Napsal: Martin Kadlečík
Václav Morávek se narodil 8. srpna 1904 v Kolíně. Po absolvování základní školní docházky a gymnázia v Kolíně, kde maturoval v roce 1923, zahájil studium Vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Ve 30. letech byl s hodností štábního kapitána velitelem dělostřelecké baterie v Olomouci.
Po okupaci Československa a vzniku Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 a následné demobilizaci československé armády byl štábní kapitán Václav Morávek přidělen jako úředník k pracovnímu úřadu v Kolíně. Vlastenecké cítění přivedlo Václava Morávka záhy do řad protinacistického odboje. Zapojil se do celoprotektorátní vojenské odbojové organizace Obrana národa, kde spolu s podplukovníky Josefem Balabánem a Josefem Mašínem vytvořili zpravodajskou a diverzní skupinu, kterou samotné gestapo pojmenovalo Tři králové.
Morávek byl pro skupinu cennou posilou. Byl vynikající střelec (předválečný několikanásobný mistr Československé armády ve střelbě z pistole) a všude s sebou nosil dvě pistole a spoustu zásobníků. Mimo to byl též hluboce věřícím křesťanem - neodmyslitelnou družkou jeho pistolí byla kapesní Bible, v níž si každý večer (bylo-li to možné) četl. Když se ho Mašín na jednom z jejich prvních setkání zeptal, v co vlastně věří, odpověděl mu legendární větou: „Věřím v Boha a ve své pistole!“
Kromě shromažďování zbraní, výroby výbušnin, zajišťování emigrace a vydávání ilegálních tiskovin byly nejdůležitějšími akcemi skupiny Tří králů dva pumové atentáty provedené v Berlíně. První výbuch postihl v lednu 1941 budovu říšského ministerstva letectví a policejního ředitelství a druhý útok byl proveden v únoru 1941 na Anhaltském nádraží. Cílem měl být salónní vlak říšského vedoucího SS Heinricha Himmlera. Časovaná nálož vybuchla podle plánu, avšak Himmlerův vlak pro technickou poruchu přijel na jiné nádraží.
Nejvýznamnější činností skupiny Tří králů a jmenovitě pak Václava Morávka ale bylo navázání a udržování styků s nejdůležitějším agentem velitele československé rozvědky F. Moravce Paulem Thümmelem (známého pod krycím názvem A-54) a exilovou čs. zpravodajskou ústřednou v Londýně. Tento kontakt navázaný v červnu 1940 udržoval Václav Morávek až do své smrti v březnu 1942. Zprávy předával Václav Morávek do Anglie prostřednictvím vysílaček domácího odboje a posléze i vysílačkami parašutistů dopravených sem i pro tento účel z Anglie. Pro československou exilovou vládu v Londýně měly zprávy zásadní význam.
Václav Morávek vynikal mezi Třemi králi místy až ztřeštěnou odvahou. Krom toho, že se vysmíval gestapu tím, že na jeho pražské velitelství pravidelně doručoval ilegální časopis V boj!, neváhal navštívit v převleku oblíbenou hospodu Oscara Fleischera, šéfa skupiny pověřené jeho dopadením, a nechal si od něj připálit cigaretu. Poté mu poslal přátelskou zdravici s upozorněním na toto setkání - přes jeho šéfa.
Dne 22. dubnu 1941 padl do léčky nastražené gestapem Josef Balabán. V úterý 13. května vtrhli gestapáci uprostřed vysílání do bytu v domě číslo 19 v ulici Pod Terebkou v Nuslích. Zatímco podplukovník Josef Mašín kryl střelbou své kamarády, Václav Morávek a radista četař František Peltán rychle ničili radiostanici a depeše. První nápor gestapáků Mašín zastavil, ale poté byl sám postřelen. Morávek mu vyrazil na pomoc, ale byl palebnou přesilou donucen k ústupu. Poté se společně s Peltánem spustili po ocelovém lanku, které jim sloužilo jako anténa, ze třetího patra 15 metrů nad zemí do dvora. Morávkovi drát téměř úplně odřízl levý ukazováček, o který nakonec přišel. Peltán si narazil nohy. Přesto se oběma podařilo uniknout a dorazit do náhradních bytů. Takové štěstí už neměl Josef Mašín, který byl v bezvědomí převezen do vězeňské nemocnice na Pankráci.
Morávek, poslední ze tří králů, pokračoval dál v ilegální činnosti, podařilo se mu obnovit spojení s Londýnem a nakontaktovat několik výsadků shozených z Velké Británie. S Thümmelem se nadále scházel, přestože se nad agentem A-54 začala stahovat mračna. Koncem prosince 1941 Morávka Gestapo objevilo v jednom z konspirativních bytů a pozdě v noci na něj vyslalo devítičlenné zatýkací komando v čele s inspektorem Dittmarem Bingelem. Morávek se však prostřílel přímo přes devítinásobnou přesilu, přičemž tři gestapáky zabil.
Dne 21. března 1942, tedy přesně před 65 lety, se Morávek sešel v bytě na Staroměstském náměstí s rotmistry Josefem Gabčíkem a Janem Kubišem (výsadek Anthropoid) a k večeru měl domluvenou schůzku u střešovické tramvajové vozovny, kam jako první přišel jeho spolupracovník Václav Řehák. Schůzka byla prozrazena konfidentem a gestapo obsadilo v okolí snad všechny myslitelné body. Václav Řehák je zatčen a když Morávek zaregistruje přítomnost gestapa, snaží se uniknout, ale už je pozdě. V nastalé divoké přestřelce vypálil asi padesát rán a zranil blíže neurčený počet protivníků. V parčíku u Prašného mostu ho zasáhnou dvě kulky do nohy, které mu znemožní pohyb. Morávek se snaží zasáhnout své pronásledovatele v pokleku, ale další kulka, která zasáhla aortu, ukončuje jeho život. Jeden z gestapáku střelí mrtvého Morávka ještě dvakrát do hlavy.
Po roce 1989 byl Václav Morávek povýšen in memoriam do hodnosti podplukovníka a v roce 1992 mu prezident republiky Václav Havel udělil Řád M.R.Štefánika II. třídy. 8. května 2005 mu český prezident Václav Klaus udělil „in memoriam“ hodnost generála.
Václav Morávek byl skutečný muž, boj za svou vlast považoval za samozřejmost. Svobodu svého národa považoval za hodnotu nejvyšší a pochopil, že je třeba pro ni přinášet oběti. I my bychom měli vědět, že svoboda nikdy nebyla a nikdy nebude samozřejmostí.
30 responses so far ↓
1 Michal // Mar 21, 2007 at 2:19
Kvalitní článek o výjimečném člověku.
2 František Nonnemann // Mar 21, 2007 at 3:21
Jo jo, tenkrát ještě žili opravdoví chlapi. Dnes už je to druh na pokraji vyhynutí.
3 Já // Mar 21, 2007 at 4:51
Musel mít správný smysl pro humor, protože co prováděl SSákům je neuvěřitelné
4 Flesh // Mar 21, 2007 at 5:53
Hrdina. O takových by se mělo psát v učebnicích dějepisu. Díky za článek.
5 Radola // Mar 21, 2007 at 6:26
Mimochodem,ten seriál z produkce Čt je příšerný,Javorský se tam v jeho roli chová jako hňup.
6 Fon // Mar 21, 2007 at 6:34
Benešova „vláda“ bola nelegitímna s jediným mandátom od atlantických tútorov.
Priniesť obeť znamená obetovať vlastný život a nezašpiniť sa vraždením. Kto sa obetoval pri teroristických atentátoch na ministerstvo letectva a policajné riaditeľstvo? Koľko bolo obetí? Či to boli iba Nemci?
7 Torquemada // Mar 21, 2007 at 6:42
To Fon: Nějak mi uniká přímá souvislost mezi Morávkem, respektive odbojem proti okupantům, a Benešem a spol.
8 Adam Kovář // Mar 21, 2007 at 6:59
Torquemada: souvislost mezi články a komentáři kolegy Fona mi uniká dost často, nic si z toho nedělejte.
9 Václav // Mar 21, 2007 at 8:43
Torquemada: No tak Morávek stál na straně Beneše, to mu nikdo neodpáře, avšak přes všechny výhrady k tomuto prezidentovi, rozhodně to byla ta správná strana.
10 Torquemada // Mar 21, 2007 at 8:56
To Václav: Jistě, to nezpochybňuji. Proto jsem psal o “přímé souvislosti” této skutečnosti s Benešem. Myslím, že u Morávka nebyl hnací silou k odboji benešismus, nýbrž jeho vlastenectví. A to nemění nic na tom, že bych se asi s Morávkem v některých věcech neshodl. Ale tak život choda.
11 Defender of Patria // Mar 21, 2007 at 9:05
trochu rozporuplnej co se tika benese atd..
ale rozhodne to byl docela frajer
12 Ladislav Kováčik // Mar 21, 2007 at 11:25
A čo sa stalo s Mašínom? A mimochodom, bol to ten otec Ctirada a Josefa? Počul som, že ten sa angažoval v odboji…
13 Shooter // Mar 21, 2007 at 12:12
Ladislav Kováčik: Josef Mašín byl popraven 30. června 1942.
Byl otec Ctirada a Josefa.
14 El Sid // Mar 21, 2007 at 17:20
Kdyz nekdo napise, ze kdo stal za Benesem, stal na “spravne strane”, tak mne zamrazi a hrozne to zamrzi. Zvlast kdyz to napise clovek treba jinak velmi kvalitni a nacionalne zamereny. Benes byl kolaborant s bolseviky, coz dokazal naposledy pred svou smrti. Byl to masovy vrah civilistu, kdyz schvalil radeni na sudetonemeckych civilistech, proti kteremu Lidice byly detska hra. Benes abdikoval v roce 1938 a od té doby nebyl prezident. Proto jeho dekrety vydané v roce 1945 mají stejnou váhu, jako bych je vydal já nebo nekdo jiny… ale to uz odbihame.
Moravek byl urcite hrdina a velky vojak. Moc by mne zajimalo, co by rikal na ciny Benese a tech, za ktere tak bojoval, treba v roce 1948.
Co se tyce Masinu, kteri podporuji americkou zakladnu u nas, tj. armady, ktera vrazdi a muci vezne, muj nazor na ne se tim velmi zhorsil.
Masin byl hrdina a bojovnik. Ale ptejme se, co bylo vysledkem WW2 a zda se nam libi zamoreni Evropy a spolecenska i moralni devastace evropskych narodu po roce 1945. Veci se musi videt v kontextu.
15 František Nonnemann // Mar 22, 2007 at 2:14
Když někdo napíše, že vyvraždění Lidic byla proti něčemu dětská hra, tak mě nezamrazí, ale chce se mi z něj zvracet.
Druhá světová válka byla z velké části střetem dvou stejně zrůdných a stupidních ideologií - nacismu a bolševismu. To, že jedna z nich u nás po následujících čtyřicet let vládla, je nám jasné teď, ale v roce 1939 či 40 to nikdo nemohl vědět. Proto boj proti okupantům i spolupráce s exilem byla zcela pochopitelná a správná. Na koho jiného se ostatně Morávek měl orientovat? Na bolševiky? Na Prchalu nebo Schwarze, kteří už byli Benešem odstaveni? Komu měl dávat informace, Benešovi a jeho prostřednictvím Anglii, nebo nikomu?
16 Václav // Mar 22, 2007 at 3:05
El Sid: Pokud je něco výsledkem Druhé světové války, je to logicky též důsledkem rozpínavosti Německa vedeného Adolfem Hitlerem.
17 Michal // Mar 22, 2007 at 3:12
Ano, jedním z důsledků II. světové války byla i dominace SSSR nad východní a značnou částí střední Evropy. A kdo válku začal napadením Polska?
18 Shooter // Mar 22, 2007 at 3:57
El Sid: Morávek předně nebyl politikem, ale vojákem. To, že se do čela zahraničního odboje postavil Beneš byla chyba lidí, kteří byli v zahraničním odboji nikoliv lidí, kteří zůstali v Protektorátě.
Morávek nebojoval za Beneše, ale za svou vlast a svůj národ proti okupantům.
Ano věci se musí vidět v kontextu a proto je důležité si uvědomit, kdo stál v pozadí II. WW a kdo se stal poslušný vykonavatel jejich zrůdných plánů.
19 Radola // Mar 22, 2007 at 7:17
Už zas kdo bojoval proti Němcům,tak byl na nesprávné straně,obzvlášť to zabolí od člověka,který na tyto stránky píše česky.Takže útlak naší vlasti pod německou holínkou byl správný,vraždění a další skopčácké libůstky taky?!Už se proberte páni germanofilové,hlavně vy pane El Side,copak by na tyto vaše řádky řekli vaši prarodiče,kteří zřejmě Protektorát zažili,tedy pokud neměli na klopě odznáček se svastikou jako “ti správní Češi”?!
20 Radola // Mar 22, 2007 at 7:17
Michal:No přece Poláci napadli vysílačku v Glliwicích,kdo jiný.
21 Fortuna // Mar 22, 2007 at 7:31
El Sid: Mne by spíše zajímalo co by řekl Morávek na ten váš příspěvěk.
22 Václav // Mar 22, 2007 at 18:31
Jak se tak na tuto Morávkovu fotografii dívám, a to jsem ji poprvé viděl v deseti, nemohu si pomoci, ale tento člověk nevypadá jako světec nebo hrdina, jako spíš jako chytrák. Trochu podobný typ, jako Jiří Čunek. I některé jeho výroky mi připomínají Čunka.
23 František Nonnemann // Mar 23, 2007 at 1:59
Václav: přijde Vám úplně normální posuzovat člověka podle sedmdesát let staré fotografie? A když jsme u toho, které jeho výroky Vám připomínají slova pana Čunka?
24 Václav // Mar 23, 2007 at 15:44
„Věřím v Boha a ve své pistole!“
25 Shooter // Mar 25, 2007 at 15:43
Václav: A můžete napsat ještě nějaké jiné výroky V. Morávka, které vám připomínají J. Čunka?
A možná, že ten člověk jako hrdina nevypadá, ale hrdina rozhodně byl.
26 Peter // Nov 14, 2007 at 14:36
Uvědom te si všichni že Beneš byl prezident republiky,bez něho a Masaryka by sme vůbec neexistovali.Byl to poctivej člověk kterej udělalal pro Čechy hodně.A jako každej člověk se míly všichni sme omylný.Tak si to prosím uvědomte
27 Bo // Dec 5, 2007 at 16:44
Zdá se mi,že je poslední dobou nějak v modě urážet dr.Beneše a kritizovat ho za jeho politickou činost,aniž by někteří pisatelé měli opravdu příznačné znalosti a smysl pro objektivnost,ikdyž nikomu právo názoru neubírám,naopak.Předně mějme na mysli,že to byl právě Beneš,který po smrti TGM restruktalizoval stát a jeho vnitřní složky k upevnění stability,právě na základě svých dlouholetých politických zkušeností a znalce evropské politiky.Mimo naprosto tvrdou a brilantní práci 2.oddělení MNO,to byla jeho prozíravost a opatrnost,na jejíchž základech vybudoval armádu,jež byla schopna obranné činosti a posiloval mezistátní vztahy,které jak se později ukázalo byli zhola na nic.Navíc mu TGM naprosto věřil a dokonce ho určil za svého nástupce do účadu prezidenta.I sám tehdy podplukovník F.Moravec ho ve svých pamětech popisuje jako společensky tichého člověka,znalce svého oboru a hlavně dříče oddaného věci..To,jak se nakonec rozhodl ohledně Mnichova i přes protesty generálního štábu,či postupu ohledně sudetskému obyvatelstvu,nám nedává právo ho prohlašovat za nějakého idiota či vraha,jak někdy čtu…..Za prvé tak jednal jako prezident republiky a za druhé si musíme uvědomit,že právě otázka sudetských němců,byla před válkou klíčem k destabilizaci státu,na čemž vehementně pracovalo 2.oddělení a které jednoznačně ukazovalo s faktem k vzrůstajícímu nacismu na sudety jako na problém č.1.Beneš nedělal nic ze své vůle jen tak,naopak vše konzultoval se svým štábem a rozhodoval jako prezident republiky……Moda stavění pomníčku sudetským němcům jako obětem “krvavého Beneše” mi příjde nejenom nemístná,ale i nechutná právě k přihlédnutí na padlé spoluobčany z řad výzvědné služby,četnictva,vojska a hlavně z řad civilního “českého”obyvatelstva,kteří právě padli za boj proti nacismu,který měl nechutnou,předsunutou základnu v našem pohraničí s cílem škodit a destabilizovat stát za vydatné podpory a diversního výcviku SA a SS,které pašovali zbraně do republiky,které rozhodně nesloužili k farmářským ůčelům.A jeho dekrety ať už jsou sebevíce kontraverzní,jsou vzhledem k předválečným i válečným událostem jednoznačně pochopitelné.A hrát si na etika a soudce po soro sedmdesáti letech asi není na místě.Ikdyž sám pociťuju určité zklamaní nad rozhodnutím Beneše kapitulace státu,rozhodně ho nesoudím,neboť si položme otázku-jak bychom se zachovali asi my v jeho postavení?..S přihlédnutím k určitým příspěvkům si to ani nechci představit……..přeju hezký den
28 Ignác Pospíšil // Feb 15, 2008 at 14:52
Hezký článek, to rád přiznám. Přece bych ho taky nehaněl, když minimálně polovina z něj je moje dílo (:o). Jen bych podotknul, že wikipedije je sice tvořena texty pod “svobodnou licencí”, nicméně podmínkou jejich svobodného použití je uvedení zdroje. Ale to je jen detail.
Ad Bo: Beneš před rokem 1918 byl vynikající diplomat, který se obrvoským způsobem zasloužil o stát, Beneš v letech 1918-1939 byl průměrný politik, který čelil větším problémům, než jaké byl schopen řešit, a (bohužel) Beneš let 1939-1948 byl chorobně mstivý ubožák a zločinec, který zničil tuhle zemi a měl největší a rozhodující podíl na tom, že padla komunistům do klína, jak zralá hruška.
Ad Václav: Blbej být nemohl, to by nepřežil tak dlouho. A že věřil v Boha? Většina z těch, kteří v historii za něco stáli, v něj věřila.
29 persiTV1 // Aug 1, 2008 at 16:56
neverim ze by ten clovek se dostal k balabanovi a k masinovi, aniz by byl dobrej charakter a chlap. Masina znala ma rodina z Olomouce a pradedecek s nim byl v zajeti v Rusku i z Kutlvašrem a celou partičkou, Balaban, Syrovy, Cecek… co udelali Masinove pote, je vysledek prave Tri kralu a vira v Boha navadela Moravkovy strely. takovych vtipalku, ale bylo vic, hlavne na Morave, puvodni legionari, jen na Boskovsku jich z legii jeste zilo temer 3000. Na Slovaky opravdu sakra pozor, jejich arogance je opravdu Stefanikovska, ktery s kazdym jednal jako francouzsky general, v legiich jich nebylo ani 5000 naproti Boskovicku, ktere dalo temer 6000 legionaru a zadnou autonomii Boskovsko, natoz samostatny stat nikdy nepozadovalo…
30 Rotoped // Aug 27, 2008 at 19:44
Reaguji na text od Václav // Mar 22, 2007 at 18:31
Fotografie, která vám nepřipadají jako fotky hrdiny, si Morávek nechal udělat schválně v gestapáckém kloboučku (proto i ten úsměv) a furinatsky je poslal přímo svým pronásledovatelům, např.Oskarovi Fleischerovi. Srovnávat Morávka a další statečné a především dobrovolné bojovníky proti nacismu, za vlast a za svobodu, s ministrem Čunkem, mi přijde ubohé. Ale už to si ve své hlavě srovnejte sám.
Leave a Comment