Právo a Spravedlnost (PaS) k současné situaci v ČT

Současnou situaci v České televizi, kdy se ukázalo, že vrchní a programový ředitel ČT je nejen bývalým komunistou, ale zároveň dokonce i členem ozbrojené pěsti komunistické strany - milicionářem, považuje politické hnutí Právo a Spravedlnost za skandální a nepřijatelnou. Jsme rozhořčeni faktem, že generální ředitel ČT Jiří Janeček, stejně jako nezávislé odbory na pracovišti a někteří (na základě čeho byli asi vybíráni?) členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, o tom delší dobu věděl a teprve nyní, kdy některé informace prosákly do médií, vyzývá veřejnost, aby „Lamberta nesoudila na základě principu kolektivní viny”. Jsme přesvědčeni, že tímto způsobem sdílení velice citlivé informace o nezákonnosti působení milicionáře Lamberta ve své funkci vybranými jedinci v ČT a RRTV získala celá situace charakter zločinného spiknutí.

Za nejzávažnější okolnost „kauzy Lambert” považujeme zjištění o evidentní existenci takového typu systému kádrové práce v České televizi, který vede k tomu, že do vrcholných funkcí v ní jsou výlučně instalovány osoby z bolševického prostředí. Není to přeci poprvé, kdy něco takového vyplulo na povrch, stačí vzpomenout na nedávno v „případu Mlynář“ (taktéž zajímavá persona) odsouzeného Dušana Chmelíčka nebo generálního ředitele ČT, za něhož všichni ochránci práv bolševiků od Havla přes Rumla, Halíka, Krause, atd. demonstrovali. Nebylo jediným předpokladem tehdy pětadvacetiletého mladíka pro získání této významné funkce to, že jeho otcem nebyl nikdo jiný, než JUDr. Oldřich Chmelíček, plukovník Stb a náčelník SNB ve Středočeském kraji? A jaké asi měl předpoklady na funkci programového ředitele ČT pracovník Kovosvitu Sezimovo Ústí Lambert? Domníváme se, že to byly ty samé jako u Chmelíčka - v prvé řadě kovaně bolševické zázemí.
Je zřejmé, že provalením se okolností působení milicionáře Lamberta v ČT se „odkopal” skrytý systém, který zajišťoval pokračování vůdčí role marxistické ideologie v médiích, té role, jejíž význam si komunisté uvědomili po roce 1968 a prohlašovali, že se jí nikdy nevzdají. A jak kdysi řekli, tak dodnes činí, to se jim musí uznat.
Za velice závažnou považujeme rovněž neochotu všech zainteresovaných, od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání až po parlamentní strany a vládu, s danou situací něco dělat. Politické hnutí Právo a Spravedlnost veřejně slibuje občanům, že se v případě, že k tomu získá mandát, rázně s tímto stavem vypořádá a vnese do temných zákoutí tvůrců našeho veřejného mínění a jejich zákulisních kádrových čachrů světlo. Řešení je přitom jednoduché a známé: odvolat RRTV, jmenovat nového generálního ředitele a provést důslednou personální čistku. V současnosti je již jasné, že se za maskou nezávislosti ČT neskrývá nikdo jiný, než starý známý bolševik. Odmítáme se přitom řídit pro bolševiky nejvýsadnějším havlovským „Nejsme jako oni” a na onu chvíli dělání pořádku jsme připraveni postupovat právě jako oni, pěkně prokádrovat kandidáty na významné funkce v ČT pomocí lustračního zákona a vyžadovat po nich i životopisy obsahující politickou kariéru rodičů. Příkladem by nám při tom nemusela být pouze praxe totalitního systému, i demokratický a svobodný svět uměl s podobnými snahami rázně zatočit, jak ukázalo vypořádávání se s pozůstatky nacistického režimu v Německu. Jistě i tam došlo místy k excesům, takže se v některých funkcích po čase objevili např. vojenští velitelé Wehrmachtu či funkcionáři Hitlerjugend, ale nemohlo se stát, aby se ředitelem německé televize stal mladý Kaltenbrunner a programovým ředitelem bývalý esesák.
Že to myslíme vážně, to všichni bolševičtí pohrobci (nejen v České televizi) velice dobře vědí, proto tolik zloby a nenávisti médií na naši adresu. Obávají se totiž, že půjdeme cestou našeho polského vzoru, který rozšířil lustrační zákon o novináře a všechny, kdož se podílejí na tvorbě veřejného mínění. A obávají se právem.

Petr Valeš, předseda PaS
Petr Bahník, volební lídr Pas
František Červenka, člen KR PaS
Jan Broj, člen KR PaS

Praha 17.2. 2007