Napsal: Petr Pavel

Jedna z nejdrsnějších zim poslední doby a teď zas extrémní vedra nám opět připomenuly varování ekologů před globálními změnami klimatu. Takže já bych si dovolil k tomuto tématu jednu poznámku.
Výklad situace tak, jak je různými ekomisionáři podáván, nám sugeruje, že klima je v zásadě stabilní systém a pokud mu nějakým svým nerozvážným počínáním ublížíme, tak se změní a to bude katastrofa biblických rozměrů.
Tady je jeden ze základních problémů. Klima NENÍ DLOUHODOBĚ STABILNÍ a periody rozhodně nejsou jenom o změnách ročních období. Vědci, především paleobotanici (zabývají se starými a vyhynulými rostlinami) ale i geologové různých jiných druhů mají o změnách klimatu mnoho záznamů (ale málo teorií o příčinách). Teploty se ve stupních celsia měří v Klementinu někdy od konce osmnáctého století, což je něco málo přes 200 let. Z hlediska jednoho lidského věku dlouho, z hlediska planety okamžik. Tato měření zatím vypadají celkem stabilně a nejsou zde patrny nějaké zřetelné trendy k horšímu (pokud je mi známo, nestudoval jsem ale kdyby byly tak by patrně nebyly ekology smlčeny).
Kroniky nám o výkyvech klimatu říkají již něco více. Když Erik Rudý před tisíci lety dorazil do Grónska, nazval jej Groenland neboli „zelená země”, jeho syn Leif Eriksson dorazivše na Labrador nazval jej pro změnu Vinland neboli země vína. Otázkou je, zda a nakolik tyto názvy byly pouhou reklamou pro přistěhovalce a nakolik odpovídaly realitě. Paleontologové nás ujišťují, že tehdy bylo Grónsko skutečně zelené a víno, pokud se nepěstovalo na Labradoru, tak v severní Anglii určitě. Kolem husitských válek se ovšem klima zhouplo tak, že všechny osady v Grónsku vyhynuly (dnes archeologové vykopávají osady a zkoumají nebožtíky – hlad a zima), dokonce i v Čechách kroniky zaznamenaly nebývalé zimy, mnoho mrtvých, rozmnožení vlci, prostě pár desetiletí bylo a je nazýváno „malou dobou ledovou”.

Skutečné doby ledové se střídají s dobami meziledovými již několik milionů let. Geologové původně rozeznávali čtyři doby ledové, dnes jich mají pojmenováno tuším jedenáct. Doby meziledové trvaly dost dlouho, nejdelší asi 200.000 let a v té době byly u nás tropy (džungle, tygři a tak). I v průběhu dob ledových teplota kolísala a někdy na pár tisíciletí vystoupala tak, že by překonala dnešní teplotní rekordy. Mimochodem, od „konce” poslední doby ledové (würmu) uplynulo pouhých 10.000 let. Pokud by se teď ochladilo. tak naši vzdálení potomci o naší éře nebudou mluvit jako o době meziledové, ale jako o pouhém teplotním výkyvu v době ledové (proto ty uvozovky u slova „konce”, jestli würm opravdu před deseti tisíci lety skončil, to zjistíme až za dalších pár desítek tisíc let, teda jestli se dřív neochladí a nevrátí se kontinentální ledovec).
Jak to tedy vypadalo před pouhými deseti tisíci lety? Území dnešního Polska a Skandinavie bylo pokryto ledovým štítem mocným cca 2 – 3 km podobně jako dnes Antarktida nebo Grónsko. Tento štít sahal až k našim hraničním horám, na Ostravsku zasahoval až na dnešní území republiky. Sahara byla travnatá pláň, na které žila velká zvířata a lovili je lidské a lví tlupy. Golfský proud neexistoval (dle sedimentů má opravdu stáří tak těch 10 – 11 tisíc let).

Pokud je mi známo, do dnešního dne nikdo nepřišel s věrohodnou teorií, proč docházelo (a dochází) ke střídání ledových a meziledových dob. Hypotézy, které jsem slyšel, byly dost pochybné (a nepočítaly se zločinným faktorem lidstva).
Když si člověk uvědomí ty miliony výfuků produkujících CO2, tak je skutečně dost obtížné si představit, že toto spalování fosilních paliv nemá na klima nějaký zásadní vliv. Faktem je, že CO2 není nic, co by do přírody nepatřilo a co v ní nemá co dělat (jako například freony). CO2 je produktem dýchání jak živočichů, tak i rostlin a patří do normálního koloběhu přírody. Nikdy jsem neslyšel například srovnání, kolik CO2 za nějakou časovou jednotku (například za den, nebo za rok) vyprodukuje planetární život a kolik vypustíme uměle ze spalování fosilních paliv. Jedno procento nebo 50% nebo 99%? Protože (a o tom snad nikdo nepochybuje) příroda nerozlišuje mezi CO2 jako produktem lidského dýchání a tím, co vyjde z výfuku mého auta či komínu elektrárny. Zelené rostlinstvo pomocí chlorofylu a slunečního záření z onoho CO2 vyrobí zase biomasu. To, co nevím a co neumím odhadnout je, zda mu to potrvá den, měsíc, rok, nebo desetiletí. Pokud je mi známo, zatím si nikdo nedal tu námahu toto zkoušet bilancovat či vědecky zkoumat, jak se zvýší produkce biomasy ze zeleného rostlinstva, když se zvýší množství CO2 v atmosféře.
Slyšel jsem nějaké tragické předpovědi o zvýšeném množství CO2, nikdy jsem však neslyšel tragickou prognózu, jak se udusíme, protože nebude kyslík. Ten kyslík v tom CO2 totiž pochází z atmosféry a zdá se, že zatím jej neubyl měřitelný objem. Mám z toho pocit, že veškerý umělý CO2, který vypouštíme do atmosféry spalováním fosilních paliv zatím zelené rostlinstvo zvládá s přehledem zpracovat a rovnováha atmosféry není narušena. Možná se mýlím, ale to by měl zpracovat nějaký specializovaný vědec jako odbornou studii a ne se hádat nad něčím, co si někdo prostě myslí. Jenomže kdyby se vypracovala kvalifikované studie, tak by se možná zjistilo, že Kjótský protokol s celým multimiliardovým businessem emisních povolenek, které jsou na něj nabaleny, je velký humbuk. Anebo ne.
Klima se měnilo, mění a měniti bude. Nakolik do těchto změn zasahuje člověk vypouštěním CO2, odlesňováním, ničením tropických pralesů, vypouštěním chemikálií do moře a do vzduchu, nevím a těžko je to odhadnout. Četl jsem například bilance oxidů síry, které se dostaly do ovzduší při jediném sopečném výbuchu a trochu z toho neustále vyplývá, že člověk je na planetárním kolbišti pořád velmi, velmi slabý hráč.
Až ke klimatickým změnám dojde (a k těm časem dojde ať děláme cokoli nebo ať třeba neděláme vůbec nic) nemusí to být jenom změny k horšímu. Kdyby se opět vrátila voda a tráva na Saharu, do střední Asie k jezerům Aral a Kaspik, nebo do Mrtvého moře, tak počítám, že místní obyvatelé by si příliš nestěžovali. Kdyby vymizel Golfský proud, tak jako obyvatelé Evropy bychom to neměli dobré. Nastala by nám horká léta a mrazivé zimy (nepřipomíná mi to něco v úvodu tohoto článku?). Zmizení Golfského proudu by mohlo mít za následek obnovení ledovcového štítu ve Skandinávii s následným poklesem hladiny oceánu o několik metrů. Jenomže možná globální oteplení způsobí tání ledovců v Grónsku a Antarktidě a naopak stoupnutí hladiny oceánu. Zcela určitě víme, že oceán nám takto výškově cvičil o desítky metrů v době geologicky nedávno minulé. Svědčí o tom potopené příbojové terasy a pláže dnes v hloubkách či výškách desítek metrů nad i pod stávající mořskou hladinou na mnoha pobřežích. Antické přístavy kolem celého Středozemního a Černého moře nacházíme v hloubkách 6 – 12 metrů pod dnešní hladinou (i když obvyklým vysvětlením je zemětřesení nebo pokles země).
Dle odhadů geologů jsme fosilních paliv (uhlí a ropy) spálili už zhruba polovinu světových zásob. Zatím se nic tak strašného nestalo. Je příliš odvážný předpoklad, že když spálíme část té druhé poloviny (kterou se nám podaří vytěžit) že se rovněž nic tak strašného nestane? Počítá vůbec Kjótský protokol s tím, že tyto fosilní paliva docházejí a víc jich nespálíme, ani kdybychom sebevíce chtěli?
Kromě klimatických změn nebo třeba obávaného pádu asteroidu má naše planeta v zásobě ještě jiné vtípky, kdyby se snad lidstvo cítilo moc bezpečně. Jedním z nich je přepólování zemského magnetizmu. Tohleto naše planeta občas dělá že si přehodí severní a jižní magnetický pól. Víme to bezpečně z orientace magnetických minerálů v hlubokooceánských příkopech, které se zachovají orientaci když láva ztuhne. Již to má zpoždění (perioda není příliš pravidelná) cca 200.000 let. Co se stane, když to nastane, nikdo neví, zase takovou vypovídající schopnost ty vzorky hornin ze dna oceánu nemají. Může to být hotovo za pár hodin, může to trvat stovky let. Téměř určitě to bude spojeno se ztrátou ochranného magnetického štítu země a užijeme si vysoké radiace. Tak doufejme, že to ještě pár tisíc let vydrží a že ani jiný vtípek na nás naše matička v nejbližší době nechystá. Protože ať děláme ramena, jaká chceme, zatím jsme opravdu hodně slabí.