Napsal: Martin Kadlečík
Před 215 lety (10. června 1791) se v Hořiněvsi v rodině rolníka narodil český spisovatel Václav Hanka. Ten se do českých dějin nezapomenutelně zapsal 16. září 1817 kdy ve věžní kobce děkanského kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nalezl tzv. Rukopis královédvorský.
Rukopis královédvorský je sbírkou lyricko-epických národních zpěvů, jež byla pravděpodobně zapsána mezi léty 1290 a 1310. Postupně byl Rukopis Královédvorský přeložen do většiny vyspělých a do téměř všech slovanských jazyků. Nejlepší soudobí znalci umění, domácí i zahraniční, se vyslovili pro vysokou poetickou a dějinnou hodnotu oněch básní, včetně například německého básníka Goetha, jenž rovněž rozeznal jejich vysoký význam pro nově vzbuzený duševní život v Čechách.
To se ovšem nelíbilo mnoha lidem, a proto ihned po nálezu Rukopisu začali napadat jeho pravost a to i za cenu zcela vymyšlených „důkazů“. Později byl za autora dokonce označen sám Hanka. Běh dějin byl ale k Hankovi alespoň trochu spravedlivý a dnešní odpůrci pravosti Rukopisů (kromě Rukopisu královédvorského i Rukopis zelenohorský) uznávají, že s největší pravděpodobností Hanka Rukopisy nepadělal.
Literární činnost samu Hanka zahájil uveřejňováním svých básní v časopise Prvotiny pěkných umění (1813) a v Puchmajerově almanachu Nové básně (1814). V roce 1815 a 1816 je vydal knižně. Jeho lyrické verše dosáhly značné obliby a v letech 1819-51 vyšly v dalších pěti vydáních. Některé z nich, zhudebněné J. V. Tomáškem, zlidověly. Později epické básně z roku 1849 neměly již takovou úroveň, a tak si valné obliby nezískaly. Hanka rovněž napsal mnoho gramatických učebnic a slovníků a s jeho jménem je spjata i pravopisná reforma z roku 1846, tzv. skladebná, kterou w bylo nahrazeno písmenem v a místo dvojhlásky au se začalo psát ou.
Roku 1819 se stal úředníkem nově vzniklého Muzea Království českého a o dvě léta později, roku 1821, i jeho bibliotekářem. Ve své funkci rozšířil sbírky o mnoho cenných rukopisů a tisků. Od r. 1848 přednášel na Karlově universitě staroslověnštinu a ruštinu. Byl členem České královské společnosti nauk, členem mnoha zahraničních universit a učených společnosti.
Zemřel 12. ledna 1861 v Praze, pochován je na Vyšehradském hřbitově – na Slavíně.
Loading ...
Loading ...
9 responses so far ↓
1 Pozorovatel // Jun 11, 2006 at 17:10
O pravosti jednoho rukopisu pochyboval už “Modrý abbé” Dobrovský, kriminalistická expertiza (nemluvě o jazykovědné) dokázala, že se nejspíš o podvrh skutečně jedná (byl psán na středověkém pergamenu, ze kterého byl odstraněn mechanicky původní text žalmu). Prostě to jsou podvrhy, tuto otázku je zbytečné otevírat, leda se tím dá zesměšnit. Tím bych nerad snížil skutečné zásluhy Hanky o naše národní obrození.
2 František Nonnemann // Jun 12, 2006 at 0:02
Nikdy nebylo PROKÁZÁNO, že by Hanka RKK nebo RKZ napsal. Opakuji, nikdy to nebylo prokázáno.
3 Intro // Jun 12, 2006 at 1:25
Pozorovatel: Ne ne ne… expertizy pouze “neprokázaly pravost”. Což je něco zcela odlišného od formulace “dokázaly, že jde o falzum”. Ony ostatně ty zkoušky nebyly nijak detailní… celkem pochopitelně… Krom jiného, prokázaly vyjma původního pergamenu (jak uvádíte) i původní inkoust. Což už je přeci jen větší kalibr, jelikož takový inkoust se, pokud přirozeně nevyschne, může během staletí stát obětí maxipsa Fíka…
4 Jan Maloušek // Jun 12, 2006 at 1:47
… anebo Zmizíku, he he he he. Tak to je po ránu dobrá zpráva!
5 mš/NM // Jun 12, 2006 at 1:59
Je to zajímavá historická otázka, hlavně to, kdo za celou věcí stál. Hanka to napsat mohl sotva, protože dílo má mnohem větší uměleckou hopdnotu, než by byl Hanka schopen vytvořit.
Osobně ovšem v pravost také příliš nevěřím.
6 Intro // Jun 12, 2006 at 4:27
MŠ: Na to mám oblíbenou citaci Goetheho, kterej stavěl Rukopisy vejš než Ilias a Odysseu…:-) Tudíž Hanka jako mizernej básník toho bezpochyby schopen nebyl… Pokud např. někdy VF pozve na přednášku pana Urbana coby předsedu Rukopisný společnosti, věřím, že to Vaše pochyby poněkud rozptýlí…
7 Anonymous // Jun 12, 2006 at 4:52
Pozorovatel: Tady je velmi zajímavý rozhovor s J. Urbanem http://people.fsv.cvut.cz/~gagan/jag/rukopisy/aktual/rk-vlast.htm
8 Václav // Jun 12, 2006 at 15:19
Rád bych připomenul, že Josef Dobrovský uznal platnost prvního Rukopisu Královedvorského, a odmítl platnost druhého Rukopisu Zelenohorského. Soudil z hlediska obsahového, a z tohoto hlediska nesoudí ani dnešní vědci jinak. Mj. RZ by snad i mohl být výtvorem Václava Hanky, u RK to je mnohem méně pravděpodobné.
Stále musíme mít na paměti hypotézu, že se nálezci prvního Rukopisu pokusili vytvořit falzum, které mělo být ještě větší “bomba”, ale nakonec neuspěli. Jedním z těch, kteří trvali na nepravosti obou rukopisů byl mj. TGM.
9 František Nonnemann // Jun 12, 2006 at 15:28
Role TGM (i) v tomto případě byla značně neblahá – bez jakýchkoliv vědeckých podkladů nebo znalostí demagogicky zaútočil na Rukopisy a na všechny obhájce jejich pravost. Co ho motivovalo k tomuto evidentně protinárodnímu konání? Těžko říci.
Leave a Comment