Napsal: Petr Pavel

V novinách (tentokráte se snad ani neodvážím napsat v plátku) Financial Times ze dne 24. srpna jsem zachytil článek s názvem „French immigration data show rise dominated by African and Asians“, který mne velice zaujal. Jednalo se o vzedmutí imigrační vlny ve Francii. O čem tento článek je?
Imigrace do Francie v letech 1999 - 2004 se neuvěřitelně zrychlila a hlavně se mění složení imigrantů. Přijíždí více lidí z Afriky a z Asie než z Evropy, imigruje více žen než mužů (= dovoz nevěst stávajících imigrantů z domoviny) a snižuje se počet lidí s akademickým vzděláním. Toto jsou fakta, která podporují tvrzení prezidentského kandidáta Nicolase Sarkozyho, který říká, že Francie by měla provádět selekci přistěhovalců.

Francouzská populace imigrantů, (definována jako ti, kteří se narodili mimo Francii) dosahovala v roce 2004 4,9 milionu osob. Ve srovnání s 4,3 milionu v roce 1999 a 4,2 v roce 1990 to svědčí o rychlém nárůstu a to až o 14%. Toto se snaží vyžehlit pan Guy Desplanques z agentury, která prováděla průzkum. Ten tvrdí, že data z roku 1999 byla patrně podhodnocena. Nicméně dle průzkumu z roku 1999 mezi imigranty, kteří ve Francii pobývali méně než 10 let, mělo 37% vyšší vzdělání, tento počet klesl při průzkumu 2004/2005 na 33%. Pan Desplanques si dovolil hodně, protože prohlásil, že to má co činiti s tím, že dnešní zdroje imigrace jsou ve státech s obecně nižší úrovní vzdělání jako je oblast subsaharské Afriky, odkud stoupl počet imigrantů až na 45% t.j. 570.000 osob. Sarkozy se pokouší přilákat kvalifikovanější imigranty tím způsobem, že ztíží imigraci rodinných příslušníků a partnerů existujících imigrantů a zlepší vízové podmínky pouze pro ty, kteří budou chtít pracovat v oblastech, kde má Francie nedostatek pracovních sil, tj. ve stavebnictví, zemědělství a v hotelech.
Pan Tierry Mariani, parlamentní mluvčí návrhu tohoto Sarkozyho zákona, říká: „To, co nám dělá velké starosti, je skutečnost, že imigranti ve Francii jsou mnohem méně kvalifikovaní než imigranti v jiných státech, jako například ve Velké Británii.“
Nejzajímavější je ovšem závěr článku. Konstatuje se zde, že Francie učinila velikou chybu, když uzavřela svůj pracovní trh lidem z východní Evropy, kteří se připojili k EU v roce 2004 a tím umožnila, že Anglie a Irsko (které takovou chybu neudělaly) získaly „většinu talentů“. Dále se konstatuje, že se sice zvedl počet Britů imigrujících do Francie o 60%, nicméně zde se jedná o britské důchodce, nikoli o pracující.
Tolik k článku ve Financial Times. Potěšilo mne, že i takto renomovaný list si již dovolí nepřehlížet z důvodu politické korektnosti realitu a že boj proti ilegální imigraci nekvalifikovaných pobíračů sociálních dávek se přesouvá z okrajových částí politického spektra přímo do mainstreamu.
Tento článek byl určen čtenářům v západní Evropě, nikoli našim. Takže se z něj dá vyčíst zajímavá informace o tom, že jedním z důsledků (možná i zamýšleným) evropské integrace je tunelování inteligence z nově připojených států ve prospěch starých členských zemí – myslím tím „smutné povzdechnutí“ nad skutečností, že Británie ulovila z těchto zemí „nejlepší talenty“ a chudák Francie bude muset lovit v našich vodách mezi těmi, kdo zbyli. Zajímavé je, že nebylo vzpomenuto další velké bariéry, a to té jazykové. Většina vzdělaných lidí mluví anglicky, což se rozhodně nedá říci o francouzštině. Ovšem Francouzi jsou na svůj jazyk natolik hrdí, že si prostě odmítají připustit, že už je to opravdu hodně dávno, kdy francouzština byla jazykem světovým a mnoho lidí se jí učilo. Jelikož Financial Times jsou listem britským, tak toto patrně nebylo vzpomenuto z důvodu slušnosti a snahy jižního souseda zbytečně nedráždit.
Z hlediska zájmů České republiky (ale i všech nově přistoupivších členů EU) je toto ovšem vysoce nebezpečný stav, kterému je potřeba se bránit všemi silami. Již dnes je situace v ČR z hlediska inteligence naprosto zoufalá. Emigrační vlny po roce 1948 i 1968 nás o značnou část vzdělané populace připravily a stav, který je zde po sametové revoluci a zvláště po připojení k EU, je ještě horší. Vidíme to všude kolem sebe. Kolik procent lékařů je dnes již v zahraničí? Existuje vůbec taková statistika? Každopádně při návštěvě nemocnic od personálu slyšíte hodně slovenštiny, často i nějaký přízvuk jiného slovanského jazyka. Což by nakonec nebylo tak špatné, kdyby ČR pro tyto lékaře a sestry byla konečnou destinací. Takovíto imigranti by mně osobně ani příliš nevadili. Jenomže drtivá většina z těchto vzdělaných migrantů bere ČR jenom jako přestupní stanici, jejich konečným cílem je západní Evropa nebo USA.
Pracuji v Praze v nadnárodní inženýrské firmě. Většina mých mladých kolegů jsou Slováci, kteří se vůbec netají tím, že jenom čekají na příležitost odjet západním směrem. Ani jim to nezazlívám, ani toho nelituji. Být v jejich věku a bez kořenů, tak takto činím rovněž.
V dnešním globalizovaném světě si prostě budeme muset zvyknout, že mezi lidmi a cvičkami od Bati není žádný podstatný rozdíl. Stejně tak, jak se vozí po světě zboží, tak migrují a migrovat budou i lidé. Budou hledat nejlepší podmínky z hlediska bydlení, prostředí, platů. Představa, že cena lékaře po dvou atestacích bude v Evropě 6.000 euro, v USA 10.000 dolarů a u nás 30.000 Kč, již dnes příliš nefunguje a vbrzku prostě přestane fungovat úplně. Lidi budeme kupovat na trhu a platit budeme jejich tržní cenu.
U méně vzdělaných lidí to tak již dneska prakticky funguje, ovšem prostřednictvím zboží, které vyrábějí. V devatenáctém století se vyvážely strojně vyrobené látky a textilie z Anglie (převážně Manchesteru) do Indie, kde snadno konkurovaly ruční výrobě. Dneska snad v celé Evropě neexistuje funkční textilka, indické a čínské látky se prodávají za ceny, kterým nelze evropskými produkty konkurovat. O tom by své mohli vyprávět šičky i jiné profese ve východních Čechách, kde naše textilky převážně byly a jsou lokalizovány. Dnes snad mají ještě nějakou práci ve mzdě z Německa, ale nic moc to není. Stejné nebo i lepší stroje, které máme my, jsou i v té Indii, ovšem cena nekvalifikované práce v Indii je mnohonásobně nižší, o daňovém zatížení ani nemluvě. Látky, textilie a oblečení jsou ovšem jenom tím nejkřiklavějším případem.
Jiné manuální profese jsou na tom podobně. Česká republika momentálně profitují na „levné pracovní síle“ a „geografické poloze“ v automobilovém průmyslu. Jinými slovy – stěhují se k nám montovny ze západní Evropy a zakládají se zde nové s potenciálem pro export tamtéž. Tato naše výhoda se mění v tragickou nevýhodu pro německé pracující ve výrobě. Tento přesun se jim celkem pochopitelně nelíbí. Velké německé průmyslové komplexy druhé poloviny dvacátého století se mění v opuštěné a chátrající „brown fields“, německý manuální pracovník prakticky nemá šanci najít si práci za plat umožňující v Německu přežití. Dnešní stav bych si dovolil popsat takto: Výroba v ČR s nízkými mzdovými náklady, prodej výrobku a realizace velkého zisku, transfer zisku domů, zaplacení vysokých daní, ze kterých se platí podpory dělníkům, jež přišli o práci.
Tento stav se mi hrubě nelíbí zvláště proto, že pro to, aby fungoval dlouhodobě, tak by se musely zabetonovat propastné rozdíly ve mzdách mezi námi a starými členskými státy EU prakticky navěky.
Naopak oproti propastným platovým rozdílům mezi ČR a západní Evropou, rozdíly ve mzdách uvnitř ČR mezi jednotlivými profesemi jsou ve srovnání se světem velmi malé. Velmi zhruba si dovolím říci, že člověk s vysokoškolským vzděláním má v ČR dle mého odhadu asi dvojnásobně vyšší mzdu než nekvalifikovaný dělník, což při progresivním zdanění činí čistý příjem zhruba o 50% vyšší. Netýká se vědců, ti jsou u nás placeni hůře než zcela nekvalifikovaní manuálové. Ve třetím světě jsou tyto rozdíly propastné. Například v Indii policista má plat asi 2.000 rupií, IT správce sítě asi 40.000, tedy dvacetinásobek. U nás policista a IT mají platy srovnatelné a je to ekvivalent těch 40.000 rupií. Dobrý IT v některých regionech USA běžně vydělává kolem 8 – 10.000 USD. Takže pochopitelně pokud se kvalifikovaný mladý člověk z té Indie nebo jiného státu třetího světa rozhodne „vykořenit“ a odstěhovat se za prací, tak nezamíří k nám, ale někam, kde jej zaplatí mnohem lépe a ještě jej nebudou trápit nějakým podivným slovanským jazykem, kterým mluví pár milionů lidí, ale bude mu stačit ta angličtina, kterou již vládne.
Kvalifikovaná práce je v Čechách placena skoro nejhůře na světě. Dokonce i v Moskvě si dobrý inženýr v komerční sféře vydělá několikanásobek toho, co v Praze. Netýká se samozřejmě učitelů a jiných oborů placených z ruského státního rozpočtu, ti jsou na tom opravdu mizerně. Z tohoto pohledu Špidlův pokus lákat k nám vzdělané lidi z východu je dosti úsměvný. Co by u nás hledali, jestliže se u nás platí hůře než v Rusku?
V zásadě můžeme konstatovat, že nekvalifikovaná práce jde do regionu, kde je levná pracovní síla (investice automobilek do nových států EU, výroba počítačových komponentů v Číně apod.), kdežto kvalifikovaná pracovní síla jde za prací (migrace českých lékařů, vědců a inženýrů do západní Evropy a USA).
Nejhorší na tom je, že blížící se katastrofa prakticky vůbec není vidět. Emigrace několika tisíců lidí se na statistikách pohybu obyvatelstva téměř neprojeví, o to horší je dopad na obyvatelstvo a zdraví. Myslím, že nikdo z Čechů například není příliš šťastný, když musí jít se zdravotním problémem k horšímu doktorovi, protože ten lepší ordinuje ve Velké Británii, Kanadě či USA za poněkud jiné peníze, než by dostal z českého zdravotního pojištění.
Jestliže stavíme dálnici a most kreslí a počítá méně kvalifikovaný projektant, tak ten most prostě stojí o několik set milionů korun více na zbytečném betonu a oceli, které by schopný projektant dokázal ušetřit, a ještě se zvyšuje riziko havárie, pokud ten projektant omylem ušetří někde, kde ušetřit neměl. Jenomže ten schopný český projektant počítá a kreslí most ve Francii či Irsku, protože tam mu za práci zaplatí 7.000 euro a ne 30.000 korun, které by dostal u nás. Potom se divíme, že kilometr dálnice u nás stojí v průměru více než v té západní Evropě, kde mají i stavební dělníci pětinásobné platy. Na rozdíl od nás tam totiž mají dobře zvládnuto řízení stavby a zaplatí schopné inženýry. Takže ČR nese náklady na jejich vzdělání a první roky praxe, no a pak, když prokážou své schopnosti, tak o tyto lidi přijdeme prostě jenom proto, že je nedokážeme zaplatit. Zatím tento trend ve stavebnictví vidí jenom odborníci, ale v dohledné době se stav velmi zhorší. Dnes totiž odbornou úroveň ještě většinou drží pánové přes padesát let, kteří mají dobré vzdělání a velkou praxi a jsou už příliš staří a zakořenění, než aby odjeli do ciziny. Tito lidé však postupně odcházejí do důchodu a nahrazují je právě mladí a neschopní, protože mladí a schopní odešli a odcházejí za lepším.
Pokud tento trend nezastavíme a to co nejrychleji, tak naši vlast v budoucnu nic dobrého nečeká.
Primitivům typu Paroubka to samozřejmě nevadí, naopak pokles počtu voličů, kteří by jej nikdy nevolili, je pro něj přínosem.
A na závěr poslední kritická otázka: jestliže v dohledné budoucnosti odejdou vzdělaní lidé na západ za lepšími platy a nekvalifikovaná práce (montovny) na východ za levnější pracovní silou, co bude s naší vlastí? Kdo ví, ať odpoví.