Napsal: Dan Richter

Kráčíme dál a dál touto kocourkovskou pouští. Cesta z jedné strany na druhou za lepším životem je dlouhá, prašná a úmorná. Navíc ji často lemují nějaké nepříjemné překážky, zlobí i nevlídné počasí a to nemluvím o pouštních nomádských kmenech, které číhají v záloze a jako nenasytné harpyje čekají na vhodnou příležitost, kdy nečekaně udeřit. Kolik je ještě třeba udělat kroků, aby člověk prošel touto pouští, je těžko odhadnutelné. My jsme zatím teprv na začátku, kdy jsme učinili pár kroků, a tak zatím s nadšením a euforií vnímáme tuto jinak strastiplnou cestu. Následující krok bude opět sondou do domácích luhů, lesů a hájí. Ano, znovu zavítáme do Kocourkova a prolítneme nějaké ty zajímavé zkazky a informace.
Na naše hlavy se chystá nový zákon, tzv. antidiskriminační, který by měl platit od roku 2008. Tento zákon bez větší mediální pozornosti prošel před nějakým tím dnem sněmovnou, a tak už je jen formalitou, aby opravdu nabyl oné platnosti od roku 2008. Znovu se tak udělá další prostor pro náš byrokratický systém, který „zašije“ plno státních zaměstnanců a zajistí jim tak dobré bydlo, protože je evidentní, že takový zákon bude vyžadovat mnoho práce a zodpovědnosti, o což se podělí jinde „přebývající“ státní zaměstanci. Konečně se dočká i pan Motejl, kdy jeho role ombudsmana konečně bude mít nějaký „vyšší smysl“ a to nemluvě o různých organizacích a poradenských centrech.

Co dobrého má přinést tento zákon pro nás, obyčejný plebs, dělníky a plátce daní?
Zákon má údajně zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči, sociálním výhodám či bydlení. Má ochránit před diskriminací kvůli sexuální orientaci, zdravotnímu postižení, jazyku či náboženství. Zákon má usnadnit i případné dokazování nerovného zacházení.
Takže jak vidno, asi se nedočkáme větších platů, menších daní, snížení cen v obchodech či nedej bože většího pořádku a bezpečí na ulicích. Za to se ale dočkáme toho, že diskriminované skupiny a menšiny u nás v Kocourkově budou mít ještě víc výhod. Přejme jim to, jistě si to zaslouží, když tolik „trpí“ diskriminací od naší „usurpátorské a šovinistické“ české společnosti. Proč mám ale ten pocit, že se v tomto nějak zapomnělo na obyčejné občany, kteří tvoří onu českou společnost?
Znovu tak bude platit stará dobrá klasika humanistických liberálů - ten rychlejší si musí nechat zlámat nohy, aby mu stačil ten pomalejší!

Chystá se na nás možná i další zákon, nebo spíše vytvoření nějaké organizace nebo instituce, která by potírala dětskou pornografii a násilí na internetu. Jak se dalo čekat, tohoto populistického tématu se chytil politik a, světe div se, jde rovnou o pana místopředsedu sněmovny Jana Kasala, zástupce to „vlezlé strany s lidskou tváří“. Jeho snahu hned podpořili komunisté, kteří tak jistě cítí naději na zviditelnění a získání nějakých těch kladných „bodů“ u veřejnosti
Hlavní aktivitou této „organizace“ by mělo být mapování internetu a „odchytávání nevhodných webů“, které by byly zablokovány nebo něco podobného. Čili by se jistě našlo velké pracovní uplatnění pro plno počítačových expertů a možná i „přesvědčených“ hackerů (ač dotyční toto oslovení nemají moc rádi).
Na druhou stranu kdo ví, zda nejde spíše o plané gesto pana Kasala (a jeho nohsledů), který se jen chce zviditelnit, neboť už delší dobu byl tak trošku „politickou mrtvolou“ a nyní cítí šanci poté, kdy se ztrapnila ministryně Parkanová. Je totiž dost obtížně takový projekt vést, protože weby s tímto obsahem totiž denně vznikají a zanikají po stovkách. Trestání autorů těchto webů je téměř nemožné, protože jsou stránky většinou umístěny na zahraničních serverech, kde se to dá jen velmi obtížně odhalit, kdo za tím je atd. Ale pan Kasal a ostatní sympatizanti s tímto projetkem ví asi nejlíp, jak to bude „easy a na pohodu“.
Více než nějaká s prominutím přiblblá organizace na monitoring dětské pornografie by našemu státu prospěla jiná věc a to aby se držení, stahování a přechování dětské pornografie trestalo, protože oproti jiným civilizovaným zemím (včetně Rakouska J) jsou u nás v tomto směru lidé z obliga. Trochu mi to připomíná známkování pravopisu při diktátu, kdy učitel sníží známku za to, že chybí čárka nad „y“ ve slově „vírobek“, ale že tam je základní pravopisná chyba, už nevidí.

Něco z černé kroniky. Minulý týden na Bruntálsku v jistém domově důchodců napadl tamní „hospitalizovaný“ čtyřiapadesátiletý muž pracovní personál. Odnesla to mladá dvaatřicetiletá sestřička. Z pacienta se vyklubal člověk v minulosti opakovaně stíhaný pro násilné incidenty, ovšem jak už to tak bývá, soudem nikdy nepotrestaný, protože se jednalo o trošku „opálenějšího“ muže, a tak soud udělal šamalounské rozhodnutí, když dotyčného zbavil svépravnosti.
A tak tento „mírumilovný“ člověk s nekontrolovatelnými násilnými zkraty obývá jeden domov důchodců za druhým, kde je péče nekvalifikovaná na někoho jeho kalibru, ačkoliv já jako laik bych ho minimálně „zašil“ do ústavu sociální péče na uzavřené oddělení, kde by byl pod lékařským dohledem, anebo ještě lépe, vyhodil bych ho na ulici a tam ho nechal meditovat s jeho násilnickou povahou mezi bezdomovci a zbytečně neplýtval místem v těchto ústavech, jako i penězi z „našich daní“.
Každopádně chybu je třeba hledat v zárodku. A kde tedy? Za vším je opět „práce“ našich kocourkovských mocipánů, kteří kdysi vydali zákon č. 108/06 Sb., o sociálních službách, který chrání zejména práva uživatele služby a ne obsluhujícího personálu. A tak je to pro pracovní personál těchto ústavů hodně těžké, navíc veřejnost nedoceňuje jejich práci, kdy lze často slyšet hlasy, že sestřičky a lékaři bývají „neprofesionální“. Těmto zlým jazykům doporučuji jeden týden dvanáctihodinových služeb v těchto ústavech a jistě změní svůj názor.
Mimochodem, taková perlička na závěr, dotyčný agresor je teď znovu v domově důchodců a má při sobě opatrovnici.

Závěrem bych se ve stručnosti zmínil o čerstvě vydané zprávě ekonomických expertů, kteří říkají, že naše HDP ke konci roku překročí hranici 6%, inflace se snížila na 2,4%, nezaměstanost je kolem 6,4%. Když se k tomu přidá ještě pár odborných slov a tezí, mně, coby obyčejnému hloupému Gojímovi, z toho jde hlava kolem. Nechápu totiž, že když podle čísel jde naše země nahoru, proč většina pracujících a obyčejných lidí jde s platy dolů nebo stagnuje, proč je více a více bezdomovců a zadlužených domácností, proč chátrají budovy a české podniky a továrny? Ale nejsme ekonomy, kteří žijí v číslech a vysokých platech, ale jsme jen obyčejný pracující lid, který žije v tomto Kocourkově a na všechny tyto čísla dře.