Napsal: Filip Fidelité
Většině lidí alespoň jednou za život proletěla hlavou otázka, jaká vlastně je jejich identita. Jiní lidé tento problém studují mnohem intenzivněji. Ptají se, kdo jsou, odkud pocházejí, kde se vzaly lidské rasy, proč jsou mezi lidmi takové rozdíly ve vzhledu i inteligenci? Jaká je vlastně historie moderního člověka? Věda se tyto otázky snaží zodpovědět od nepaměti. Drobné kamínky mozaiky se pečlivě skládaly k sobě a tvořil se obraz, ve kterém jsme měli najít své odpovědi. Historie lidstva však byla často vysvětlována špatně a klíčovou roli hrála spíše fantazie a přání, než vědecky podložená fakta. Moderní věda však už většinu odpovědí zná, a proto jsme dnes schopni celkový obrázek vidět a pochopit, kdo vlastně jsme.
Vědecký jazyk je poměrně složitý a dostupné informace jsou pro laika často nesrozumitelné. Navíc především v druhé polovině minulého století se zkoumání člověka stalo něčím neetickým a zůstalo většinou zavřeno jen za dveřmi laboratoří nebo vědeckých ústavů. Oficiální média zveřejňují jen kusé informace a popravdě nevím o tom, že by se v našem jazyce výsledky zkoumání objevily v nějakém populárně naučném duchu. Přestože ve výkladu stále existuje několik bílých míst, to nejdůležitější známe. A já se vám ten příběh nyní pokusím převyprávět.
Téměř jistě je potvrzené, že kolébkou lidstva je Afrika. Náš původní druh byl ještě před více než čtyřmi miliony lety totožný s opicí. V té době ale došlo k našemu oddělení a na cestu evoluce se opice a dávný předek člověka vydali každý jinou cestou. Během dlouhé doby vývoje se postupně oddělil Homo habilis, později Homo erectus a jako samostatná vývojová větev i tzv. neandrtálec. Tito pradávní lidé opustili Afriku někdy v období 290.000 a 140.000 let dozadu a později byli nahrazeni (buď bojem nebo dosud neznámou příčinou) moderním člověkem.
Moderní člověk svým zjevem připomínal opici. Jeho tělo bylo pokryté tmavou srstí, pod kterou byla světlá kůže. Během svého vývoje však tuto srst ztrácel a barva jeho pokožky výrazně ztmavla až téměř zčernala. Na tomto místě se zastavíme, abychom si vysvětlili, co ovlivňuje barvu pleti.
Rozhodující látka v našem těle, která ovlivňuje nejen barvu pleti, ale i vlasů a očí, se nazývá melanin. Obecné pravidlo je, že čím je větší podíl melaninu, tím je pleť tmavší. Lidé, kteří žili blízko rovníku, mají velmi tmavou pleť. Jejich tělo se tak chrání před škodlivými vlivy slunečního záření a reakce, která v jejich těle během evoluce proběhla, byla právě v navýšení melaninu. Tyto změny se pak geneticky přenášely na jejich potomky. Můžeme tedy říct, že před asi 100.000 lety žila malá populace našich předků kdesi ve východní Africe a jejich pleť byla stejně tmavá, jako pleť dnešních Afričanů.
Během následujících let se však oddělila první skupina moderních lidí a hledala si nová sídliště jinde v Africe a dokonce na Středním východě. Je prokázáno, že evoluční odlišnost proběhla nejdřív v rámci Afriky/Asie před 100.000 lety (5.000 generací), tedy že se z původních obyvatel Afriky vyvinuli moderní Asiaté. A asi před 40.000 lety došlo k oddělení moderních Evropanů od Asiatů (2.000 generací). Jak k tomuto vývoji došlo?
Celková podoba člověka je ovlivněna geny, ale především prostředím, ve kterém žije. Migrační vlny z Afriky se postupně usadily ve všech částech dnešního světa. Tím, jak se naši předci vzdalovali od rovníku a intenzivního slunečního záření, jejich těla přestala produkovat vysoké množství melaninu a jejich pokožka postupně světlala. Ne všichni však mířili na sever. Malé skupiny zamířily na jih Indie a do jižní Asie a izolovaná skupina se objevila i v Austrálii. Tito lidé neprodělali změnu svých současníků, kteří zamířili na sever a obsah melaninu v jejich tělech zůstal poměrně vysoký a jejich pleť velmi tmavá. Jiní, kteří se později usadili v dnešní východní Asii, se přizpůsobili vlivu nového prostředí. Díky vyšší vzdálenosti od rovníku je jejich pleť světlejší než například pleť původních Australanů. Zešikmení jejich očí se vysvětluje přizpůsobením se větrnému prostředí stepi, kdy se oči zúžily a lépe se tak chránily.
Část této skupiny, která kdysi opustila Afriku, se na dlouhý čas usadila v prostoru dnešního Kavkazu. Horské prostředí a nedostatek slunce zapříčinilo nízkou hladinu melaninu a vysokou tvorbu vitamínu D. Tmavá pleť brání slunci proniknout pod pokožku a zabraňuje tak vzniku tohoto vitamínu. Světlá pleť naopak tyto ochranné účinky ztrácí. Nízká hladina melaninu nemá vliv pouze na světlou barvu pleti, ale také na světlejší barvu vlasů a očí. A tedy tato malá skupina lidí vlivem prostředí a vzájemným předáváním svých genů stvořila naše konečné předchůdce. Ty, kteří položili základy bílé rasy.
Z dosavadních informací je jasné, že před mnoha tisíci lety měli všichni současní lidé stejné předky a že tedy pocházíme z jednoho druhu. Ano, to je pravda. Přesto tato pravda není úplná. Tak jako dala evoluce vzniknout novým druhům a jejich podskupinám, vyvíjel se i člověk. A tak jako má prostředí vliv na podobu člověka, jeho barvu pleti, vlasů, tvaru lebky, nosu nebo stavby těla, má vliv i na jeho inteligenci. Severní polokoule, kterou před 100.000 až 40.000 lety obývali naši přímí předci, z nichž se později vyvinula mongoloidní a europoidní rasa, byla pokrytá ledem. Ano, Evropa a Asie se v té době nacházela v době ledové (ta proběhla už poněkolikáté a její interval je od 40.000 do 100.000 let). Toto prostředí pak mělo na vývoj evropského i asijského člověka rozhodující vliv a mělo za následek jeho vysokou inteligenci, v protikladu k těm moderním lidem, kteří zůstali v teplém klimatu Afriky. Tento vývoj si vysvětlíme nyní.
Člověk, který žil v oblasti střední Asie a později migroval na západ a na východ, se ocitl v naprosto odlišném prostředí, než ve kterém se vyvíjeli jeho předci. Můžeme říct, že tehdejší klimaticky příznivé podnebí Afriky spolu s bohatstvím vegetace a potravy zajišťovalo pohodlný život, při kterém se člověk nemusel příliš namáhat. Evoluce v Africe díky tomu probíhala jen velmi pomalu. Skupina našich předků, kteří migrovali na sever, se naopak musela potýkat s přírodními podmínkami, které umožňovaly přežít jen těm nejsilnějším. Mrazivé podnebí neposkytovalo žádnou vegetaci a zaledněnou krajinou putovalo mnoho predátorů, kteří se snažili ulovit jeden druhého. Člověk se musel naučit spoléhat se na skupinu. Zajistit si potřeby k přežití. Aby přemohl divokou zvěř, musel vymýšlet rafinované pasti a pracovat v týmu. Každý člen skupiny měl svou úlohu, na které záviselo přežití ostatních. Ti nejslabší umírali, a tak se cestou přirozeného výběru vpřed dostávala jen genetická informace těch nejlepších. V zaledněných oblastech Evropy a Asie se tak vyvinul dokonalejší člověk. Evoluce se uspíšila.
Nyní opustíme mongoloidní rasu, jejíž vývoj již kráčí jiným směrem, a vrátíme se do oblasti Kavkazu, kde se světlé lidské plemeno potýká s nástrahami přírody a formuje svou výjimečnou podobu. Z toho, co víme, se dá usoudit, že jednotlivé skupiny opustily Kavkaz a vydaly se různými směry. Část zamířila do severní Evropy, jiná do východní Evropy a co je dodnes nezodpovězeno spolehlivě, ale přesto je velmi pravděpodobné, část našich předků zamířila do severní Indie.
Tu obývalo tmavé plemeno lidí nazývané Drávidové. Ani oni, stejně jako Afričané, neprošli evoluční zkouškou doby ledové a proti nově příchozím byli poměrně primitivní. Příchozí skupina lidí světlé pleti, kteří se nazývali Árijci, je brzy vytlačili na jih poloostrova a usadili se v jeho severní části. Tito Árijci pak vytvořili nové náboženství zvané hinduismus, od nich pochází i kořeny indo-evropského jazyka, kterým dnes drtivá většina Evropanů mluví, systém kast, který částečně znemožňoval rasové míšení, a existují názory, které Árijcům přisuzují i vznik civilizace v povodí řeky Indus (fakt, že lidé světlé pleti ovládli Indii, se dá vysledovat i nyní, kdy ta nejvyšší kasta v Indii je tvořena lidmi s pletí světlejší, než mají kasty nižší).
Lidé naší rasy se pak v dravých skupinách vrhli do všech stran Asie a Evropy. Část z nich došla do Mezopotámie a Egypta a s ostatními rasami se podílela na vzniku místních civilizací, ale také na vzájemném rasovém míšení. Jiná část prošla Asií do dnešního Řecka na Krétě dala základ první evropské kultuře a konečně i vzniku antiky. Další skupiny pronikly do všech částí Evropy i západní Asie a také do severní Evropy. Zde bych se ještě zastavil.
Prostředí severní Evropy bylo podobné prostředí v době ledové. Přežívali jen ti nejsilnější. Slabá intenzita slunce u místních lidí ještě více snížila obsah melaninu, a proto byli lidé severu velmi světlí, s hnědými až světlými vlasy, včetně modrých očí. Věda se pokusila vysvětlit, proč je mezi potomky Seveřanů tolik lidí s blond vlasy. V tvrdém prostředí severu byl nedostatek mužů, kteří často umírali během lovů. Na malé množství mužů připadalo velké množství žen. Světlovlasé ženy byly pro muže více atraktivní a ti pak plodili své potomky převážně s nimi. Světlovlasí seveřané se tedy rozšířili cestou přirozeného výběru.
A tak jako severské prostředí přirozenou cestou nechávalo přežít jen ty nejlepší a nejsilnější, střední evropské pásmo zas se svými čtyřmi ročními obdobími nutilo místní obyvatele plánovat dopředu. Pokud chtěli přežít krutou zimu, museli se na ní připravit. Pokud chtěli mít co jíst, museli si udělat zásoby. Evropa a Asie tak brzy poznala zemědělství a organizovaná společenství lidí, kteří se spojovali dohromady, aby lépe čelili přírodě a jejím nástrahám a i sobě samým. A obě rasy šly svou vlastní cestou.
Zbytek historie je již poměrné znám a tak si můžeme uvedené informace shrnout. Před více než 100.000 lety se od populace moderního člověka v Africe oddělila skupina, která zamířila na sever. Asi o 60.000 let později se od této skupiny oddělila další, jejíž vývoj pak šel již vlastním směrem. To jsou naši přímí předci. Vývoj naší rasy probíhá již 40.000 let mimo vývoj mongoloidní a negroidní rasy. Existují etnické skupiny, které jsou někdy mezi negroidní a mongoloidní rasou (Australané, obyvatelé jižní Asie), mezi mongoloidní a europoidní (např. turecké kmeny) a pak skupiny, které mají něco od každé rasy (např. Semité). Další etnické skupiny vznikly rasovým míšením. To, že je bílá rasa tak pestrá co se týče barvy vlasů a očí i odstínu pleti, je dáno jak prostředím, ve kterém kdo žil (blíž či dál rovníku) a tím obsahu melaninu v těle, tak i vzájemně předávaným genům. Jisté je však to, že lidé světlé pleti prodělali před 40.000 lety svůj samostatný vývoj, který je natrvalo odlišil od ostatních ras, a že spolu s asijskou rasou (střední, východní a severní Asie), která rovněž prošla dobou ledovou, jsou nositelé genů těch nejsilnějších, nejodolnějších a nejchytřejších ze svých předků.
Je faktem, že my a Asiaté jsme každý jiní, ale díky evoluci a přirozenému přírodnímu výběru je faktem i to, že jsme vyššími bytostmi, než lidé, kteří neopustili sídla blízko rovníku a jsou tak několik desítek tisíc let mimo náš vývoj.
Loading ...
Loading ...
55 responses so far ↓
1 Filip // Aug 28, 2006 at 1:28
Tímto bych chtěl apelovat na ty z vás, kteří navštěvují tyto stránky a mají snad vysokoškolské vzdělání v antropologii, genetice nebo podobném oboru- nechte tu na sebe mail. Je několik otázek, které by mě zajímaly. Díky
2 Petr // Aug 28, 2006 at 1:31
JO fakt zajímavý článek.Jen tak dál!
3 Bryoria // Aug 28, 2006 at 9:11
Ty otazky muzou zajimat i vic lidi, tak to proberme tu…co budu vedet, odpovim.
4 Filip // Aug 28, 2006 at 10:53
Dobře. Výška člověka je různá. Černoši jsou různě vysocí i v Africe, kde existují plemena výrazně malá, nebo naopak vysoká. Naproti tomu Asiaté jsou většinou (oproti průměru) velmi malí. Malý vzrůst Asiatů bych přikládal nutričním nedostatkům, ale kde se potom bere vysoký vzrůst u některých skupin Afričanů?
Souvisí to s minulostí, kdy jejich nepřelidněné plemeno mělo v Africe dostatek potravy? Souvisí výška člověka pouze pouze s výživou, nebo kromě genů, samozřejmě, se na ní podílí i vliv prostředí?
5 Fon // Aug 28, 2006 at 11:11
Postupnosť opica, negri vo východnej Afrike, z nich vyvinuli Aziati a neskôr oddelili belosi, ktorí sa dotvorili na Kaukaze. A šikmosť očí je spôsobená ochranou pred vetrom. Prebytok ľadu znamená zvýšenú inteligenciu. Nedostatok slnka pociťujú dnes zdá sa rôzni experimentátori s povinnou nutnosťou svietiť i počas dňa. Asi tým ukazujú svoju vysokú inteligenciu alebo majú provízie zo zisku istých firiem. Nakoniec belosi sú síce z opice aj z negrov, ale sú vyššími bytosťami, pretože sa prestali opaľovať a pobrali sa preč, čím vraj prebehli lepším typom evolúcie. Fakt morbídny humor.
Aký vzťah mali ku kresťanstvu títo vedci a čo sledujú svojimi lživými uzávermi. Chcú poprieť, že Boh stvoril človeka a Boh neskôr i vytvoril rasy a národy a jazyky.
6 Fon // Aug 28, 2006 at 11:24
Filip-Človek v Európe oproti dávnym storočiam je dnes vyšší, čo súvisí s lepšou stravou i kvalitnejším zdravím. Problém je v prvotnom predpoklade, či veríme Písmu alebo darwinistom. Darwinisti nehovoria o duši človeka, len o vonkajších znakoch. Predpokladám, že svet je krajší ak rôzne rasy vo svojeje podstate majú odlišné vlastnosti a líšia sa lebo Boh ich takých stvoril ako sa mu to zapáčilo.
7 Filip // Aug 28, 2006 at 11:35
Fon: Člověka hodnotím přísně vědecky. Čáry máry s bohem a jeho stvořením světa patří do středověku. Minimálně.
Rasy nemají různé vlastnosti. Pouze inteligenci nebo vzhled, čehož vývoj proběhl před desítkami tisíc let na malé skupině lidí, která tyto genetické informace předávala dál svým potomkům.
8 Adam Kovář // Aug 28, 2006 at 11:47
Tak podle mne mají rasy rozdílné vlastnosti a čáry máry s Darwinem patří do 19. století.
9 Alexandr // Aug 28, 2006 at 13:23
Tak trochu stručně pojatý Miroslav Veselý a P.Bakalář,ale zajímavé!!Věříte že Bílý běžec je stejně rychlý a vytrvalý jako černý?Že by nešlo jen o inteligenci a vzhled?
10 JT // Aug 28, 2006 at 13:38
Alexandr: přesně tak, to, že černoši zejména z východní Afriky jsou nejvytrvalejšími běžci na světě, rozhodně není způsobeno vzhledem nebo výškou IQ.
11 HW // Aug 28, 2006 at 13:41
no, zas v orientacnim behu…
12 Alexandr // Aug 28, 2006 at 14:30
V orijentačním běhu?:-) To by mě zajímalo,ale vsadil bych na běžce s menším podílem melaninu!!
13 Aggr // Aug 28, 2006 at 14:49
~> Alexandr aneb jak se říká:
Je zajímavé, že většinu závodů v běhu vyhrávají černoši a většinu závodů ve střelbě vyhrávají běloši…
14 Filip // Aug 28, 2006 at 15:21
Vlastnosti sem chápal jako nějaký charakter. Jistě, fyzická výkonnost souvisí se vzhledem (fyzickou podobou a tvarem a stavbou těla), který byl vyformován prostředím.
Darwin jako první naznačil, kudy vývoj člověka mohl jít a věda tyto náznaky potvrdila.
Nebudu tápat ve starých blábolech a pavědeckých teoriích. Současná nauka mi příjde logická a správná, jen není často vysvětlována úplně. Současní rovnostáři nezmiňují evoluci v době ledové, kterou prošla mongoloidní a europoidní rasa.
15 Tod // Aug 28, 2006 at 17:02
W.P.W.W. a je to tak sakra…
16 J. Hojer // Aug 28, 2006 at 17:57
K těm vlastnostem - asi je vhodné vždy zdůraznit, že se jedná o průměrné vlastnosti, charakter, podobně jako třeba u národního charakteru. Asi se shodneme, že hrozné svině i neskutečné dobráky dokážeme najít v každém národě a v každé rase. Všichni černoši nejsou dobří běžci, stejně jako všichni běloši nejsou dobří střelci, atp. Na druhou stranu popírat, že se tyto průměry liší je politickokorektni hloupost a zločin na zdravém rozumu.
A pro Adama Kováře: Tohle neodůvodněné napadání Darwina mě vždycky vytáčí, už ani nemám sílu znova opakovat argumenty, o kterejch jsme už i tady diskutovali…
17 Pozorovatel // Aug 28, 2006 at 19:29
Jen by mne zajímalo, co táhlo naše předky na ten Kavkaz, kde jsou podmínky pro život značně drsné, cestou z Afriky museli minout mnohem příhodnější letoviska…A jsou i podivuhodné nálezy na podivných místech http://www.zh.cz/bible/Default.aspx?tabid=48
18 Adam Kovář // Aug 29, 2006 at 0:42
J.Hojer: mě stejně tak vytáčí neodůvodněné napadná kreacionismu a adorování Darwina. Jeho teorie je neprůkazná a já osobně jí nevěřím.
19 Filip // Aug 29, 2006 at 2:19
Adam Kovář: Jak může pro normálně uvažujícího člověka být “napadání kreacionismu” neodůvodněné? Pohádka o stvoření světa se stala logickým výkladem své doby, která o vědě znala minimum.
Darwinova teorie ale není nějaká neprokázaná hypotéza, ale těžce poznaná skutečnost. Tisíce archeologů, antropologů a přírodovědců se na jejím uznání podílely.
Věda dnes dokáže vysvětlit skoro vše.
20 Adam Kovář // Aug 29, 2006 at 2:49
Filip: Darwinova teorie není vědecky dokázaná, existuje mnoho z jejího hlediska nevysvětlitelných nálezů. Nejedná se o žádnou skutečnost, ale o pouhou teorii, stejnou, jakou je kreacionismus. A já z těchto dvou teorií věřím té druhé, protože mi přijde racionálnější.
21 Filip // Aug 29, 2006 at 3:14
Moment. Je kreacionismus víra v to, že život na světě stvořil nějaký Stvořitel?
22 Adam Kovář // Aug 29, 2006 at 3:16
Dá se to tak říci.
23 Filip // Aug 29, 2006 at 3:34
A co je na takové teorii racionální?? Racionální je něco, co se dá logicky vysvětlit a třeba i dokázat. Nechce se mi věřit, že ještě existují lidé, co věří na stvoření světa.
To je pohádka pro ovečky, které potřebují vést. Vývoj druhů můžeme sledovat i my. Různá zvířata se přizpůsobují klimatu, ve kterém žijí. Mění se. I člověk zaznamenal změnu, kterou můžeme vidět i v pouhém pásmu asi sta let. Viděl jste někdy staročeské chaloupky, jak mají nízké vstupy? Stále rosteme. Evoluce stále pokračuje.
24 Adam Kovář // Aug 29, 2006 at 3:47
Pletete dva pojmy - mikroevoluce v rámci druhu je prokazatelná a viditelná, ale evoluce mezi druhy, o které bájil Darwin, je neprokazatelná.
Možná vám přijde nepochopitelné, že někdo věří na stvoření světa, já zase obtížně chápu, že někdo věří na Darwina. Ani jedno se nedá nijak dokázat, takže nevím, co je divného na tom, když si člověk jednu z těchto dvou teorií vybere.
25 Filip // Aug 29, 2006 at 4:00
Jsme dospělí lidé 21. století. Samozřejmě je mnoho bílých míst, které ještě věda neumí vysvětlit, ale to pokládám jen za otázku času.
Víra v nadpřirozeno je, naproti tomu, absurdní.
26 Adam Kovář // Aug 29, 2006 at 4:06
Jsme dospělý člověk, žiji v 21. století a krom toho nejsem materialista a věřím v něco víc, než je člověk.
Víra ve velký třesk a vývoj Země a všeho na ní ze dvou zrnek prachu, která se kdysi kdesi srazila, mi přijde rovněž absurdní. A krom toho neprokazatelná.
27 Bryoria // Aug 29, 2006 at 11:02
Adam Kovar: Uz jsem to tu jednou psal, ale klidne to napisu znova… Darwinova evolucni teorie je teorii ve smyslu vedeckem, kreacionisticka “teorie” neni vedeckou teorii. Vedecka teorie totiz musi byt vyvratitelna, to je jeden ze zakladnich predpokladu. Darwinova teorie vyvratitelna je, kreacionismus neni. Pokud totiz na pocatku napostuluji vsevedouci, vsemohouci a nami nepoznatelnou vyssi moc, tak ji tezko muzu vyvratit…. Proto v kreacioniosmus verit muzete, ale tim neobhajujete vedeckou teorii. Je to jen jakysi nabozensko eschatologicky nahled na svet. Ne vsak relevantni vedecka teorie vzniku zivota a jeho dalsiho vyvoje.
Navic Darwin o genetice a molekularni biologii ve sve dobe samozrejme nic nevedel, a proto moderni evolucni teorie, ktera se opira i tyto obory by se mela presneji nazyvat Neodarwinismus.
Dale nevim, kde jste sebral vyvoj Zeme nebo vesmiru ze dvou zrnek prachu. Moderni kosmologicke modely predpokladaji, ze pred vznikem Vesmiru nebyl ani prostor ani cas a vesmir byl v berzormernem bodu a nejakou iniciaci, se najednou zacal rozpinat a rozpina se dodnes… Naopak vznik Zeme a dalsich planet popisuje prachoplynova teorie, kdy dochazelo v hvezdnych soustavach nejprve diky nahodnym srazkam, a pak i pusobenim gravitacnich sil ke shlukovani hnoty az do konecne podoby planet, jak je zname.
28 Adam Kovář // Aug 29, 2006 at 11:36
Já také netvrdím, že kreacionismus je vědecká teorie, podle mě je to teorie předkládaná k věření stejně jako darwinismus. A jestli si někdo napostoluje všemohoucího Boha nebo všemohoucí evoluci mi přijde celkem srovnatelné.
A sám píšete, že Země podle Vámi zmíněné teorie vznikla díky náhodným srážkám prachu. Takže nejdřív bylo všechno ve velmi malém prostoru, potom to vybouchlo, rozpínalo se a cestou se srážela zrnka prachu a vytvářela planety. Promiňte, tomu opravdu nevěřím, seč to zní divně, tak víra v “inteligentní bytost” mi přijde racionálnější.
29 Bryoria // Aug 29, 2006 at 11:38
Filip: Vysvetleni variability telesnych proporci u jednotlivych ras a uvnitr jednotlivych ras je slozitejsi a hraje v nem roli nekolik faktoru. Pokusim se je postupne rozepsat. Netroufnu si vsak porovnavat jejich vyznam v celkovem souctu.
1) Vliv genu a prostredi: To jak bude organismus vypadat, urcuji v prvni rade geny. Ty davaji zakladni stavebni plan. Vlivy okolniho prostredi mohou projev genu ovlivnit, ale jen do urcite miry. Napriklad vegetativne si rozmnozte nejakou rostlinku a porovnejte, jak bude vypadat, pokud poroste treba v urodnem polabi s geneticky identickym klonem, ktery roste v Krkonosich. To je otazka klimatu. Dale je vyznamna vyziva v obdobi rustu… rostlina hnojena versus nehnojena.
Z hlediska techto vlivu jsou zajimave tzv. geny maleho ucinku. Ty pusobi ve spojeni s dalsimi geny. Napriklad gen ovlivnujici vysku stonku psenice, muze napriklad prodlouzit steblo o 2 centimetry. Kdyz porovname ale jedince nesouci ruzny pocet techto genu, nedostaneme separatne rozdelene rostliny ruznych velikosti, lisicich se vzdy o dva cm, ale rostliny ruznych vysek, ve spojitem intervalu delek stebel. To je prave odraz toho, jak se podili na vyvoji znaku nejen geny, ale i prostredi. Individua se budou lisit, nicmene nalezneme prumerne vlastnosti kazde genotypove tridy. Napriklad pokud je vyska rostliny bez “prodluzujiciho” genu 50 cm, tak se v teto tride budou vyskytovat prevazne jedinci +/- 2 cm, ale tezko tu najdeme nejak vznamne zastoupeni napr. jedince vysky 40 nebo 60 cm. Analogicky nejen pro vysku a nejen pro rostliny…
2) Efekt hrdla lahve a efekt zakladatele. Toto jsou dva populacne geneticke fenomeny, ktere hraji roli pri vyvoji novych druhu, poddruhu, kultivaru, ras…. Zakladajici populace druhu ma velikou variabilitu a dalsi jeji “oddelky” vznikajici migraci casti puvodni populace (efekt zakladatele) nebo pocetni redukci puvodni populace…tedy snizenim geneticke variability (efekt hrdla lahve) diverzitu snizuji. Nejvetsi geneticka diverzita je prave u cerne rasy, coz podporuje, ze je rasou, ze ktere se vyvinula rasa bila a zluta. Nejspis migraci jinam, tedy se zde projevil efekt zakladatele…a nove prostredi neslo nove stresy…nemoci, jine klima, a podobne, takze se cast geneticke variability vyredukovala i takto (efekt hrdla lahve). Proto je u cernych takova variabilita i ve vysce… trpaslici kmeny africkych tropickych pralesu versus dvoumetrovi Sudanci… v genech bile a zlute rasy jsou tyto krajni varianty minimalne nebo uplne ztraceny, a proto je rozdeleni vysek u techto ras v uzsim intervalu.
3) Ekologicka pravidla. Existuje nekolik ekologickych pravidel, ktera plati (nejen) pro zivocichy a lze je aplikovat i na cloveka. Ona pravidla se jmenuji po svych objevitelich, ale jejich jmena uz z hlavy nedam, snad mi prominete. Jedno pravidlo rika, ze cim dal od rovniku k polum, tak se velikost zivocichu zvetsuje, aby udrzeli telesne teplo. Prikladem muze byt napriklad velikost jednotlivych druhu rodu medved, podivate-li se na jejich rozmery a geograficke rozsireni. Dalsi pravidlo rika, ze smerem od rovniku k polum se snizuje obsah melaninu v organismu, tedy organismy jsou svetlejsi (ledni medved, polarni liska, severan versus cernoch). A posledni pravidlo rika, ze s rostouci vzdalenosti od rovniku k polum se zkracuji delky telnich vybezku. Porovnejte napriklad delku usi u polarni lisky a u rovnikovych psovitych selem
ZAVER: Tohle jsou podle me tri hlavni cinitele, kteri se uplatnuji u Vami zminovaneho problemu. Opakuji, ze si netroufnu rici, jaky je jejich vzajemny podil a take nerucim za to, ze jsem neco nevynechal…
Kazdopadne se tesim na dalsi diskuzi.
30 Bryoria // Aug 29, 2006 at 11:52
Adam Kovar: Evoluce neni vsemohouci, to v zadnem pripade. Dokonce bych rekl, ze evoluce je slepa, protoze nedokaze “uvazovat” v globalu, ale vybira vzdy to momentalne nejvhodnejsi reseni a funguje vzdy opozdene, nez jsou okamzite potreby druhu. Napriklad stres a civilizacni choroby cloveka tu mame diky tomu, ze evoluce nas “vybavila” na zvladani stresu telesneho a my neumime zvladat ten nas stres dusevni a zaplavujeme telo adrenalinem a srdce tepe jako o zivot a tim se nicime….
Ja nejsem astronom ani astrofyzik, abych vam popsal vsechny jemnosti od velkeho tresku az po Homo sapiens, ale teoreticky to mozne je. My hodnotime mas vesmir z pohledu jeho stari cca 15 miliard let a zijeme v realite, ktera je ohranicena tuhnutim a varem vody, delkou kilometru, casem v rocich tlakem v kilopaskalech atd. Neumime vnimat realitu, ktera se deje napriklad v jadrech hvezd, nekokazeme vnimat vesmir ve svetelnych letech a miliardach let. Jsou to pojmy, ktere pouzivame, ale jaksi cizi. Ono kdyz zvetsujete tlak, teplotu a menite dalsi parametry vesmiru, tak se ruzne energie zacinaji spojovat a jejich pocet klesa, diferenciace hmoty na molekuly, a atomy mizi, dokonce i hmota a anergie se stava jednim.
Ona by byla velmi lakava idea vzniku vesmiru, jaka je ve filmu Stvoreni sveta, ale bohuzel to asi nebude to prave….
Zkuste se chvili oprostit od pohledu kreacionisty a zkuste si predstavit, ze Bilble jsou jen takove Stare povesti od Mrtveho more…. U Germanu, stvorila svet krava, ktera lizala led…. U indianu, je to zase uplne jinak, a nemluvim o dalsich desitkach a stovkach civilizaci… Vznik sveta lici kazda kultura po svem, podle toho, co znala….
31 Filip // Aug 29, 2006 at 13:01
Bryoria : Díky. Zodpověděl jste mi i to na co sem se chtěl zeptat později. Všechno to do sebe logicky zapadá.
Další dotaz je možná pikantnost, ale určitě zajímavá. Co ovlivňuje ochlupení člověka? Chápal bych, proč ochlupení těla ztratili Afričané v horkém africkém klima, ale jak to příjde, že ochlupení většinou nemají ani Asiaté, kteří se vyvinuli v podobně drsném podnebí jako Evropané, kteří naopak často ochlupení jsou, obyvatele arabských zemí nevyjímaje.
Ví se čím to je dané?
32 Bryoria // Aug 30, 2006 at 2:50
Filip: Myslim si, ze ohledne ochlupeni bude vysvetleni zase slozitejsi. Ochlupeni je rudimentalni zalezitost. Melo svuj vyznam u nasich evolucnich predku, u nas uz ale ma charakter rudimentalni. Sice jen mame, ale jen ve zbytkove podobe. Udrzeni telesneho tepla nam zajistuje rozum…. oblekame se… a ne telesna struktura (chlupy). A ohledne ruzneho ochlupeni u ruznych ras bude zrejme hrat nejvetsi roli opet efekt hrdla lahve a efekt zakladatele behem jejich evoluce spolecne s tlakem prostredi, kteremu se rasy prizpusobovaly.
33 Filip // Aug 30, 2006 at 3:57
Bryoria: Díky. Nemám zatim další dotaz. Takhle je to vysvětleno jasně snad pro všechny. Teď nezbývá než doufat, že si to přečte co nejvíc lidí a přestane plout na obláčku falešných představ.
Ještě k Pozorovateli: Jasně, že byla jižní polokoule lepší k životu. Můžeme jen hádat, proč tehdy malá skupina našich předků Afriku opustila. Třeba musela. Třeba jí šlo o život a raději si hledala nová sídla v zaledněné Evropě a Asii, než čelit čemukoliv v Africe.
34 Adam Kovář // Aug 30, 2006 at 4:14
Bryoria: Bibli ani nějakou germánskou krávu jsem nezmínil, nevycházím z toho, takže nevím, proč mi něco takového vkládáte do úst.
A právě proto že ty různé teorie velkých třesků nebo vývoje všeho živého z nějaké močoviny neumí zdaleka vše vysvětlit a Darwinově teorii řada nálezů odporuje, nelze to brát jako fakt. Je to prostě také víra.
35 Adam Kovář // Aug 30, 2006 at 4:15
Když jsme u toho - Bibli jsem nečetl a tu pověst o krávě lízající led ani neznám…
36 Bryoria // Aug 30, 2006 at 4:25
Filip: Vsechno chce svuj cas. Byly doby, ze vsichni vedeli, ze Zeme je placata a spousta tehdejsich poznatku teorii o kulatosti odporovala….
Filip + Adam + dalsi: Doporucuji k precteni knihu: Jaroslav Flegr (2005): Evoluční biologie. Academia, Praha.
37 Bryoria // Aug 30, 2006 at 4:59
tohle neni spatne:
http://www.geocities.com/bezboha/Evolucia.html
38 Pozorovatel // Aug 30, 2006 at 5:27
Já jsem myslel spíše co je přivedlo na vrcholky hor (pokud to tedy nebyla snaha jen po vyblednutí :-)). Z Afriky kulivá zachování života prchají běloši dodnes, ale příhodnější pro osídlení jsou potencionální “Edeny”, jako třeba oblast okolo kdysi arménského jezera Van nebo kousek dál Mezopotámie.
39 Filip // Aug 30, 2006 at 6:47
Pozorovatel: Ony i ty Edeny byly zřejmě zaledněné. A nahoře v horách bylo možná bezpečněji. Těžko říct. Každopádně naši předci zamířili právě tam.
40 Bryoria // Aug 30, 2006 at 7:10
No ono v tom Edenu to je podobne jako v Africe…. nenuti to lidi ke skupinovym strategiim, k planovani, k rozvoji inteligence a kreativity… prave to, ze nasi predci nezustali v nejakem takovem “Edenu”, je tim faktorem, ze jsme dnes jaci jsme a nejsme intelektove a povahove stejni, jako nasi cerni bratri…. V takovem “Edenu” evoluce selektovala napriklad nase cikanske spoluobcany…. mozna ze rozdil vidite, kde oba smery evoluce skoncily…
41 *** // Sep 1, 2006 at 7:44
Doporučuji si k tomuto tématu přečíst: Konec doby ledové - Steven Mithen
42 Janička // Oct 3, 2006 at 9:55
Jj já taky.
43 Janička // Oct 3, 2006 at 9:56
;°)
44 Janička // Oct 3, 2006 at 9:56
45 Terinka // Nov 10, 2006 at 6:38
je to docela zajímavé ale….
46 Oictavianus // Nov 22, 2006 at 16:05
Zdravím!!!
Až na to zakončení pěkné…
47 Hyperborean // Dec 17, 2006 at 11:12
Co je zleho na zakonceni?
48 jannca // Feb 6, 2007 at 6:28
Ja se spiš přiklánim k Darwinově teorii než ke kreacionismu. Není sice úplně prokazatelná ale rozhodně více pravděpodobná;) a co se týče článku myslím že je super
49 bambaso ošklivaaso // Mar 12, 2007 at 14:17
sice sem to nečet ale může to bejt zajímavý:D
50 Michigan Security Experts // Jul 22, 2008 at 4:08
utmgh damkz
http://topstore.ist-chef.com/social-security Computer Security
51 Wyoming Personal Injury Lawyers // Jul 22, 2008 at 7:56
mvshga xoglvi amhn hoptvc
http://topstore.ist-chef.com/personal-injury-lawyer Ft Lauderdale Personal Injury Lawyer
52 Review Elliptical Machine // Jul 22, 2008 at 8:06
rmipw pwvfx
http://topstore.ist-chef.com/elliptical-machine Best Home Elliptical Machine
53 dyslektik // Mar 14, 2009 at 19:43
Je to pekna slatanina,jak muze byt pribuzny nabuseny ale tupy african s inteligentnim evropanem nebo subtilnim asiatem,myslim si ze neni mozne aby telesne a fyzicke zmeny ve stejne casove pricce ovlivnovalo prostredi.Ac to v dnesni dobe zni nelibe a fasisticky smirte se s tim ze proste lidske rasy existuji a s tim i plynouci rozdily,myslim ze az cas ukaze ze si po rasove strance proste nejsme rovni,protoze po druhe sv.valce je toto prirozene tema proste tabu,ale kazdemu prumernemu cloveku musej byt rozdily scela zjevne.Uprimne!jake mate zkusenosti?Vy kdoz jste pracovaly s jinma rasama?tod otazka do placu?
54 Naire // May 12, 2009 at 14:42
Tak co se tyce clanku, par veci me tam docela zaujalo- treba nazor, ze v Africe meli “hawai” a proto evoluce nikam nespechala- argumentuje se tim, ze na severu meli lide mnoho zivocisnych nepratel, spatne zivotni podminky a blabla- v Africe snad zadni predatori nezili? Nebylo tam snad sucho a hic? Nevzniklo v teto oblasti snad zavlahove zemedelstvi atd atd… Z historickeho hlediska zase vidim nesrovnalosti co se tyce prichodu Ariju do Indie- predchazela jim totiz velmi vyspela - a historicky dolozena- Harappska kultura (zrejme zmineni Dravidove, o kterych jsem zatim neslysela), ktera uz ve sve dobe mela vybudovada velika mesta s rozsahlou kanalizaci, pravouhlymi ulicemi aj. a tito lide byli vytlaceni (a pravdepodobne vyhubeni) nove prichozimi Arijci, ovsem ne pro svou “blbost” ale Arijskou vojenskou prevahu- z Harrapskeho obdobi nebyly objeveny zadne zbrane, byt jen zbytky ci ulomky. Z toho se usuzuje, ze nemeli prilis silnou obranu/armadu pokud vubec nejakou meli- kdyz pak na vas pripochoduje banda vopicaku s ostepama a kudlickama, vas intelekt vam moc nepomuze. A co se tyce barvy pleti lidi v kastach- je logicke, ze vysse postaveni lide budou mit svetlejsi plet nez ti chudsi a “neurozeni”- protoze kdyz nejste slechtic, tak cely den makate nekde na poli a sazite ryzi- na slunicku, zatimco ti urozeni sedi pekne doma na zadku ve stinu.
A k rozsahle debate o (neo)darwinismu a kreacni teorii- porad se argumentuje tim, ze se evoluce neda dokazat, nedavno jsem se na zkousku ucila 7. typu dokladu evoluce- mimo jine si evoluci muzete precist v genetickem kodu vsech organismu aneb vsichni jsme vznikly z cehosi maleho v mori, je i vedecky prokazano ( a ozkouseno) ze z anorganickych latek mohou vzniknout latky organicke (a ty jsou zakladem vsech zivych organismu, jak vime)- konkretne aminokyseliny, dusikate baze(adenin, uracil,..) a trebas peptidy (staci k tem anorganickym dodat energie (elektricky vyboj, UV zareni,…) a mame na svete prvni koacervaty alias prabunky…
Tohle je kazdopadne na moc dlouho, ale rozhodne je 99% vedecky prokazano, v ramci moznosti laboratorne ozkouseno atd.
Vsechno to jsou jen moje nazory a veci, co jsem se dozvedela ve skole ci v ruznych dokumentech- alias nikomu to nenutim
(P.S. Bylo by hezke verit na “vyssi moc” ale stejen si nakonec vsichni musi pomoct sami- treba evoluci
55 Markét****** // May 18, 2009 at 17:54
Fakt pěkný,ale ještě bych to zestručnila,aby to nebylo tak zdlouhavé,jinak úžasný:-)
Leave a Comment