Napsal: David Macháček

Když jsem si četl články, které informovaly o nejnovějším průzkumu agentury STEM na téma „Češi a tolerance“, neubránil jsem se úsměvu. Kdybych věřil tomu, co jsem si přečetl, musel bych totiž přistoupit na to, že se planeta Země začala otáčet opačně, že snad jaksi začala couvat.

V článcích, které popisují výsledky tohoto průzkumu, se totiž uvádělo, že jako Češi jsme mnohem tolerantnější k cizincům ze západu než z východu. A dále tam bylo uvedeno, že nejlepší vztah máme ke Slovákům. A já jsem dosud žil v tom, že Slovensko je od nás na východ. Jestliže vycházíme lépe s cizinci ze zemí na západ od našich hranic, tak tam musí ležet i Slovensko. A jestliže se Slováky vycházíme nejlépe, tak to musí být ten nejzápadnější stát. Třeba je hlavním městem Slovenska Paříž, Lisabon nebo San Francisco, co já vím.

Více… »

Napsal: Adam Kovář

Když nepřítel neexistuje, musíme si ho vytvořit, zní dnes heslo některých česky píšících novinářů. Bohužel se u většiny z nich snoubí hloupost s nevědomostí, ignorantstvím a … ano, hloupostí a hloupostí. Proto to také čas od času dopadá tak, že jejich bubnování na poplach působí pro alespoň občas vlastní hlavou uvažujícího člověka směšně.

Podívejme se na dva příklady z poslední doby, které nám výše uvedené budou demonstrovat opravdu názorně: extrémistické samolepky a nebezpečná síť neonacistů ve věznicích.

Více… »

Napsal: Paul Findley

Kandidáti na veřejný úřad, vysoký i nízký, jsou uhranuti – přesnější slovo je vystrašeni – neurčitým, ale drahým strachem z americké lobby, která pracuje ve jménu Státu Izrael.

Proberte se miliony slov „konečné trojky“ v prezidentském boji – Baraka Obamy, Hillary Rodham Clintonové a Johna McCaina – a nenajdete slovo, ani jedinou slabiku, kritizující dlouholetou americkou politickou zaujatost silně protěžující Izrael, politiku, jež na americkou společnost ukládá obrovské břemeno a rozčiluje muslimy po celém světě, včetně osmi milionů, kteří jsou občany USA.

Průzkum milionů slov z analýz televizních a jiných komentátorů, kteří se živí dennodenním zkoumáním vlivu jednání prezidentských kandidátů, odhaluje totéž hloupé ticho. Dokonce se ani nezmiňují o mlčení kandidátů na toto téma, které by mělo být základním a nepřetržitým středobodem debat.

Hledání v hlavních médiích – tisku, rádiu a televizi – má prakticky tentýž výsledek: mlčení. Jedním z mála míst, kde člověk může najít promyšlené a nezaujaté zkoumání nadvlády Izraele v americké společnosti, je internet.

Více… »

Napsal: Adam Flanders

Když si každý den pročítám novinky u nás i ve světě, tak mimo článků o Čunkovi, hladomoru v Ugandě či pracujících menšinách občas narazím i na zprávu, která nás informuje o tom, že tam či tam byl nějakým homosexuálem založen hotel, restaurace či dokonce něco více (v Dánsku je to i hřbitov, opravdu) výhradně pro homosexuály. Pomiňme skutečnost, že v jistém úhlu pohledu se to může zdát fajn (alespoň víme, kam nechodit) a podívejme se na to jako racionálně uvažující většinová společnost.

Na jedné straně nás se srdcervoucími transparenty na demonstracích žádají, abychom je brali jako ničím se neodlišující občany, prosí nás, abychom jim pomohli s integrováním do většinové společnosti, a na druhé straně se sami od většiny selektují zakládáním právě již zmíněných podniků „jen pro 4%”. Co tedy sami vlastně chtějí? Chtějí být „něčím extra” nebo opravdu chtějí žít jako normální společnost?

Více… »

Napsal: Andrej Draganov

Dnes večer (psáno 29. dubna 2008) jsem si na Seznamu přečetl článek s názvem „1.máj v Praze: v pohotovosti bude tisícovka policistů“. S takovými názvy článků se setkáváme kolem tohoto data pravidelně každý rok. Ovšem každý rok jsou obsahy článků zřejmě horší a horší.

Avšak tento rok, nebo alespoň konkrétně zmiňovaný článek, je opravdu něco. Zarážející je konkrétně tento odstavec: „Policisté se ale soustředí především na akce vyhodnocené jako rizikové. Do této skupiny zařadila policie akce nejen podle počtu účastníků, ale také například podle jejich politického či jiného přesvědčení“.

Více… »

Napsal: Adam Flanders

Jednoho krásného slunného dne jsme se školou vyrazili na zprvu docela zajímavě vyhlížející kulturní akci. Byla to návštěva Muzea komunismu. Čekal jsem, že se dovíme nějaká fakta z jistě zajímavého období naší minulosti, které má ještě spousta lidí v živé paměti. Bylo to období kruté, období, ve kterém bylo neprávem popraveno hodně našich občanů, období, ve kterém talentovaní lidé napříč všemi obory nemohli uplatňovat své znalosti a v neposlední řadě období, ve kterém u nás vládl režim, který má na svědomí miliony lidských životů. Příznivce tohoto jistě „úžasného a skvěle fungujícího systému” by zajisté vyléčil krátký pobyt v jednom ze sovětských gulagů, kde ve strašlivých podmínkách prožívali své poslední dny života mj. i hrdinové, kteří proti tomuto režimu bojovali a kteří by si své muzeum jistě zasloužili. Bohužel o těchto lidech v muzeu nebyla ani jediná zmínka. Naopak…

Více… »

Napsal: David Macháček

Prezident Klaus se na počátku tohoto měsíce vyslovil pro další využívání jaderné energie, bez které, podle jeho názoru, nelze zajistit dostatek elektřiny. Za jedinou naději lidstva do budoucna označil jadernou energetiku po setkání s prezidentem i ministr průmyslu a obchodu Říman. Zákaz výstavby nových jaderných elektráren, který do koaliční smlouvy prosadili Zelení, ministr označil za „krátkodobé intermezzo“. Jak je vidět, tak i ministr Topolánkovy vlády je schopen vidět, že spojení se Zelenými je cestou do pekel, která může mařit potřebné a prospěšné kroky třeba právě v energetice.

Potěšující bylo i rozhodnutí odvolacího senátu Městského soudu v Praze, který potvrdil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 a 16. dubna zprostil policistu Čermáka obžaloby. Čermák zabránil dnešní poslankyni za Zelené v narušení řádně ohlášené demonstrace a za toto prosazování zákona byl dva roky popotahován po soudech a vyhozen ze zaměstnání.

Více… »

Napsal: Milan Smiljanić

Mé pozornosti neušel článek vydaný tento pátek na webu Novinky.cz. Jená se o výsledky průzkumu agentury STEM, která se zabývala vztahem občanů České republiky k jiným zemím.

Naše médiia, zdá se, nedělají rozdíl mezi vztahem k zemím a vztahem k národům, takže podle jejich interpretace tohoto průzkumu je výtečný vztah ke Slovensku (které se umístilo na prvním místě pomyslného žebříčku) roven výtečnému vztahu ke Slovákům. Někdy to pravda může být prakticky totéž, ale zdaleka ne vždy. Z této logiky například vyplývá, že špatný vztah ke Kosovu, které se ocitlo na místě posledním, je totéž co špatný vztah ke Kosovanům (viz. nadpis článku - Češi mají stále nejraději Slováky, nejhůř dopadli Kosované )

Více… »

Napsal: Dan Richter

Téma pro další článek není opět zpravodajské, ani žurnalistické, je to spíše taková další moje sonda do společnosti a jejího liberálního postoje k určitým jevům. Už název tak trošku odhaluje, oč půjde. A pokud někdo stále neví, co přesně budu probírat, následující řádky to velmi jasně odhalí.

Touha je silná emoce, která je spojením tělesných , ale i psychických (potažmo citových) potřeb. Pro nás bude důležitá zejména ta tělesná touha spojená se sexualitou, které se také říká libido. Každý z nás to zná a opravdu neznám člověka, který by ani jednou v životě nezatoužil. Pro většinu lidí je „objektem“ touhy určitá osoba. Píši většinou, protože lidská prostopášnost dovede překračovat veškeré hranice, a tak ani nechci raději vypisovat, co všechno může být u lidí předmětem či objektem onoho libida.

Příroda už to ale zařídila tak, že lidé po sobě většinou touží v rámci pudu rozmnožovacího, a tak muži touží po ženách a ženy po mužích. Tak tomu bylo aspoň do určitého evolučního stupně, kdy lidé ještě ctili přírodní zákony a nestavěli se na dně. Jak ale lidé začali víc a víc myslet a dokázali plno věcí řešit „po svém“, aniž by k tomu nějak potřebovali právě ony přírodní zákony, odkláněli se pomaličku od samotné přírody. Někdy to bylo k dobrému, ale většinou to bylo spíše k tomu zlému.

Více… »

Napsal: Michal Solar

Hned z počátku musím konstatovat, že za prezidentování Václava Klause není udělováno nijak velké množství milostí, zejména v porovnání s jeho předchůdcem. Zarazila mě však jedna milost udělená minulý týden. Prezident ji udělil člověku odsouzenému za majetkovou trestnou činnost, oficiálním důvodem pro milost byl jeho zdravotní stav. Zazněla však i informace, že tento omilostněný byl v minulosti sponzorem ODS.

Přestože se domnívám, že Klaus je v porovnání se svým předchůdcem prezidentem lepším, tato milost byla, podle mého soudu, neuvážená, a to právě pro ono sponzorství. Při této příležitosti si totiž nelze nevzpomenout na finanční aféry ODS, které vypluly na povrch před cca deseti lety, kdy byl tajemný János Basc s dalšími obskurními figurami označen za sponzora. Postupem času však tyto aféry „vyšuměly“, stejně jako množství jiných skandálů, megapodvodů, tunelování atd., které se za vlády ODS odehrávaly. O tom, jaké škody tyto záležitosti naší zemi způsobily, jistě netřeba psát. A těžko je nahradí současná slavní reforma veřejných financí.

Více… »

Napsala: Kateřina Bartošová

,,Bez snů a ideálů nelze být člověkem.“

,,Neodpoutávej se nikdy od svých iluzí. Když zmizí, budeš dál existovat, ale přestaneš žít.“

Před pár dny jsem se náhodou setkala s člověkem, jehož pohled na dnešní stav věcí ve mně vyvolal dosti smíšené pocity a rozmluva s nímž mi poskytla nejen látku k tomuto článku.

Starý hřbitov, relativní oáza klidu v jinak rušném centru města. Dnes se zde již nepohřbívá, je to pietní místo, jež přiměje k přemýšlení, možná i proto, že jsou zde pochovány mnohé známé osobnosti českých dějin. Člověk tak stojí nad jejich hroby a uvědomuje si odpovědnost vůči minulosti národa, jakožto i národu samému, a povinnost pokračovat v díle započatém těmito lidmi, kteří žili pro ideu hrdé země, pro budoucí český lid.

Více… »

Napsal: Ferdinand Peroutka

Řekněme si rovnou, že nechybí konzervativně myslícím občanům. Zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací, který je (už podruhé) ve finále legislativního procesu, je šit na míru menšin, a to i roztodivných. U nás po něm mj. touží nejaktivnější sexuální novátoři, tak zvaní LGBTI, což je “lesbická, gay, bisexuální, transgender a intersexuální menšina”. Kladně se k němu staví také socialisté, kteří se cítí vázáni svým pokrokářským trendem, čili vlastní zásluhou o nastolení registrovaného partnerství, a pak také někteří komunisté a zelení. A samozřejmě ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ). Ta na přijetí zákona naléhá nejusilovněji, jelikož, jak praví, jsme poslední členskou zemí EU, která podobnou normu nemá, a kvůli tomu nám EU hrozí citelnými sankcemi v eurech.

Více… »

Napsala: Kateřina Bartošová

V poslední době jsme mohli zaznamenat rozmáhání jistého trendu – házení špíny na symboly naší země. A jak jinak než od těch, kteří pro ni nehnuli ani prstem! Dokonce by se to dalo označit za jakousi soutěž o největší zneuctění národních symbolů. Nad některými výplody chorých mozků člověk až žasne a zároveň se diví, kolik energie a elánu do něčeho tak neužitečného, trapného a urážejícího dokáží vložit. Po takových perlách, jako byl případ trikolory (Pozor! Pozor! To nejsou státní barvy, to je protektorátní vlajka!) či státní vlajky (Opět pozor! Pokud jste si doteď mysleli, že její barevné složení odkazuje na barvy Slovanů, jste na omylu! Jedná se totiž o zednářsko-bolševický prapor!) se do ,,soutěže“ přihlásil pod přezdívkou Revoluční rošťák další účastník, jehož pohled utkvěl na korunovačních klenotech. Jeho výtvor můžete zhlédnout zde.

Více… »

Napsal: Michael Dvořák

Před nějakou dobou začali „vševědoucí“ úředníci pracující v žoldu Evropské unie spřádat plán, jak dohnat politickou korektnost až za hranici zdravého lidského rozumu. Začali uvažovat o zákazu vysílání slavných britských sitcomů „Jistě, pane ministře“ a „Červený trpaslík. Plánují zakázat tyto dva legendární pořady, které se zapsaly do zlatého fondu jak tvorby BBC, tak i světové produkce.

Proč? V těchto seriálech jsou údajně uráženy rozličné národy nevybíravým způsobem, který v dnešní „multikulti“ společnosti nemá co pohledávat. Ano, někdy se v těchto seriálech objevují narážky na různé národy, jak evropské, tak i mimo starý kontinent, ale je to přirozené. Drtivá většina lidového humoru, který je nejlépe odražen v anekdotách, je založen na archetypech jak národních, tak i třídních a mnoha dalších.

Více… »

Dnes jsem si přečetl v časopise Týden článek „Bílou stopou do Kosova“. Objevuje se v něm mnoho zásadních a velmi zajímavých informací. Velkou slabinou je ale jejich zveřejnění s tak mnohaletým zpožděním. Čtenáři alternativních a skutečně nezávislých médií samozřejmě znají pravdu dávno, ale důležitý je hlavní proud. Ten totiž spolehlivě ovládá a manipuluje většinovou masu obyvatelstva.

Článek správně popisuje některé události kosovské krize, včetně kauzy tzv. „masakru v Račaku“ z roku 1999 i tehdejší temnou roli amerického diplomata W.Walkera. Právě Račak byl jedním z hlavních impulzů, kterým dokonce tehdejší americký prezident Bill Clinton obhajoval zahájení barbarského bombardování Jugoslávie.

„Neobtěžoval se (Walker) s vyšetřováním a takřka okamžitě po příjezdu na místo prohlásil, že jde o albánské civilisty zabité srbskou armádou. Bělehrad od začátku tvrdil, že jde o partyzány UCK. Walker zároveň tvrdil, že to je ´zločin proti lidskosti.´ Když nezávislá skupina skandinávských patologů v úplnosti jeho závěry odmítla, bylo už příliš pozdě.“

Píše o „Račaku“ v Týdnu (15/2008) autor Uroš Lazarevic.

Více… »

Napsal: Dan Richter

Rok 2008 je bohatý na plno společenských, kulturních, ale i sportovních událostí. Vedle tradičního mistrovství světa v hokeji, mistrovství Evropy ve fotbale a pár dalších světových či kontinentálních mítinků v různých sportovních odvětvích nás čeká i jedna mega-sportovní akce, která bude začínat v srpnu 2008 – jedná se o Olympijské hry.

Když je před cca sto lety Cubertin zakládal, doufal, že se skrz spojení různých sportů a různých lidí o různých národností bude šířit do světa myšlenka sportu, fair play atd. Velmi rychle se ale tato původní myšlenka odklonila úplně jinam. A tak znovu tu máme tolikrát omílanou situaci, kdy něco, co má dobrý základ, zneužije člověk k obrazu svému, mnohdy k tomu negativnímu.

Více… »

Napsal: David Macháček

Když jsme v srpnu roku 2006 v Praze pořádali veřejné shromáždění proti hanobení českého národa a jeho vlasti, které se, dle našeho mínění projevuje například kašnou „výtvarníka“ Černého v Hergetově cihelně, tzv. angažovaná občanská veřejnost mlčela. Skoro se zdálo, že ohavnost, na které dvě mužské postavy močí do kašny ve tvaru naší země, nikoho nezajímá. Tedy nikoho kromě několika extrémistů z Vlastenecké Fronty, Národního korporativismu, Národního sjednocení atd.

Média u tuto „akci extrémistů“, kupodivu, zájem také neprojevila. Vždyť co kdyby na základě „extrémistického“ upozornění část veřejnosti spíše odsoudila „dílo výtvarníkovo“, nežli shromážděné xenofoby, že. A tak se zcela demokraticky mlčelo k tomu, že na pozemku pražského magistrátu se nachází dílo hrubě urážející český národ a naši vlast. Někoho hanobit je prostě přípustné, jiného už ne. Chápu, že kdyby ony postavičky močily na Stát Izrael nebo na Evropský parlament, jistě by to už bylo problémem.

Více… »

Napsal: Jakub Šimůnek

Když německý levicový spisovatel a aktivista Günter Grass v roce 2006 přiznal, že ke konci druhé světové války bojoval v řadách 10. pancéřové divize Waffen SS, vzbudilo to značnou mediální pozornost. Mnozí jej za jeho minulost kritizovali, jiní naopak oceňovali, že pravdu přiznal sám a dobrovolně a svým poválečným literárním dílem ukázal, že v mládí učinil chybné rozhodnutí. S trefnou a přesvědčivou kritikou Grasse však přišel německý historik a konzervativní publicista Joachim Fest, který jej nekritizoval za to, že ve svých sedmnácti letech bojoval v řadách SS a ještě předtím se dobrovolně hlásil k službě na ponorce, ale za to, že sám se sám domýšlivě stylizoval do role morální autority a kritizoval minulost jiných přesně za to, co sám činil. I Fest byl za války u Waffen SS, ale o své minulosti, na rozdíl od Grasse, německé veřejnosti nelhal.

Když mediální spolupracovník násilnické Antifašistické akce, které dělá v řadě svých článcích pravidelně reklamu, Pavel Eichler napadal na stránkách iDNES či na svém blogu petici D.O.S.T., plakát populárního zpěváka Daniela Landy na jeho nové turné a českou trikolóru paranoidně označoval za neonacistické či když se snažil skandalizovat DJ Orbita, za to, že zaslal řadě webových stránek, včetně jedné neonacistické, svůj příběh o tom, jak byl oloupen v Chánově, rozumný člověk mohl jen zakroutit hlavou nad tím, že se v mnohých ohledech stává MF DNES rudější, než současné Rudé Právo.

Více… »

I do česky psaných médiích pronikly divoké zprávy o tom, jak na Slovensku přijímají nový tiskový zákon, který znamená konec nezávislého tisku. Přinášíme proto názor od slovenského novináře, který však s tímto obecným výkladem nesouhlasí.

Napsal: Pavol Dinka

Rádi bychom darovali odpustky za hříchy vydavatelů těch deníků, které spáchaly uveřejněním článku Sedm hříchů tiskového zákona, a to na první straně ve stejný den – 27. března 2008. Za naše dobrodiní nechceme nic jiného, než seriozní přístup k faktům, k informování veřejnosti – bez prázdných deklarativních úsudků, bez podsouvání názorů visících na obláčku, jež se už rozplývá. A i trochu nápaditosti!

Jak je to bizardní, když všechny deníky najednou zveřejní stejné stanovisko! Vyznívá to potom tak, jako by v jejich redakcích preferovali tolik proklínanou uniformitu a popírali rozličnost přístupu k tak široké problematice, jakou je návrh tiskového zákona. Stejně tak se nehodí, aby se zainteresovaná strana (tisk) stavěla do pozice toho třetího, arbitra, který zatíná svaly a vynáší soudy.

Lidem je přece potřeba říci pravdu: v tomto případě média bojují ne za svobodu projevu, ale za zachování vlastních informačních privilegií. Novináři se dlouhé roky pasovali, jak je zvykem říkat, za sedmou velmoc, za nějaký zvláštní patriciát. Dnes je však situace jiná – došlo k tomu, že právo na informace je nadřazeno svobodě médií. Není divu, že žurnalisté prosazují, jako v podstatě většina lidí, svoje skupinové zájmy, „svojí“ pravdu. Přitom se používají i údery pod pás, vytahuje se zbroj, která patří k těm nejlepším v arzenálu manipulace – a to je skrývání se za občana.

Více… »

Napsal: Petr Kotáb

V dnešní době, kdy se spousta našich spoluobčanů bojí vzhledem k bující kriminalitě vycházet po setmění na ulici, násilníci neváhají přepadat a loupit i za bílého dne, dealeři drog postávají na každém rohu a prodávají své smrtící zboží i dětem školou povinným, návštěvníci naší země jsou předem upozorňováni informačními letáčky na vysokou kriminalitu v ČR, v době, kdy si nikdo z nás nemůže být jistý, zda příští obětí nějakého kriminálního činu nebude on sám, přichází ministr vnitra Ivan Langer s šokující zprávou: „Bezpečnost v ČR je stabilizovaná“. Nad tímto výrokem jistě zakroutí hlavou mnohý z vás. Vždyť kdo ze slušných občanů naší země měl tolik štěstí, že se buď on, nebo některý z jeho příbuzných nestal během loňského roku obětí trestného činu? Najde se opravdu jen málo takových šťastlivců.

Více… »