Napsal: Pavel Jaroš
Dnes je tomu na den přesně 46 let, co splnilo přání velkého českého básníka Jana Nerudy přemoci zemskou přitažlivost, vyjádřené v básni „Jak lvové bijem´ o mříže“. Těžko můžeme dnes soudit, zda by měl radost z úspěšného letu majora J. A. Gagarina, nicméně jeho víra v ducha rostoucího výš zní jako hořká ironie, pokud si uvědomíme, že úspěchu dosáhla říše rudého zla pošlapávající lidskou důstojnost a svobodné myšlení.
Popravdě řečeno soudruzi Nerudovy verše ani nepotřebovali. V euforii nad dosaženým úspěchem byla složena údajně zcela spontánně píseň „Dobrý den, majore Gagarine“, podle níž celý svět poté, kdy uslyšel tu zprávu TASS, vyskočil od rozhlasu, zdvihl pohledy nahoru a následně si připil rudým vínem. Z této skladby se záhy stala klasická budovatelská odrhovačka, s jejíž pomocí rudí mocipáni ujařmenému národu pravidelně otravovali volné chvíle všech svátků. A na tom, že zdaleka ne všichni lidé mohli zvednout pohledy nahoru, aniž by spatřili trámy v uranových dolech či plesnivý strop přeplněné cely, pramálo záleželo. Tím spíš, že právě tito novodobí otroci pomáhali vybudovat průmysl Sovětského svazu, který jen díky nim dosáhl tohoto krví vykoupeného prvenství.
Hlásné trouby zlodějské komunistické ideologie, u nás zastoupené Haló novinami a Naší pravdou, si bezpochyby neopomenou připomenout tento pochybný technický úspěch socialistického tábora a budou ho připisovat dnes zle vykořisťovanému pracujícímu lidu. Nějaké té reportáže, byť oproštěné od ideologických frází, nás ve večerním zpravodajství pravděpodobně neušetří ani veřejnoprávní média, beztak hojně zaplevelená bývalými estébáky, milicionáři a přáteli Sovětského svazu. Jistě, bylo by to v pořádku, přeci jen šlo o významný milník v historii lidstva. Stejná pozornost by ale měla být věnována i prvnímu letu Spojených států, jenž se uskutečnil o necelý měsíc později. O tom si ale pochopitelně můžeme nechat jen zdát, navzdory tomu, že byl výsledkem tvořivého úsilí lidí svobodných lidí.
Vesmírné lety měly samozřejmě od počátku kromě vědeckých cílů i jistý ideologický náboj založený na soutěžení mezi oběma velmocenskými bloky, přičemž zejména Sověti a jejich vazalové je využívali k propagandistickým účelům více než bylo zdrávo. Let prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka byl například zamýšlen jako oslava třicátého výročí únorového puče. Náš národ se ale nenechal obalamutit a strhnout k dobrovolným a nestrojeným oslavám zločinného komunistického převratu a celou událost okomentoval humorným bonmotem pro nás typickým: „Máme kosmonauta, jmenuje se Remek, česky ani nemek´”, čímž narážel na jeho projevy z vesmíru odehrávající se výhradně v ruském jazyce.
Předchozí generace s velkou radostí sledovaly i americké úspěchy pilotovaných letů na Měsíc, jež následovaly v letech po srpnové okupaci, a další lidové průpovídky zesměšňující neschopnost nenáviděného režimu dosáhnout stejného cíle jsou toho důkazem. S programem Apollo je navždy spojené i jméno Eugena Cernana, jenž je u nás poněkud opomíjen právě na úkor zmiňovaného Vladimíra Remka. Narozdíl od něj Cernan nikdy nezapomněl na kořeny svých předků a na oba si lety vzal malou československou vlajku. Od našich komunistických pohlavárů si tím pochopitelně vysloužil nenávist a odepření oficiální návštěvy naší země.
Lidí jako on bychom si měli vážit více nežli kariéristy, který svůj vpravdě raketový vzestup nastartoval za dob nejtužší normalizace. Pak by totiž mohla KSČM jen těžko využívat jeho popularity při volbách do Evropského parlamentu. Jemu to ale zřejmě vyhovuje. Odvděčil se svým dobrodincům a Brusel mu svědčí tak, že by se do Sojuzu či Migu už jen těžko nasoukal.
21 responses so far ↓
1 xxx // Apr 12, 2007 at 1:42
Smazáno pro vulgaritu. Redakce
2 Michal // Apr 12, 2007 at 1:42
Jo, jo. Dobrý den, majore Gagarine, tak jsme se konečně dočkali
A pak se chudák nějak znelíbil a bůhvíjak to bylo s tou jeho smrtí.
3 Contras // Apr 12, 2007 at 1:47
To bylo takhle:
Koleda, koleda Husáku,
co to neseš v zobáku,
nesu nesu Štrougala,
vláda se nám posrala:
maso máme zkažené,
dětské prádlo zdražené,
v zemi plno Rusáků,
tys to posral Husáku.
Není maso nejsou auta,
ale máme kosmonauta,
jmenuje se Remek,
česky ani nemek.
Rusky volá “Salut”,
co nás stojí valut.
… et cetera
4 František Nonnemann // Apr 12, 2007 at 1:58
Zajímavý příběh s tím Cernanem, o tom jsem nikdy nikde neslyšel. Ale koukám, že na wiki něco je: http://en.wikipedia.org/wiki/Eugene_Cernan
5 Bryoria // Apr 12, 2007 at 4:42
No ja nevim, ale autor to bere moc emocionalne. Vetsinou se berou v uvahu ti prvni a o tech druhych se uz moc nemluvi…. Takze me neprekvapuje a ani nijak netryzni, ze se mluvi o prvnim kosmonautovi a uz ne o druhem. Stejne jako se vetsinou mluvi jen o vyhlazeni Lidic a Lezaky jsou opomijeny nebo jako se mluvi o upaleni Jana Palacha a uz ne moc o Janu Zajicovi. Taky si nepamatujete ke kazdemu prezidentovi USA jeho viceprezidenta, i kdyz je to ten druhy nejvyznamejsi z hlediska vlady…. Nebo dokazete treba u Habsburku, kteri nam 400 let vladli rici, kdo by byl tim druhym z jejich rodu, kdo by nam vladl, kdyby treba zemrel nebo nebyl schopny ten prvni? Proste prvenstvi se pamatuje… a byt druhy, to uz neni zajimave…
6 Adam Kovář // Apr 12, 2007 at 5:11
Bryoria: co je špatného na tom brát věci emocionálně? Co je špatného na konstatování, že úspěchy sovětské techniky byly vykoupeny životy milionů otroků?
7 Jindřich // Apr 12, 2007 at 6:49
Nevím co vám na tom vadí.Spíše by mělo vadit že téměř každý pátý Cech vlastnil rudou knížku a dnes se za to stydí.Ceši jsou holt vlezdoprdelisti,nejdřív Hitler potom Stalin a dnes jsou to boys s USA
8 Adast // Apr 12, 2007 at 8:46
Adam Kovář: ovšem v tomto případě žádná souvislost mezi “životy miliony otroků” a vesmírným výzkumem SSSR neexistuje. Prosím, trochu méně ideologie a náslené jednostraně zaslepené propagandy.
9 Defender of Patria // Apr 12, 2007 at 9:58
Adast: souhlasim….nebudme zaslepenci
10 AKW // Apr 12, 2007 at 10:17
No nevím jestli je zrovna “tvořivé úsilí svobodných lidí” vhodný výraz. Co jsem četl tak v USA je svoboda jenom na papíru už od vyzrazení plánů na A-bombu. Také jsem četl že č. 1 amerického kosmického výzkumu nebyl nikdo jiný než Wernher von Braun (V2) a na výzkumu se podílelo mnoho dalších vědců z Německa stejně jako v SSSR. Takže je otázka čí to vlastně ten první let byl.
11 Fortuna // Apr 12, 2007 at 11:55
AKW: Určitě Třetí Říše
12 Václav // Apr 12, 2007 at 12:50
AKW: Je to ještě složitější. Werner von Braun byl vydán do USA jako člověk,materiály zase do SSSR, a jistě to neměl všechno v hlavě. III. Říše měla kosmické lety teoreticky hezky vymyšlené, ale v praxi by je nezvládla, ani kdyby trvala o pět či deset let déle.
13 František Nonnemann // Apr 12, 2007 at 13:29
Adast: žádná souvislost? Kdo postavil komplet průmysl, elektrárny, železnice, továrny, doly na Urale? Otroci. Kdo těžil barevné kovy, uhlí, stavěl průmysl na Sibiři? Otroci. Díky komu fungovalo hospodářství, díky komu měl SSSR devizy za vývoz surovin? Díky otrokům, jichž zemřely miliony. Trochu méně obhajoby bolševiků by neškodilo.
14 Frunik // Apr 12, 2007 at 14:05
Adast: A kteri otroci to v ramci sarasek (cesky basaprojekt) vymysleli? Cely komunisticky system je impotentni cokoliv zplodit. Na vete, ze uspech byl stvoren praci otroku, neni zadna chyba. Je to cista pravda.
15 Pozorovatel // Apr 12, 2007 at 14:17
Ta gagarinská píseň byla původně bezejmenný Hniličkův dixieland, na který rychle nalepili aktuální text (než by přišel někdo jiný s častuškou). Maďar István Memere napsal r.1990 “popíračskou” knihu, kde mj.zmínil, že Gagarin opisoval krásy jižní Ameriky, která ale při jeho obletu byla zahalena nocí. Rovněž je zvláštní, že z letu neexistují žádné filmové záběry, ačkoli v lodi prý alespoň 2 kamery byly. Slyšel jsem teorii, že podobné triumfy byly Sovětům Američany umožňovány transfery technologií a pozdržením vlastního vývoje (aby vzrostlo imago levicového komunismu, který se postupně převtělil do politické korektnosti a globalizace). Je to sice divočina, ale zároveň je fakt, že hlavně Sputnik byl vnímán jako velký šok a důkaz bolševické technologické převahy (Little Richard tenkrát dokonce přestal na čas halekat ďábelský rokenrol, aby nezvyšoval potencionál Zla). Následoval vodopád dolarů na zbrojení a kosmický výzkum…
Za “nás” měl v r.1978 původně letět mjr.Pelčák (Remek měl horší kádrový profil, byl z rozvedené rodiny), ale ten se během výcviku rozvedl sám a tudíž byl uzemněn. Pamatuji se, jak Remek ve snaze vzpomenout si na český výraz vydával hojné é-é-é, což se také dostalo do anekdot…
16 AKW // Apr 12, 2007 at 14:38
Já jsem neřekl, že je to zásluha III. říše a do nějakých teorií s “kdyby” bych se už vůbec nepouštěl. Chci tím jenom naznačit že to jablíčko je kyselé…
17 V.Neckář jewnior // Apr 12, 2007 at 15:07
http://en.wikipedia.org/wiki/Omon_Ra
18 Adast // Apr 13, 2007 at 7:22
František Nonnemann: ale já bolševiky nijak neobhajuji. Jenom poukazuji na to, že není souvislost s gulagy a kosmickým výzkumem. Nebo snad máte nějaké informace o milionech mrtvých v přímé souvislosti s kosmickým programem? Pochopitelně, že ne, jenom nepřesvědčivě argumentujete stavbou elektráren a těžbou nerostů. Patrně žijete v zajetí předsudku, že elektrárny se stavěly až kvůli raketám a nebýt Gagarina, tak nikoho nenapadlo těžit uhlí.
Dobře si povšimněte, že když dojdou argumenty, začnou se vytahovat věci jako gulagy nebo holokaust. I když s původním tématem diskuse nemají nic společného.
19 kamil // Apr 13, 2007 at 9:00
“Remek měl horší kádrový profil,…”
´S mě rozesmál, pozorovateli.
20 Pavel // Apr 13, 2007 at 10:12
Vostok byl podle dostupných nákresů a fotografií vybaven 1 TV kamerou (s malým počtem řádků), která mířila na hlavu kosmonauta. V lodi byl jeden iluminátor - přímo naproti “lehátku” kosmonauta - ve kterém byl optický přístroj Vzor pro ruční směrování lodě v případě poruchy automatické navigace. Kromě věcí pro přežití ve vesmíru (loď měla vydržet na oběžné dráze 10 dní) a po přistání tam nebyl ani fotoaparát.
21 Václav // Apr 14, 2007 at 17:17
Adast: Máte částečně pravdu, to je jako by zrovna zatčený izraelský překupník drog argumentoval na svoji obhajobu, že ho zatkl neonacista Komorous. Přes svůj zločinný charakter si mohl SSSR připsat Gagarinův let jako svůj úspěch.
Důležitá je však role Sacharova, který skutečně nějakou dobu tvrdě pracoval v gulagu na Dálném Východě a potom se věnoval vědecké práci v rámci speciálního vězeňského vědeckého pracoviště, kde byly sice lepší podmínky, než v běžném gulagu, ale buzerace tam asi byla, a ne malá.
Ale v takových podmínkách pracovali i jiní, jistě v letech 1945-89, ale také dnes (vím o tom od jednoho vězně), a asi též za první republiky.
Leave a Comment