Napsal: Martin Čejka
Francouzský konzervativní myslitel hrabě Joseph de Maistre kdysi napsal, že kat dělá společnost. K danému výroku jej nevedla žádná nenasytná krvelačnost, ale spíše úvaha o hodnotách a řádu společnosti. Pokud společnost vyznává jisté hodnoty a považuje je zároveň za svůj základ, pak také trestá ty, kteří svými činy na tyto hodnoty útočí, tj. svým chováním de facto odmítají jejich platnost (přinejmenším pro ně samotné). Následný trest vyměřený představiteli společnosti je tedy spíše konstatováním stavu, který si viník zvolil sám svými skutky. „Rozchod“ se společností může být dočasný nebo trvalý a v dějinách vykazoval různé podoby: vyhnání, otroctví, uvěznění, poprava atd. Právě posledně zmíněný trest dnes stále vzbuzuje kontroverze a vyvolává napětí ve společnosti či dokonce na mezinárodní úrovni.
Trest smrti byl v historii uplatňován všemi kulturami na celém světě. Pomineme-li některé pacifistické náboženské proudy, tak k jeho zpochybnění na Západě dochází až s příchodem liberálních směrů, které popírají existenci stálých hodnot ve společnosti a prohlašují je za pouhé proměnné konvence. Abolicionismus tedy jde ruku v ruce s odmítáním morálního fundamentu. To později v některých levicových koncepcích ústí do chápání zločince ne jako viníka, nýbrž jako oběti společnosti, která jej svými předpisy, vyplývajícími z reakčního pohledu na soužití a autoritu, znásilňuje. Odtud také pramení morbidní sympatie pro romantické vrahy a zloděje (rozuměj rebely proti útlaku), které lze sledovat v moderní kinematografii a literatuře.
Aplikace trestu smrti má, ostatně jako uplatnění každého trestu, dvě roviny, tj. rovinu teoretickou a praktickou. I když odpůrci nejvyššího trestu většinou prohlašují, že jejich postoj vychází z etických základů, přesto paradoxně nejčastěji argumentují na rovině praktické, např. nedokonalostí soudnictví. Odhlédněme však od technicistických detailů a podívejme se na rizika, které si sobě sama demoliberální společnost apriorním odmítáním trestu smrti vytvořila. Snad nejmarkantnějším rozporem je, že moderní evropské státy v této otázce popírají svou nejzákladnější hodnotu a postulát, tedy odmítají vůli lidu (většiny společnosti). Najednou to není hlas novověkého boha, démosu, který se dožaduje trestu smrti, ale rozhodnutí neoaristokratických elit, co určuje zákony společnosti. Což je jen další voda na mlýn konspiračním teoriím, které prohlašují demokratické uspořádání za pouhou zástěrku vlády vyvolených.
S tím souvisí i pocit nespravedlnosti, jenž některé případy vyvolávají. Zatímco zločinec svým osobním samosoudem rozhodne, že někoho, většinou ze zištných důvodů, zbaví života, sám takovémuto trestu nepodléhá. Nelze se tedy divit rozšířenému názoru, že zákony stojí více na straně viníka než oběti. Nemenším rozporem je, když liberální stát hrdě hájí právo na život i toho nejhoršího zločince a zároveň v mnoha případech svými nařízeními vystavuje nevinné skupiny vlastních občanů (policisty, vojáky) nebezpečí smrti.
Dnešní stav dobře vystihuje jedna černější anekdota: V nejmenované evropské zemi se zřítí letadlo, které teroristé během letu vyhodili do povětří. Mezi troskami a desítkami roztrhaných těl mužů, žen a dětí najdou záchranáři umírajícího liberála. Jeho poslední slova jsou: „Doufám, že budou mít spravedlivý soud a že jste už zrušili trest smrti.“
Obdivujeme ty, kteří za své bližní, za svou vlast a svobodu obětovali životy. Ovšem často se vkrádá otázka, zda různé oslavy a parády nejsou jen politickou šaškárnou a „cukrem“ pro ty, kteří v sobě ještě nevykořenili všechny kořeny. Pokud se společnost skutečně hlásí k hodnotám, za které stojí umírat, pak by kvůli nim neměla nechávat umírat jen své hrdiny.
zdroj: Národní tisková agentura
18 responses so far ↓
1 Radola // Dec 5, 2006 at 3:31
Ano,vrahové,násliníci a devianti mají v našich věznicích ráj,jsou v péči specialistů,pedagogů,psychologů,čas od času je příjde někdo zkontrolovat jestli jim někdo neubližuje nebo nešikanuje,jak ze strany dozorců tak dalších vězněných.Ze strany vězněných to ani nejde,spousta z nich je kvůli svým paragrafům od jiných separována,už z tohoto důvodu,devianti zase mají soudní ochrany,takže ostatní vězni proti nim ani nejdou aby,se ještě nedostali do “maléru”….Kocourkov..
2 Petr // Dec 5, 2006 at 8:11
KDYBY BYLO PO MÉM,TAK TAKOVÝ,JAKO KALIVODA,LUBINA NEBO TEN “NEMOCNIČNÍ”VRAH ZELENKA DÁVNO VISÍ NA ŠIBENICI!
3 Bandera // Dec 5, 2006 at 9:53
A já bych všechny dealery drog nechal zmrskat a vsadit do klády na náměstí, aby si všichni prohlédli tu hnusnou chamraď otravující naši společnost.
4 Defender of Patria // Dec 5, 2006 at 11:41
nase vezeni opravdu neni zrovna dvakrat odstrasujici!
kdo si to zaplati ten si tam muze zit skoro jako na svobode (telefonuje, dostane drogy….)
5 Jen tak // Dec 5, 2006 at 12:53
http://www.avocode.bloguje.cz/423073-dalsi-justicni-omyl-v-usa.php
6 František Nonnemann // Dec 5, 2006 at 13:25
V USA je zaznamenána řada justičních omylů i při soudních jednáních týkajících se nejtěžších zločinů. To je ovšem problém amerického justičního systému, ne institutu trestu smrti jako takového.
Proti tomu například u nás po přijetí nového trestního zákona a trestního řádu v roce 1961 není zaznamenán jediný případ, kdyby bylo pochybováno o vině toho, kdo byl odsouzen k trestu smrti.
7 Václav // Dec 5, 2006 at 15:52
FN: Je otázka, zda by dostal trest smrti Kajínek, pokud by to bylo možné. Každopádně už od dob Hilsnera víme, že u nás medializovaným podezřelým trest smrti nehrozí.
8 Václav // Dec 5, 2006 at 15:53
FN: Mj. dělal jsem kata na jistém hradu v rámci tamního programu a docela mi to šlo.
9 František Nonnemann // Dec 5, 2006 at 16:15
Václav: třeba Vaše zkušenosti jednou využijeme
10 MČ // Dec 5, 2006 at 18:16
FN: Nemáš pravdu, odsouzení jednoho z bratrů Barešových, kteří se pokusili dostat na Západ uneseným autobusem, k trestu smrti za vraždu řidiče autobusu byla justiční vražda. Je zde ale třeba odlišit udělování trestu smrti v režimech jako např. komunistický a nacistický, kdy obžalovaní nemají téměř žádnou šanci prokázat svou nevinu od udělování tohoto trestu ve státech demokratických, kde výkon rozsudku se odkládá na dlouhá léta, po která se může odsouzený pokoušet znovu rozsudek zvrátit, a např. v USA k tomu již několikrát došlo. Nemělo by být rovněž problémem soudně odlišit jasné kauzy(Stodolovi, Zelenka, lesní vrah), kde netřeba s vykonáním absolutního trestu otálet, od případů, kde nejsou 100%-ně jasné přímé důkazy o vině.
11 František Nonnemann // Dec 6, 2006 at 1:56
MČ: za co tu oprátku dostal a byl ten trest vykonán?
12 František Nonnemann // Dec 6, 2006 at 2:05
Tak jsem se na to podíval a našel mj. přepis týhle reportáže ČT - http://www.ceskatelevize.cz/pub/reporterict/206-452-80124-0005.doc (je to až dole). Je to asi dost zamotaný, ale když to dva na jednoho hodili…
13 František Nonnemann // Dec 6, 2006 at 3:35
A ještě jedna věc - i kdyby to bylo zkonstruovaný StB a soudem, tak jde o justiční vraždu, ne omyl. Čili jde o úmyslné zneužití trestu smrti, ne o selhání tohoto institutu jako takového.
14 MČ // Dec 6, 2006 at 14:07
FN: Já jsem také psal, že šlo o justiční vraždu. Co se ale týče možnosti omylu našich soudů, nebyl bych si být Tebou vůbec tak jistý. U nás totiž není této oblasti věnována zdaleka taková pozornost jako v USA, nikdo to tak podrobně nezkoumá(i vzhledem k tomu, že je TS zrušen).
Jinak já osobně jsem pro jeho obnovení, ba dokonce jsem přesvědčen o tom, že by v jistých přesně vymezených(terorismus, únosy) případech mělo být ze zákona povoleno i mučení.
15 František Nonnemann // Dec 6, 2006 at 17:15
MČ: mučení - v tom jsem proti, i když chápu, že za některých situací existují legitimní důvody pro.
Trest smrti - taková právní úprava použití trestu smrti, jaká u nás byla po roce 1961 (když odhlédnu od politické situace, tlaků, zájmů atd.) myslím v maximální možné míře vylučuje možnost omylu. Samozřejmě, omyl se může stát vždy a všude, při jakékoliv lidské činnosti, to však není argument.
16 Václav // Dec 8, 2006 at 20:39
FN: Myslím, že k tomu nedojde. Mj. proto, že v ČR není tolik vrahů a teroristů, abychom je nedokázali uživit. Největší náklady ve vězeňství jsou s feťáky, kteří jsou sice společensky nebezpeční, ale na trest smrti by v téměř žádné zemi tohoto světa “nedosáhli”. Ale o tom psal už někdo z občanského institutu.
17 František Nonnemann // Dec 9, 2006 at 4:28
Václav: já rozhodně nehájím trest smrti proto, že je levnější než dlouholeté vězení. A např. v USA, kde je samozřejmě jiný právní systém, je dlouholetý soud s někým, kdo může dostat a někdy také dostane trestm smrti, je finančně nákladnější než doživotní věznění. Trest smrti je ochrana a odplata společnosti, podle mého názoru.
18 Alois Golka // Oct 30, 2007 at 11:46
Věznice jsou jen odstrašující domovy lumpů.(Myslím vyši kategorie). Měly by býti tvrdým pracovištěm, z donucovacími tresty, aby každý jen z hrůzou zpomínal a dělal již vše, aby se tam nevrátil. A vězeňství by mělo počítat, že se může státi, že někdo i výjde ze vězení v truhle.
Leave a Comment