: Asi nechápete to, že každý líc má i vrub a už vůbec se nedokážete vcítit do absolutně jiného sociologického prostředí, jaké tady bylo v 15. století, v době hlubokého středověku…a už vůbec nejste schopen pochopit duši tehdejšího Husity! Kdyby se tehdy na našem území nevedly husitské války, dnes s největší pravděpodobností byste tady nebyl, nebo by z nás byli nějací Němci či co!
13 Svarozic // Jul 29, 2008 at 7:04
To Martin: Dělat ze sebe hlupáka Vás baví?
Protože nazvat GURUhlupákem a zrádcem za to, že řekl pravdu o tom, že Zikmunt byl jeden z nejlepších evropských králů první poloviny 15. století může jen historický ignorant. Historické fakta jsou prostě fakta. Asi moc koukáte na Vávrove filmy a stavíte je nad pravdu 
Navíc spojovat Zikmunta jen s němci je fakt kravina :-). Němci sem táhli povětšinou s papežskými. Armády té doby byli nájemné a trvalo to až do 30-tileté války. Co se týče Česka, tak půlka podporovala husity a půlka katolíky, takže je to fakt jen věc názoru, na kterou stranu se postavíte.
To Autor: To, že byl Žižka i lapkou ho předse nebude dehonestovat, ne? V té době se jako lapkové chovali i velmožové, natož drobný zemané. Jak jsem uvedl výše, chce to víc historických fakt a ne Vávrove filmy
p.s. Zikmunta začali vybarvovat jako německého zaprodance až v 19. a 2. století. Byl v první řadě uherský král a jeho prioritou byla válka s Turky a obrana Evropy před islámem!! Čechy byli pro něho podružné, spíše jen taková osina v zadku :-), nic víc!
14 Peter // Jul 29, 2008 at 8:16
Strom sa pozná podľa ovocia. Aké bolo ovocie Husovho vystúpenia, jeho stúpenca Žižku a pod. ? Česko, ktoré pred ich vystúpením bola po mravnej, kultúrnej i hmotnej stránke popredná krajina Európy, všestranne upadlo a svoje postavenie už nikdy viac nenadobudlo. Bol to prvý pokus o zavedenie komunizmu v Česku, skočil sa krachom ako ďalší zbytočný pokus v 20. st. Len katolíkov bolo zabitých 200 000- o čom sa samozrejme dnešné učebnice dejepisu nezmieňujú. Táboriti systematicky ničili kostoly, kláštory s ich knižnicami- podobne ako neskôr komunisti. Koľko architektonických skvostov sa vtedy zničilo (napr. zbraslavský chrám), jedinečných kníh: takej hodnoty, akú majú hodnotu tie knihy, ktoré z Česka odniesli Švédi počas 30 ročnej vojny. “Národný hrdina” Žižka bojoval s českými katolíkmi, s českými adamitmi i s českými husitskými Pražanmi, na ktorých bol tak nahnevaný, že chcel Prahu zničiť tak, aby v nej neostal kameň na kameni- zabránili mu v tom len Žižkovi druhovia, ktorí mali viac rozumu a citu ako on (táto udalosť býva tiež z učebníc dejepisu vynechávaná, ako časť z husitského chorálu “zabíjajte ich všetkých”. “Spanilé jazdy” na rozdiel od svojho pomenovania boli lupičskými výpravami. Preto na Slovensku sa husitizmus neujal, lebo zasiahli aj Slovensko. Po zničujúcich vojnách sa po Česku potulovalo mnoho tulákov. Aby neškodili okoliu, obmedzila sa sloboda sťahovania a zaviedlo nevoľníctvo. Nestranný pozorovateľ musí konštatovať, že husitizmus bol českou národnou tragédiou. Premaľuváva sa na bielo len preto, lebo mal protikatolícky osteň, podobne ako ostatné protikatolícke vystúpenia (protestantizmus, francúzsku revolúciu,sekularizmus, marxizmus atď.). Negatívy s nimi spojené sa tiež zamlčujú, napr. genocídu vo Vandeé. Keby ju nariadili katolíci, koľko kníh by sa o tom napísalo, koľko filmov natočilo? Keďže ju nariadili protikatolíci, tak je o tom ticho a tvorcovia genocídy sa označujú za pokrokových. Objektívne Husa zhodnotil Jan Sedlák vo svojej obsiahlej vedeckej knihe Jan Hus, vydanej v r. 1915 (dnes prakticky neznámej), husitizmus pomerne triezvo hodnotil i taká kapacita ako Josef Pekař ( za svoje stínanie husitských modiel si vyslúžil nálepku reakcionára), v českej verejnosti je zamlčovaná a tak neznáma obsiahla a veľmi zaujímavá práca o husitizme od sliezskeho Nemca Cochlaeusa z 16. st., ktorý čerpá na základe dnes už nezmámych prameňov.
15 Horst // Jul 29, 2008 at 9:22
Na rozdíl od článku “Za pozitivní kritiku…”, jsem se nenudil a zhltnul jsem text jedním dechem. Díky! Po přečtení příspěvků v diskuzi jsem zmaten a netuším již, čemu mám věřit. A přece mnohé je o víře, že ano?
Mimojiné mě zaujalo: “Pokud se pořád někdo najde, kdo by pochyboval o Žižkově velikosti, ať mi sám poví, který jiný pravý Čech toho dokázal udělat více pro českou zemi??!!”
Já nepochybuji o Žižkově velikosti. Nicméně myslím, že pokud bych měl jmenovat jednoho člověka, který toho mnoho vykonal pro tuto zemi, který je systematicky popliváván židobijci a jinými, tak bych uvedel osobnost T.G. Masaryka. Dále bych mohl jmenovat např. J.A. Baťu. Tito dva měli společnou, zajímavou a velmi vzácnou věc, která drtivé většině lidem chybí a bohužel chybí i těm lidem, kteří tvrdí, že (nám) vládnou - měli VIZI, kterou dokázali REALIZOVAT!
16 Horst // Jul 29, 2008 at 9:29
“..která drtivé většině lidí chybí …”
17 Vllk // Jul 29, 2008 at 9:45
Vycházet z románů, opakuji z románů, Lojzy Jiráska, který za román Temno dostal od židů milion korun, může jenom žák základní školy pro svoji slohovou práci.
18 Horst // Jul 29, 2008 at 9:49
Vllk: co je špatného na milionu korun?
19 AB // Jul 29, 2008 at 9:51
Lektor z redakce také odešel? V tomto příspěvku čeština opravdu pláče.
20 richard // Jul 29, 2008 at 11:11
To Peter: vynikající komentář, obávám se ale že u českých “vlastenců” nepochodíš:))) např. autorův článek je jak vystřižen k z bolševických agitek jak je pamatuji ze 70. a 80.let:)))
Mimochodem ta Cochlaeusova práce dá se někde sehnat?
21 Gabriela // Jul 29, 2008 at 11:25
Tato kapitola nasich dejin ve mne vzdy spolehlive vyvola pocit studu a znechuceni.
22 doktor // Jul 29, 2008 at 12:08
to Jakov: Jakov! To je židovské jméno, nebo ne?
23 Peter // Jul 29, 2008 at 12:50
Richardovi: Cochlaeusova kniha Historiae Hussitarum libri duodecim sa nachádza v niektorých českých knižniciach v latinskej pôvodine a tuším aj v nemeckom preklade- http://www.caslin.cz. Neviem, či ju požičajú aj bežnému bádateľovi. Majú ju aj v bratislavskej univerzitnej knižnici, svojho času som si ju mohol aj skenovať. Či je to aj dnes možné, neviem. Pokladám za veľký nedostatok, že tak významné dielo nie je stále preložené do češtiny a prístupné verejnosti a tak česká verejnosť je ohlupovaná stále Jiráskom, Nejedlým, Masarykom, Vávrom a pod. Svojho času Pekař vytkol Jiráskovi, že jeho diela nezodpovedajú historickej skutočnosti. Jirásek sa chcel brániť tým, že píše romány. Ja dodávam: na úrovni rozprávok. Ale kým aj deti vedia, že rozprávky sa dobre počúvajú, no sú vymyslené, aj dospelých veria, že Jiráskove rozprávky sú hodnoverné, nové sv. Písmo.
24 Martin // Jul 29, 2008 at 13:01
to Svarozic a Guru: Já, na rozdíl od vás, nezaprodám svou duši a myšlení protičeskému Zikmundovi, byť byl v celoevropském kontextu významnou osobností!
25 Svarozic // Jul 29, 2008 at 13:56
To Martin: Bez urážky, máte jiné zdroje mimo Vávru (režiséra) a Jiráska, kde je uváděm Zikmunt jako protičeský král? :-):-):-)
Mě nevadí ani husité ani katolíci, ale vadí mě jednostrane černobílé pohledy na dobu a to z obou stran!!! To by museli katolíci už v té době tvrdit, že husité jsou jen lapkové a husité, že katolíci jsou německý zaprodanci
Přitom ani jedno není pravda, tak nechápu, proč si takhle s prominutím k.u.r.v….t.e vlastné dějiny a půlku národa odsuzujete jen proto, že má jiné vyznání a jiný náhled na věc
p.s. ještě že jsem pohan :-D:-D:-D:-D:-D
26 Pozorovatel // Jul 29, 2008 at 23:07
Zikmund byl sice významným panovníkem, ale spíše v Uhrách, v Čechách intrikoval proti bratru Václavovi a popravou Husa si také moc bodů nepřipsal.
Sice bychom bez válek prosperovali bezpochyby lépe, ale tehdy si prostě někteří nenechali kálet na hlavu za příslib pečeného euroholuba jak je tomu dnes (dokonce i v Srbsku).
Rozdělení Čech nebylo až tak půl na půl, s katolíky držela jen Plzeň, jihočeské državy Rožmberků a některá pohraniční německá města, např. Ústí a Chomutov, která ale byla (doslova) husity posléze zlikvidována.
Spanilé jízdy byly jakousi odpovědí na předchozí křižáckou agresi a došlo k nim až po Žižkově smrti - dokonce poslední proběhla ve spolupráci s polským králem. Je pravdou, že husité dřeli sedláky nakonec více než papeženci, ale k zavedení nevolnictvídošlo až za Jagellonce Vladislava r.1487 (pro srovnání Rusko 1597).
Jiráskovy knihy jsou sice polofikce, ale místy je biják nestora naší kinematografie inspirativní i dnes…
27 Fon // Jul 30, 2008 at 4:09
Rúbať sa s Turkami i na južnom Balkáne je chvályhodná obeta, ale načo k tomu pridávať ozdobné epitetá o obrane Európy pred islamom.
Bojovali pri Nikopole kvôli Nórsku alebo žeby pre úžitok sionistov? Žiadna jednotná Európa neexistovala, ani myšlienka Európy v tej dobe. Slovo Európa už v svojom jadre prejudikuje politický superštát, potom nekňučte ak to špinavé slovo používate.
Aký islam tu opäť šarapatí? To sa budeme pýtať na náboženstvo nepriateľa a Turkom pápežencom otvoríme brány?
Bránili uhorských spojencov pred agresiou, to je všetko.
Katolíctvo vraždí dušu, Turci iba telo, a na okupovanom území Uhorska dokonca prebiehala rekatolizácia. Preto je zrejmé kto je prijateľnejší spojenec za vtedajších pomerov.
28 Mohamed // Jul 30, 2008 at 6:20
Po precteni clanku a komentaru mne prekvapila protichudnost nazoru na Husitskou epochu. Rozhodne bych se nestydel za Jana Husa a nasledky ktere jeho uceni prineslo stredu Evropy, navice totalne nesouhlasim s vyrokem ze Cesky narod ma proto spatnou reputaci na svete.
Naopak, St. Jan Huss jak je v cizine znan je uznavany reformista Cirkve. Je si treba pripomenout jaky byl stav cirkve za jeho zivota a pak je jednodusi pochopit co ho vedlo.
Kolem roku 1380 Pavel z Janovic (1379-1382 Paulum de Janowicz) popsal jak osobne navstivil vice nez 300 kostelu a popsal vysledky svych navstev jako: Knez Vaclav z Podebrad v Hostomickem kostele byl vetsinou ozraly, ve Vseradicich knezi provozovali bordel s prostituci a provadeli pseudo-medikalni leceni na mladych zenach v kostele. Dalsi knezi zili otevrene s prostitutkami ktere prodavali na noc dalsim knezum. V katedrale Sv. Vita bylo 300 knezu, cirkev vlastnila v nekterych oblastech az 50% pudy. Korupce, sexualni odchylnost, piti alkoholu a zneuzivani cirkevniho majetku byli na beznem miste. Pohrbit clena rodiny na hrbitove s knezem bylo financne neunosne.
Evropa v te dobe mela dva papeze (Rim a Avion) kteri se nestydeli uhanet poddane do nesmyslne valky proti sobe. Prednasky a kazani v Cestine bylo zakazane (bull) Papezem Gregory VII.
Hus zacal cist spisy od Wycliffe, ktere privezl z Anglickeho Oxfordu student Jerom.(pozdeji upalen jako Hus) Kolem te doby byla Anglickou kralovnou Anna of Bohemia, (hrobka jeji je ve Westminster-Abbey) dcera Karla IV a podpurce reformatora Anglicke cirkve, Wycliffa. Mnozi oznacili Husa za protestanta a Luthera po sve publikaci (95 thesis) za Husova nasledovnika.
Hus, podle vsech historickych pramenu chtel jen napravit Rimsko Katolickou cirkev aby pokracovala v uceni Krista. Je jednoduche si predstavit kresby ktere privezli Cesti studenti z Anglie zobrazujici boseho Krista v bilem rouchu o proti Papezi na bilem koni se vsim zlatem, zbrani a vojskem v pozadi s napisem: Ve sluzbe a zastoupeni Jezise Krista na zemi.
Denně se zvyšovala odvaha Husa kazat (v Cestine) proti ohavnosti, které byly tolerované ve jménu náboženství, a lidé otevřeně obvinili papežske vůdce jako příčinu tohoto utrpení. Rozkol v církvi stále pokračoval. Tři papeži nyní usilovali pro nadvládu, a jejich svár byl plněn trestnou činností a rozruchem v zemi. Každý se snazil o nákup zbraní a získani vojáku.. Samozřejmě musí být peníze, odpustky se prodavaji, dary, umeni, a požehnání kostela byly nabídnuty k prodeji.
Z Čech se jeho kazani rozšířilo do Německa, odchodem stovek německých studentů. Mnozi z nich obdrželi od Husa své první poznatky z Bible, a na jejich návrat šířili evangelium ve své vlasti. Toto byl jeden z hlavnich duvodu proc Hus musel byt zastaven. V teto fazi sveho zivota se jeho uceni sirilo daleko za hranice stredni Evropy. ( Joan of Arc napsala pozdeji vyhruzny dopis Janu Zizkovi).
Rozhodne, Jan Hus byl clovek hlubokeho presvedceni ktery veril v Boha a nasledoval Kristovo uceni tak jak mu Buh dal moznost tomu rozumet.
To co nasledovalo potom bylo hnuti kteremu se dalo vyhnout, Papezske vypravy do Cech byly tak krute jako Husitske. Oznacit Zizku jako vraha a lupice je nespravne, (pochazi to z Nemeckych pramenu) vetsina zahranicnich zdroju o nem pisi jako o vybornem vudci a strategovi.
Jestli si porad jeste nekdo mysli ze Cesi by se meli stydet za Husitske obdobi, tak si zbytecne dela starosti..
29 Pozorovatel // Jul 30, 2008 at 11:09
Když Johanka diktovala psaní (které se stalo dalším důkazem o její posedlosti), byl bratr Žižka již přes pět let po smrti. Je zajímavé, že se Vatikán dal s jejím svatořečením na čas.
Že by i proto, že měla za kámoše i takovéhodle kádra…
30 Nice // Jul 30, 2008 at 12:05
No, ono celé husitství bylo poněkud romantizováno v období obrození. O tom snad už dneska není sporu. Za komunistů byly dokonce snahy vidět v husitských válkách třídní boj. A dneska mají národovci zase plnou hubu Žižky a spol. To, že tzv. spanilé jízdy byly o rabování, to že nechal Žižka zmasakrovat některé husitské sekty, že to proti sobě nestály Češi a zbytek světa, nebo bohatí a chudina, to je fakt. Myslím, že kdyby se Hus dožil husitství, asi by mu moc do zpěvu nebylo.
31 Horst // Jul 30, 2008 at 13:39
Nice: Svět je neustále ve válce. Jen kálejte na naši minulost, třeba se Vám uleví.
32 Drifter // Jul 30, 2008 at 18:06
Prirovname li Husitske hnuti k dnesni integraci narodu Evropy, je tady par podobnosti.
1. Nemci byli pozvani do zeme Ceskym kralem. Pritahli sebou svoji kulturu a nabozenstvi. (V dnesnim meritku to byli EMIGRANTI jako Vietnamci dnes)
2. Nemcina byla povysena nad jazyk Cesky v cele zemi se zakony-nabozenstvim. Komu se to nelibilo, nebyl politicky korektni a proto upalen.
3. Prostemu lidu se to pochopitelne nelibilo. (tak jako dnes Lisbonska dohoda)
4. Papez Martin V vyhlasil (Crusades) a krizaci tahli do Cech vyvrazdit vsechno co nebylo Rimsko-Katolicke.
5. Husite se branili a 16 let porazeli Krizacke vypravy jednu za druhou.
6. Nakonec porazili sami sebe u Lipan.
7. Zikmund se vratil do Cech 1436, a pristoupil na 4 originalni podminky Husitskych pozadavku.(coz mohl udelat hned na zacatku)
Ja bych se vubec nedivil kdyby Zizka na oplatku tahnul do Rima a vypalil Vatikan, rozhodne k tomu duvod mel.
V porovnani s Inkvizici, Johankou z Arku, Napoleonem a dalsimi katastrofy dejin, Zizka byl vlastne mirumilovna ovce.
33 bernardotte // Jul 30, 2008 at 21:54
Milý Drifter jste vedle, jak ta jedle.
1. němečtí, ale také pro úplnost italští a severofrancouzští osadníci byli sice opravdu pozváni českými králi, ale nepřivezli sebou své náboženství a kulturu, neboť tehdejší Češi byli stejnými katolíky, jako oni.
2. němčina nebyla povýšena nad čestinu a nikdo nebyl kvůli němčině upalován - až do husitských dob němečtí osadníci.
3. prostý lid neměl s osadníky problémy, měl naopak nejvíce problémů s Husity, svými vrahy.
4. ano, po masakrech lidí v Čechách, poté, co Husité srovnali se zemí půlku Prahy skutečně byla vyhlášena křížová výprava proti husitskému vojsku vraždícímu české obyvatelstvo, nikoli všemu co nebylo římskokatolické.
5. Husite se nebránili, naopak sami byli agresory, jejich obětmi byli čeští i osadničtí sedláci a měšťané, kteří před nimi nestačili včas utéct, města jako Chomutov, Kutná Hora, Ústí nad Labem a spousta dalších bestiálně vyvražděných do posledního nemluvněte, válka s křižáky měla pro Husity druhořadý ráz, díky přístupu Zikmunda, který se snažil husitství v Čechách “zapouzdřit” a zabránit mu v expansi, nikoli - bohužel pro český národ - vyhladit.
6. U Lipan neporazili Husité sami sebe, podlehli českému zemskému vojsku složenému z katolíků i umírněných Husitů.
7. Český král Z ikmund nepřijal žádné 4 “originální podmínky”, jak jste ráčil označit Basilejská Kompaktáta neboť toto byla záležitost církevní, nikoli světské moci.
P:S: Co katastrofálního způsobila v dějinách Johanka z Arku?:)))
34 Drifter // Jul 30, 2008 at 23:41
bernardotte: Ale vubec ne, jenom jiny pohled na vec.
Tak to dnes vidi svet>>>http://www.encyclopedia.com/doc/1E1-HussiteW.html
>>>>http://jmgainor.homestead.com/files/PU/Cru/hucr.htm
>>>>>http://www.crusades-encyclopedia.com/primarysourceshussitecrusades.html
>>>>>>http://www.crusades-encyclopedia.com/hussitecrusades.html
Materialu je mnoho, a vice publikovano je mimo Cesko. Tak to dava pocit nezavislosti. Preji dobre cteni.
35 Pozorovatel // Jul 31, 2008 at 0:13
Vznik Francie, která pak dala vzniknout zednářské revoluci, Napoleonovi, kočkovala se ustavičně se Skopčáky (prusko-francouzskou válku vedoucí ke vzniku Německa začal Napoleon III.), vyšplouchla nás v Mnichově a teď ten skřet Sarkozy založil Eurabii - je toho málo? Inu, vše souvisí s něčím…
Města jmenovaná v bodě 5 byla buď zčásti nebo zcela německá (rčení Všude lidé , v Chomutově Němci je z těch dob). Zikmund pochopitelně kompaktáta přijal - 6. 8. 1436 byla vyhlášena na zemském sněmu (i když dříve to udělat nemohl, neboť byla dojednána téhož roku).
Kdyby husité vypálili půl Prahy, sotva by si je zvala na pomoc - je ale pravdou, že v bojích lehla popelem Malá Strana - Menší Město bylo ovšem tehdy samostatné.
36 Fon // Jul 31, 2008 at 1:09
Žena nech v Cirkvi mlčí, bojovná feministka je ako rozzúrený diabol, vášnivá, rozhodná ale ohlúpnutá.
37 Fon // Jul 31, 2008 at 1:21
Ponúka sa aj eventualita, že križiacke výpravy by vtedajší katolíci vyslali aj proti dnešným postkatolíkom, preto je na uváženie prečo sa stotožňujú s dobou, ktorá sa dovŕšila aj v Ríme, i keď bernardotte snáď modernizmus obchádza. Najväčšia drzosť ak popritom spomínajú Boha a Jeho svätých, ktorých vieru pred stáročiami odkopli.
Božia Cirkev sa nešírila terorom, svätci nevyťahovali zbrane, dobro sa presadí samé a zlo a heréza prerastá mečom, ako aj ich rodný brat islam.
Spriatelené vojská stredovekých kríkov sa odhodlali prekročiť hranice a zachraňovať zúbožených katolíkov pred agresormi, ktorí síce zatiaľ sedeli doma, ale nejako sa zdráhali aplikovať duchovno inžinierskú receptúru.
Každý zločin je jedinečný a niet preň ospravedlnenia.
Kresťan sa za účastníkov mordární modlí a nekňučí ako židovský verklík, kajajte sa farizeji za vlastné špinavosti a potom kričte, nie o minulých ale dnešných vraždách.
38 Nice // Jul 31, 2008 at 13:45
ad Drifter:
Husitství nebylo sporem Čechů s Němci, ale sporem náboženským. Na straně kališníků byli i podobně založení Němci. Na rozdíl od české katolické šlechty. Asi tak.
Leave a Comment