Napsal: Jakub Šimůnek

Když německý levicový spisovatel a aktivista Günter Grass v roce 2006 přiznal, že ke konci druhé světové války bojoval v řadách 10. pancéřové divize Waffen SS, vzbudilo to značnou mediální pozornost. Mnozí jej za jeho minulost kritizovali, jiní naopak oceňovali, že pravdu přiznal sám a dobrovolně a svým poválečným literárním dílem ukázal, že v mládí učinil chybné rozhodnutí. S trefnou a přesvědčivou kritikou Grasse však přišel německý historik a konzervativní publicista Joachim Fest, který jej nekritizoval za to, že ve svých sedmnácti letech bojoval v řadách SS a ještě předtím se dobrovolně hlásil k službě na ponorce, ale za to, že sám se sám domýšlivě stylizoval do role morální autority a kritizoval minulost jiných přesně za to, co sám činil. I Fest byl za války u Waffen SS, ale o své minulosti, na rozdíl od Grasse, německé veřejnosti nelhal.

Když mediální spolupracovník násilnické Antifašistické akce, které dělá v řadě svých článcích pravidelně reklamu, Pavel Eichler napadal na stránkách iDNES či na svém blogu petici D.O.S.T., plakát populárního zpěváka Daniela Landy na jeho nové turné a českou trikolóru paranoidně označoval za neonacistické či když se snažil skandalizovat DJ Orbita, za to, že zaslal řadě webových stránek, včetně jedné neonacistické, svůj příběh o tom, jak byl oloupen v Chánově, rozumný člověk mohl jen zakroutit hlavou nad tím, že se v mnohých ohledech stává MF DNES rudější, než současné Rudé Právo.

Jelikož však Eichler útočil a kydal špínu na řadu lidí, někomu zjevně došla trpělivost a na dotyčného vyhrabal fotku, na které si to před řadou let vesele hajluje. Sám Eichler sice dosti nevěrohodným způsobem autenticitu usvědčující fotografie nejprve popřel, ale pak přiznal, že ve „svém mládí na malém městě“ opravdu hajlovával. Teď už nesklízí posměch pouze za své nesmyslné texty, ale i za to, že třeba Landovi vyčítal jeho někdejší působení v pro někoho možná kontroverzním Orlíku a sám se při tom otevřeně nacisticky projevoval. Jeho výčitky některým signatářům petice D.O.S.T. ohledně toho, kdo jiný než oni ještě text petice podepsal, už nic jiného než soucitný úsměv vzbudit nemohou. Mnozí celou věc komentují jako určité léčení si osobních komplexů a bolístek na duši člověka, kterého kdysi i neonacisté, mezi nimiž chtěl být NĚKDO, odvrhli.

Pavel Eichler jistě není osobnost známosti Güntera Grasse, ale s jejich vztahem k osobní minulosti je to podobné. Jistě je chvályhodné, že pan Eichler opustil své někdejší neonacistické názory, zavrženíhodné, že si našel nové levicové názory, ale skutečnost, že na jiné a jejich minulost, mnohdy i neoprávněně a lživě, ukazoval prstem, zatímco jeho jím tajená minulost je daleko méně čistá, ukazuje pouze na jeho pokrytectví.

článek byl psán pro Virtually.cz