Napsal: Patrik Vondrák
Poslední týden to opět vypadá, že se začíná naplňovat vize Samuela Huntingtona o střetu civilizací. Na tom by nebylo nic překvapivého. Dnes již víme, že se Francis Fukuyama ve svém Konci dějin mýlil. Účelová a křečovitá je ovšem snaha spojovat Breivikovo řádění s nacionalismem či tzv. pravicovým extremismem.
Pojem pravicový extremismus je jedním z těch pojmů, které jsou zavádějící. Studenti politologie se učí, že akademická obec s takovými pojmy, jako je extremismus, nechce vůbec pracovat. A není se čemu divit, protože tento pojem postrádá jakoukoli popisnou ostrost. Jeho (nad)užívání bývá v jednom případě promyšlené a čistě účelové, ve druhém záměrně zjednodušující, protože člověk, který je neschopný porozumět složitosti věci, si ji ve své intelektuální lenosti redukuje – v tomto případě se většinou jedná o novináře.
Vedle toho, že je Breivik tzv. pravicový extremista, jsme se mohli dozvědět, že je nacionalista, z čehož implicitně vyplynulo, že všichni pravicoví extremisté a nacionalisté jsou stejně smýšlející a nebezpeční jako on a měli bychom si na ně dát pozor. Jsou to vlastně nenávistní kryptoteroristé. Breivik je prý sionista, křesťanský fundamentalista a svobodný zednář. O tom se už tolik nepíše. Ze stejné logiky bychom mohli odvodit, že všichni sionisté, křesťané odmítající II. vatikánský koncil nebo svobodní zednáři jsou stejně zavrženíhodní jako ti nacionalisté. To se ovšem do krámu nehodí.
Jsem přesvědčený, že skutečný nacionalismus není pravicový ani levicový, a ani neleží někde mezi. Skutečný pozitivní nacionalismus je snaha o ochranu lidí, jejich kultury, identity a tradice. Je to snaha o život v míru a prosperitě. Žádný zločin či teror, jak nám předvedl Breivik. Nejvíc absurdní na tom všem je, že někdo, kdo se nejspíše sám považuje za norského nacionalistu a konzervativce, vraždí norské civilisty a děti. Jeho ideje by měly být výrazem lásky k lidem a k zemi, a ne akt nenávisti a teroru proti nevinným.
Položme si důležitou otázku; komu ku prospěchu? Kdo na této kauze nejvíce získá? Breivik rozhodně nepomohl těm, jejichž názory mu jsou připisovány; identitářům, nacionalistům, vlastencům, konzervativcům, či kritikům multikulturní koncepce světa. Spíše naopak. Tito všichni tolik rozdílní jsou teď uměle zasazeni pospolu do nic neříkající škatulky pravicového extremismu, která je ovšem diskvalifikuje. Na této kauze získá jejich ideová opozice a lidé, kteří chtějí omezovat občanské svobody. Více kamer v ulicích, kontrol, odposlechů a prohlídek, omezování svobody slova, regulace internetu a další a další omezování občanských svobod. To nás kvůli takovým Breivikům jistě nemine.
Breivik je bezpochyby mentálně vyšinutý psychopat. K jeho činu a osobě by se měli vyjadřovat spíše psychiatři než politologové. Takový čin si zasluhuje samozřejmě jeho nejtvrdší potrestání a všeobecné odsouzení od všech lidí se zdravým rozumem. Norské oběti si zaslouží naši úctu.
Breivikova frustrace z multikulturní koncepce světa je ovšem produktem duchu doby, ve které žijeme. Je to důsledek evropských politik, které se vzdalují od bezpečného státu k nejistotě multikulturalismu.
Převzato ze stránek Jana Šinágla.
Loading ...