Přinášíme vám text jednoho z projevů, které zazněly na demonstraci 28. září na Kladně.

Politický systém národního korporativismu

Základními směry státu a národa jsou konkurenceschopnost, soběstačnost a vzájemná závislost pro dosažení souladného cíle či stavu.
Národní korporativismus není založen na typickém socialistickém směru charakteristickém prvky umělé rovnováhy přirozených sociálních a národních rozdílů, která je aktivizována iracionálním altruismem a kolektivismem na úkor práv produktivní části společnosti.
Princip národního korporativismu nehraničí ani se soudobým kapitalismem, ve kterém společnost při svém profitování nerespektuje meze negativních externalit, které mají dopad na etiku společnosti, vývoj populace a prostředí. Národní korporativismus je systém, který je naveden ke střední cestě mezi těmito dvěma odlišnými typy sociálních postupů.
Tento systém je založen na bázi národní spolupráce, v níž je zavedena kombinace etiky zdravého kolektivismu a etiky racionálního egoismu.
Etika zdravého kolektivismu se zakládá na investování do společnosti, jejíž hodnoty jsou produktivní, pro její potencionální zařazení popřípadě navrácení do hospodářského cyklu jako lidský zdroj. Tato etika však neumožňuje podporování té části společnosti, která se vyřazuje ze života společnosti svým asociálním charakterem. Tento způsob podpory je pouze spotřební a nemorální vůči řádným občanům, kteří jsou nedobrovolně podmíněni dávat větší hodnotu za menší nebo za žádnou. A tím se vztah vzájemné závislosti socioekonomických skupin obyvatel rozpadá. Tento vztah je totiž platný pouze v případě, je-li podřízen řádem práva, povinnosti a odpovědnosti a je zajištěn schopností asimilace dané národní nebo občanské společnosti do přirozeného prostředí a podmínek. Za tohoto předpokladu se lidé budou navzájem ctít a budou hrdým národem.
Etika racionálního egoismu je dlouhodobá systematická orientace člověka na vlastní cíle. Jejím účelem je dosažení individuálních potřeb člověka pomocí poctivého úsilí, za dobrovolné spolupráce s ostatními lidmi. Umožňuje také budování si vlastního charakteru. Aby se člověk mohl takto naplnit, musí mu býti dána svoboda, svoboda, kterou národní korporativismus občanům zaručuje. Lidé mají právo vytvářet spravedlivým způsobem prostředky, se kterými dosáhnou svých cílů, a které je dovedou k důstojnému prožití života. Jakmile však lidský egoismus překračuje racionální zájmy, či je budován na úkor jiných, musí být pozastaven.
Tato spolupráce na národní bázi je cestou vyššího vývoje, bez které by společnost nebyla odolná a schopná konkurenceschopnosti. Stala by se závislou a tudíž nesuverénní. Národní korporativismus je politika, která je aktivní proti dosud aplikovaným a připravovaným systémům, jejichž záměry jsou cizí vůči základům národa, společnosti a státu.
Soudobá demokracie je totiž ze své podstaty proti tomu tak pasivní, že vytváří - ať vědomě či nevědomě - prostředí k jejich vývoji. Je tak slabá, že ji už dokonce ti, kteří se tyto základy snaží zničit, ovládají! Znovu se v tomto politickém systému objevují prvky, které byly potlačeny a dnes jsou opět začleňovány, i když se v minulosti prokázaly jako nefunkční a kontraproduktivní. Proto je nutno jejich vliv zamezit a vytvářet nové a správné etiky, etiky položené na základech národního korporativismu.

Zdeněk Zvoníček, předseda nezávislé politické organizace Národní korporativismus

Narodni-korporativismus@freedom.usa.com