Altermedia ČR
Altermedia ČR: „Ideologická převaha je důležitější než parlamentní většina…”


Rukopis královédvorský a zelenohorský

17/9/2007 0:22 · Diskuze (30 Comments)

rk.jpgNapsal: Martin Kadlečík

Včera uplynulo 190 let od nalezení Rukopisu královédvorského (RK). Rukopis byl objeven 16. září 1817 Václavem Hankou ve věžní kobce děkanského kostela sv. Jana Křitele ve Dvoře Králové. Rukopis zelenohorský (RZ) byl objeven roku 1817 na zámku Zelená hora u Nepomuku a v listopadu 1818 byl anonymně zaslán nejvyššímu purkrabí pro Museum království Českého. Protože nebylo známo místo nalezení tohoto rukopisu, tak byl podle svého obsahu nazván Libušin soud (v roce 1859 objevil Václav Vladivoj Tomek místo jeho nálezu a rukopis se začal označovat jako Rukopis zelenohorský).

Rukopis královédvorský je zbytkem velkého sborníku hrdinských zpěvů z dávné minulosti národa, plných smělé síly a statečnosti i jazykové malebnosti, který právem vzbudil světovou pozornost a sám Dobrovský přijal jej jako vynikající nade vše, co se dosud v staročeském písemnictví nalezlo, čistotou a správností jazyka. Nikdo ze začátku nepochyboval o jeho pravosti. Rukopis zelenohorský, který obsahuje fragment básně Sněmy a báseň Libušin soud, s námětem sporu bratří Chrudoše a Šťáhlava o dědictví a jejich rozsouzení kněžnou Libuší, byl Dobrovským, kterému byla nejdříve předložena neumělá napodobenina, ihned prohlášen za padělek. Tento Rukopis byl proto nejdříve vydán, s ohledem na osobnost Dobrovského, v Polsku, kde vzbudil nadšenou pozornost, a následně i v Rusku.


V roce 1848 dospělo národní sebevědomí až k požadavku českého státního práva. A v tomto spatřovala Vídeň také vliv Rukopisů královédvorského a zelenohorského (RKZ). Proto měl být národní duch pokořen důkazem, že RKZ jsou falešné podvrhy, právě tak jako to státní právo. A proto byl v roce 1858 v časopise Tagesbote aus Böhmen publikován anonymní článek Rukopisné lži a paleografické pravdy, v němž byl Hanka přímo označován padělatelem RK. Ten na radu Palackého žaloval redaktora Kuha pro urážku na cti. Kuh byl ve dvou instancích soudních odsouzen, ale vídeňskou vládou osvobozen. V této době Palacký a Jireček dokázali, že RK nemohl vzniknout v době svého nalezení, protože v té době nebyly známy historické skutečnosti, kterých se dotýkají básně v tomto Rukopisu. Tak byly Rukopisy očištěny od pomluv a národ z nich čerpal sílu ke kulturnímu tvoření a nastala doba nebývalého rozkvětu národního umění. Vrcholem tohoto rozkvětu bylo opětovné vybudování Národního divadla, které bylo roku 1883 zasvěceno Smetanovou operou Libuše, na slova Libušina soudu v RZ, a první krasořečník český, Jakub Seifert, přednesl s jeviště báseň o Boji křesťanů s Tatary z RK.

Největší kampaň proti Rukopisům vypukla v roce 1886, kdy se do sporu zapojil prof. Masaryk a poskytl odpůrcům časopis Athenaeum, jehož byl redaktorem. Masaryk se stal organizátorem a záštitou nového boje proti Rukopisům, ale vědeckými důkazy mu nepřispěl. Dokazování padělanosti Rukopisů spočívalo především na Janu Gebauerovi, jenž změnil svůj původní názor na autentičnost textu. Jan Gebauer vytýkal Rukopisům především některá slova a slovní tvary jako nemožné a hlavně však zdůrazňoval, že některé odchylky se shodují s chybami Hankovy gramatiky, a právě tyto shody (koincidence) považoval za důkaz padělanosti Rukopisů. Sám prohlásil, že všechny jazykové odchylky by se daly vysvětlit, nebýt těch „nešťastných“ koincidencí s Hankovou gramatikou. Jan Gebauer požadoval též provedení chemických zkoušek. Při tom prohlásil, že podřídí svoje pochybnosti filolofické, pokud chemie dokáže nepochybně starobylost Rukopisu, a že pro výklad jazykových odchylek bude hledat vysvětlení jiná.

Chemickým zkoumáním byli pověřeni dva universitní profesoři: Antonín Bělohoubek a Vojtěch Šafařík (syn P. J. Šafaříka). Oba chemikové konali napřed zkoušky každý zvlášť, bez dohody o jejich způsobu a postupu, a potom je demonstrovali a vysvětlovali před Muzejní komisí. Oba dva dospěli ke zjištění velkého stáří RK. Ještě před zveřejněním těchto zpráv je však Gebauer zpochybnil tvrzením, že chemické zkoušky v principu nemohou prokázat pravost a že objevem novodobého barviva v iniciále N prokázaly naopak padělanost RK. Gebauer tak usoudil dle předběžného sdělení Bělohoubkova, že v iniciále N byla zjištěna berlínská modř. Neuvážil však další okolnosti tohoto nálezu, z nichž plyne, že berlínská modř byla zanesena do iniciály až při pozdější restauraci v letech 1835 – 1843. Toto jen dokazuje nedbalou ukvapenost odpůrců, jejichž povinností bylo toto vše přezkoumat, než-li s tím vystoupí na veřejnost (zde je nutné podotknout, že ještě dnes někteří odpůrci pravosti Rukopisů považují nález berlínské modři v iniciále N za jasný důkaz padělanosti). V. Šafařík prozkoumal soukromě také RZ a zjistil, že povaha pergamenu a zvláště obsahu vylučuje takřka možnost podvrhu. Obranu v té době představovali zástupci starší generace. W.W Tomek, Jirečkové, Martin Hattala a nejproduktivnější historik Josef Kalousek, jenž pohotově čelil jazykovědným námitkám Gebauerovým a rozpoznal mnohé nedomyšlenosti argumentace Masarykovy.

Posledním hřebem do rakve Rukopisů byl „objev“ tzv. kryptogramu „Hanka Fecit“ (Hanka udělal), kterým byla otázka Rukopisů definitivně „vyřešena“ již koncem 19. století. Tento „objev“ učinil roku 1899 L. Dolanský a uveřejnil ho ve vědeckém časopise. Tento klam vyšel najevo roku 1911, když se Slovinec Žunkovič chtěl o této skutečnosti přesvědčit na vlastní oči. Avšak odpůrci se nemínili snadno vzdát tak pádného důkazu, a proto dali podnět k přezkoumání zvláště RZ novými fotografickými metodami rentgenových a ultrafialových paprsků, zda snad rukopis tento kryptogram přece jen neskrývá. Výzkumem byl pověřen profesor V. Vojtěch. Jeho výzkumy potvrdily do překvapujících podrobností chemické zkoušky z roku 1886, tedy že je vyloučené, že by RZ mohl být psán v letech 1816-1817 a žádný kryptogram se samozřejmě nenašel.

V době tzv. první republiky na obranu pravosti Rukopisů vystoupil dvojnásobný rektor Karlovy univerzity v Praze, vědec a filosof František Mareš. Jeho úsilí povzbudilo řadu dalších obhájců, kdy k nejvýznamnějším patřil žák prof. Pekaře a jeden ze zakladatelů prvorepublikové Vlajky Jan Vrzalík. V roce 1932 dochází k založení České rukopisné společnosti, jejímž prvním předsedou byl na ustavující valné hromadě zvolen JUDr. Václav Perek. Celkem slibný vývoj směřující k rehabilitaci Rukopisů byl zastaven až Němci.

A jak je to z Rukopisy dnes? Můžeme říci, že všechny vědecké útoky na Rukopisy byly odraženy, a nejen to, protože to by byl úspěch pouze negativní, byly podány pozitivní důkazy starobylosti Rukopisů, ať už fyzikálně - chemické, filologické či historické. Z toho se dnešní odpůrci poučili, a tak dnes již nepřekládají „důkazy“, ale pouze námitky. Můžeme rovněž říci, že jednou z největších chyb odpůrců pravosti bylo obvinění Hanky z padělání. Rovněž filologické zkoumání staré češtiny od dob Dobrovského a Gebauera značně pokročilo a je příznivé pro Rukopisy

Možná, že nikdy nezjistíme, v jaké době přesně RKZ vznikly, ale můžeme s jistotou říci, že nemohly vzniknout a tím pádem ani napsány v době národního obrození, kam je dnes obecně doba jejich vzniku kladena.

Tags: Historie

30 responses so far ↓

  • 1 Conel // Sep 17, 2007 at 2:59

    Velmi zajimavy clanek. Ve skolach se padelanost RKZ predklada proste jako fakt.

  • 2 František Nonnemann // Sep 17, 2007 at 3:47

    Dobrý rozhovor s Urbanem z rukopisné společnosti: http://www.blisty.cz/2007/9/17/art36259.html

  • 3 Romann // Sep 17, 2007 at 4:04

    Jsou Češi hlupáky Evropy?
    V Češích stále převažují myšlenky o báječném národě, o oné holubičí povaze, o pevné tradici demokratičnosti a lidskosti. na svuj stát pohlížejí jako na srdce Evropy, které vinou barbarských státu kolem nemohlo dostatečně projevit své - samozřejmě veskrze kladné - vlastnosti a dovednosti. Kde je však pravda? Jakým jsou ve skutečnosti Češi národem? Jaký je typický český člověk? Už nápadným rysem je sám fakt, že Češi o tom neradi mluví, neradi píší. Daleko raději rozebírají - a kriticky hodnotí - jiné. Není problém se z českého pera dozvědět leccos o Polácích, Němcích nebo Angličanech. Jde - li však o národ český, to je sakramentsky těžké. Ďalej na: Národný Inštitút Francois Marie Voltaire, ikona TREZOR

  • 4 kamil // Sep 17, 2007 at 4:32

    Romann:Dobrý no, četl jste ten článek?

  • 5 Defender of Patria // Sep 17, 2007 at 5:26

    Romann: a co to ma spolecneho s clankem???

  • 6 skud // Sep 17, 2007 at 6:06

    to romann§

    Když jsem s díval na ten váš odkaz, tak to je zase jedna z dloiuhé řady podezřelých organizací a institutů. A když sjem viděl odkaz na svědky jehovovy, tak je to jasné. Tento institut je plný blábolů, nesmyslů a bláznů.

  • 7 Karel // Sep 17, 2007 at 7:48

    Promiňte, moje reakce není reakcí na výše napsaný článek, ale na odkaz od
    Romann: Víte, pane, pokud si přečtete kdo je autorem vašeho nabízeného článku, hned vám je jasné o čem asi bude. Pan Otto Drexler, publicista, jež provolává slávu Evropské unii a neuznává nic co je národní nebo dokonce české, jemuž nevoní to že český národ má svoji minulost a pestrou historii. V jeho článku je plno mýtů, omylů, nesmyslů, lží a pravděpodobně panem Drexlerem vymyšlených nových dějin národa českého.
    V článku vypráví o jakémsi budování národa a přitom opomíjí přirozený vývoj. Vždy začne s nějakou myšlenkou či tezí, kterou si vzápětí vysvětlí po svém a najde tu svoji pravdu, která se mu hodí a kterou on káže a preferuje. Mluví o Komenském,Masarakovi, Palackém…všichni jsou špatní. Husity přorovnává k vrahům. Asi nezná opravdu historii, protože jinak by věděl, že ve středověku vojsko které táhlo evropou, drancovalo, loupilo…. Třeba 30tiletá válka, kdy ze země byly vyvezeny švédským vojskem cenosti a vzácné knihy(minulý týden naši vlast “navštívila” ukradnutá kniha).
    Mluví o tom, že neexistuje cesta, budoucnost národa pokud se nevypořádá se svou minulostí. Hledá nějakou cestu kam má směřovat Evropa. Ví vůbec někdo z lidí z Evropské unie, kam Evropa směřovat bude?
    Mimochodem, panu Drexlerovi nic nezazlývám. Je to typický výplod svého vlastního článku :-) Tam přesně patří.

  • 8 Jakub II. // Sep 17, 2007 at 9:26

    Karle, ale husiti byli vrazi. Plenili svou vlastní zem a každého, kdo se jim nepoklonkoval zavraždili. A Jan Zikmund z Trocnova, řečený Žižka byl sajrajt největší.
    Zrovna husisty bych se moc neoháněl. To byla ta největší lůza a ostuda, co nás mohla potkat.

  • 9 rarik // Sep 17, 2007 at 11:44

    k článku: skvělé! Jen škoda, že jste to neuveřejnil před týdnem, protože zrovna minulý pátek jsme ve škole braly, že RK a RZ jsou padělky, a že je to dokázané, že to bylo přepsáno atd.

    JakubII: A jaká armáda ve středověku nebyla plná vrahů? Každá byla a bohužel i naši husiti, plenili kostely a sem tam i nějakou vesnici, ale zase si nesmíme představovat to vraždění jako na běžícím pásu. Hustitské období mělo zápory, to ano, ale patří k jednomu z velkých období našich dějin.

  • 10 Doran // Sep 17, 2007 at 13:55

    Conel-> musim souhlasit…, my jsme se o tom ucili jako o jednoznacnem padelku…, ovsem sam nevim jaky nazor si na to udelat…, zatim jsem po tom nepatral…, takze jedna vec je ucebnice ze ZŠ a druhá tento článek…

  • 11 František Nonnemann // Sep 17, 2007 at 14:33

    Doran: nejlepší je studium a utvoření si vlastního názoru. Například web rukopisné společnosti je tady: http://kix.fsv.cvut.cz/rkz/csr/

  • 12 Václav Sekera // Sep 17, 2007 at 16:03

    Jakub II.: Přirovnávat všechny husity k vrahům mi rozhodně správné nepříjde. Netvrdím, že byli svatoušci, ale rozhodně se tam našla spousta lidí, která věřila, že napraví myšlenky církve. O to šlo jak Janu Husovi, tak většině jeho pokračovatelů.
    Spíše než husité, mi tedy vadí v komentáři pana Karla jméno TGM, kterého si rozhodně nevážím.

    A co se článku týče, je opravdu zajímavý a určitě stojí za to položit si pár otázek. Proč se na školách vyučuje o rukopisech jako o podvrhu? Komu tím dějepisci prospívají? Proč se zamlčuje pravda o boháté české historii? Stačí se jen podívat, kteří lidé stojí na straně popíračů rukopisů a odpověď je hned na světě…

  • 13 Fortuna // Sep 17, 2007 at 16:21

    Když sem vyšel ze školy, a už to je pár let, tak jsem byl 100% přesvědčen o tom, že Rukopisy byly padělané. Ve své podstatě sem se ani nic jiného ve škole nedozvěděl. Pak když sem zaslechl, že existují lidi, kteří tvrdí, že Rukopisy nejsou podvrh tak sem si myslel, že to jsou nějací blázni. Po tom sem se začal o problematiku Rukopisů zabývat trochu podrobněji nakoupil a přečetl několik knih a dnes mohu prohlásit, že Rukopisy jednoznačně nejsou podvrh jak se někteří lidé v našich dějinách snažili dokázat.

    Václav Sekera: Velmi zajímavé otázky a odpovědi by byli asi dosti zajímavé a pro mnoho lidí i dosti překvapivé, ale co mi opravdu vrtá hlavou jsou ti učitelé, kteří nejsou schopni ve svých hodinách dát i prostor obhájcům pravosti (pravdy).

    rarik: Tak článek vytiskněte a doneste paní učitelce. Docela by mne zajímala její reakce :-)

  • 14 Václav Sekera // Sep 17, 2007 at 16:36

    rarik: Radu pana FORTUNY nedoporučuji, pokud hodláte dostudovat. Osobně jsem měl podobný problém a měl sem co dělat, abych nebyl vyloučen.

    Záleží na profesorovi, ale pokud je někdo, což je velmi časté, notoricky přesvědčen o padělání rukopisů a učí se o tom celý život, je velmi těžké, mu dokázat opak, i kdybyjste k tomu měl neotřesitelné výzkumy a fakta třeba stovek badatelů.
    Je to stejné, jako kdybyste chtěl přesvědčit o nepravdivosti myšlenek starého komunistu, který vlastně nic jiného nezažil. Jejda, promiňte, zapomněl jsem dodat! Nic jiného, kromě naší svobodné demokracie ;-)

  • 15 Baxx // Sep 17, 2007 at 16:41

    Proboha mame 21. stoleti a tady este nekdo resi Rukopisy? Proc se musi cesti narodovci vzdy stylizovat do role tech, kteri maji na vse drtivym zpusobem mensinovy nazor (domnenka pravosti rukopisu)? Nebo je jen ta vetsina polulace tak hloupa a Zidi zmanipulovana? Berte to tak: Podobnymi clanky, misto abyste u ceskeho naroda ziskavaly nejakou polularitu a uvedli lidi k zamysleni, zda rukopisy to s temi rukopisy neni nahodou najak jinak, tak naopak vypadate jako blaznivy hlupaci. Copak z dnesniho hlediska je podstatne, kdy tohle dilo vzniklo? Tak ci tak je to velmi pusobive a vyznamne literarni dilo a mne osobne je fuk jestli vzniklo ve stredoveku nebo na pocatku 19. stoleti. Howgh.

  • 16 Baxx // Sep 17, 2007 at 16:44

    Ano omlouvam i ja jsem vyplodem dnesniho skolskeho systemu, kde se uci, ze Rukopisy jsou JEDNOZNACNE padelky a nemam duvod svymu cestinari neverit. (A taky chcu odmaturovat ne!:))

  • 17 Shooter // Sep 17, 2007 at 16:58

    Baxx: Já osobně si nemyslím, že je jedno kdy Rukopisy vznikly. Pokud by někdo začal o středověkých písemných památkách jiných národů říkat, ze to jsou padělky tak by se v těch národech zvedla vlna odporu.
    A proč by se děti ve školách měli učit, že Rukopisy vznikly v době národního obrození, když to prostě není pravda? Že by tu měl někdo, jak nazval i jednu z mnoha knih zabývajících se otázkou Rukopisů F. Mareš, Strach z pravdy?

    PS.: Domněnka je, že Rukopisy vznikly v době Národního obrození.

  • 18 Baxx // Sep 17, 2007 at 17:18

    Shooter: Vsak ta vlna odporu se zvedla a to ve velmi intenzivni mire, avsak v 2.pol 19.stoleti. Rikam, ze je to jedno v dobe, kdy 99% lidi (z tech co vedi, ze nejake Rukopisy vubec existuji) ma zato, ze to jsou padelky. S tim dnes uz nic nenadelate. A jake si tedy myslite, ze byli pohnutky lidi, co vyvraceli pravost (ci spise dokazovali nepravost)? Snad mi nechcete zase tvrdit ze za tim stoji jen zidovsti misenci mezi nami, argumenty tohoto typu neprijimam. Btw: Je nejaky podobny pripad v jine zemi (dohady o pravosti)? Pokud ne, neni i to argumentem, ze s nasimi Rukopisy precejen neni neco v poradku?

  • 19 Shooter // Sep 17, 2007 at 17:35

    Baxx: V jisté době si taky 99% lidí myslelo, že je země placatá.

    Útok na Rukopisy v polovině 19. stol. byl zcela politický a byl inscenován rakouskou policií.

    O žadném jiném nevím, ale jako argument to rozhodně nevidím. Mne mnohem více zajímají přímé důkazy, něž-li nějaké spekulace o tom, jestli jinde je to či ono. Kdyby snad někde jinde nějaký podobný spor existoval byl by to argument k tomu, že jsou naše Rukopisy pravé?

  • 20 Baxx // Sep 17, 2007 at 18:02

    Shooter: Pokud by se takovyto spor vyskytl i jinde, byl bych ochoten verit, ze se zde jiz jedna o nejakou konspiraci, za ucelem ponizeni naroda nekym jinym.

  • 21 Shooter // Sep 18, 2007 at 1:08

    Baxx: Nevím zda jste četl článek, ale je o tom psáno na začátku třetího odstavce.
    Co má co společného s našima Rukopisama cizí rukopisy? Já se radši budu zajímat o naše Rukopisy, než-li dokazovat pravost či nepravost tím, zda jinde ve světe vznikne podobný spor. Pro mne je rozhodně věrohodnější důkaz pravosti např. to, že v Rukopisech jsou historické skutečnosti, které nebyli v roce 1817 známy než-li “důkaz” padělanosti to, že jinde ve světe nevznikl podobný spor.

    A k vašemu poslednímu příspěvku. Kdyby se jinde ve světě vyskytl podobný případ, tak byste byl ochoten věřit nějaké konspiraci ( i když já bych rozhodně toto slovo v tomto kontextu nepoužíval ) o ponížení národa, ale pokud se tento spor vyskytl pouze u nás, tak se o žádné ponížení národa jednat nemohlo?

  • 22 Aplt // Sep 18, 2007 at 9:21

    Zajímavý článek k 70. výročí TGM. Myslím, že ten Malý, když napsal, že TGM byl bezskrupulozní gauner a
    zednář má v podstatě pravdu.
    -

  • 23 rarik // Sep 18, 2007 at 10:18

    Baxx:Myslím, že ejden angličan v době romantismu přeložil/napsal něco co o čem tvrdil, že je to dílo keltského básníka z 8. století, později tyto básně bylo určeno, že tyto básně jsou padělky, ale zde bych se z nikým o pravosti asi nehádal;-)

  • 24 Pozorovatel // Sep 18, 2007 at 18:29

    http://cs.wikisource.org/wiki/James_Macpherson jenomže ten postrádal původní manuskript.

  • 25 Bakunin // Sep 19, 2007 at 3:14

    Smazáno pro urážení spoludiskutujících.

  • 26 poziton // Jan 14, 2008 at 16:51

    tvoje analiza neni v poradku

  • 27 poziton // Jan 14, 2008 at 16:54

    nikoho nehci urazit, ale, vy vsichni umite starocestinu ?

  • 28 Historik // Jan 26, 2008 at 11:22

    Držel snad někdo z Vás osobně v rukou rukopisy a vědecky je prostudoval ? Jenom chci podotknout, nejprve prostuduj a nastuduj - pak konstatuj. Tak to v životě běží.

  • 29 popoi // Jul 7, 2008 at 17:46

    V románu o sv. Anežce české líčí František Křelina bez ohledu na dobové názory na Rukopisy (psal pokud vím knihu za války) velmi přesvědčivě postavu Jaroslava ze Šterberka a jeho boj z Tatary. Je to krásná inspirace RK k soudobému literárnímu dílu. A takových děl je více. Takže i kdyby Rukopisy byly jakkoliv “padělky”, již jejich odkaz pro následující léta je inspirující. A co se týče školních vědomostí - pamatuji si, že se již ve školní učebnici řešila otázka, kdo by vlastně měl být autorem textů v rukopisech, tyto texty jsou údajně daleko hodnotnější, než vlastní Hankova tvorba. Je velmi nepravděpodobné, že by Hanka zatajoval skutečný literární talent jen proto, aby ho mohl projevit pouze v Rukopisech.

  • 30 Marek // Jul 18, 2008 at 7:10

    Předem se omlouvám všem, koho bych se svým článkem nějak dotknul. Pokud chcete hodnotit jakoukoliv událost, musíte vzít v potaz i její pozadí. V případě rukopisů dobu, ve které byly údajně objeveny. To znamená potřeba hledat a najít velikost vlastního národa v historii. Spor o rukopisy řešili přední osobnosti naší historiografie. Jeden proud, konzervativní, kteří se vší silou snažili pravost dokázat, ale jejich potřeba byla zvláště politického rázu a druhý proud tvořili moderní historikové, kteří svá tvrzení podkládali přísnou abalýzou. Mimo jiného tzv. anticipační metodou, což byl rozbor textu, kdy se ukázalo, že se v básních odráží pozdější doba vzniku. Pro vysvětlení, použil např. slovní spojení, které se ustálilo až v době pozdější (pro laika by toto zůstalo bez povšimnutí). Druhá metoda byla filiační, která se používá při rozboru legend. I zde se zjistily nesrovnalosti v případě návaznosti jednostlivých legend. Rukopisy se opírají o staré legendy, ale opačná reakce není.
    Zakončím myšlenkou, vámi tak opovrhovaným profesorem Masarykem. Bylo by to sice příjemné, mít vlastní velmi starou literární památku, ale za cenu podvodu?

Leave a Comment