Blíží se konec září a s ním i připomenutí mnichovské dohody a i naší, spíše benešovské, rezignace na aktivní odpor. Je jisté, že v následujících dnech se začne v médiích o této historii opět mluvit a připomínat, že jinak než zbaběle to řešit nešlo. Proto chce Národní čest při této příležitosti zveřejnit své stanovisko k Mnichovu a Benešově politice.
Historici píší, že Beneš nemohl udělat nic jiného, než dohodu přijmout. Byli jsme údajně bez šance, co se týče vojenské obrany. Naše opevnění, jež mělo být dokončeno až v padesátých letech, bylo nedostavěné a tím jsme měli údajně jen malou šanci na úspěšnou obranu. My jsme ovšem názoru, že šanci jsme měli a velkou.
V září 1938 jsme měli 48 divizí. Přesto, že několik málo divizí muselo Německo i Československo nasadit na jiných částech hranic, stálo v září 1938 na německo-české hranici proti sobě 37 českých a 39 německých divizí. Němci měli proti nám 500.000 mužů. My ale měli na obranu 650.000 mužů, čili 1,3 : 1 v náš prospěch. Tanků a děl měli Němci více. Převaha lehkých a těžkých kulometů byla zase na naší straně.
Kdo se trochu zajímá o vojenství ví, jak významnou zbraní kulomet je. Kulometčíci jsou pro odstřelovače jedním z primárních cílů.
Nepřipravenost našeho opevnění není pádný argument pro rezignaci. Opevnění nebylo dodělané především na hranicích jižní Moravy. Nicméně sama německá generalita byla pro útok z tohoto směru skeptická. Jediná využitelná komunikace vedoucí přes Linec byla naprosto nechráněna. Navíc německá 14. armáda soustředěná v dolním Rakousku byla slabá. Vznikla až po „anšlusu“ a tvořili ji převážně nespolehliví Rakušáci. Čili naše případná obrana by nemusela nutně být nečinná. Vždyť i Hitler po zabrání tzv. Sudet řekl, že byl rád, když s námi nemusel válčit.
Beneš nám svým zbabělým postojem podrazil nohy. Navíc to byl právě tento zednář, který naši politiku orientoval prosovětsky a přispěl k více než čtyřicetiletého rudému otroctví. Můžeme například zmínit jeho zásluhu o přijetí SSSR do Společnosti národů nebo smlouvu z května 1935 o vzájemné pomoci mezi ČSR a SSSR. Podle této smlouvy by nesměla ČSR poskytnout jakoukoliv podporu tomu, kdo by chtěl skoncovat se Sovětským svazem. Během války v roce 1943 Beneš odjel do Moskvy, kde se setkal s Molotovem a Stalinem. Chtěl od nich získat podporu pro vyhnání sudetských Němců dříve než od západních spojenců. Svým jednáním v Moskvě nastavil výhybku na velmi těsné přimknutí českých zemí k Sovětskému svazu. Zavařil i jiným. Stalinovi například radil, aby obsadil Maďarsko dříve než spojenci. Dále mluvil o tom, že je potřeba rozbít feudalismus v Polsku a dosadit tam prosovětskou vládu.
Není bez zajímavosti připomenout si jeho poválečné projevy. Třeba ten z roku 1947:
„V sociální revoluci, k níž určitě dojde, bude třeba zbavit naše země veškeré německé buržoazie, pangermánské inteligence a fašismu propadnuvšího dělnictva. To bude naše konečné a pro nás vůbec uskutečnitelné řešení: Spojení revoluce sociální s revolucí nacionální…je v tomto plánu i kus marxismu…“
Prezident je reprezentantem státu a národa, který má národ zastupovat a chránit. Co však udělal Beneš? Nechal nás zahanbené před celým světem, zradil, utekl, podrazil nohy a uvrhl ve zbabělost. Můžeme jen závidět našim polským bratrům, kteří se hrdě bránili jen s kavalerií nejmodernější technice.
Se vším tím, co z historie víme, zastáváme názor, že na Mnichov musíme vzpomínat s pláčem a poučit se, že obrana má smysl vždy! Kdybychom se bránili a i kdybychom prohráli, tak příští generace mohly těžit z hrdinství předků – měli bychom rovnější páteř, větší hrdost a vyšší morální kredit.
Zlobit se můžeme jen a jen na Beneše. Ten rozhodl. Naši dědové chtěli v pevnostech zůstat. Beneš si zaslouží jen pohanu a plivnutí na svůj pomník. Vždyť co nám odkázal? Bolševismus!
Práce pro vlast se neplatí. Zrada se však trestá!
39 responses so far ↓
1 Radola // Sep 18, 2006 at 2:48
Poláci tenkrát zas tak našimi velkými bratry nebyli,Mnichov jim přišel velmi k duhu,uštípli kus Čech, Slovenska a organizovali teroristické útoky na Podkarpatské Rusi.
2 Wolf // Sep 18, 2006 at 4:33
jasná vlastizrada pana Beneše a jasný podraz od Francie , Velké Británie i SSSR ( myslím že ste´jně by jednali i tyto země dnes )
3 Janek // Sep 18, 2006 at 4:49
Je to tak. Na druhé straně se zamýšlím nad celým národem ve smyslu: “Každý národ má vládu, jakou si zaslouží…” A přemýšlím o tomto rčení i dnes, zvláště ve vztahu k popřevratovým vládám a úrovni českého národa.
Radola: Částečně máte pravdu. ČSR napadla Polsko v r. 1919. Navíc na nás měli pifku kvůli Benešovu podrazu při slíbené a nakonec zablokované dodávce zbraní právě v době, kdy bojovali proti bolševikům o rok později. Poláci nám otevřeně pomoc nenabídli vzhledem k naší smlouvě se Sověty, kterých se báli. Ale v r. 1938 Poláci prohlásili, že bude-li se ČSR bránit, půjdou proti Němcům také. Nabízí se také možnost o které se uvažovalo - Češi dodají zbraně a Polsko vojáky.
Pevnosti sice dostavěné zcela nebyly a nebyly ani zcela vyzbrojené. Např. chyběly geniální otočné rychlopalné věže na objektech T. O. Přesto si troufnu tvrdit, že Němci i přes četné informace od henleinovců nevěděli úplně do čeho jdou. Navíc neměli zbraně proti našim pevnostem. Na Magenotku se vyzbrojili a vycvičili teprve až u nás.
Dovolím si citát z jedné konfery k tématu: Jeden z nejlepších německých generálů von Rundsted, po válce prohlásil, že byl velmi nemile překvapen stavem ozbrojených sil ČSR a že Německo by mělo zřejmě dost starostí porazit i osamocenou ČSR. Konečně i Hitler v úzkém kruhu, po obhlídce objektů T. O. prohlásil, že čs, generálové chystali hroznou past pro jeho armády. Je nutné si uvědomit, že Německo sice mělo velmi velké lidské zdroje, nicméně celá jedna generace německých mužů nikdy neprošla ani základním vojenským výcvikem, což bylo tím více pregnantnější, čím modernější výzbroj měli tito nevycvičení muži obsluhovat…
4 Erwin T. // Sep 18, 2006 at 4:51
Wolf: … a naprosto logické a správné znovuzačlenění do struktur Říše.
5 JT // Sep 18, 2006 at 5:32
Ewrin: naprosto logické a správné znovuzačlenění… jistě, jistě, samozřejmě. Jenom ti zlí čeští šovinisté nechápou, že Čechy nejsou německý prostor a Čech tu koneckonců nemá co pohledávat…
6 fon // Sep 18, 2006 at 6:18
Vysvetlia autori ake to boli tie ceske divizie.
7 ¨rucuk // Sep 18, 2006 at 7:08
Mno v článku se zapomělo na letectvo. Německá Luftwaffe nás výrazně převyšovala jak v počtech tak technologií. Tanků měli němci hodně ,ale co se týče jejich výzbroje a pancéřování byli na tom hůř něž naše tanky. Můj osobní názor je ten že by němci válku s námi vyhráli avšak měli by takové ztráty že by si tažení na západě pořádně rozmýšleli ( počítám že by ho zahájili v roce 1941/42)
8 Wolf // Sep 18, 2006 at 8:12
Erwin : no vezmi si naše možnosti - zbabělci odmítli bojovat ( národ byl připraven, viděl jsem dost záběrů na mobilizaci a i nadšení ) , po zradě Velmocí se začlenění do Říše nebylo nevyhnutelné ale ….
Jinak u Davida Irvinga v knize Hitlerova válka je hodně dopodrobna jasné pozadí Mnichova a jsou tam i telefonické hovory mezi Benešem a Masarykem do Anglie , i nejhnusnější část o naprosté zradě Francie
9 Wolf // Sep 18, 2006 at 8:13
Erwin : je dobře že jsme Češi ale já mám i německé kořeny + srbské zkrátka Evropan
10 #Tom // Sep 18, 2006 at 11:20
Toto je jedna ze smutných kapitol našich dějin. Kdyby se Česko nevzdalo, mohlo všechno dopadnout jinak. Ale to jsou jenom “kdyby”… Německá armáda sice byla za hranicemi, ale co třetina obyvatel Česka, která byla německé národnosti? Připočítal bych i boj s vnitřním nepřítelem, to by představovalo jistě velké oslabení.
11 Pozorovatel // Sep 18, 2006 at 20:56
Správně, Sudeťáci již prakticky obsadili Chebsko a v naší armádě začaly incidenty s německými rekruty, kteří sice bez problémů narukovali, ale občas obrátili zbraň proti svým českým druhům. To nemluvím o statisících jiho- a východoslovenských Hunů a Kumánů, kteří dělají rozruch i dnes. Jediná jistá hranice byla ta nejkratší s Rumunskem. Dle svědectví gen.Moravce se ani SSSR nepokoušel o mnichovské krizi byť jen navázat radiové spojení s naším štábem. Proti pevnostem se připravoval zásah parašutisty z nebráněného týlu (v Belgii 1940 to vyšlo dokonale - Eben Emael), navíc byla možnost je vůbec obejít (stavěli je i Sudeťáci, takže asi o nich v Berlíně věděli všechno, naši důstojníci sice byli proti tomu, ale nějaká mezinár. lidskoprávní organizace tuto diskriminaci zarazila - už tenkrát…). I náš štáb předpokládal obranu cca po dobu 3 neděl a pak ústup do slovenských hor. Pokud by zasáhla Francie vší silou, zřejmě by obsadila Porýní a Porúří bez větších potíží, ale dnes už víme, jak byli vyhnilí a Beneš to věděl už tenkrát. Navíc nebyl žádný autokrat, ale “slabý” prezident nemající právo odstupovat území bez parlamentního schválení. Že se ostatní naše další vládní a legislativní složky nehlásily o svoji možnost zasáhnout do vývoje, také svědčí o jejich úrovni. Asi byl čísi záměr zavléci Německo do většího konfliktu, který ho pak úplně zničil (možná že bylo také třeba eliminovat Stalina chystajícího útok na Evropu) - a proto ho bylo nutné nechat napřed trochu namlsat a poskytnout mu čas a naše zbrojnice…
12 Shooter // Sep 19, 2006 at 1:29
Pozorovatel: Naše pevnosti a pevnosti Belgie se vůbec nedají srovnávat. Úspěch něm. parašutistů v Belgii tkvěl v tom, že na pevnostech přistáli což u našeho opevnění nešlo.
Naše opevnění mělo chráněný týl ( u TO byli střílny i do vnitrozemí, u LO každá pevnost chránila sousední + tu byla ještě polní armáda).
Nevím jak je šlo obejít a Němci o nich rozhodně všechno nevěděli, řekl bych že o nich věděli docela málo.
S tím koncem souhlasím.
13 Radola // Sep 19, 2006 at 3:29
Věděli o našich pevnostech vše,od poměru složení betonu až po jména velitelů různých objektů.Pomáhali je stavět a byli i jako vojáci ZVS ve strážních praporech,které nebyli z těchto důvodů vůbec zpravodajsky prověřovány(!),v těchto jednotkách sloužilo více maďarských,slovenských a německých vojáků než českých!!!!Informace se předávali přímo agentům abwehru,nebo některým až moc loajálním sudeťákům,takovým byl například i hrabě Kinsky,jehož synáček dnes uplatňuje nároky na majetek jeho “antinacistického” otce,který sám po odstoupení hranic přijal Hitlera na svém zámečku v čerstvě ušité uniformě SA….
Naprosto souhlasím s tvrzením,že na jižním úseku byla hrozba minimální,vojska složená z Rakušanů a starších záložníků nebyla pro nás žádným oříškem,i spousty divizí dislokovaných přímo v Říši nesahali našim ani po kotníky,úroveň výzbroje a výcviku byli daleko za našimi,a hlavně,naši vojáci měli odhodlání a vysokou bojovou morálku.
Jediného čeho bych se obával byla ona nerozhodnost,kterou měl Beneš a desítky ministerských úředníků,kteří měli o “něčem” rozhodnout,víc než výmluvně hovoří např. zákaz střelby a těžkého nezájmu o incidenty a teroristické akce sudeťáků na našem území,tento zákaz nebyl odvolán ani po vraždách českých příslušníků ozbr.sborů nebo civilistů…
14 Adam Kovář // Sep 19, 2006 at 4:50
off topic: k tomu Kinskému - jeho otec, který se s nacisty bezpochyby zapletl, ten majetek nikdy nevlastnil. Děd dnešního Kinského jej odkázal rovnou jemu, takže to, že mu to bylo sebráno na základě Benešových dekretů, je nesmysl. Jak by mohl někdo v pěti letech kolaborovat? Tak, že mával vlaječkou s hákovým křížem?
15 Pozorovatel // Sep 19, 2006 at 11:09
Stručné vystižení stavu naší armády je tady http://cs.wikipedia.org/wiki/Mnichovsk%C3%A1_dohoda Fall Grünn pochopitelně nesměřoval proti nejtěžším opevněním, ale spíše doufal v souběžný průlom na severní Moravu a přes Šumavu na Plzeň. Podrobně jsou válečné plány opsány zde http://zuza.wz.cz/vetese/opevneni.html
16 Wolf // Sep 19, 2006 at 11:43
Pozorovatel : podle toho co čtu u Irvinga v Hilerově Válce Hitler byl nažhavenej si zabojovat a vrhnul by na nás celou sílu jinak kniha Davida Irvinga Hitlerova Válka ukazuje dost dobře pozadí II.světové války
17 Adast // Sep 19, 2006 at 12:08
Pozorovatel, souhlasím s tebou. Myslím, že Beneš tenkrát udělal jedinou možnou věc. Také nezapomeňme na Polsko, nikdo nevěděl jak se zachová. Později si s chutí utrhlo kus z našeho území.
18 Radola // Sep 19, 2006 at 12:27
Wolf:Pokud čerpáte jen z Irvinga,tak už je mi to jasné…
19 Wolf // Sep 19, 2006 at 14:21
Radolo: četl jsi ho že odsuzuješ?
20 Shooter // Sep 19, 2006 at 14:28
Radola: Pochybuju, že Němci věděli o našem opevnění vše. Když sem se byl podívat např.na Haničce tak nám tam průvodce povídal, že Němci byli velmi překvapeni tím kam směřovali střílny. Mysleli si, že budou směřovat dopředu a přitom většina střílen směřovala podél hranic a nebo do vnitrozemí.
Adast: Jedinou možnou věc? Polska bych se vůbec nebál ( jejich tanky,které museli táhnout koně - pozn. pro návštěvníky Dobrošova ). Beneš udělal tu jedinou věc kterou udělat neměl. Lev Prchala ho měl zastřelit když na něj mířil, protože Beneše by žádná škoda nebyla.
Měli jsme se bránit. Buď by jsme se ubránili a nebo by jsme neprodali svoji kůži lacino a Německu by jsme způsobili velké ztráty a hlavně by jsme nezradili sami sebe.
21 Radola // Sep 20, 2006 at 2:24
Prchala je osoba,která je příliš glorifikována,už během války vznikl mýtus o jeho jednotkách v Polsku,nedělám si o něm žádné iluze,sympatický mi je na něm pouze rozpor s tehdejším prezidentem,to,že po válce se paktoval se sudeťáckou svoločí ví málo kdo…
22 Adam Kovář // Sep 20, 2006 at 2:27
Radola: ten, kdo se o to zajímá, ví že to tak bylo, ale ví taky proč…
23 tom // Sep 20, 2006 at 2:45
Ne ze bych mel kdovi jak rad Benese ale to co udelal bylo nejlepsi co mohl udelat. Kdyby jsme bojovali,byla by to predem prohrana bitva a napomohla by pouze Francii a Anglii . To byl jejich plan ze my Nemecko oslabime a uz nebude mit silu bojovat proti nim . Divim se i Ceskym letcum ze valcili za Francii a Anglii po tom co nam udelali.
Hlavni sila Nemecke armady byla v lidech v jejich sebeobetovani a fanatismu s tou nikdo nepocita a Ceska armada se sni nemohla absolutne porovnavat.
A nakonec Hitler u nas zavedl socialisticky model(ktery ma Evropa dodnes) a spousta cechu si socialne polepsilo i pres pokracujici valku a smirilo se z okupaci. Z toho duvodu byl udelan atentat na Heidricha jehoz cilem bylo znepratelit Nemce a Cechy.
24 Jan Maloušek // Sep 20, 2006 at 4:26
Radolo: Nemyslím si, že by zrovna Prchala byl glorifikován. Spíš je zcela zapomenut. “Jeho” jednotky v Polsku jistě nebyly fenomenální, ale faktem zůstává, že to byl první zahraniční ozbrojený útvar, a jak jinak se má dělat odboj, než bojem? Jde spíš o to, že Prchala representuje (representoval) možnou politiku, alternativu (ve smyslu variantu a ne levičácký underground) k politice Benešově. Jeho “paktování” s odsunutými českými Němci byl jistě tak trochu projev zoufalství, neboť jeho Národní výbor se ocitl v naprostém osamocení - nové vlny emigrantů po r. 1948 byly samí pokrokoví levičáci, intelektuálové a spol., kteří před tím bolšánům dláždili cestu k moci. Většina pravicových emigrantů pocházela už z vlny po r. 1945. Faktem je, že díky Prchalovi a spol. měl náš národ representativní emigrantskou skupinu, která nebyla vůbec zapletena s komunisty ani söcialisty. Tedy skupinu, která více než kdo jiný zastávala linii předválečných “občanských” stran, které po válce již nemohly být obnoveny, ač byly hlasem většiny obyvatelstva historických zemí.
Je otázka, jaký byl Prchala generál; zřejmě patřil k těm schopnějším v Čs. armádě, ale faktem je, že čs. generalita byla z větší části zoufalá. Rakouští důstojníci s odpovídajícím vzděláním a zkušenostmi z pole již byli většinou ve vysokém věku (Bílý, Podhajský) a na rozhodujících místech ve vojsku byli se správným “kádrovým profilem” ruští legionáři, kteří ovšem měli zkušenosti z občanské války a velení poměrně malým útvarům. Teoreticky na výši doby asi také právě nebyli - vizte rozdíly vojenského myšlení mezi Spojenci a němci na poč. války; Německo je nepřevyšovalo ani tak technicky či silou, jako spíše chytrým použitím své omezené síly.
Beneš zřejmě chybu udělal, nešlo o to, že bychom slavně vyhráli, nejspíš bychom dopadli podobně jako o rok později Polsko a nikdo by kvůli nám do války nešel (tedy do války s Německem; do války s ČSR by se možná ještě 2 státy našly….), možná bychom se udrželi o pár dní, týdnů déle, asi bysme měli celou zemi rozrytou zákopy a granáty, ale morálně to ná šnárod potřeboval - šlo o jakési završení emancipace národa, zahájené koncem 18. stol. Beneš ji zakončil tak, jak ji zakončil - já bych nechtěl být v jeho kůži, ležela na něm ohromná odpovědnost, do které se však navlékl z největšího dílu sám (zahr. politika, presidentské ambice, nesvolání parlamentu…). Ovšem tu odpovědnost neunesl. Především proto nebyl mužem na svém místě. Zde už nejde o jeho polit. a osobní postoje a názory. Ale soudit bych jej nechtěl; nebyl vůdcem do války, ale kdo o sobě může dopředu říci, že jím je?
25 Radola // Sep 20, 2006 at 4:29
Tom:Nikdo nejsme profesionálním historikem,ale tohle je vážně moc…
26 Wolf // Sep 20, 2006 at 7:39
Radolo : můžeš mi odpovědět ?
27 Radola // Sep 20, 2006 at 9:40
Wolf:Ano, můžu vám odpovědět,četl jsem od něj Zkázu Drážďan.
28 Radola // Sep 20, 2006 at 9:48
Jan Maloušek:Zajímalo by mě,jak si vysvětlujete Prchalovi kroky,které ho vedli k opuštění velení Hraniční oblasti 42,kdy odjel autem do Prešova,a odtud se 16.3.39 nechal spojit do Prahy a dával se telefonicky k dispozici Němcům,ti jej samozřejmě odmítli..?!
Druhá věc,koho jiného dát na místa vysokých důstojníků než legionáře,kteří bojovali v poli,vaše paušalizace mě dost zaráží,spousty důstojníků měli přiměřené vzdělání ,studovali jak válečné nebo vojenské akademie,a mohu říci,že si v ničem nezadali s generáli s prohnilého R-U,ba naopak byli lepší.Gen.Bílý se osvědčil později,byl to velký vlastenec.
29 Rodrigo // Sep 20, 2006 at 10:42
Radola: Ano,legionáři bojovali v poli, ale to stejné přece platilo i pro důstojníky( českého původu ) bývalé KuK Armee.Jejich šance kariérního postupu v prvorepublikové armádě byly oproti legionářům minimální.Byl to přece jen tzv.” rakušáci “… A použití výrazu ” prohnilé R- U ” je více než paušalizující.
30 papež // Sep 20, 2006 at 12:30
Nejde jen o aktuální stav armády, ale také o vojenském potenciálu. Emanuel Moravec, ve své knize V úloze mouřenína vysvětluje, že ˇČSR mohla postavit 42 divizí a Německá říše 360 divizí. To znamená že jsme sami neměli nejmenší šanci na vítězství. Je ovšem otázka jestli by nám pomohl SSSR. Stalin údajně nabízel československu pomoc i bez účasti Francie. Se sovětskou pomocí se ČSR mohla ubránit. Proč to Beneš neudělal je otázka. Na druhou stranu by se Rudá armáda musela při tažení na pomoc ČSR probít fašistickým Polskem nebo Maďarskem, a těžko říci, jestli by přišla včas
31 Wolf // Sep 20, 2006 at 12:41
Radolo: díkyza odpověď, momentálně čtu pouze Hitlerovu válku a nevidím pokroucená fakta ba naopak - dozvěděl jsem se docela dost o pozadí Mnichova a zákulisním boji mezi Německem Francií a GB a myslím že přečíst si i záznamy hovorů mezi prezidentem Benešem z Prahy a Janem Masarykem v Londýně ukázali pravou povahu a zákulisí české politiky.
32 JT // Sep 20, 2006 at 16:07
Wolf: od té doby, co jsem v nějaké Irvingově knize (nevím, jestli o Goebbelsovi nebo v Hitlerově válce) našel zmínku o tom, že Lidice byly vyhlazeny kvůli tomu, že se tam skrývali atentátníci na Heydricha, tak jej beru s dost velkou rezervou. To je prostě historická chyba, kterou dokáži odhalit já - nehistorik. Tím pádem se nabízí otázka, kolik dalších chyb, na které nepřijdu, tam je.
33 Shooter // Sep 20, 2006 at 16:52
tom: Historie asi nebude vaše silná stránka. Vyplodit takový historický blábol musí stát asi hodně sil.
papež: Proč by se Rudá armáda musela probíjet fašistickým ( ?! ) Polskem nebo Maďarskem?
34 Radola // Sep 21, 2006 at 1:53
papez:Vidím,že i vy žijete v bludu o pomoci ze strany SSSR.Sověti měli svou pomoc nám jen na papíře,myslíte,že by se vydali(nezištně,jak jinak:-)) na pomoc zemi,která stojí na prahu války s velmocí,jejíž armáda byla vycvičena v sovětských kasárnách a cvičištích?!
Rodrigo:Proč by na vyšších postech čsl.armády měli stát lidé co sloužili v R-U,byli tam jistě,ale legionáři hráli prim,protože bojovali za samostatnost,nevím ,co je na tom k nepochopení?!
35 mš/NM // Sep 21, 2006 at 5:25
Radola: Rozhodně si nemyslím, že by důstojníci R-U měli automaticky nebýt vlastenci. A že ve “staré” armádě sloužila řada velmi schopných českých důstojníků, kteří po válce neměli správné kádrové posudky a proto jejich kariéra byla zbržděna, je prostý fakt.
36 Rodrigo // Sep 21, 2006 at 6:11
mš/NM : Plně souhlasím.Jedinou vinou ( zato neodpustitelnou) těchto důstojníků a vojáků bylo, že zachovali věrnost přísaze své vlasti . A tou bylo Rakousko Uhersko. A jejich nezpochybnitelná odbornost? To přece nebylo podstatné… Ale to už je off topic téma.
37 igi // Sep 23, 2006 at 11:23
Súhlasím s názorom v článku. Československo 2x nedokázalo reagovať na svoje obsadenie (udalosti 1938-39 a “bratská pomoc” 1968). Čo sa týka Nemeckej okupácie a rozbitia ČSR, nostalgicky povzdychujem, že bolo veľkou škodou, že sa takej potupnej zrady nedožil gen. Milan Rastislav Štefánik, verím že s ním na čele armády by sa situácia vyvinula inak. V roku 1968 však zlyhal náš Dubček. Vidím to tak, že kým v prvých rokoch budovania republiky bola česká armáda plná elánu bojovať (tu sa patrí poďakovať za všetky české obete pri oslobodzovaní Slovenska od maďarónov), postupne armáda i celý ľud túto vôľu k obetiam stratil, čo nášmu štátu bolo na škodu. V čase SNP už nebola šanca na celočeskoslovenské povstanie a preto nás musel “oslobodiť” Stalin. Vyplýva z toho poučenie, že najlepší spôsob na udržanie mieru (sledujúc maďarské nepokoje) je mať pripravenú bojaschopnú a oddanú armádu. To platí pre Čechov i pre Slovákov. A až potom si môžme so všetkými priateľsky podávať ruky a rozvýjať s nimi spojenecké vzťahy.
38 Ursus // Oct 20, 2006 at 11:15
Von Clausewitz, jak známo prohlásil, že válka je pokračováním zahraniční polkitky jinými prostředky. Situace v předválečné Evropě byla opravdu složitá a její velmoci byly ovládány politiky snažícími se najít smír bez zapojení se do válečného konfliktu. V SSSR byla armáda těžce oslabena represáliemi velitelů až do stupně prapor, takže její bojeschopnost ( viz finská válka ) byla nízká a navíc probíhalo přezbrojování Rudé armády. Pomoc Sovětského svazu patří jen do spekulativního rámce a nebyla by zřejmě vůbec možná. Polsko nemělo s ČSR ty nejvřelejší sousedské vztajy a její armáda byla beznadějně zastaralá i když, jak se ukázalo v září 39 nesmírně hrdinná.
ČSR mělo nejlépe organizovanou a perfektně vyzbrojenou pozemní armádu v Evropě. Do Mnichova se však nepodařilo přezbrojit letectvo, které svými parametry citelně zaostávalo za Luftwaffe. Opevnění a morálka vojska dává předpokládat, že by se československé vojsko patrně mohlo ubránit po dobu jednoho měsíce a způsobit Němcům velmi těžké ztráty. Další válečný vývoj je možno posuzovat z několika hledisek a hospodářsko politických možností ČSR a zhodnocení by určitě zabralo větší prostor. Prostudoval jsem něco odborné literatury autorů z několika zemí a většina se shodovala na tom, že ČSR by válečný konflikt nedokázala dotáhnout do vítězného konce. Přesto však se většina autorů domnívá a já s nimi, že Čechoslováci měli dostat šanci se bránit. Vždyť Mnichov byl o tom, že Hitler se přímého střetu s ČSR maximálně obával.
Ještě douška k respondentovi, který zpochybňuje účast čs. letců v Anglii za to, co nám provedli… naši letci bojovali hlavně za svobodné Československo!
39 Dux // Mar 16, 2007 at 16:30
Po bitvě je každý generál. Těžko dnes soudit, co by bylo lepší. Byli jsme na to sami. Pokud by nám SSSR nepomohlo, tak bychom se těžko ubránili (mimochodem ty argumenty o našem vojenském potenciálu byly nedostatečné, protože zde rozhodovalo více faktorů). Souhlasím však, že to byla ostuda (povinností je bojovat i zdánlivě ztracený boj, protože vždycky je nějaká naděje). Nemyslím si ale, že to co Beneš udělal byl nějaký komplot. Zmínili jste, že byl Beneš Zednář… ? Nemyslím si, že by bylo tehdy v zájmu Zednářů, aby Němci vyhráli. Přijde mi, že jsou ty názory vůči Benešovi moc paranoidní až demagogické. Měli bychom se více zabývat dnešní dobou, kdy žijem ve své zemi, kterou nacisté zaplaťpánbůh nezničili a měli bychom se k sobě chovat lépe a navzájem si neškodit, ale pomáhat si! V současnosti máme spoustu jiných závažnějších problémů, které je třeba dát do pořádku. Proto se tedy chovejme tak, aby se za nás naši potomci nemuseli stydět a mohli na nás být hrdí. My dnes rozhodujeme o tom, co je naše země a kam směřuje. viz. stále se zvyšující zadlužení Č.R. atd….
PS: Co se stalo nedá se odestát
Leave a Comment