Svoboda slova bez ohledu na to, jak bude vždy deklarována, zůstává hrdinským skutkem a to i v dnešní tak zvané liberální demokracii, která v skutečnosti je jen diktátem určitých skutečně nedotknutelných a vyvolených.
Každý se stále přetvařuje a chová, jak je všeobecně očekáváno a vydáváno za správné. Většina lidí dobrovolně-povinně dodržuje tato pravidla. Kráčíme ve stádu jako ovce a papouškujeme módní fráze. Usmíváme se na jiné a říkáme, jak rádi je vidíme, i když to není pravda. Nemáme kdekoho v lásce, ale necháváme si to pro sebe.
Tak je to i s cikány, přece nebudeme za rasisty. Naopak, chcete li říci něco k této menšině, začnete slovy: Nejsem rasista, ale… Tyto fráze jsou proto dnes označovány za xenofobní. Cílem je, aby raději nikdo nic neříkal a lidé byli snadno manipulovatelní, aby nabyli dojmu, že pokud nic takového neslyší, je to proto, že takový názor mají jen oni samotní a je to názor skutečně menšinový a nemístný.

Tento článek nám přišel mailem a jeho autor si nepřeje být jmenován - redakce.