Napsal: Adam Kovář

Výbor pro rasovou rovnost (úžasný název, že?; také vám připomíná všelijaké výbory a komise oblíbené bolševiky?) v jihoanglickém Plymouthu se před několika dny projevil jako bdělý strážce tzv. politické korektnosti. Místní podnikatel Leroy Lander pojmenoval svoji hospodu po siru Johnu Hawkinsovi (na dobovém obrazu), významném anglickém námořním veliteli 16. století a zdejším rodáku.

Kdo to vlastně byl? Sir John Hawkins se výrazně podílel na modernizaci anglického loďstva v druhé polovině šestnáctého století, podílel se na několika vítězných bitvách Angličanů proti španělskému námořnictvu, byl jedním ze tří nejvýznamnějších anglických námořních velitelů své doby. Do Anglie z „nového světa“ přivezl brambory a tabák, spolu se svým bratrancem Francisem Drakem založil fond na podporu starých a nemocných námořníků a několik nemocnic, které se o ně staraly. Byl námořníkem, politikem a obchodníkem. Za své zásluhy byl povýšen do rytířského stavu. Co na něm tedy rasovým rovnostářům vadí? Kromě toho, že je bílý, zejména to, že se mezi jiným podílel na obchodu s otroky.

Více… »

Napsal: Jiří Hojer

V minulém týdnu dominovaly zahraničnímu zpravodajství dvě události vzdálené zeměpisně, zcela odlišné pokud jde o výklad vlivnými mediálními mágy a vykladači alespoň v našem (našem?!?) civilizačním okruhu, přesto podobné svým pozadím.

V Tibetu vypukly občanské nepokoje rozpoutané rodilými Tibeťany, namířené zejména proti etnickým Číňanům, kteří se od obnovené čínské nadvlády nad touto zemí zhruba před půlstoletím přistěhovávají ve velkých počtech a podle některých odhadů již početně převyšuje původní obyvatele. Západní intelektuálové v této souvislosti často hovoří o nebezpečí zániku tibetské kultury a „bojují“ za její záchranu. Důvodem jistě je mimojiné zájem o tibetskou větev buddhismu (zjednodušeně lámaismus), který je pro zmíněnou skupinu lidí nečím moderní a přitažlivý.

Více… »

Napsal: Adam Kovář

Ani naši jižní sousedé nebudou o přijetí Lisabonské smlouvy, která nahrazuje tzv. euroústavu, hlasovat v referendu. Rakouský parlament totiž tuto středu, 26. března, velkou většinou zamítl návrh na vypsání referenda. Návrh podali poslanci tzv. krajně pravicového Svazu pro budoucnost Rakouska a v parlamentu je podpořili ještě zástupci Svobodných. Proti hlasovali vládní socialisté a lidovci a opoziční zelení.

Ani v Rakousku tedy o tomto zásadním dokumentu, který se výrazně podílí na budování eurofederace, nebudou rozhodovat občané. A jak je vidět i z jednoznačného středečního hlasování, Lisabonská smlouva má potřebnou většinu v parlamentu prakticky jistou. Rakousko se tak pravděpodobně již příští měsíc zařadí do skupiny států, jejichž parlamenty radostně předávají další části suverenity státu někam jinam.

Napsal: Adam Kovář

O dvojím metru se (nejen) na těchto stránkách psalo již mnohokrát. Příkladů toho, jak jedni mohou to, co druzí rozhodně ne, je kolem nás mnoho. Namátkou jmenujme třeba rozpouštění či zakazování veřejných shromáždění těch nepohodlných a to i v rozporu se zákonem a na druhé straně tolerování neohlášených (a tedy nezákonných) demonstrací těch správných; tolerance k deviantům a parazitům a nenávist k většině ostatních; zásadní odmítání trestu smrti s tím, že nikdo nemá právo jinému vzít život, a liberální přístup k vraždění nenarozených dětí. A tak dále a tak dále, příkladů bychom mohli najít více.

Jedna z nejmarkantnějších oblastí, kde je princip „co je dovoleno pánovi, není dovoleno kmánovi“ uplatňován, je mluvené či psané slovo. Západní společnost se na jedné straně zaklíná svobodou slova, svoji představu lidských práv vnucuje celému světu a celý svět také obviňuje z toho, že je nesvobodný a nedemokratický, protože svobodu slova neuznává, a na druhé straně za vyjádření názorů perzekuuje, profesně likviduje a do vězení zavírá své vlastní občany. Svoboda slova je pro nás sice posvátná, ale nic se nemá přehánět. Existují posvátná témata, o kterých se nediskutuje, pro která prostě svoboda slova neplatí!

Více… »

Napsal: Adam Kovář

Tzv. holocaustová lobby, která na základě utrpení (ať již skutečného, nebo zveličeného) Židů za druhé světové války vydírá jeden stát a jednu soukromou společnost za druhou, se před nedávnem zaměřila na Belgii. I v Belgii žili Židé, i odtud je němečtí okupanti odváželi do koncentračních táborů, tak proč z Belgie nevyrazit nějaký ten zlaťák?

Dobrá věc se samozřejmě podařila. Belgická vláda a belgické banky minulý týden oznámily, že přeživším holocaustu, potomkům obětí a jejich rodinným příslušníkům vyplatí 170 milionů dolarů. Půjde o odškodnění za majetek Židů, který v době okupace ukradli a vydrancovali nacisté.

Tak, od Belgie by to pro začátek stačilo, kdo bude další?!

Případ zavražděného studenta Daniela Tupého s novými fakty opět rozvířil hladinu slovenských (?) médií. Podle informací médií měli být všichni pachatelé vraždy Tupého členy jedné z bratislavských skupin podsvětí “piťovcov”.

Ľubo Roman (do roku 2005 předseda Bratislavského samosprávného kraje) krátce po vraždě vyjádřil názor, že za vraždou nemuseli být „neonacisté“, ale drogy, třeba i proto, že se vražda stala na Tyršově nábřeží, v místech čilého obchodování s narkotiky.

Marián G., přezdívaný Grco, patřil k jedné z bratislavských skupin podsvětí – k piťovcom. Několik důvěryhodných zdrojů podle Tiskové agentury Slovenské republiky potvrdilo, že jeden z čtveřice údajných pachatelů (Grco) však obchodoval s tvrdými drogami. Grco však v roce 2005 spáchal sebevraždu. Jak jeho sebevražda souvisí s případem Tupého?

Více… »

Napsal: Adam Kovář

Prezident USA George Bush včera schválil dodávku zbraní pro ozbrojené složky tzv. nezávislého Kosova. Zdůvodnil to tím, že prý dospěl k názoru, že “dodávky obranného zboží a obranných služeb pro Kosovo posílí bezpečí Spojených států a světový mír.” Světový mír je zase na scéně, vida, vida…

Tato dodávka zbraní jistě není nic překvapivého: americká vláda kosovské teroristy vycvičila a vyzbrojila již před řadou let. Když potom tito jejich hoši začali v Kosovu vraždit Srby a loajální Albánce, americký velký bratr je podpořil bombardováním srbských nemocnic, továren, mostů a televizních studií. Jen a pouze americké vládě, ať již té minulé za prezidenta Clintona, nebo té současné Bushově, mohou albánští bandité poděkovat za svůj nedávno vyhlášený “nezávislý stát”. To, že jeho tvůrci svým věrným zajistí i takové “drobnosti”, jako mezinárodní uznání, finanční pomoc a zbraně na dokončení etnického vyčištění Kosova, je už jen logickým závěrem.

Napsal: David Macháček

Německá tajná policie, jak nedávno vyšlo najevo, zaplatila v roce 2006 4,2 milionu euro za DVD s informacemi o lidech, kteří měli krátit daně převodem svých peněz do Lichtenštejnska, tzv. daňového ráje v Evropě. Tyto údaje kdosi v roce 2002 ukradl lichtenštejnské bance LGT.

Německo nákupem tohoto disku s ukradenými důvěrnými informacemi soukromé společnosti samo podpořilo zločin a pachatele utvrdilo v tom, že krást se vyplácí. Krádež stačí jen jaksi ušlechtile upravit a podat a ukradené následně dobře prodat. Co na tom, že zloději za jeho lup platí daňoví poplatníci a tím jej nepřímo nejen podporují, ale i po něm vytvářejí poptávku.

Německá vláda ovšem není lakomá ani sobecká, a tak svůj koupený lup nabízí k využití i ostatním. Vždyť i jiné vlády by jistě rády šmírovaly své občany za pomoci státotvorných zlodějů.

Napsal: David Macháček

Britští sportovci, kteří budou startovat na olympiádě v Pekingu, absolvovali školení od svého olympijského výboru o tom, co během olympiády v komunistické Číně smí a co nesmí říkat. Pokud sportovci nařízení výboru neuposlechnou, budou odesláni domů.

Sportovci zejména nesmí komentovat žádná politická témata. Takže se ani nebudou moci zeptat, kdeže dnes bydlí ti lidé, kteří dříve bydleli na pozemcích, kde stojí olympijské sportovní areály.

Zvlášť zajímavě tento zákaz vyznívá dnes, po krvavě potlačených demonstracích Tibeťanů. Svoboda slova zkrátka platí jenom někde, což ctí i britští sportovní „výboři“. Nejspíše pro ně platí heslo „Se stranou velkého Maa a jeho lidem na věčné časy a nikdy jinak“.

Napsal: Jiří Petřivalský

Naše západní civilizace se pyšní přívlastky jako tolerantní, humanistická, vyspělá či kulturní. Naši západní politikové si myslí, že je náš demokratický systém lepší než všechny ostatní, že přináší lidem svobodu a že je ho třeba šířit i do dalších „méně šťastných“ zemí. Pokud se náhodou některé země nechtějí „osvobodit“ samy, je třeba jim v tom pomoci válkou a následnou krvavou okupací, jako v případě Afganistanu a Iráku.

USA je nám dávána za příklad nejideálnější demokracie, našeho velkého vzoru a bratra, od kterého se máme učit. Prezident USA bývá považován za nejmocnějšího muže světa, který je v USA díky svým pravomocím postaven na úroveň vůdce či Boha, chcete-li. Od tohoto člověka, který by měl de facto řídit vývoj a směr celého demokratického světa, bychom jistě očekávali vysoké morální cítění a moudrost. Pojďme se tedy poučit z jeho rozhodnutí.

Více… »

Napsal: Adam Kovář

Dolní komora britského parlamentu včera přijala tzv. Lisabonskou smlouvu. Ta je tedy nyní v horní sněmovně, Sněmovně lordů. Pokud i tam projde, královna ji podepíše (uvádí se, že by se tak mělo stát v červnu či červenci) a Lisabonská smlouva tak bude Velkou Británií přijata.

V Dolní sněmovně pro smlouvu hlasovalo 346 poslanců (vládní labouristé a opoziční liberální demokraté), proti jich bylo 206 (převážně členové Konzervativní strany). Vládnoucí Labour Party smlouva protlačila parlamentem i přesto, že veřejně opakovaně přislíbili a ve svém stranickém programu mají, že o ústavě EU se bude rozhodovat v referendu. Že Lisabonská smlouva je prakticky totéž, co referendy v Nizozemí a Francii odmítnutá tzv. euroústava, je patrné z pouhého porovnání obou textů (srovnání např. zde).

Labouristé sice něco slibovali, ale když došlo na lámání chleba, tak prosazení Lisabonské smlouvy a tím další výrazné okleštění suverenity Velké Británie prosadili jinak. Premiér a předseda labouristů Gordon Brown to zdůvodnil tím, že Lisabonská smlouva je v porovnání s euroústavou výrazně lepší, a proto není potřeba, aby o ní občané rozhodovali. A ty poslance vlastní strany, kteří chtěli dodržet stranický program a prosazovali slíbené referendum, nechal disciplinárně vyšetřovat parlamentním výborem (viz zde).

Soud s chorvatským generálem Ante Gotovinou (na fotografii) by se mohl stát pro západní tajné služby a místní vlády trapasem, napsal deník The Times. Podle listu by mohlo být docela trapné, pokud generál Gotovina odhalí, kolik podpory dostala chorvatská armáda a zpravodajské služby od Západu, zvláště od Spojených států a CIA.

The Times citují bývalého šéfa personálu prezidenta Tudjmana, Hrvoje Sariniče, který také vystupoval jako jeho tajný vyslanec u Miloševiče, jak říká, že CIA spolupracovala s generálem Gotovinou a dodávala potřebné informační vybavení před operací „Bouře“.

Včera zahájený proces také může odhalit detaily temných dohod mezi Miloševičem a Tudjmanem, a také proč Miloševič nezmobilizoval jugoslávskou armádu, když krajinští Srbové prchali před chorvatským vojskem.

Ante Gotovina byl v srpnu 1995 velitelem operace „Bouře“, při které bylo nuceno uprchnout až 200.000 Srbů z Chorvatska. Podle tribunálu Gotovina věděl, že došlo k válečným zločinům, ale selhal při zastavení zvěrstev, nebo potrestání pachatelů.

zdroj zde

překlad: web Nevhodné zprávy

Napsal: Jiří Petřivalský

Izrael je nám dáván za vzor demokratického státu na Blízkém východě. V jeho vyspělé demokracii prý můžeme nalézt mnohá ponaučení a máme být hrdí, že je ČR považována za největšího spojence Izraele v Evropě. Stejně dobře jako o nás už Izrael prý smýšlí jen o USA, což jistě stojí za zamyšlení.

Nyní vám položím otázku. Myslíte si, že je možné ve státě, který je skutečně svobodný, demokratický a který dbá na práva svých občanů, provést tak těžký zločin jako několikanásobné znásilnění, být obviněn a prakticky usvědčen a přesto za to nebýt odsouzen do vězení? Jestli jste odpověděli ne, tak se mýlíte. Takový stát skutečně existuje a je to právě Izrael, kde moc znamená víc než spravedlnost.

Více… »

Napsal: Adam Kovář

Když mi před několika lety jeden kamarád se zaujetím líčil poutavý příběh malé Židovky, která za války prožila neskutečná dobrodružství, přežila vyvraždění celé vesnice (schovala se v hromadě mrtvol), několik let putovala nacisty obsazenou Evropou, viděla plynové komory v Osvětimi a celé roky přežila jen s jedním nožem a hodinkami místo kompasu, přemýšlel jsem o tom, kam na takového historie jejich autoři chodí. Po nedávném případu z Belgie už je to možná jasnější.

Belgická spisovatelka Misha Defonsecová kdysi napsala autobiografickou knihu, v níž líčí své příběhy za války, příběhy statečného židovského děvčátka. Když jí bylo šest, zachrání se před nacisty, kteří deportují její rodiče někam na východ. A ona se je z Belgie vydá hledat, čtyři roky putuje po Evropě, přes Francii, Itálii a Balkán až do varšavského ghetta. Cestou statečná dívka zabije německého vojáka, nějaký čas žije se smečkou vlků a je svědkem transportu Židů do koncentračního tábora. Kniha byla přeložena do osmnácti jazyků (v češtině vyšla pod názvem Přežít s vlky) a byla i předlohou pro francouzský film. A jak v nynějších dnech vyšlo najevo, je to celé jedna velká lež.

Více… »

Napsal: David Duke

Žádný Američan, a já nejsem výjimkou, nemůže být šťastný, když vidí americké velvyslanectví napadené a zapálené, americkou vlajku strženou dolů a téměř celý národ, který nenávidí USA a nás všechny celou svou bytostí.

Ale když se podíváme na historii Ameriky v Srbsku, co bychom vlastně měli čekat? Srbsko nikdy nebylo nepřítelem Spojených států, a přesto jsme proti němu spáchali akty války a terorismu. Poslali jsme tam armádu a napadli jej, bombardovali civilní cíle, mosty, kancelářské budovy a elektrárny a nadiktovali mu, co má dělat v rámci vlastního státu.

Současné dění v Srbsku a Kosovu je proces dlouhého historického konfliktu. Kosovo je odvěké srdce Srbska, které bylo podrobeno muslimskou otomanskou říší za podpory muslimských etnických Albánců. Historické reálie odvěkého konfliktu se odráží v genocidních prohlášeních albánského premiéra, která učinil v Kosovu v červnu 1942. Na setkání s albánskými vůdci Kosova řekl:

„Měli bychom usilovat o zajištění toho, že srbské obyvatelstvo z Kosova bude – že tato oblast od nich bude očištěna a všichni Srbové, kteří tu po staletí žijí, by měli být označeni za kolonialisty a posláni do koncentračních táborů v Albánii. Srbští usedlíci by měli být zabíjeni.“ (Bogdanović, Dimitrije. „The Book on Kosovo“. 1990. Belgrade: Serbian Academy of Sciences and Arts, 1985. str. 2428, a Genfer, Der Kosovo-Konflikt, Munich: Wieser, 2000. str. 158.)

Více… »

Napsal: Adam Kovář

Britský list The Times přinesl 21. února tohoto roku informace o tajné interní zprávě Evropské parlamentu. Ta se týká zneužívání unijních peněz europoslanci. Zpráva údajně hovoří o tom, že velká řada europoslanců zaměstnává fiktivní osoby či nekvalifikované rodinné příslušníky a vylepšuje si tak svůj příjem. Audit, jehož je zpráva závěrem, se týkal zneužívání části ročních výdajů na spolupracovníky evropských zákonodárců. Každý z nich na to má k dispozici asi v přepočtu 4,3 miliony korun ročně.

Více… »

Napsal: Michal Semín

V souvislosti s vyhlášením nezávislosti Kosova a jeho uznáním ze strany USA a řady evropských států se vyrojily obavy, že se tím posílí odštěpenecké tendence a vznik nových státních útvarů i v jiných částech světa (Abcházie, Osetie, Baskicko, Vlámsko, Palestina). Jakkoli je tento argument pádný, jeho opakované zdůrazňování zastínilo jiné stinné stránky vzniku, slovy G. Bushe, „nezávislého kosovského státu“. Plynou z faktu, že ve skutečnosti žádný nezávislý kosovský stát nevznikl. Takzvané suverénní Kosovo je postmoderní fikcí. Stejně jako budoucí evropský superstát je i nové Kosovo státem bez národa.

Více… »

Tato odpověď na zmíněný článek byla zaslána redakci MF DNES. Nejen že nebyla, ani zčáti, otištěna, ale nebylo na ní ani odpovězeno. Autor ji tedy zaslal ke zveřejnění serveru AlterMedia ČR.

Vážený pane Doležale,

jako Čech srbského původu cítím se být povinen reagovat na inkriminovaný článek.

Ihned v úvodu píšete: „Co se v Bělehradě, srdci Srbska, stalo?Je to jednoduché, nic - to kdesi na jihu, v kraji, kde už skoro žádní Srbové nežijí, si lidé, co tam nyní již několik generací žijí, vyhlásili nezávislost na Srbech.”

Domníváte se, že když někde nějaká národnostní menšina žije po několik generací, má na to území automaticky právo? Mají tedy podle Vás Maďaři právo na jihovýchodní Slovensko? Mají Baskové právo na část Španělska a Francie? Mají Rusové právo na Abcházii, Jižní Osetii a Podněstří? A budou mít za 70 let právo na Karlovy Vary? Nevím, jestli by naši potomci jejich případné vyhlášení nezávislosti na České Republice označili za „nic”.

Více… »

Napsal: Pavel Sibřina

Mimo faktu, že existence nového evropského muslimského státu – samostatného Kosova je v rozporu nejen s mezinárodním právem, rezolucí OSN č. 1244 a obyčejným lidským rozumem naší euro-atlantické civilizace, je jistě zajímavé podívat se na to, z jakých struktur vznikla současná kosovsko-albánská vláda. Uvědomují si vůbec občané zemí, které uznaly nezávislost Kosova, že partnery jejich politiků na kosovské straně jsou váleční zločinci, vrahové a teroristé ?

Chceme-li se zamyslet nad tím, z jakých kořenů vznikla současná elita Kosova – státu prolezlého korupcí, zločineckými strukturami a drogovými mafiemi ovládajícími značnou část heroinového trhu v Evropě, musíme se vrátit zpět do druhé poloviny 20. století

Více… »

Napsal: Petr Šleder

Jakob Salomon Boeskov je dánský avantgardní umělec žijíci v New Yorku. Od roku 1998 pracuje na svém uměleckém konceptu s názvem Fictionism. Hlavní myšlenka projektu je představení možných futuristických řešení pro New World Order.

Známý je jeho projekt, ve kterém vytvořil spolu s novinářem Bruggerem a průmyslovým designerem Von Bengtssonem hi-tech zbraň budoucnosti pro kontrolu nepohodlných jedinců - ID sniper pušku.

Tato puška, vystřelující místo kulky speciální RFID mikročip, je určená pro použití hlavně při demonstracích a městských nepokojích pro označkování lidí, které je třeba sledovat. Zásah je bolestivý asi jako kousnutí hmyzu a zasažený pravděpodobně ani nebude při správném zásahu vědět, co se vlastně stalo. Hluboko pod kůži mu pronikne mikročip, která bude sledovatelný například pomocí systému GPS kdekoliv na světě.

Více… »