Napsal: Petr Pavel
Hypoteční krize již dobrého půl roku cloumá Amerikou, Británií a také Evropou. Různí představitelé politické reprezentace či bank v novinách internetových i papírových jakožto i v televizích trousí svá moudra. Až na to, že tito experti mají zcela rozdílné názory na to, zda tato krize zasáhne i nás a pokud ano, tak jak vlastně.
Toto je téma, které zajímá, či zajímati by mělo, většinu naší dospělé populace. Nejedná se tedy pouze o ty, kteří chtějí stavět či zakoupit bydlení, ale i o ty, kteří splácí nějakou půjčku či hypotéku anebo platí nějaký nájem. A také o ty, kteří platí daně. Sociální případy, které se domnívají, že bydlení je jejich lidské právo, které jim vždy „někdo“ zajistí, to nezajímá. Ale rovněž by mělo, neboť co se stane, pokud onen „někdo“ peníze mít nebude či získá jiné priority?
Takže krátká rekapitulace pro ty, kteří causu nesledují – těm, kteří ji sledují, se hluboce omlouvám za prezentování „staré vesty“.
Většina lidí v nějakém věku najednou zjistí, že nemá kde bydlet. Odstěhovali se z rodné vísky do města, utekli od rodičů či jejich rodný dům stál v cestě dálnici. Co tito lidé mohou dělat? Mohou si bydlení pronajmout. Toto není příliš populární řešení, protože pořád platíte a bydlení není a nebude vaše. No a neregulované nájmy jsou pěkně drahé, to platí jak u nás, tak i v té Anglii či Americe. S tím rozdílem, že v Praze si člověk z běžné výplaty nájem slušného bydlení (plus třeba manželku na mateřské dovolené) dovolit nemůže, kdežto v USA a Anglii se skřípěním zubů ano.
Druhou možností je vlastnické bydlení. Jinými slovy místo nájmu platím splátku hypotéky a po několika desítkách let je nemovitost má. Touto cestou jde hodně, ne-li většina slušných pracujících rodin (tento článek není o parazitech, o těch jinde a jinak).
Zde je základní otázkou „Jaká je vlastně cena té nemovitosti?“.
Odpovědi na tuto otázku jsou dvě a to je klíčem ke všem těm problémům, které nastaly a ještě nastanou.
Odpověď č. 1 zní: Cena nemovitosti je dána cenou pozemku, ke které se přičtou stavební náklady a přiměřený zisk stavební firmy a developera.
Odpověď č. 2 zní: Cena je dána nabídkou a poptávkou, neboli kolik jsou lidé ochotni za nemovitost utratit.
Pokud jsou výše uvedené dvě konstrukce ceny stejné či podobné, je vše v pořádku. Problémem je, když se tyto dvě ceny začnou diametrálně lišit.
Situace č. 1. Cena dle odpovědi 2 je výrazně nižší než cena dle odpovědi 1. U nás k této situaci došlo v investičně preferovaných regionech za socialismu. V obcích jako byl Most či Havířov se stavěly paneláky jako houby po dešti a každý, kdo sem byl ochoten jít pracovat, neměl žádný bytový problém. Vzpomeňme jenom na jeden z dílů básníků, kdy hrdinný doktor, jehož jméno jsem zapomněl, na konci filmu vytahuje propagační leták a hrdě kráčí směrem k nějakému hornickému regionu, kde doktora potřebují a dají mu i byt. Výsledkem takovéto politiky bylo, že po revoluci a narovnání investičních poměrů v tomto regionu nikdo nestavěl. Proč by to také kdo dělal, když za hotovou bytovou jednotku či rodinný dům by od kupce dostal polovinu stavebních nákladů? Dodnes to v těchto regionech vypadá tak trochu jako měsíční krajina a teprve teď, po téměř dvaceti letech od roku 1990, se zde začíná trochu investovat a stavět.
Situace č. 2 představuje zcela odlišný okruh problémů. Dochází k tomu tehdy, když kupní cena, kterou jsou kupující ochotni a schopni za nemovitost zaplatit, výrazně převyšuje stavební náklady. Tuto skutečnost jsem zažil já osobně v USA před několika lety. Jak jsem již psal, developer v USA (či spíše jím najatá stavební firma) stluče z několika dřevotřískových desek boudu, které se udělají instalace a hezká fasáda, nazve se to „domem“ a prodává za půl milionu dolarů. Nějaké fotografie reálných vnitřností amerického domu, ve kterém bychom v Čechách ubytovali tak možná psa, přikládám.
Samozřejmě, že když zde zafouká vítr, který by v Čechách odnesl možná pár tašek ze střech, tak v USA jsou celé čtvrtě srovnány se zemí. Není to extrémy amerického klimatu, ale mizernou statikou amerických domů. Stavební náklady dle mých soukromých odhadů nemohou dosahovat ani polovinu částky, které za ně Američané platí. Nicméně lidé, kteří nemají ani ponětí o skutečných nákladech, tyto domy kupují, protože na ně dostávají „výhodné“ hypotéky. Čerství imigranti z chudých regionů Evropy (jako je Rumunsko) či Mexičané jsou nadšeni, když zjistí, že splátka na velký rodinný americký dům je 1.800 dolarů měsíčně (to je jedno, že na 30 let) a oni si tvrdou prací vydělají 5 – 7 tisíc dolarů, takže si to mohou dovolit.
Výsledkem takovéto situace je ovšem obrovský stavební boom a tisíce firem, které profitují na těchto úžasných zakázkách. No a najednou je těch domů víc, než zájemců o koupi. Mnoho lidí přijde o práci či onemocní a nejsou schopni splátky splácet. A ceny domů klesnou. Prostor ovšem je, jak bylo poukázáno výše, na velmi dramatický pokles.
Teď si představme situaci člověka, který již deset let pracuje jako otrok, utrhává si od úst, aby měl na splátky hypotéky, a cena nemovitosti, kterou si koupil, najednou klesne na polovinu. Takže pokud by ji prodal, tak bude mít ještě o hodně menší hodnotu, než kolik je zbytek jeho dluhu u banky. Pokud to chceme mít v číslech, tak dům koupil třeba za 450.000 dolarů, splaceno má 150.000 a tržní cena je dnes 150 000. Takový člověk se pochopitelně a) naštve a za b) přestane splácet hypotéku a raději nechá dům propadnout a koupí si jiný za těch 150.000. Tomu se dá říci prasknutí cenové bubliny a radost z ní má pouze ten, kdo si chce zrovna ten dům koupit. Banky papírově přicházejí o obrovské prostředky, ztrácí příjmy, protože jim nikdo splátky hypoték neplatí, a ony se nemohou zahojit prodejem zabavených domů. To samé v bleděmodrém se týká Anglie, kde normální rodinný domek ještě před rokem měl papírovou hodnotu milion liber. To vám nebylo jedno, ani když jste jej nekupovali či neprodávali, protože z této částky se majiteli vypočítávali daně z nemovitostí. Ve Španělsku již dokonce mají úžasnou vymoženost, kterou jsou hypotéky na 50 let (opravdu, a lze je dědit).
No a teď to podstatné. Jak to vypadá u nás? S hypotékami se již před několika lety roztrhl pytel a stavební firmy nestíhají plnit dodávky. Termín téměř všech staveb byl konec roku 2007, neboť tehdy končila výjimka na sníženou DPH. Kdo mohl a měl prostředky a zdroje, ten kupoval a stavěl. Kdo nestihl, staví ještě dnes.
Takže jak je to u nás s rozevřením nůžek mezi stavebními náklady a cenami? To je dost obtížné říci přesně. Každopádně ceny nemovitostí rostly tempem desítek procent ročně a to by napovídalo oné pověstné bublině. Jenomže jaká je stavební cena? Ta je obvykle poměrně snadno určitelná, ale právě teď to není pravda a speciálně v případě České republiky. Je tomu tak právě kvůli ohromnému stavebnímu boomu, kterému stavební společnosti nestačí, a proto se jejich ceny šplhají do nesmyslných výšek. Jenomže není tomu tak kvůli vysokým ziskům, ale kvůli neúměrným požadavkům řemeslníků, po kterých je mnohonásobná poptávka proti nabídce. Ještě před třemi lety jste měli práci obkladače na kachlíky v koupelně (bez materiálu) za 150Kč/m2, dnes si bezostyšně říkají o 600 Kč/m2 a i při této ceně mají více práce, než mohou zvládnout.
Dle mého názoru cena 1m2 bytové plochy ve slušných stavebních nákladech je kolem 30.000 Kč, cena menšího rodinného domku v dosahu MHD v Praze cca 6 mil. Kč. Toto je tak o 20 – 30 % méně, než se dnes objevuje v nabídkách realitních kanceláří a to je dle mého názoru právě ona bublina – pominu-li extrémy jako jsou požadavky na 100.000 Kč/m2 a psychologický tlak typu „jestli nekoupíte letos, příští rok to bude dražší“.
Tedy to rozhodně není tak dramatické, jako v USA nebo Anglii, ale stejně bych nikomu dnes nemovitost kupovat nedoporučoval. Stavební boom a boom hypoték je pryč nebo pomine během nejbližšího roku, tím klesne poptávka po stavebních řemeslech a firmách. Sice se sníží o něco i nabídka, protože stavební boom a nárůst cen prací nepochybně čeká teď Ukrajinu a dělníci se budou vracet domů, ale pokles poptávky bude větší a stavebnictví čeká mírný (a zdravý) hlad a tlak na minimálně udržení a stabilizaci, když už ne pokles cen. Hodinové mzdy sice asi klesnou, ale energie (vypalování cihel apod.) a doprava půjdou setrvale nahoru. Takže vhodný čas na stavbu či koupi nemovitosti byl někdy kolem roku 2002 a bude opět kolem roku 2011 - 2012, vhodný čas na prodej nemovitosti je právě teď (pokud ji někdo za stávající tržní ceny koupí).
I tak mi ale šest milionů korun za domek přijde hodně. Když předpokládáme čistý roční příjem průměrně vydělávajícího Čecha kolem dvou set tisíc korun, tak toto obnáší ekvivalent třiceti let práce. Opravdu má ta hromádka cihel, trámů, tašek, omítky a dřeva takovou cenu?
Vezměme si, že zhruba polovinu příjmu zaplatíme na daních. Pokud pro nás bude pracovat nějaký dělník, bude to stejné. Abychom tedy zaplatili jednu hodinu práce stavebního dělníka, musíme pracovat čtyři hodiny. K tomu připočítejme extrémní zdanění energie počínaje pálením cihel, prací elektrických zařízení, míchaček a podobně. Veškerý materiál a práce jsou dále zdaněny DPH. Je zde hodně dopravy a tři čtvrtiny použitého benzínu a nafty jsou zase daně. Asi by bylo zajímavé stavbu rodinného domku skutečně očistit na reálnou cenu a daně, nicméně se asi příliš nemýlím, pokud řeknu, že reálná cena je kolem jednoho milionu korun a zbylých pět milionů zaplatíme státu různým způsobem na daních. Ale je to systém natolik skrytý a promyšlený, že většina lidí si ruku velkého bratra ve své kapse ani neuvědomuje. Jenom pracují, platí a nadávají na drahotu.
13 responses so far ↓
1 Shooter // May 12, 2008 at 7:22
Já bych si dovolil autora trochu poopravit. Prvotním impulsem k americké hypoteční krizi bylo to, že do roku 2004 byly velmi levné hypotéky a hypotéku si v té době mohl pořídit “skoro každý”. Od roku 2004 začal FED zvyšovat úrokové sazby. To mělo za následek, že se zvyšováním úrokových sazeb se zvedala i měsíční splátka, což s sebou neslo to, že Američané si kupovali méně zboží a nakonec někteří neměli ani na splátku hypotéky.
A až toto zapříčinilo velkou nabídku nad poptávkou, která srazila ceny nemovitostí razantně dolů.
Domnívám se, že u nás něco podobného nehrozí díky trošku jiné fixační politice u hypoték a pak hlavně díky lepší kontrole bonity.
A pak bych si dovolil ještě trošku polemizovat ohledně ceny domku kousek od Prahy. Normální dům se dá postavit o hodně méně než za zmiňovaných 6 000 000 autorem.
2 Jan Maloušek // May 12, 2008 at 9:01
Shooter: Novostavba “normálního” rodninného domu při dnes běžném standardu je 6 mil. jen to fikne. Pod 5 mil. to dnes už snad ani nejde udělat.
3 František Nonnemann // May 12, 2008 at 9:23
Jan Maloušek: a nejde “to” pod pět milionů udělat kvůli čemu? Cenám materiálu, práce, nebo daním? Resp. co z toho je nejzásadnější?
4 Shooter // May 12, 2008 at 10:24
Jan Maloušek: Tak asi máme rozdíl v tom co je “normální” domek.
Ale “normální” ( podle mne ) domek ( pokud nepočítám cenu pozemku ) se svépomocí dá postavit cca za 3 - 4 000 000 bez problémů.
5 Káťa Bartošová // May 12, 2008 at 11:46
Středně velký domek bez pozemku se dá pořídit opravdu kolem 3 - 4 milionů, ale bez problémů to rozhodně není, byrokratický aparát rozhodně nezklame (a to stojí taky peníze - projekt, odhady, bez nichž nemůžete stavět, poplatky za vše, na co si jen vzpomenete - zhruba 60 000,-, což může být zanedbatelná částka vzhledem k ceně domu, ale stavba je již tak finančně dost náročná)……………co se týče stavebních materiálů, ceny neustále rostou (jenom pro příklad, cena cihel se za minulý rok zvedla 4x), atd. …
6 Ondřej 22 // May 13, 2008 at 4:10
Trochu bych doplnil autora, když popisoval situaci v USA. Také jsem se divil, když jsem ty jejich dřevěné boudičky poprvé viděl. Koneckoců jeden známý nezvládl řízení a už byl v místní televizi neb vjel černošské rodině přímo do obýváku. V amerických filmech jaksi neuvidíte jeden aspekt jejich bydlení a z toho je,myslím, přiložené foto. A to jsou apartmenty.Přeložit to slovo jako BYT není úplně přesné. Takovéto jejich bytovky totiž staví společnosti - většinou celé komplexy budov a to je nájemní bydlení. NA tom se vydělávají peníze, jako když pronajímáte pokoje v hotelu. Odhadl bych, že takto bydlí v US minimálně polovina domácností. Důležité je, že je tam obrovská nabídka, nájemník je vzácné zboží, když seženete dalšího nájemce, většinou máte Vy nějaký bonus na nájemném. To znamená nevěřit našim zprávám, kolik /aspoň v US, o záp.Evropě nevím/ lidí si kupuje byty…V US si prakticky nikdo byty NEKUPUJE. Proč by to dělal ? Ve svém apartment komplexu může dožít celý život a vlastník /nějaká firma/ bude jen šťastná. Nikdo Vás z bytu nevyhodí, že mu už syn dospěl a bude se ženit nebo že ho vykopla přítelkyně a on byt opět potřebuje.
Sem tam se kupují nějaké luxusní byty ať patra ve známých mrakodrapech nebo jak nám předvedl náš ex-premiér. V USA se kupují domy. V am.filmech prakticky neuvidíte, jak a v čem se žije v normálních městech, to co ukazují je asi tak 8 měst dohromady a jen vybrané čtvrti, aby se někde kladný hrdina /i záporný/ mohl procházet a rozumovat. V 80% Ameriky nevylezete z auta, i banky mají svá DRIVE THRU, abyste si vložili peníze naúčet nebo vybrat hotovost a nemuseli vypínat motor.
7 Ondřej 22 // May 13, 2008 at 4:19
Možná ještě dodatek - většinou ve svém apartment komplexu do důchodu nedožijete, protože jak stoupají Vaše finanční možnosti a vaše spol.postavení, tak se i stěhujete z jednoho ap.komplexu do jiného /dražšího/. Samozřejmě i opačná “cesta” je možná…
Pro ukázku, račte si vybrat :
http://www.move.com/apartments_texas/fort-worth.aspx
8 Jan Maloušek // May 13, 2008 at 6:59
Shootře, Františku Nonnemanne, Káťo Bartošová:
Ušetřit se dá na dvou věcech. První je způsob dodávky (tedy stavby) - svépomocí. To je dnes problém, neb stavba je časově ale i technologicky poměrně náročná. Druhý způsob je i nižší standar, který je dejme tomu pro řadu lidí stále přijatelný. Proti tomu ovšem jsou normy (na př. skrze úsporu energií při provozu hotového domu). Na druhou stranu zjednodušeně řečeno nižší standard = jednodušší stavba, tedy možnost stavět svépomocí. Pro naprostou většinu stavebníků v okolí městských aglomerací toto ovšem neplatí. Na venkově je to samozřejmě jinak.
Cena pozemku se nezapočítává do ceny stavby. Naroti tomu jsou - ku podivu - ostatní náklady (včetně práce) po republice obdobné. U dodavatelského zp. stavby při dnes běžném standardu odpovídá cena jednoduššího (konstrukčně, architektonicky) domu 7,5 tis. Kč za metr kubický obestavěného prostoru.
Je to dost, já vím. Ale je to tak.
9 Drifter // May 13, 2008 at 22:43
Vazeny Autore,
dovoluji si Vas trochu opravit, mozna ze I trochu vice. Vas clanek v zaklade jedna ve dvou vecech, Tak zvana hypotekova krize a cena nemovitosti. Je to vice komplikovane nez se da popsat na tomto serveru. Financni krize v US a nyni i v Evrope je zpusobena manipulaci trhu a prodeji nekvalitnich, tak zvanych nekrytych hypotekach.
Banky a dalsi financni instituce dali moznost obyvatelstvu (a spekulantum) si vypujcit velke sumy penez na nakup nemovitosti bez byvalych kvalifikaci, jako 30% nakupni ceny je zakladni poplatek, mesicni plat musi byt 3 x mesicni splatky atd.
Jakmile se tyto pozadavky odbourali, miliony lidi najednou meli moznost nakoupit. Ceny zacali stoupat 15-50% rocne. Ted to toho vlitli spekulanti kteri bez vlastnich zakladnich penez nakoupili nemovitosti za miliardy, vse s umyslem to prodat do 3 let a sebrat profit. Proc do 3 let? Protoze jim banky ve sve chamtivosti dali nulovy urok na 36 mesicu s tim ze se to zvedne na 7-15 % v dalsich letech. Tim banky dosahli sveho cile, pujcit penize za vyssi urok. Pochopitelne vedeli ze za 3 roky to bude problem, spousta kupcu bude prodavat pro zisk a ti kteri to koupili poctive na bydleni budou najednou platit podstatne vice protoze se prida urok. Tomu se rika (junk mortgage), spatna hypoteka.
Tak jak se tomu vyhnout? Americani chytraci, tak jako to udelali nekolikrat za poslednich 70 let, si rekli, prodame ty spatny hypoteky Evropanum.
Tak ted na priklad Norsky fond ucitelu v penzi chtel investovat penize svych clenu za vice nez 3% uroku, ale kde? Hle tady prisel investicni poradce z Wall Street a nabidnul 10% rocne, pokryte majetkem v US a jinde. Investicni poradci vydelali velike komise za prodej, banky se zbavily spatnych papiru a vsichni se maji dobre.
Az na to ze nabidka na trhu prevysila poptavku, ceny zacali spadat dolu, pujcky nebyli kryte hotovosti, majetnici zacali odchazet z domku v kterych nemeli investovany ani petnik a cim jich bylo na trhu vic tim byla cena nizsi.
Ty investicni firmy ztratili trilliony dolaru vcetne firem v Evrope. Typicky dum v Arizone, Floride, Kalifornii, ktery mel cenu v 2001 $250,000, se prodal za $750,000 v 2006, a prodava se dnes $260,000.
Proto bych doporucil snes nakoupit (opacne nez autor doporucuje), ceny jsou dole a se zvysenim obyvatelstva, zvysujicich se cen za stavebni material a pracovni hodnoty, nemovitosti pujdou nahoru jestli se vam to libi a nebo nelibi.
Je tady jen nekolik komentaru na tento clanek, proto si myslim ze se o to moc ctenaru nezajima, ale pro nas v Cesku je to velice poucne protoze cim vice se blizime zapadu, tim vice budeme vystaveni podobnym svindlum v kterych ma zapad daleko vetsi skusenosti a my vypadame jako pekne obeti.
Americane to udelali Japoncum v New Yorku,pred 15 lety, Celemu svetu po druhe svetove valce kdy unce zlata byla pevne stanovena na $32, (Americani nesmeli vlastnit investicni zlato zakonem!). Nixon na natlak Francie to zrusil a dollar si nasel vlastni cenu na trhu. Uhodli jste spravne, nebylo to $32 ale $70 za unci zlata. My, kteri si vydelavame poctivou praci rikame ze ceny lezou porad nahoru. To neni v podstate pravda, vsechno stoji zhruba tolik kolik to stavalo, ale protoze vlady zemi tisknou porad vice a vice penez, tak maji porad mensi cenu a je jich potreba vice na koupi toho co potrebujeme.
Americani jsou mistri sveta ve financi, dnes Cinani jsou nejvetsi pujcovnici penez do US. Cela valka v Iraku je tim financovana. Jak? Trilliony dolaru ktere dnes pujcili US se budou zplacet v budoucnu kdy dollar bude mit trzni cenu jen 50 centu!
Pamatujeme dolar za 36 korun?
Na zaver, nechci nikoho nudit svoji polemikou, rad cestuji po svete protoze mam rad dalsi kultury a spolecnosti ale hlavne proto ze mi to da moznost pohledu na Cesko, zvenci, radsi nez zevnitr.
10 P.P. // May 14, 2008 at 10:48
Diky pane Drifter za velmi hezky příspěvek. K první části. Domnívám sem že článek neopravujete ale spíše doplňujete a upřesňujete. Vaše tvrzení a analýza totiž není s ničím v článku v konfliktu. Druhá věc. Nedoporučení koupi či stavby nemovitosti v těchto letech se týkalo zjevně ČESKÉ REPUBLIKY a vy reagujete USA reáliemi. Je zcela možné, že dnes není vhodná doba pro investici do nemovitosti v Čechách a zároveň JE vhodná doba pro investici do nemovitosti v USA. Třetí věc - mírný pokles hodnoty dolaru může být pro USA výhodný, ale pochybuji, že by byl FED či Bush šťastný z pádu měny těch rozměrů, co pozorujeme posledních pár měsíců. Zvláště v ekonomice, kde je obrovský import všeho.
11 Drifter // May 15, 2008 at 11:55
To: P.P.
Diky, ale presto si myslim ze nemovitosti v Cesku jsou pomerne lacinejsi nez ve zbytku Evropy. Muj pritel v Oslo zakoupil 2 pokojovy byt pred 7 lety ktery zdvojnasobil na cene dnesniho trhu, a to ani neni EU.
Mam kdesi na pude dedovy noviny z roku 1963, kde je inzerat: Vymenim domek u Prahy za Skoda Octavia Kombi. Dneska smesne ale poucitelne.
Nizky dollar nema vliv na vnitrnim trhu US, zdrazuje import a umoznuje export. Takze spotrebitel kupuje vice domaci vyrobky, US vice vyvazi, vyrabi, zamestnava a omezuje dovazene zbozi. Celkem dobra kombinace ve volebnim roku pro republikany. A ta cena benzinu? Media vyhlasi ze za to muzou Arabove a proto tam musi byt vojenska pritomnost.
Krasna politika, ne?
12 P.P. // May 16, 2008 at 2:29
Drifter: To, co píšete o import/export/hodnota dolaru je pravda ve všech státech s výjimkou USA. USA je obrovský trh a proto se žádný importér neodváží zdražovat. Takže dnesj sou tam mnohé komodity za polovinu než v EU. Zdánlivě pro Američany výhodné. Jenomže toto je stav dlouhodobě neudržitelný a obávám se, ža až to jednou praskne tak zvyšování cen bude lavinovité a inflace poskočí o desítky procent během pár měsíců. Co budou potom dělat Američané, když ani dnes nejsou ze svých mezd schopni pokrýt pohledávky? Pokud se to stane tak velká deprese ve třicátých letech bude procházkou růžovou zahradou.
13 Drifter // May 16, 2008 at 23:05
PP: I v tom si dovoluji s Vami nesouhlasit, ale respektuji Vas nazor.
Mate pravdu, v US je Evropske zbozi lacinejsi, specialne v New Yorku, nez treba v Bruselu.
Jiny pohled na vec je ten, ze cena v US predstavuje pravou hodnotu zbozi na volnem trhu a cena v Bruselu je predrazena. Asi protoze jsou v ni vetsi dane na zaplaceni socialniho zabezpeceni ktere je v US daleko mensi.
Dalsi vyhodu maji Americani v tom ze jsou si ve vsem sobestatni. Ja mam k Americanum pomer ktery se da vyjadrit jako (love and hate relationship) …..myslim ze ten anglicky vyraz znate.
Inflace za Nixona byla az 20% a nebyla deprese, Vietnamska valka stala vice nez v Iraku, financne, emocialne a stratou na zivotech. Nemyslim si ze deprese bude v tomto stoleti.
Jinak Vam dekuji za inteligentni polemiku a moznost vyjadrit svuj nazor. Drifter.
Leave a Comment